Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.
III. volební období, 6. zasedání.
1931.
Odpovědi:
I. min. financí na interp. posl. Šaláta a druhů o zamezeni nepřístojností páchaných Janem Krejčiříkem, berním adjunktem u berního úřadu v Kremnici (tisk 1724/IV),
II. min. vnútra na interp. posl. Hrušovského, Polívku, Bazalu a druhov o darováni obecnej ludovej školy do vlastníctva rím. kat církve v Berekseku (tisk 1693/V),
m. min. obchodu a min. soc. péče na interp. posl. Davida, Tykala, Pechmanové-Klosové a druhů o hromadné výpovědi dělnictva z naturálních bytů firmy Jos. Riedl v Röhrsdorfu (tisk 1579/XIII),.
IV. min. spravedlnosti na interp. posl. Kopeckého a soudruhů o VI. senátu u krajského sondu trestního v Praze (tisk 1752/I),
V. min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudruhů o ohrožováni životů pilotů a o poměrech při leteckém pluku č. 1 ve Kbelích (tisk 1715/XIII),
VI. min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudruhů o poměrech u 9. hraničářského praporu v Podolinci (tisk 1715/XVII),
VII. min. spravedlnosti na interp. posl. Kopeckého a soudruhů o konfiskaci "Rudého Večerníku" ze dne 9. května 1932 (tisk 1780/III),
VIII. předsedy vlády na interp. posl. inž. Junga a druhů, aby bylo vydáno vysvětleni k § 24 zákona na ochranu republiky (tisk 1628/XVI),
IX. min. spravedlnosti na interp. posl. dra Schollicha a druhů o zabaveni časopisu "Deutsche Volkszeitnng" v Novém Jičíně č. 32 ze dne 18. března 1932 (tisk 1753/XII),
X. min. vnitra na interp. posl. dra Sterna a soudruhů o rozpuštění varnsdorfského akčního výboru nezaměstnaných (tisk 1718/IV),
XI. min. spravedlnosti na interp. posl. dra Bachera a druhů o zabavení článku "Protestujeme" v brněnském časopise "Tagesbote" ze dne 1. ledna 1932 (tisk 1718/V),
XII. min. spravedlnosti na interp. posl. Kaspera a druhů o zabaveni brněnského časopisu "Sudetendeutsche Volkszeitung" č. 1472 ze dne 26. března 1932 (tisk 1752/III),
XIII. min. průmyslu, obchodu a živností, min. pošt a telegrafů, min. vnitra a min. financí na interp. posl. Stenzla, Eckerta, Prause a druhů o neoprávněném vykonáváni živností hostinské a výčepní Poštovní nákupnou v Karlových Varech (tisk 1305/XII),
XIV. min. spravedlnosti na interp. posl. Töröka a soudruhů o censurní praxi státního zastupitelství v Užhorodě (tisk 1752/VIII),
XV. min. veř. zdravotnictví a tělesné výchovy a min. financí na interp. posl. Sladkého a druhů o stavbě Masarykovy jubilejní nemocnice v Českém Těšíně (tisk 973/II),
XVI. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Adámka, Janalika a druhů o předloženi návrhu zákona o osvobozeni od poštovného (tisk 1668/IV),
XVII. min. zemědělstva na interp. posl. Hrušovského a druhov vo veci min. radcu Koubu (tlač 1715/XV),
XVIII.. vlády na interp. posl. B. Procházky a druhů o revisi propočítání služebních roků některých úředníků stát. drah III. služební třídy (tisk 1035/XV).
XIX. min. spravedlnosti na interp. posl. dra Sterna a soudruhů o dělnici Marii Smichausové (tisk 1698/VII),
XX. min. vnútra na interp. posl. Polívku, Hrušovského a druhov o štátnom občianstve Martina Baláža zo Záhoriec (tisk 1752/VI),
XXI. min. vnitra na interp. posl. Kubače a soudruhů o rozpuštěné schůzi Dra Poničana v Turč. Sv. Martině (tisk 1646/I),
XXII. min. zemědělství a min. financí na interp. posl. Jana Koudelky a soudruhů o sanaci řepařské produkce (tisk 1693/VI),
XXIII. vlády na interp. posl. dra Hodži, Kaliňáka, Doriče, Stundy, Zajíce, Ščereckého, Prokopa, Vanči a druhů o povodňové katastrofě na východním Slovensku a Podkarpatské Rusi (tisk 1724/VIl).
