Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.
III. volební období.
7. zasedání.
2022.
Zpráva
výboru ústavné-právního a živnostensko-obchodního
o vládním návrhu (tisk 1982) zákona, kterým se mění a zrušují některé předpisy o ochraně vzorků a modelů.
I.
československá republika přistoupila k mezinárodní úmluvě o ochraně živnostenského vlastnictví, uzavřené dne 20. března 1883 v Paříži, revidované potom v Bruselu (14. prosince 1900) a ve Washingtone (2. června 1911) notou ministerstva zahraničních věcí ze dne 20. června a 8. srpna 1919. Poslední revise zmíněné mezinárodní úmluvy byla provedena v Haagu 6. listopadu 1925. Předložená osnova zákona má za účel přizpůsobiti ustanovení platného zákona o ochraně známek a modelů [čís. patent ze dne 7. prosince 1858 č. 237 ř. z., resp. nařízeni čís. 107. 709/1907 K. M. (uh. obch. )] mezinárodnímu haagskému ujednání, které má být v nejbližší době ratifikováno a zároveň zásadám této úmluvy zjednati vnitrozemskou závaznost. To je možno jenom cestou
zákona. Důvodová zpráva k vládní osnově označuje tuto novelisaci zákonných předpisů na ochranu vzorků a známek jako menší novelisaci, vyvolanou změnami mezinárodního ujednání v Haagu, uznává však, že naše dosavadní předpisy zákonné, dotýkající se zde této materie, potřebují důkladné reformy a slibuje pronikavou novelisaci celkovou, jakmile úmluva haagská bude ratifikována, účinnost zákona má nastoupiti současně s ratifikací už zmíněné haagské úmluvy. V podrobnostech se poukazuje na důvody vládní osnovy.
Ústavně-právní výbor navrhuje poslanecké sněmovně, aby osnovu zákona ve znění vládního návrhu s nadpisem a uvozovací formulí v návrhu uvedenými ústavně schválila.
V Praze, dne 24. října 1932.
Dr. Mičura v. r.,
předseda.
Ferd. Richter v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne ....... ............---------------
kterým se mění a zrušují některé předpisy o ochraně vzorků a modelů.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I.
Císařský patent ze dne 7. prosince 1858, č. 237 ř. z., o ochraně vzorků a modelů pro průmyslové výrobky, ve znění zákona ze dne 24. července 1919, č. 469 Sb. z. a n., a zákona ze dne 30. června 1921, č. 259 Sb. z. a n., se mění a doplňuje takto:
Za § 9 se vkládají tyto dva paragrafy:
§ 9a.
(1) Prioritního práva podle čl. 4. Pařížské unijní úmluvy ze dne 20. března 1883 na ochranu živnostenského vlastnictví, revidované v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtone dne 2. června 1911 a v Haagu dne 6. listopadu 1925, nutno se výslovně domáhati v přihlášce vzorku, ve které jest uvésti den, měsíc a rok první přihlášky v některém státu unijním, jejž nutno zároveň udati.
(2) Vládním nařízením bude stanoveno, kterých dokladů jest třeba, aby bylo prokázáno včasně dožadované právo prioritní, a v jaké lhůtě mají býti předloženy tyto doklady a jejich ověřené překlady.
§ 9b.
Československý státní příslušník může se domáhati v tuzemsku prioritního práva podle předchozího paragrafu na základě své přihlášky podané v cizině jen, prokáže-li, že měl v době, ve které přihlášku v cizině podal, na území jiného státu unijního své bydliště nebo skutečný a opravdový závod živnostenský neb obchodní.
§ 11 bude zníti takto:
(1) Právo výhradného použití vzorku zaniká, nepoužije-li přihlašovatel v území státu československého chráněného vzorku do jednoho roku po zápisu.
(2) Ustanovení toto platí, pokud mezinárodními smlouvami není jinak stanoveno.
Čl. II.
Nařízení č. 107. 709/1907 K. M. (uh. obch. ), o právní ochraně vzorků průmyslových a jejich zapisování do rejstříku, ve znění nařízení č. 6484/1908 K. M. (uh. obch. ), se mění a doplňuje takto:
Za § 27 se vkládají tyto dva paragrafy:
§ 27a.
(1) Prioritního práva podle čl. 4. Pařížské unijní úmluvy ze dne 20. března 1883 na ochranu živnostenského vlastnictví, revidované v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtone dne 2. června 1911 a v Haagu dne 6. listopadu 1925, nutno se výslovně domáhati v přihlášce vzorku, ve které jest uvésti den, měsíc a rok první přihlášky v některém státu unijním, jejž nutno zároveň udati.
