Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.
III. volební období. 6. zasedání.
1998.
Návrh
poslanců Štětky, Babela, Tylla a soudruhů na vydání zákona o úsporách ve státním hospodářství ČSR.
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Zákon
ze dne........1932
o úsporách ve státním hospodářství ČSR.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Aby bylo zabráněno schodku ve státním hospodářství a snížení platů nižších státních a veřejných zaměstnanců, budou od 1. listopadu 1932 provedena úsporná opatření podle tohoto zákona.
§ 2.
Po dobu vykonávání úřadu ministerského a po dobu pobírání ministerského platu nesmí ministr pobírati plat ze státní anebo veřejné pokladny jako úředník anebo poslanec.
§3.
Po dobu vykonávání funkce poslanecké, senátorské a po dobu pobírání poslaneckých a senátorských diet nesmí poslanec
nebo senátor pobírati plat ze státní nebo veřejné pokladny jako státní nebo veřejný zaměstnanec.
§4.
Platy generálů československého vojska a četnictva snižují se tak, že pensijní základna spolu s činovným nesmí přesahovati 36. 000 až 56. 000 Kč ročně.
§5.
Platy plukovníků, podplukovníků, majorů a štábních kapitánů čsl. vojska a četnictva snižují se tak, že pensijní základna spolu s činovným nesmí přesahovati 26. 000 až 36. 000 Kč ročně.
§6.
Platy státních úředníků ve služebních třídách Ia, Ib, Ic, II a III snižují se tak, že pensijní základna spolu s činovným nesmí přesahovati 28. 000 až 56. 000 Kč ročně.
§7.
Platy soudců ve službních třídách I, II a III snižují se tak, že pensijní základna spolu s činovným nesmí přesahovati 28. 000 až 56. 000 Kč ročně.
§8.
Platy profesorů vysokých škol ve služebních třídách I, II a III snižují se tak, že pensijní základna spolu s činovným nesmí přesahovati 28. 000 až 56. 000 Kč ročně. Platy za jiné funkce ve státní službě se zrušují a budou věnovány na odměnu za vědecké úkony spojené se zvláštním osobním nákladem.
§9.
Pense býv. rakouských generálů, plukovníků, podplukovníků a jiných důstojníků snižují se o 25%.
§ 10.
Úhrnný obnos předvídaný v rozpočtu na r. 1932 na cestovné diety, zvláštní honoráře, odměny, tantiémy a podobně státních úředníků snižuje se od 1. listopadu 1932 o 50%.
§11.
Všechny podpory věnované ze státní pokladny na kultus se zrušují.
§12.
Vyplácení přímých, nebo nepřímých podpor peněžním ústavům, průmyslovým nebo velkoobchodním podnikům a zemědělským družstvům je nepřípustné.
§ 13.
fond pro nepředvídané výlohy vlády podle § 5, odst. 2 zákona z 20. března 1919, č. 175 Sb. z. a n. a fond ministerstva zahraničních věcí pro službu zpravodajskou a propagační podle téhož zákonného ustanovení, jakož i výdaje na vlastní informační a propagační službu ministerstva zahraničních věcí se zrušují.
§ 14.
Fond pro věcné potřeby min. národní obrany se zrušuje.
§ 15.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, nejpozději však dne 1. listopadu 1932.
Tímto dnem zrušují se všechna zákonná ustanovení, jemu odporující. Provedou jej všichni ministři a celá vláda.
Odůvodněni.
V důsledku hospodářské krise státní příjmy přirozeně klesly, neboť pocházejí z valné části od sociálně slabých vrstev, ichž důchody poklesly v ještě mnohem větší míře. Místo, aby byly zdaněny zisky kapitalistů, jak jsme to neustále navrhovali, byly těmto poskytovány nejtůznější úlevy v podobě odpisů a pod., daně nebyly na nich vůbec vymáhány, nebo naprosto nedostatečně, a dána jim možnost, aby své zisky a své jmění zakryli, zejména vývozem do zahraničí. Kromě toho byly miliardy vynaloženy na sanaci bank, průmyslníků, velkostatkářů
a jejich družstev a také soc. dem. a nár. soc. a jiným vlasteneckým špičkám dána příležitost, aby se ze státní pokladny obohatily. Sta milionů jsou zbytečně vyhazovány na representace, na kultus, vysokou byrokracii, na potlačování lidu a přípravu k příští válce. V důsledku tohoto hospodářství musel se ve státním rozpočtu objeviti veliký schodek, který podle úmyslu všech vládních stran má nyní býti kryt na účet platů státničil zaměstnanců. Příjmy nižších státních zaměstnanců jsou však už nyní tak nízké, že dalšího snížení nesnesou. A to tím méně, protože
jejich náklady na životní potřeby právě v současné době rostou. Ale snížení platů nižších státních zaměstnanců je i s hlediska státního hospodářství naprosto zbytečné, přikročí-li se k základní změně v hospodářství, t. j. braní peněz tam, kde skutečně jsou. Navrhujeme proto řadu úspor, jejichž provedení by bylo hladké a umožnilo by, aby platy nižších státních a veřejných zaměstnanců nemusely býti snižovány ani o haléř:
1. Odbouráním druhého, třetího, atd. platu ministrů, kteří současně pobírají platy jako státní úředníci a poslanci, ušetřila by státní pokladna ročně nejméně 1, 500. 000 Kč.
