Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.
III. volební období. 6. zasedání
1990.
Odpovědi:
I. předsedy vlády na interp. posl. Tomáška, Koudelky, Brodeckého, Bečko a soudr. o zprávách o prodeji a propachtování státních podniků (tisk 1878/XII),
II. vlády na interp. posl. Zeminové, dra Patejdla, Hrušovského a druhů o poměrech v Podkarpatské Rusi (tisk 1668/VIII),
III. předsedy vlády, mm. sociální péče a min. veřejných prací na interp. posl. Sladkého a druhů o kritické situaci dělnictva v báňském revíru ostravsko-karvínském (tisk 1268/XV),
IV. min. spravedlnosti na interp. posl. Štětky a soudr. o zbavení Eduarda Jankovského volebního práva (tisk 1797/V),
V. min. vnitra na interp. posl. Jurana a soudr. o neslýchaném odůvodnění zákazu veřejné schůze lidu v Prostějově (tisk 1797/VIII),
VI. mm. pošt a telegrafů na interp. posl. Štětky a soudr. o špehování telefonických rozhovorů policií (tisk 1846/XI),
VII. mm. financí na interp. posl. Štětky a soudr. o příjmech a přeplatcích na důchodově dam (tisk 1878/XVII),
VIII. vlády na interp. posl. K. Procházky a soudr. o trestání dělníků pro peněžitou podporu stávkujících horníků (tisk 1907/V)
IX. vlády na interp. posl. Šaláta a druhů pro spravedlivé rozdělení pasienkového přídělu mezi obyvateli obce Michálková (okres Zvolen) (tisk 1878/IX),
X. vlády na interp. posl. Tučného, Zeminové, Bergmanna, B. Procházky a druhů o nutnosti mimořádné ochrany služebního poměru soukromých zaměstnanců (tisk 1447/XI),
XI. mm. zemědělství na interp. posl. Hokky a druhů o přebarvení maďarských nápisů v kostele v Radiově (tisk 1562/VII),
XII. min. železnic na interp. posl. Hokky a druhů o vydláždění cesty, vedoucí ke dráze v Suvluši (tisk 1878/III),
XIII. min. vnitra na interp. posl. Krebse a druhů o nehorázném použití zákona ze dne 19 března 1923, č. 50 pro nápis na hrobě v Třmících (tisk 1907/XIII),
XIV. min. vnitra na interp. posl. Krebse a druhů, že ústecká statni policie odsoudila úředníka Aloise Holeye, poněvadž prý zvolal »Heil Hitler« (tisk 1907/ XVI),
XV. min. vnitra na interp. posl. inž. Junga a druhů o neslýchaném postupu četníků proti příslušníkům německé národně socialistické strany dělnické (tisk 1907/ XIX),
XVI. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Vallo a soudr. o vyloučení Alexandra Bergmanna z učňovské školy v Košicích (tisk 1797/ III).
1990/ I.
Odpověď
předsedy vlády
na interpelaci poslanců Fr. Tomáška, Jana Koudelky, V. Brodeckého, Jána Bečko a soudruhů
o zprávách o prodeji a propachtování
státních podniků (tisk 1878/ XII).
Ad 1. Ve vládě ani meziministersky nebylo dosud jednáno a v nynější době také se nejedná o žádném prodeji nebo propachtování státních podniků spravovaných ve smyslu zákona č. 404/1922 Sb. z. a n. podle zásad obchodního hospodaření.
Ad 2. Vláda nemá té doby úmysl prodati nebo propachtovati některý z dotčených státních podniků.
Ad 3. Státní správa jako majitelka státních podniků podle povahy každého jednotlivého podniku činí vhodná hospodářská, finanční a administrativní opatření, aby prosperita toho nebo onoho podniku za nynější hospodářské tísně co nejméně byla ohrožována. Za tím účelem provedla a provádí v prvé řadě úsporná a organisační opatřeni v jednotlivých státních podnicích, aby byly pokud možno kryty nejen náklady provozní běžnými těžbami, nýbrž aby byl zajištěn a státní pokladně též odveden ve státním rozpočtu očekávaný čistý zisk. Při vyskytujících se výsledcích méně příznivých po případě nepříznivých pečuje státní správa o udržení provozu postiženého státního podniku v nezbytné míře, zvláště je-li udrženi provozu žádoucí nebo nutné z důvodů veřejných.
