Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.

III. volební období.

7. zasedání.

2010.

Návrh

poslanců dra Fr. Staňka, Fr. Mašaty, dra Mil. Hodži, Rud. Berema, dra Zadíny, dra

Hodiny, Halkeho, Zierhuta a druhů na vydání zákona o podpore odbytu žita.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne ....................

o podpoře odbytu žita. Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

Platnost zákona ze dne 18. prosince 1931 č. 220 Sb. z. a n., jímž se prohlašují dočasně neúčinnými ustanovení zákona o výrobě chleba, se zrušuje osmým dnem po vyhlášení tohoto zákona.

Čl. II.

Zákon ze dne 10. dubna 1930 č. 46 Sb. z. a n. o výrobě chleba se mění a doplňuje takto:

§ 1.

Vláda se zmocňuje, aby, pokud toho vyžaduje hospodářská potřeba, poměr vymílání žitné (režné) mouky, který jest stanoven v § 1. uvedeného zákona do výše 65%,

nařízením, snížila až na 50% a aby přimísení mouky pšeničné k mouce žitné (režné) zakázala.

§2.

Dozor, aby ustanovení zákona ze dne 10. dubna 1930 č. 46 Sb. z. a n. o výrobě chleba byla zachovávána, provádí finanční správa orgány, které k tomu určí. Těmto dozorčím orgánům, řádně legitimovaným, jest každý povinen dáti vysvětlení o předmětech upravených zákonem. Dozorčím orgánům budiž kdykoliv umožněno vstoupiti do obchodů a provozovacích místností a skladů a nahlédnouti do výrobních a obchodních záznamů. Dozorčí orgány jsou povinny zachovávati nejpřísnější tajemství o výrobě a obchodu.

Čl. III.

Vláda se zmocňuje, aby zařídila zvláštní fond 30 milionů Kč, kterého použije ministr zemědělství ku podpoře odbytu žita.

Čl. IV.

Ve výrobním období 1932/33 jest dovoleno zpracovati žito v konsumních lihovarech na líh bez omezení jakosti. Vláda jest zmocněna povoliti toto opatření také v dalších obdobích, pokud toho bude vyžadovati hospodářská potřeba.

Čl. V.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provede ho vláda.

Odůvodnění:

Zákon ze dne 10. dubna 1930 č. 46 Sb. z. a n. o výrobě chleba sledoval ten účel, aby umožněn byl zvýšený odbyt domácího žita v době, kdy jevily se značné přebytky žita na domácím trhu. Za tím účelem bylo stanoveno, že se smí vyráběti a do oběhu uváděti chléb jen z nemíchané mouky žitné vymílamé do výše 65%, případně s přimísením nejvýše 10% mouky pšeničné chlebové. Touto úpravou výroby žitného chleba při nižším vymílání žita mělo býti působeno ku zvýšenému odbytu domácího žita a ku zabezpečili dobrého žitného chleba pro komsum.

Se zřetelem k dnešní sklizni žita v roce 1931 byl vydán zákon ze dne 18. prosince 1931 č. 220 Sb. z. a n., kterým byla účinnost prvého zákona ze dne 10. dubna 1930 č. 46 Sb. z. a n. suspendována až do konce roku 1932.

Toto zákonné opatření s hlediska současné situace nejeví se prospěšné.

Letošní sklizeň žita odhaduje státní úřad statistický na 21. 75 milionů q. Jestliže domácí spotřeba žita se odhaduje dle průměru r. 1925 až 1931 na 17. 5 milionů q jeví se dosti značný přebytek přes 4 miliony q.

Naproti tomu jeví se schodek u pšenice. Letošní sklizeň se odhaduje na 14. 6 milionů q a domácí spotřeba dle průměru roku 1925 až 1931 na 18. 25 milionů q, takže jeví se schodek 3. 6 milionů q, tudíž přibližný přebytku u žita.

Za této situace dochází k tomu důsledku, že přebytky žita mají vliv na cenu, která poklesla pod cenu směrnou, vládou stanovenou. Vývoz žita do ciziny jest velmi obtížný i při použití dovozního listu, poněvadž nastal velký pokles cenový na světovém trhu. Jest tudíž přímo nezbytností, aby bylo využito všech prostředků ku zvýšení odbytu žita na domácím trhu.

V tom směru se navrhuje obnovení zákona o žitném chlebě a při tom zmocnění pro vládu, aby mohla dle potřeby procen-

to vymílámí snížiti až na 50% a přimíchání mouky pšeničné zastaviti. Dále se navrhuje zvýšení intervenčního fondu pro žito na 30 milionů Kč na provádění různých pomocných akcí pro zabezpečení odbytu žita. Navrhuje se též usnadnění zpracování žita na líh v konsumních, zejména zemědělských lihovarech.

Úhrada finančního nákladu s tímto zákonem spojeného bude opatřena z celních příjmů jako úspora nepoužití dovozních listů.

V ohledu formálním se navrhuje, aby tento návrh zákona byl projednán nejdříve ve výboru iniciativním a pak z emědělském, zásob ovacím a rozpočtovém.

V P r a z e, dne 20. října 1932.

Dr Staněk, Mašata, dr Hodža, Beran, dr Zadina, dr Hodina, Halke, Zierhut, Dubický, Teplanský, Blažek, Jan Tůma, Kočandrle, Křemen, Böhm, Windirsch, Platzer, Glasel, Honzl, Zajíc, Pozdílek, Venci, Dorič, Wagner, Marek, dr Kalas, Machník, Heller, Vančo, Viereckl, Bistřický, Nejezchleb-Marcha.