1931/I.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance A. Šaláta a druhů
o zamezení nepřístojností, páchaných
Janem Krejčiříkem, berním adjunktem
u berního úřadu v Kremnici
(tisk 1724/IV. ).
Josefu Švogríkovi a spoludědicům byly předepsány dědické poplatky, avšak omylem finančního ředitelství v Báňské Bystřici byly poplatky v platebním rozkazu rozděleny pouze na čtyři dědice, ačkoliv dědiců bylo pět. Proto žádal Švogrík berního adjunkta Krejčiříka o správné rozdělení. Krejčiřík zcela správně vysvětlil Švogríkovi, že platební rozkaz byl vyhotoven finančním ředitelstvím, takže by opravu mohlo provésti jen toto ředitelství, avšak že dědicové mohou se mezí sebou dohodnouti a zaplatiti správnou částku. S tím však nebyl Švogrík spokojen a rozkřikoval se. Krejčiřík po delším, avšak marném vysvětlování, že berní úřad nesmí měniti obsah platebního rozkazu finančním ředitelstvím vyhotoveného, použil v rozčilení nepřístojného výrazu, že stranu vyhodí.
Obviněný Krejčiřík rozhodně popřel a také výpovědí přítomných svědků nebylo prokázáno, že by byl Švogríka napadl pěstí. Ježto však stěžovatel Švogrík obešel během jednání psací pult a tlačil se na Krejčiříka u stolu, opakuje stále svou žádost o rozdělení poplatků, jest možno, že ho Krejčiřík v rozčilení odstrčil, aby se od něho vyprostil. Švogrík si přednostovi úřadu na udeření ani nestěžoval, což by byl jistě učinil, kdyby se tak bylo skutečně stalo, nýbrž stěžoval si jen na to, že neobdržel vysvětlení. Přednosta berního úřadu sám doprovodil Švogríka ke Krejčíříkovi a tomuto uložil, aby dal Švogrí-
kovi řádné vysvětlení. Krejčiřík znovu opakoval své vysvětlení ale ježto Švogrík nebyl spokojen, ujal se berní tajemník Wit, který jest vedoucím úředníkem poplatkového oddělení a zatím skončil výslech jiné strany, sám věci a snažil se Švogríkovi vyhověti. Při tom shledal, že strana, kterou finanční ředitelství zapomnělo zapsati na platební rozkaz, jest u něho přítomna a že by bylo možno ústní dohodou napraviti ke spokojenosti všech nedostatek platebního rozkazu, což se také stalo.
Věc ta byla tedy smírně skoncována. Pokud se však berní adjunkt Krejčiřík - třeba v rozčilení - dopustil nepřístojného chování, bude za to pohnán k zodpovědnosti.
V Praze, dne 4. července 1932.
Ministr financí: Dr. Trapl v. r.
1931 /II.
Odpověď
ministra vnútra
na interpeláciu poslancov Hrušovského, Polívku, Bazalu a druhov
o darování obecnej ľudovej školy do
vlastníctva rim. -kat cirkve v Berekseku
(tisk 1693/V. ).
Odvolanie, podané proti usneseniu okresného výboru v Hlohovci zo dňa 29. novembra 1927 vo veci darovania školskej budovy, vystavenej obcou, do vlastníctva rim. -kat. cirkve, bolo výmerom okresného úradu zo dňa 18. januára 1928 jako opozdené zamietnuté. K odvolaniu Jána Nemca a spol. zrušil krajinský úrad výnosom zo dňa 10. júna 1929, č. 44. 005/1929 výmer okres-
ného úřadu a nariadil, aby o včasnosti rekurzu rozhodla I. inštancia, t. j. obecný úřad v Berekseku. Poneváč obecný úřad v Berekseku tomuto vyzvaniu nevyhověl a vyjádřil sa len, že odvolanie u neho bolo skutočne podané, bola vec inštancnou cestou předložená znovu krajinskému úřadu, ktorý posledně dňa 18. decembra 1931 nariadil vo věci vyšetrovanie najma v tom směre, či sú všetci sťažovatelia poplatníkmi obce. Toto šetrenie nebolo dosiaľ skončené.