Ad 4. Vládě není známo, že by soukromí podnikatelé usilovali v nynější době o laciné získání některého státního podniku k účelům spekulativním a pod. Takové snahy, kdyby se snad vyskytly, byly by ovšem se vší rozhodností odmítnuty.
V Praze dne 30. září 1932.
Předseda vlády: Udržal, v. r.
1990/II.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců Fr. Zeminové,
dra Josefa Patejdla, I. Hrušovského
a druhů
o poměrech v Podkarpatské Rusi (tisk 1668/ VIII).
Vláda je podrobně informována o hospodářských, sociálních i administrativních poměrech v zemi Podkarpatoruské, stále je bedlivě sleduje a snaží se o jich zlepšení v rámci svých rozpočtových prostředků. Na tomto poli vykonala vláda i předchozí zimu plně svou povinnost.
Ke zmírněni důsledků nezaměstnanosti v zemi Podkarpatoruské povolilo ministerstvo sociální péče na nouzové práce podle článku IV. zákona čís. 74/1930 Sb. z. a n. v roce 1932 státní příspěvek v částce 954. 000 Kč, čímž umožnilo zaměstnati téměř 2. 000 nezaměstnaných dělníků po dobu asi 3 měsíců.
Státní stravovací akce byla prováděna ve všech okresích na Podkarpatské Rusi, akce mléčná vzhledem k omezenosti k disposici jsoucích prostředků v městech Užhorodě a Mukačevě a v okrese Ťiačevo. Na provádění všeobecné stravovací akce pro chudé děti poskytlo ministerstvo pro zásobování lidu v prosinci 1931 Zemské péči o mládež v Mukačevě 150. 000 Kč. Akce byla zahájena 1. března a poskytovala asi 5000 chudým dětem 1/4 nebo 1/3 litru mléka a 20 dkg chleba. Koncem března poukázalo ministerstvo pro zásobování lidu Zemské péči o mládež dalších 100. 000 Kč a ministerstvo sociální péče 50. 000 Kč čímž bylo lze zvýšiti počet děti, pojatých do mléčné akce, na více než 8. 000 a stravováni prováděti až do konce května.
V rámci péče o mládež, prováděné dobrovolnými spolky, povolilo ministerstvo sociální péče částku 146. 000 Kč pro Zemskou péči o mládež v Mukačevě a korporace přidružené a zřídilo dva útulky pro nezaměstnaný dorost.
K zmírnění bídy, vzniklé v Činaďově a jeho okolí propuštěním dělnictva z práce v podniku »Latorica«, byla od prosince 1931 Zemské péči o mládež ve třech splátkách vyplacena celkem
podpora 30. 000 Kč na stravování asi 200 dětí nezaměstnaných dělníků v tomto miste. Příspěvků mlýnů v Podkarpatské Rusi v částce 90. 000 Kč bylo použito na opatření mouky pro chudé a nezaměstnané obyvatelstvo Podkarpatské Rusi.
Celkem bylo z prostředků ministerstva pro zásobování lidu, po případě na jeho popud, poukázáno v zimě 1931/1932 zemi Podkarpatoruské 710. 000 Kč.
V prosinci 1931 přidělilo ministerstvo pro zásobování lidu 240. 000 Kč na přiděl kukuřice zdarma horským okresům, postiženým nezaměstnaností nebo neúrodou. Nejchudším okresům Svalava, Velký Berezný a Perečín bylo přiděleno celkem 3. 200 g kukuřice zdarma. Koncem března t. r. byla povolena další částka 100. 000 Kč na pokračování v této kukuřičné akci a v měsíci květnu a červnu 1932 rozděleno zdarma 1400 q kukuřice pro okresy Velký Berezný, Perečín, Volové, Svalava, Tiačevo, Iršava a Rachovo. Mimo to byly Ještě poskytnuty příspěvky veřejným kuchyním, zřízeným pro trpící vrstvy obyvatelstva na Podkarpatské Rusi.