(2) Vládním nařízením bude stanoveno, kterých dokladů jest třeba, aby bylo prokázáno včasně dožadované právo prioritní, a v jaké lhůtě mají býti předloženy tyto doklady a jejich ověřené překlady.
§ 27b.
Československý státní příslušník může se domáhati v tuzemsku prioritního práva podle předchozího paragrafu na základě své přihlášky podané v cizině jen, prokáže - li, že měl v době, ve které přihlášku v cizině podal, na území jiného státu unijního své bydliště nebo skutečný a opravdový závod živnostenský neb obchodní.
§ 29 bude zníti takto:
(1) Právo výhradného použití vzorku zaniká:
a) nepoužije - li přihlašovatel v území státu československého chráněného vzorku do jednoho roku po zápisu;
b) nepostará - li se v cizozemsku bydlící přihlašovatel během šesti měsíců o své zastoupení v tuzemsku (§ 48, odst. 3. ).
(2) Ustanovení odst. 1., písm. a), platí, pokud mezinárodními smlouvami není jinak stanoveno.
Čl. III.
Zároveň pozbývají platnosti, pokud se týkají vzorků a modelů a pokud nebyly dosud
zrušeny, všechny zákony a nařízení, jež odporují tomuto zákonu, zejména:
1. zákon ze dne 29. prosince 1908, č. 268 ř. z., kterým se vydávají prováděcí ustanovení za příčinou přístupu k Mezinárodní unii na ochranu živnostenského vlastnictví;
2. zák. čl. LII/1908, o přístupu zemí koruny uherské k Mezinárodní unii na ochranu živnostenského vlastnictví;
3. nařízení ministerstva veřejných prací ze dne 30. prosince 1908, č. 271 ř. z., o dokladech, kterých jest třeba k průkazu prioritního práva při přihláškách patentů, vzorků a známek;
4. nař. č. 111. 213/1908 K. M. (uh. obch. ), jímž se provádí zák. čl. LII/1908, o přístupu zemí koruny uherské k Mezinárodní unii na ochranu živnostenského vlastnictví;
5. zák. čl. VIII/1913, jímž se inartikulují mezinárodní úmluvy o ochraně živnostenského vlastnictví, podepsané ve Washingtone dne 2. června 1911;
6. nar. č. 2755/1913 M. E. (uh. min. ), jímž se uvádějí v platnost mezinárodní dohody o mezinárodním živnostenském vlastnickém právu pojaté do zák. čl. VIII/1913;
7. nař. č. 23714/1913 K. M. (uh. obch. ), o provádění zák. čl. VIII/1913, jímž se inartikulují mezinárodní dohody podepsané ve Washingtone dne 2. června 1911 na ochranu živnostenského vlastnictví.
Čl. IV.
Tento zákon nabude účinnosti dnem, kterého se stane pro československou republiku účinnou Haagská úmluva ze dne 6. listopadu 1925, jíž byla změněna některá ustanovení Pařížské unijní úmluvy na ochranu živnostenského vlastnictví.
Čl. V.
Provedením tohoto zákona se pověřuje ministr průmyslu, obchodu a živností a ministr spravedlnosti.
II.
Zmíněným vládním návrhem dospívá se ského nařízení č. 107. 709/1907, kteréžto zatím k menší novelisaci císař, patentu ze obě věci dosud upravují právo vzorkové dne 7. prosince 1858 č. 237 ř. z. a Uher- v zemi české a Moravsko-Slezské. Obě
zmíněné právní normy nevyhovují však již dnešním podstatně změněným poměrům, takže nová důkladná reforma vzorkového práva jest u nás nejvýš žádoucí a naléhavá. Vypracování celého nového vzorkového zákona, který by se přizpůsobil moderním poměrům, bude vyžadovati delší doby. Z tohoto důvodu předložená vládní osnova omezuje se pouze na taková ustanovení, která byla dotčena Haagskými dohodami, jichž ratifikace je velmi naléhavá z mezinárodních důvodů. O významu
ochrany vzorků a modelů pro průmyslové a řemeslnické výrobky není třeba v tomto případě siřeji se zmiňovati, neboť je dostatek všeobecně známo, že touto ochranou podporuje se výroba i živnosti, jež ve své podstatě mají zvláštní význam nad výrobou tímto způsobem nechráněnou, živnostensko-obchodní výbor schválil vládní osnovu zákona beze změny tak, jak se na ni usnesl výbor ústavně-právní a doporučuje ji poslanecké sněmovně k ústavnímu schválení.
V Praze, dne 3. listopadu 1932.
F. Pechman v. r.,
předseda.
Petrovický v. r.,
zpravodaj.
Státní tiskárna v Praze. - 4048-32.