Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.
III. volební období.
7. zasedání.
Původní zněni.
2008.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance I. Kurťaka a druhů o konečném účtu daní, zaplacených na Podkarpatské Rusi (tisk 1858).
Co do výměny peněz na Podkarpatské Rusi odkazuje se na odpověď vlády ze dne 25. dubna 1929 (tisk č. 2205/XVI ai 1929) na interpelaci poslance Kurťaka a druhů o daňových úlevách z důvodu jubilejního roku republiky, jakož i na odpověď ministra, pověřeného správou ministerstva financí, ze dne 9. února 1929 (č. tisku 2178/III ai 1929) na interpelaci poslance dr. Korlátfaa a druhů o výměně peněz v Marmarošské Solotvině. V těchto odpovědích bylo zevrubně vysvětleno, že obyvatelstvo Podkarpatské Rusi výměnou rakousko-uherských bankovek nebylo poškozeno a že stát úpravou měny na Podk. Rusi naprosto nebyl obohacen, neboť odikupoval rakousko-uherské bankovky, které hospodářský život na Podk. Rusi hodnotil v době výměny nejvýše 25% v Kč, až za 100% (§§ 2 a 3 vládn. nar. č. 576/1920 Sb. z. a n. ) a za vyměněné bankovky vydal státovky, jež rozmnožily státovkový dluh, který nutno nyní splatiti Národní bance československé.
Veškeré daně, dávky a poplatky byly na Podk. Rusi vybírány vždy podle plat-
ných zákonů. Vyskytly se sice při vybírání daní ojedinělé případy, kdy poplatníci namítali, že jsou na nich vymáhány daně po druhé, ježto po prvé zaplatili Maďarům nebo Rumunům, ba byly i námitky, že daně byly zaplaceny jak Maďarům a Rumunům a že jsou na nich tudíž československými úřady tyto daně vymáhány po třetí. Všechny takové stížnosti byly však vždy pečlivě vyšetřeny a byly většinou bezdůvodné. Finanční správě není znám ani jediný
ppřípad, že by poplatník na Podk. Rusi byl skutečně jednu a tutéž daň za jeden a týž rok zaplatil dvakráte nebo dokonce třikráte, jak uvádí interpelace.
Rovněž vyměřování daní, dávek a poplatků dalo se na Podk. Rusi vždy podle platných zákonů.
Finanční správa sice nepopírá, že pozemkové knihy i pozemkový katastr jsou následkem toho, že nebyly od r. 1896 vůbec doplňovány, v nedokonalém stavu. Finanční správa však pracuje již od převratu s největším úsilím a za velkých finančních obětí k odstranění všech těchto nedostatků. Domnívali-li se poplatníci,
že podkladem daňových předpisů byly nesprávné a neúplné zápisy v pozemkových knihách nebo v pozemkovém katastru, mohli uplatňovati a také většinou uplatňovali své námitky v tom směru již v rádném odvolacím řízení. Takové stížnosti byly pak vždy pečlivě zkoušeny a jsou již dnes všechny vyřízeny až na některé případy, nacházející se před nejvyšším správním soudem. Jestliže poplatník buď pro negramotnost nebo z neznalosti práva nesprávnému předpisu se nebránil již ve lhůtě odvolací a své námitky podal teprve po uplynutí odvolací lhůty, mnohdy až v řízení exekučním, byly přes to jeho námitky vždy pečlivě vyšetřeny a když se shledalo, že skutečně jsou stížnosti ty odůvodněny, byly řešeny v mezích zákonných předpisů ve prospěch poplatníka co nejblahovolněji.
Daňové zatížení obyvatelstva na Podk. Rusi je ve srovnání s historickými zeměmi a se Slovenskem značně nižší, což vysvítá z následujícího srovnání:
Podle statistických dat o dani důchodové ke dni 31. prosince 1927 připadá na 1. 000 obyvatel v zemi České 188. v zemi Moravskoslezské 144. v zemi Slovenské 91 a v zemi Podkarpatoruské 42 poplatníků. Zdaněny průměrný čistý příjem jednoho poplatníka v r. 1927 činil v zemi České 22. 648 Kč, v zemi Moravskoslezské 31. 373 Kč. v zemi Slovenské 19. 393 Kč a v zemi Podkarpatoruské 16. 621 Kč. Z tohoto průměrného příjmu činila průměrná čistá daň v zemi české 1. 042 Kč (t. j. 4. 60% čistého příjmu), v zemi Moravskoslezské 901 Kč (t. j. 4. 22% čistého příjmu), v zemi Slovenské 636 Kč (t. j. 3. 28% čistého příjmu) a v zemi Podkarpatoruské 399 Kč (t. j. 2. 40% čistého příjmu).
K tomu se podotýká, že v celé řadě obcí na Podk. Rusi podléhá dani důchodové, výdělkové nebo z obratu pouze jeden. dva. nebo jen několik málo poplatníků, kdežto ostatní jsou podrobeni nejvýše jen daním pozemkové, domovní třídní a paušálu daně z obratu. Jedná se hlavně o vrchovinské obce. kde velká část poplatníků nepodléhá zdanění vůbec.
Celkové příjmy státu z daní, poplatků, kolků, cel v zemi Podkarpatoruské v letech 1921 až 1927 byly vykázány ve státních závěrečných účtech: za roky 1919 a 1920 a pak za rok 1928 a léta následující byly v těchto účtech vykázány jen souhrnně s příjmy stejného druhu v ostatních zemích republiky, ale v dílčích rozpočtech státních byly vykázány odděleně.
Ze státních lesů a statků v zemi Podkarpatoruské neměla státní pokladna dosud žádného čistého příjmu. Výši přepravních příjmů ze železniční dopravy na Podkarpatské Rusi nelze sděliti z tohoto důvodu, že tratě podkarpatoruské jsou součástí železniční sítě spravované ředitelstvím státních drah v Košicích, a příjmy z nich objevují se v souhrnných příjmech tohoto ředitelství: jejich vyloučení bylo by spojeno s obsáhlými pracemi. Ostatně nejde zde toliko o příjmy, nýbrž také o výdaje a za dnešních poměrů nelze souditi, že by z provozu železnic na Podkarpatské Rusi vyplynul nějaký čistý zisk pro státní správu.
Daňové nedoplatky v zemi Podkarpatoruské jsou v poměru k nedoplatkům v ostatních zemích velmi značné. Vzrůstají-li ještě, nelze příčinu toho hledati ve zvyšování daní, nýbrž spíše v tom, že poplatníci liknavě plní svoje daňové povinnosti a nezaplatí ani svou roční daňovou náležitost, která jest - jak dokazují shora uvedená statistická data a jak bylo opětně a opětně zjišťováno v jednotlivých případech - spíše pod průměrem. Daně jsou na Podk. Rusi placeny dnes jen na exekuční zakročení a to ještě s výsledky, které daleko neodpovídají skutečným hospodářským poměrům země.
Přes to přizpůsobuje se exekuční vymáhání daňových nedoplatků na Podk. Rusi poměrům jednotlivých oblastí, pokud se týče i jednotlivých poplatníků (neúroda, živelní pohromy, finanční nesnáze poplatníka a pod. ), o čemž svědčí velmi častá poshovění při placení daní, povolování splátek, odpisy z důvodu
ohrožení existence atd. Při tom zejména chází se vstříc při plnění daňových popoplatníkům hospodářsky slabým vy- vinností vždy co nejvíce.
V Praze, dne 18. října 1932.
Ministr financí: Dr. Trapl v. r.
Předseda vlády: Udržal v. r.