Za účelem ošacení pro nejnuznější mládež poskytlo ministerstvo pro zásobování lidu již na podzim roku 1931 Zemské péči o mládež v zemi Podkarpatoruské příspěvek 100. 000 Kč. Z této akce bylo rozdáno 490 chlapeckých obleků, 900 dívčích šatů a 1658 párů obuvi. Ministerstvo sociální péče kromě toho poskytlo na ošacovací akci pro děti nezaměstnaných 40. 000 Kč.
Provádění státní stravovací akce pro nezaměstnané a mléčné akce pro děti nezaměstnaných na Podkarpatské Rusi setkalo se s jistými obtížemi, poněvadž instituce veřejného zprostředkování práce není tam dosud vžita a síť zprostředkovatelen jest chudá, takže nebylo možno statisticky přesně zjistiti stav nezaměstnanosti ve všech okresích a podle toho úměrně regulovati rozsah těchto pomocných akcí.
Nezaměstnanosti v zemi Podkarpatoruské hledí vláda čeliti zejména též prováděním investičních prací; v programu letošního roku jsou stavební práce, jichž provádění vyžádá si nákladu cca 3 miliony Kč.
Pro záchranu malých a středních zemědělců v zemi Podkarpatoruské provedlo ministerstvo zemědělství na podzim roku 1931 a na jaře 1932 prostřednictvím zemského úřadu v Užhorodě osivové akce podle zákona čís. 122/1931 Sb. z. a n. V rámci těchto akcí bylo přiděleno hlavně malým a středním zemědělcům, postiženým neúrodou, na dvouletý bezúročný úvěr asi 22. 000 q ozimě pšenice, 8. 000 q ozimého žita, 14. 000 q ovsa, 5. 800 q bramborů, vše v úhrnné ceně 4, 700. 000 Kč.
Zemský úřad v Užhorodě s pomocí země Podkarpatoruské přidělil na jaře 1932 potřebným zemědělcům 160 q jetelového semene za zlevněnou cenu, čímž byl umožněn osev jetele, důležité pícniny na Podkarpatské Rusi. Kromě toho bylo zemědělcům, postiženým neúrodou v r. 1931, podle vládního nařízeni čís. 75/1928 Sb. z. a n. přiděleno zemským úřadem v Užhorodě z části zdar-
ma, z části za zlevněnou cenu, asi 14. 000 q kukuřice pro účely krmně a šéfové, 6. 000 q krmné slámy a 1. 000 q sena. Konečně bylo pěstitelům ovoce přiděleno asi 30. 000 ovocných stromů různého druhu. Tato opatření umožnila zemědělcům na Podkarpatské Rusi provésti podzimní a jarní osev.
Podnik Státní lesy a statky měl na Podkarpatské Rusi na podzim r. 1931 vzhledem na nynější stagnaci na trhu s dřevem značně zásoby neprodaného dřeva. Poněvadž výroba dřeva a jeho další manipulace (spouštění, dovoz, uskladnění, nakládání na lesní dráhu a pod. ) je odvislá od poptávky a možnosti prodeje, nemohlo býti dříví vyráběno, případně dále manipulováno již v listopadu a prosinci 1931, nýbrž až v lednu 1932, po zvýšení poptávky na dřiví před jarním trhem.
Pokud jde o otázku, zda zvýšením cen dobytka zlepší se situace podkarpatského lidu na Vrchovině, třeba míti na zřeteli, že pokles cen dobytka postihuje především obyvatelstvo na Vrchovině, odkudž se dobytek dodává jednak do měst na Podkarpatské Rusi, jednak vyváží do ostatních zemí republiky. Podle dat státního úřadu statistického z roku 1925 (data z r. 1931 nejsou dosud zpracována) činil stav dobytka v Podhoří a v horské krajině Karpat 262. 685 (z toho hovězího dobytka 118. 257, koní 20. 875, ovci 90. 342, prasat 33. 211), kdežto v nížině potisské 166. 451 (z toho hovězího dobytka 85. 841, koní 17. 131, ovcí 27. 001, prasat 36. 478). Z toho jde na jevo, že Vrchovina má asi o 100. 000 kusů dobytka více než rovina a jsou tudíž poklesem cen dobytka postiženi především obyvatelé Vrchoviny.
