Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.

III. volební období. 6. zasedání.

Překlad.

1991.

Návrh

poslance dra F. Hodiny a druhů, aby byla poskytnuta podpora zemědělcům, jejichž pšenice byla zachvácena rzí.

Na celé severní Moravě, východních Cechách, ve Slezsku a na Hřebečovsku byla zasetá pšenice zachvácena rzí, která způsobila, že se pšenice vůbec neurodila. Mlácení vyneslo v nejpříznivějších případech 4 q pšenice na hektar. Jakost pšenice jest rzí tak zhoršena, že nelze pomýšleti na prodej k semletí, pšenice dá se většinou užíti nanejvýš jako krmiva pro slepice.

Tato událost neobyčejně krutě postihuje beztoho nouzí trpící zemědělce chudých horských krajin na severní Moravě, ve Slezsku, ve východních Čechách a na Hřebečovsku. Naděje zemědělců, kteří doufali, že prodejem pšenice získají byť nepatrný - hotový příjem, byly krutě zklamány. Musejí nyní dokonce vydávati peníze, aby si opatřili osivo, neboť pšenice zachvácené rzí nedá se jako osiva užíti.

Jak pronikavé následky měla obilná rez v postižených krajinách, jest zřejmo z výše úhrnné škody, kterou odborníci odhadují na 750 milionů Kč pro celou republiku.

Jak jsme se již zmínili, nedosáhli zemědělci postižených území, pěstující pšenici,

pro rez nejen žádných příjmů zhodnocením pšenice, nýbrž dokonce musejí peníze vydávati. Ale hotové peníze jsou v postižených územích velmi rozhodující, zvláště v dnešní hospodářské krisi. Není dne, kterého by se z několika míst neohlašovalo zabavení. Zemědělci často při nejlepší vůli nemohou sehnati hotové peníze na zaplacení splatných daní. Právě pro nedostatek hotových peněz u zemědělců jsou následky toho, že pšeničná sklizeň byla zničena rzí, horší, než by tomu bylo v normálních dobách.

l v zájmu státního hospodářství měl by stát poskytnouti postiženým rolníkům podporu. Po léta pracovala rozhodující místa o zvětšení osevných ploch pšenice, aby se postupně došlo k soběstačnosti v oboru zásobování pšenicí a tím aby se velký dovoz pšenice snížil a konečně stal docela zbytečným. Zemědělci poškození rzí se obávají, že by se obilná rez mohla v příštích letech opakovati a přiklánějí se k mínění, že bude lépe zmenšiti osevní plochu pšenice, aby se zase práce a výlohy jednoho roku nedávaly v sázku. Tedy i proto bylo by zapotřebí, aby stát zakročil a pomohl.

Podepsaní tedy navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

1. Nechť vláda přikáže berním úřadům, aby zastavily vymáhání daní od postižených zemědělců exekucemi a dražbami;

2. nechť vláda nařídí, aby se při vyměřování daní přihlíželo i ke škodám způsobeným rzí;

3. vláda nechť povolí přiměřené podpory poškozeným zemědělcům.

V Praze dne 6. září 1932.

Dr. Hodina,

Böhm, Oehlinger, Kunz, Heller, Wagner, dr. Mayr-Harting, Platzer, Gläsel, dr. Luschka, Scharnagl, Bobek, Greif, Krumpe, Zajiček, dr. Petersilka, Fritscher, Hal-

ke, Windirsch, Viereckl, Zierhut.