2. Odbouráním 2., 3. atd. platu poslanců a senátorů, kteří současně pobírají platy jako státní zaměstnanci, jejichž počet podle záznamu činí 121, ušetřila by státní pokladna ročně nejméně 5, 500. 000. Kč.
3. Snížením platu a činovného generálům z nynější úhrnné výše 76. 000 Kč až 93. 000 Kč ročně na 36. 000 až 56. 000 Kč ročně i při ponechání výchovného a jiných přídavků ušetřila by státní pokladna nejméně ročně 6, 000. 000 Kč.
4. Snížením platů a činovného jiných vyšších důstojníků (plukovníků, podplukovníků, majorů, štábních kapitánů) z nynější úhrnné výše 36. 000 až 58. 000 Kč ročně na 26. 000 až 36. 000 Kč ročně ušetřila by státní pokladna i při ponechání výchovného a náslužného přídavku ročně nejméně 100, 000. 000 Kč.
5. Snížením platů a činovného vysokých státních úředníků (sekčních šéfů, min. radů, radů, vládních radů, tajemníků) v I. až III. služební třídě z nynější výše 36. 000 až 93. 000 Kč ročně na 28. 000 až 56. 000 Kč ušetřila by státní pokladna i při ponechání výchovného přídavku ročně nejméně 200, 000. 000 Kč.
6. Snížením platů a činovného soudních presidentů, vrchních soudních radů ve služeb, třídě I. až III. s ročním úhrnným platem od 36. 000 do 93. 000 Kč na 28. 000 až 56. 000 Kč ročně ušetřila by státní pokladna i při ponechání výchovného přídavku ročně nejméně 3, 000. 000 Kč.
7. Snížením platů a činovného profesorům vysokých škol ve služební třídě I. až III. z nynější úhrnné výše 36. 000 až 93. 000 Kč ročně na 28. 000 až 56. 000 Kč ročně ušetřila by státní pokladna i při ponechání výchovného přídavku nejméně ročně 6, 000. 000 Kč.
Tímto snížením nebyli by profesoři vysokých škol ohroženi ve své vědecké práci a to tím méně, že navrhujeme, aby se jim pro vědecké úkony spojené se zvláštními osobními náklady kromě dosud obvyklých odměn dostávalo také obnosů, které jsou dosud vypláceny za funkce nevybočující z jejich povolání a nevyžadující zvláštních osobních nákladů (zkušební taxi, funkce ve státních ústavech, komisích a pod. ).
8. Snížením pensí rakouských generálů a jiných rakouských důstojníků o 25% ušetřila by státní pokladna ročně nejméně 28, 000. 000 Kč.
9. Snížením cestovních diet vysokých státních úředníků při komisích atd., různých odměn, tantiém a podobně o 50% ušetřila by státní pokladna ročně nejméně 100, 000. 000 Kč.
10. Odbouráním výdajů na kultus ušetřila by státní pokladna ročně nejméně 100, 000. 000 Kč.
11. Zastavením všech subvencí bankám, průmyslovým podnikům, agrárním družstvům a jiným kapitalistickým podnikům ušetřila by státní pokladna ročně nejméně 300. 000. 000 Kč. (Ve skutečnosti byly tyto subvence v posledních letech mnohonásobně vyšší. )
12. Zrušením tajných fondů předsednictva ministerské rady a min. zahraničních věcí ušetřila by státní pokladna ročně 34, 000. 000 Kč.
13. Zrušením zvláštního zbrojního fondu MNO ušetřila by státní pokladna ročně 315, 000. 000 Kč.
Celkem by tedy provedením našich návrhů ušetřila státní pokladna ročně nejméně 1. 199, 000. 000 Kč, t. j. asi onen obnos, který podle plánu ministra financí má býti ušetřen snížením platů státních zaměstnanců, takže by k snížení těchto
platů nemuselo dojíti a stalo by se zbytečným.
Obmezujeme se prozatím na takové úsporné návrhy, jichž správnost a proveditelnost je každému nižšímu státnímu zaměstnanci a každému, kdo žije z výnosu své práce vůbec, bez rozdílu politické příslušnosti naprosto jasná. Při tom zdůrazňujeme, že kromě námi uvedených úspor byly by snadně proveditelné dalekosáhlé úspory na zbytečných vyslanectvích a konsulátech, na platech zámož-
ných poslanců a senátorů atd., atd., které by státní pokladně vynesly sta a sta milionů ročně. Zrušením nákladů na militarismus a na potlačovací aparát, který výhradně slouží k ochraně kapitalistů na úkor pracujících vrstev, odpadly by další celé miliardy výdajů.
Úhrady navrhovati netřeba, protože provedení našeho návrhu neukládá státní pokladně zvláštních výdajů, nýbrž přináší jí značné úspory.
Po stránce formální navrhujeme, aby náš návrh byl přikázán výboru rozpočtovému a sociálně-politickému k projednání se lhůtou 48 hodin.
V P r a z e dne 6. října 1932.
Štětka, Babel, Tyll,
Hodinová, Cižinská, Höhnel, J. Svoboda, dr. Stern, Kliment, K. Procházka, Kuhn, Juran, Kubač, Török, Vallo, Hrubý, Hruška, Zápotocký, Krosnář, Novotný, Russ,
Kopecký, Hádek.