Z předeslaného je zřejmo, že vláda věnuje zemi Podkarpatoruské zvýšenou pozornost a ubezpečuje pány interpelanty, že bude její bedlivou snahou pečovati i v budoucnosti o zlepšení hospodářských, sociálních a administrativních poměrů v této zemi.
V Praze dne 30. září 1932.
Předseda vlády: Udržal, v. r.
1990/III.
Odpověď
předsedy vlády, ministra sociální péče a ministra veřejných prací
na interpelaci poslance Sladkého a druhů
o kritické situaci dělnictva v báňském
revíru ostravsko-karvínském
(tisk 1268/XV).
Kritické poměry dělnictva v báňském revíru ostravsko-karvínském jsou ministerstvu veřejných
práci dobře známy. Poměry tyto jsou vyvolány všeobecnou krisí v odbytu uhlí a koksu, která není nikterak rázu místního, nýbrž rázu světového. Výroba uhlí klesla v revíru ostravsko-karvínském skutečně v r. 1930 oproti r. 1929 o 14% a ve stejném poměru klesl také počet propracovanýcjb, směn. Poněvadž bánští podnikatelé nepřikrpčjli ihned při úbytku těžby k propouštěni dělnictva, zůstal jeho počet přibližně stejný, ba docela zvýšil se o 0. 9%. Tím se vysvětluje vzrůst počtu směn, ztracených nedostatkem odbytu a pokles výdělku připadajícího na jednotlivého dělníka. Stav tento se ještě dále zhoršil v roce 1931, což vysvitne nejlépe porovnáním k počtu propracovaných směn v první polovici posledních tří let. Tak bylo propracováno na dolech v r. 1929 od 1. ledna do 30. června 5, 016. 500 směn, v r. 1930 pak 4, 443. 827 směn a v r. 1931 již jen 3, 747. 424 směny.
Tímto mimořádným poklesem zaměstnanosti dolů je zdůvodněna redukce pracovních sil.
Do listé míry zmírniti následky propouštění bylo možno propuštěním dělníků, kteří již měli nárok na provisi a dělníků jinak hospodářsky zajištěných, ale přes to nebylo možno zaměstnati dělnictvo v tolika směnách, aby mu byl zajištěn slušný výdělek.
Nebude-li zvýšen odbyt uhlí získáním snad nových odbytišť, což jest však dosti nepravděpodobně, jest za těchto okolnosti nutno počítati s faktem, že část dělnictva bude nucena hledati si zdroj obživy v jiném odvětví průmyslové nebo hospodářské činnosti. Nelze sice popírati, že by se zamezením dovozu polského uhlí poměry snad trochu zlepšily, avšak není možno tento dovoz zameziti, poněvadž tím by byl zamezen též odbyt koksu do Polska, jehož odbyt jest ještě nepříznivější než odbyt uhlí. Ministerstvo veřejných prací mohlo a může jen působiti k tomu, aby bylo propuštění horníků omezeno na míru nevyhnutelně potřebnou a to především propouštěním dělníků, u nichž uvedené převedení do jiných oborů jest nejsnadnější anebo kteří budou i po propuštění, byť i částečně hmotně zajištěni.
Již počátkem r. 1931 působilo ministerstvo veřejných prací revírním báňským úřadem v Moravské Ostravě na podnikatele, aby dělníci nebyli hromadně propouštěni, jak bylo původně zamýšleno, takže k značnější restrikci dělnictva v prvé polovici r. 1931 nedošlo.