Učinil som preto opatrenie, aby toto šetrenie bolo s urychlením skončené a o odvolaní hneď rozhodnuté.
Obvodný notár Ján Janek, ktorý bol medzi časom z Městečka přeložený, nepreviedol rozkaz, krajinským úradom mu daný, aby totiž zistil, či sú sťazovatelia poplatníkmi v obci, sice správné, vyšetřováním nebulo však dokázané, že by činil nátlak na sťažovateľov vyhrožovaním, že sa im odoberie podpora v nezaměstnanosti alebo zo stravovacej akcie.
V Prahe, dna 30. júna 1932.
Minister vnútra: Dr. Slavik v. r.
1931/III.
Odpověď
ministra obchodu a ministra sociální péče
na interpelaci poslanců, J. Davida, J. Tykala, L. Pechmanové-Klosové a druhů
o hromadné výpovědi dělnictva z naturálních bytů firmy Josef Riedel v Röhrsdorfu (tisk 1579/XIII).
Firma Josef Riedel zakoupila v měsíci prosinci 1925 sklárnu v Röhrsdorfu, jejíž dělnictvo bylo dřívějším majitelem hutě propuštěno, v huti se vyráběly skleněné kroužky a duté sklo. Když jiné hutě přivedly na trh tlačené kroužky, byla výroba kroužků v röhrsdorfské huti nemožná a huť se obmezila pouze na výrobu dutého skla. Z toho důvodu byli také firmou Jos. Riedel přijati z propuštěného dělnictva pouze skláři, kteří byli odborníky ve výrobě dutého skla. V dohodě s dělnictvem, které svolilo k tomu, aby za účelem zaměstnání většího počtu sklářů bylo pracováno střídavě, byl firmou přijat dvojnásobný počet dělníků; část propuštěného dělnictva byla prostřednictvím firmy Jos. Riedel zaměstnaná v jiných sklářnach.
Duté sklo bylo vyráběno pro rafinerie v Boru a okolí; jelikož výroba těchto předmětů se však neudržela, pokusila se firma zavésti výrobu strojového skla. Když však dovoz tohoto zboží do Ameriky byl znemožněn, byl tento pokus výroby zmařen.
Finanční ztráty, spojené s pokusy udržeti sklárnu v chodu, přiměly firmu k rozhodnutí provoz zastaviti a továrnu prodati. Jelikož však tovární objekt byl by bezcenný, neměl-li by možnosti ubytovati potřebné dělnictvo, snažila se firma docíliti, aby měla v případě prodeje možnost volně disponovati dělnickými byty. Ačkoliv firma prohlásila a prohlášení to také učinila úřadům, že jí nejde o okamžité vyklizení bytů, nýbrž pouze o jistotu, aby v případě potřeby s byty mohla volnu disponovati, nedošlo k smírnému rozřešení této otázky, takže firma dala všem nájemníkům, bez rozdílu národnosti, soudní výpověď. Přes to, že výsledek sporu byl pro firmu příznivý, opakovala firma úřadům prohlášení, že nepoužije svého práva na exekuční vymáhání soudního rozsudku, budou-li jí dány jednotlivými nájemníky garancie, že v případě potřeby budou byty uvolněny.
V P r a z e, dnu 24. června 1932.
Ministr sociální péče: Dr. Czech v. r.
Ministr obchodu: Dr. Matoušek v. r.
1931/IV.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Kopeckého a soudruhů
o VI. senátu u krajského soudu trestního v Praze (tisk 1752/I. ).
Ježto interpelace jest bezpodstatná, nemůže býti podkladem k nějakému opatření v cestě dohlédacího práva.
V Praze, dne 20. června 1932.
Ministr spravedlnosti: Dr. Meissner v. r.
1931/V.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o ohrožování životů pilotů a o poměrech
při leteckém pinku č. l ve Kbelích
(tisk 1715/XIII. )
Podle platných služebních předpisů kontroluje vojenská správa výrobu leteckého mate-
riálu co nejsvědomitěji a nejdůkladněji. Toho dokladem jest také, že i zahraniční odběratelé našeho leteckého materiálu mají důvěru v kontrolní orgány vojenské správy a v kupních smlouvách výslovně si vyhrazují kontrolu vojenskou.
Rovněž přijímání nových a opravených letounů se děje svědomitě a s pečlivou kontrolou. Od továre i nedostávají členové komisí žádných odměn, tím méně 2% ceny letounu.
Vojenská správa však poskytuje členům komisí, kteří vykonávají předepsané zkušební lety, podle vládního usnesení ze dne 18. září 1929 Kč 50. - za jeden let. Tento přídavek jest odůvodněn tím, že lety s nově montovaným a zkoušeným letounem nejsou pro posádku bez nebezpečí
Rovněž ošetřování letounů vykonává se podle platných předpisů s největší péčí. Jest sice pravda, že ministerstvo národní obrany m ušilo snížiti pracovní dobu na 38 hodin týdně, aby v důsledku úsporných opatření němu silo propouštěti dělnictvo. Avšak z téhož důvodu zároveň snížilo i počet hodin lotu i letů vůbec, takže je třeba méně ošetřování. Byla tudíž i po této stránce učiněna nutná opatření, aby přes zmenšený počet pracovních hodin ošetřovatelů letounů byla bezpečnost létání zajištěna, jako tomu bylo dříve.
Také příčiny leteckých neštěstí jsou vyšetřovány co nejsvědomitěji. Za tím účelem zřídí se v každém jednotlivém případě zvláštní komise odborníků, která pravděpodobnou příčinu neštěstí zjišťuje výslechem svědků i podrobným studiem materiálu, atmosférických podmínek a všech ostatních v úvahu přicházejících okolností.
Studiem těchto otázek zabývá se také zvláštní Sbor pro bezpečnost létání, který jest ve spojení s obdobnými institucemi v zahraničí.
Pokud se tyká leteckých neštěstí v interpelaci zmíněných, bylo zjištěno toto:
Pád letadla u Lašťan na Moravě dne 7. dubna 1932 (nikoli 7. února, jak uvádí interpelace) byl pravděpodobně způsoben tím, že pilot při silném nárazovém větru, který tehdy vál, letoun přetáhl, takže tento byl prudkým nárazem větru sražen a pilot jej nemohl již vyrovnati, jelikož patrně ihned následovala ztráta rychlosti a velmi rychlý pád letadla. Není vyloučeno, že pilot vlivem těchto okolností ztrátu rozvahu a v rozrušení nemohl letoun náležitě ovládnouti.
Při neštěstí u Milovic bylo zjištěno, že za letu se přetrhla trubka motorového lože, která měla kaz materiálu.
Podobni; došlo k neštěstí u Solnice blíže Rychnova nad Kněžnou, kde - rovněž následkům vnitřního kazu materiálu v hřídeli motoru - za letu se utrhla vrtule i s částí hřídele a náboji a tudíž i se všemi upevňujícími šrouby, které zůstaly neporušeny.
Jest přirozené, že takové vady materiálu nejsou ani při sebepečlivější kontrole patrný a nelze tudíž podobné případy, které jsou arciť
jen zcela ojedinělé, vyloučiti ani předvídati. Nemůže však z nich býti dovozováno, jak interpe-
lace se mylně domnívá, že by kontrola letounů nebyla pečlivá a že by nebyla dodržována předepsaná bezpečnostní opatření.
Jelikož ani jinak nebylo zjištěno u leteckého pluku l nic závadného, nemám důvodů k opatřením interpelací požadovaným.
V Praze, dne 28. června 1932.
Ministr národní obrany: Dr. Viškovský v. r.
1931/VI.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o poměrech u IX. hraničářského praporu v Podolinci (tisk 1715/XVII. ).
Nařídil jsem, oby tvrzení interpelace o nepřípustném zacházení s vojíny u horského praporu 9 v Podolinci byla co nejpřísněji vyšetřena. Podle výsledku úředního šetření jsem zjistil, že údaje interpelace buď vůbec neodpovídají skutečnosti nebo jsou zkresleny. Byli vyslechnuti všichni důstojníci, poddůstojníci i vojíni uvedeného útvaru a zejména ani jediný z vojínů nepotvrdil údaje interpelace o týrání mužstva.