Poněvadž však očekávané zlepšení v odbytu uhlí se nedostavilo, přikročily Vítkovické kamenouhelné doly k omezení stavu dělnictva hromadným propouštěním. Proto byla k podnětu ministerstva veřejných prací svolána porada horníků s podnikateli, která měla tento výsledek:
Na všech dolech Vítkovického horního a hutního těžařstva byla provedena již ohlášená restrikce zaměstnanců, avšak počet propuštěných byl snížen ze 758 na 550. K těmto dělníkům bude vzat v první řadě zřetel, budou-li se na těchto dolech v budoucnu snad následkem zvýšení odbytu přijímati noví dělníci do práce. Pokud tito propuštění dělníci bydlili v závodních bytech (v
kolonii), byli do konce března 1932 ponecháni v bytech za dosavadních podmínek, nenašli-li si dííve jiného zaměstnání. Na dolech Oskar a Šalamoun vyšetřil báňský revírní úřad v Moravské Ostravě za účasti odborných znalců, je-li zastavení provozu těchto dolů skutečně nutné a povolil podle výsledku šetření dolovací lhůtu pouze pro důl Šalamoun, jehož těžba byla dne 15. prosince 1931 zastavena. Dělníci tohoto dolu byli přesazeni na jiné doly Vítkovického těžařstva. Dolovací lhůta pro důl Oskar nebyla povolena, takže nedošlo k zastavení jeho provozu. Konečně ustavilo se na podnět ministerstva veřejných prací 6členné komité složené paritně ze zástupců podnikatelů a horníků (3 a 3) za předsednictví úředníka revírního báňského úřadu v Moravské Ostravě, jehož úkolem je zkoumati prostředky a cesty, jež by vedly k lepší zaměstnanosti horníků v revíru ostravském.
Majitelé dolů předložili ke konci měsíce února 1932 komitétu memorandum, ve kterém prohlásili, že lepšího zaměstnání horníků jest možno docíliti jen propuštěním 12. 000 dělníků a snížením mezd. O těchto požadavcích došlo po delším jednání mezi podnikateli a zástupci dělníků intervencí ministerstva veřejných prací k dohodě, podle které byly zavedeny střídavé dovolené a byl snížen příplatek za výkon.
Pokud se týče požadavku, aby horníkům za nepropracované směny byl vyplácet) státní příspěvek k podpoře v nezaměstnanosti, upozorňuje ministerstvo sociální péče na ustanovení čl. L § 4. zákona čís. 74/1930 Sb. z. a n., podle něhož nárok na státní příspěvek v nezaměstnanosti přísluší nezaměstnanému ode dne, kdy se o něj hlásil, trvá-li nezaměstnanost aspoň 7 dní, jdoucích po sobě. Jestliže by hornictvo bylo vysazováno z práce tak, aby tento zákonný předpoklad byl splněn, jsou odborové organisace oprávněny svým členům vypláceti k organisační podpoře státní příspěvek podle cit. zákona. Otázka střídavého zaměstnávání horníků na dolech omezeně pracujících byla shora uvedenou dohodou upravena tak, že se přebytečná část dělnictva dává vždy podle potřeby a objednávek na střídavou dovolenou, která nesmí nepřetržitě trvati déle jednoho měsíce a nesmí souhlasiti s kalendářním měsícem. Za, tohoto předpokladu jsou odborové organisace "oprávněny vypláceti svým členům k organisační podpoře státní příspěvek podle zákona čís. 74/1930 Sb. z. a n.
Vzhledem k značné nezaměstnanosti na Ostravsku jest příslušnými resorty věnována pozornost provádění různých nouzových prací. Pokud jde o nouzové práce prováděné městem Moravskou Ostravou a okresem, byla na tyto práce povolena ministerstvem sociální péče podpora ve formě státního příspěvku 10 Kč denně na mzdu každého dělníka na těchto pracích zaměstnávaného podle čl. IV. cit. zákona. Vedle této akce jest působeno na zmírnění nezaměstnanosti poskytováním poukázek na potraviny osobám bez práce nebo vysazovaným z práce a poukázek na mléko pro děti nezaměstnaných. Mimo to bylo vládou povoleno, aby ministerstvo
sociální peču použilo pro Ostravsko s okolím na prováděni mimořádně péče o nezaměstnané častky v 1, 000. 000 Kč.
Pokud se týče podílu na čistém zisku Vítkovických kamenouhelnýcli dolů. došla ministerstvu veřejných prací jen jedna stížnost revírní rady v Moravské Ostravě z 22. května 1929, č. j. 703/285 'Revírní rada oznámila, že ředitelství Vítkovických kamenouhelných dolů jí sdělilo, že za obchodní rok 1927 není čistého zisku, že se však majitelé dolů rozhodli dáti částku 500. 000 Kč jako dobrovolný dar. Revírní rada poukázala na to, že bilance uvedené společnosti za rok 1926 vykázala čistý zisk v částce 10, 000. 000 Kč, že podle statistiky těžby obchodní rok 1927 nebyl horší než předešlý rok a žádala, aby ministerstvo veřejných práci provedlo z úřední moci určitou kontrolu vyúčtování Vítkovických kamenouhelných dolů za obchodní rok 1927. K této stížnosti s dchlo pak ministerstvo veřejných prací revírní radě výnosem ze dne 16. srpna 1929, č. j. 22-211 /9-41. 451, že nemůže provésti žádanou kontrolu vyúčtování, poněvadž ani zákon ze dne 25. února 1920, čís. 143 Sb. z. a n. o účasti zaměstnanců při hornictví na správě dolů a jejich podílu na čistém zisku, ani vládní nařízení ze dne 23. března 1931, čís. 114 Sb. z. a n., jímž se uvedený zákon provádí, neposkytuje k tomu právního podkladu.
Pokud se týče stížnosti na soustavné šikanování dělníků úředníky a správami závodů, ministerstvo veřejných prací věnuje věci stále pozornost, dbalo a dbá v mezích své kompetence vždy toho, aby ustanovení horního zákona, jakož i sociálně politických zákonů a nařízení, pokud se týká hornictví byla dodržena, a aby dělnictvo neutrpělo v tom ohledu křivdu
V Praze dne 8. září 1932
Předseda vlády:
Udržal, v. r. Ministr sociální péče:
Dr. Czech, v. r.
Ministr veřejných prací:
Inž. Dostatek, v. r.
1990/IV.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Štětky a soudruhů
o zbavení Eduarda Jankovského volebního práva (tisk 1797/V).
Nejvyšší soud uznal o zmateční stížnosti generální prokuratury k zachování zákona ze dne
7. září 1932 právem, že rozsudkem okresního soudu v Kostelci nad Orl. z 8. dubna 1932, č. i. T 710/32 v trestní věci Ed. Jankovského pro přestupek podle §§ 13 a 19 shrom. zák. byl porušen zákon výrokem, jímž byla vyslovena ztráta práva volebního do obcí a výrok ten zrušil.
Zmocněnec státního zastupitelství v Kostelci nad Orlicí byl poučen, kdy může býti ztráta volebního práva při odsouzení pro přestupky vyslovena.
V Praze dne 13. září 1932.
Ministr spravedlnosti Dr. Meissner, v. r.
1990/V.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Jurana a soudruhů
o neslýchaném odůvodnění zákazu veřejné schůze lidu v Prostějově (tisk 1797/VIII).
V odůvodnění zákazu schůze, v interpelaci zmíněné, uvedl okresní úřad pouze fakta jím zjištěná, aniž při tom měl urážlivý úmysl, který mu interpelace podkládá, a v tomto smyslu případ nepojímal ani svolavatel, který ve svém odvolání proti zákazu schůze nijak si nestěžuje na domněle urážlivou stylisaci příslušného výměru. Ostatně se bude věcí zabývati zemský úřad, až bude rozhodovati o zmíněném odvolání, a nemám proto nyní důvodu k opatření, které je v interpelaci žádáno.
Odpověď na interpelaci jsem převzal proto, ježto se tato dotýká výhradně působnosti ministerstva vnitra.
V Praze dne 7. září 1932.
Ministr vnitra. Dr. Slavik, v. r.
1990/ VI.
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci poslance Štětky a soudruhů
o špehování telefonických rozhovorů policií (tisk 1846/ XI).
Účastnická stanice číslo 457 v Chomutově (sekretariát komunistické strany) žádala 3. června 1932 o spojení se stanicí číslo l v Liberci. Účastníkem této stanice je tiskárna Runge a sp" kde je též redakce časopisu Vorwarts. Spojení bylo uskutečněno v 11. 10 přes Prahu, podle tvrzeni redakce Vorwarts byla však místo stanice č. 1 zapojena stanice č. 100 (policejní strážnice v Liberci, v jejíž budově je též policejní ředitelství). Zavolaný účastník se představil, volající však asi představení přeslechl a mluvil po nějakou dobu, než zjistil omyl. Hlásil věc telefonní ústředně v Chomutově a obdržel pak spojení správně. Úřednice poštovního úřadu Chomutov 1, která hovor spojovala, poznamenala případ do úředních záznamů; již z toho vysvítá, že nejde o nějakou úmyslnost, spočívající v nesprávném spojováni.
Telefonní provoz v průmyslových střediscích, jakým jest Liberec, klade jmenovitě v dopoledních hodinách na personál takové požadavky, že ojedinělý omyl při manipulaci je v návalu práce zcela vysvětlitelný a omluvitelný.
Povšechná tvrzení, že se stejné případy vyskytly i jindy při volání Liberce z Chomutova a Prahy nebylo možno vyšetřovati, jelikož nebyla doložena konkrétními daty
Pokud jde o hovory v Praze, je naslouchání hovorům účastníků znemožněno již tím, že spojování se děje automaticky, bez zásahu manipulačních sil. Ke spojení s nežádaným účastníkem zde ovšem může dojíti, použije - li účastník sám chybně číselnice telefonního přístroje
Nejsou pokyny o tom, aby telefonní hovory sekretariátů politických stran nebo časopisů byly dávány k disposici, pokud se týče vyzrazovány a telefonní tajemství požívá plně ochrany, kterou mu zaručuje zákon o telegrafech ze dne 23. března 1923, č 60 Sb. z. a n.
V Praze dne 26. září 1932.
Ministr pošt a telegrafů: Dr. Franke, v. r.
1990/ VII.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance Štětky a soudruhů
o příjmech a přeplatcích na důchodové dani (tisk 1878 XVII).
Z úsporných důvodů upustilo ministerstvo financí od pořizování každoroční podrobné statistiky daně důchodové a může proto sděliti pouze data roku 1928, za který byla podrobná statistika sestavena, a některá data týkající se roku 1929.
Přeplatky na sražené dam důchodové nečinily 200 milionů Kč, nýbrž u zaměstnanců, jimž byla daň důchodová sražena
.. v roce 1928 1929
a) podle § 30 z. o př. d 2. 97 mil. Kč 3. 15 mil. Kč
b) podle § 36 z. o př. d. 12. 73 mil. Kč 14. 27 mil. Kč
dohromady 15. 70 mil. Kč 17. 42 mil. Kč
K jednotlivým dotazům v interpelaci uvedeným sděluje se toto:
Ad 1. Počet osob, jimž byla daň důchodová ze služebních požitků srážena, činil
v roce 1928 1929
a) podle § 30 z. o př. d. 1, 830. 580 1, 983. 788
b) podle § 36 z. o př. d. 198. 003 207. 681
dohromady 2. 028. 592 2. 191. 469
Osoby sub a) uvedené spadají do skupiny se služebními požitky do 23. 556 Kč ročně, osoby sub b) uvedené do skupiny se služebními požitky vyššími.
Ad 2. V roce 1928 činily služební požitky, t. j. základna, z níž byla daří důchodová srážena
a) podle § 30 z. o př. d.
b) podle § 36 z. o př. d.
19. 572, 601. 000 Kč 6. 715, 974. 000 Kč
dohromady 26. 288, 575. 000 Kč
Podotýká se, že částka sub a) uvedená byla zjištěna pouze aproximativním výpočtem, ježto přesné její zjišťování by bylo příliš pracné a nákladné.
Ad 3. V roce 1928 bylo zdaněno s důchodem přes 100. 000 Kč 15. 427 osob. Daňová základna u nich činila 3. 580, 574. 200 Kč a předepsaná jim daň činila 446, 414. 973 Kč.
Ad 4. Zaměstnanců, jimž vzešel nárok na vráceni přeplatků podle § 37, odst. 2 z. o př. d, bylo v roce 1928 70. 704 a v roce 1929 78. 235.
Výše těchto přeplatků činila v roce 1928 12, 727. 917 Kč a v roce 1929 14, 275. 495 Kč.