Zvláště neodpovídá skutečnosti tvrzení, že poručík Zetka zlámal svoji hůl o vojína Lesčáka, že dal po celé týdny denně nositi na cvičení plnou polní výzbroj, tím méně, že vkládal do tvorby vojínů těžký kámen (v inkriminované době vůbec u útvaru ani nesloužil), dále že šermoval šavlí před obličeji mužstva a že při tom úmyslně poranil vojína Skřivánka. Bylo zjištěno, že poručík Zetka používá šavle jen tehdy, když je to služebními předpisy nařízeno. K poranění jmenovaného vojína došlo jen nešťastnou náhodou. Poranění samo bylo jen nepatrné, takže nevyžadovalo ani lékařského ošetření, zhojilo se během několika dnů a nezanechalo žádných stop ani jizvy, jak se interpelace mylně domnívá.
Je pravda, že poddůstojníci nastupují při stráži s plnou polní výstrojí, ale jen proto, poněvadž tak nařizují platné služební předpisy. Po této stránce byl tedy poručík Zetka oprávněn takový nástup naříditi, ale ve skutečnosti jen kontroloval, zda se tak opravdu děje.
Pokud se týká sustentace štábního kapitána Parola, bylo zjištěno, že ji bere oprávněně, poněvadž bydlí v podnájmu odloučeně od své rodiny. Okolnost, že jeho manželka dlí občas u něho na návštěvě, není podle platných předpisů poskytování sustentace na překážku.
Stejně neodůvodněna jsou i ostatní tvrzeni stížnosti o zacházení s mužstvem. Bylo naopak zjištěno, že důstojníci i poddůstojníci se svědomitě starají o svěřené jim mužstvo a ovšem dbají také, aby vojíni byli řádně vycvičeni a ukázněni. Ačkoliv vzhledem ke specielním úkolům horské a hraničářské pěchoty jest výcvik těchto útvarů intensivnější a těžší, než jest tomu jinde, nepřihodilo se dosud žádné vážnější onemocnění nebo hromadné oznobení či omrznutí vojínů. Vojíni jsou postupně a systematicky otazováni, takže snadno překonávají obtíže terénu i drsného podnebí. Posádka v Podolinci má drsné a ostré podnebí, které však nemůže býti překážkou u horských formací, které jsou především předurčeny svým organisačním složením kooperacím v drsném horském terénu, aby zvláště při nynější velmi krátké presenční službě nebyl výcvik řádně prováděn. Je pochopitelné, že za těchto podmínek mohou se při měnivém a nestálém horském počasí u vojínů v ojedinělých případech objeviti pznobeniny, tyto však bývají při otužilosti vojínů během několika dnů bez jakýchkoliv následků vyléčeny a rozhodně nelze v tom spatřovati úmyslné opomenutí představených. Přesvědčil jsem se, že se vždy dbá všech bezpečnostních opatření, že mužstvo je stále poučováno, napomínáno a kontrolováno a že o jeho zdraví všichni nadřízeni vždy náležitě pečují.
Proto neodpovídá skutečnosti ani tvrzení interpelace, že za mrazů bylo vojínům zakázáno stáhnouti si čepice přes uši, kdežto právě naopak bylo jim dovoleno nositi i zvláštní chránitka (klapky) na uši.
Stejně tomu jest i se stravou vojínů. Velitelé při přehlídkách se osobně přesvědčují o kvalitě i kvantitě stravy buď ochutnáním neb dotazem u mužstva. Po této stránce dosud nikdo z mužstva nepřednesl sebemenší stížnosti. Jestliže v poslední době byly sníženy dávky na stravné, stalo se tak jedině pro pokles cen potravin, zejména masa, a proto se i nyní strava podává v neztenčeném množství i jakosti jako dříve.
Také co do ostatních tvrzení interpelace, ukázalo provedené šetření jejich neodůvodněnost, proto nemám důvodů k dalšímu opatření z podnětu interpelace.
V Praze, dne 28. června 1932.
Ministr národní obrany: Dr. Viškovský v. r.
1931/VII.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Kopeckého a soudruhů
o konfiskaci »Rudého Večerníku« ze dne 9. května 1932 (tisk 1780/III).
Zabavení v interpelaci uvedeného místa z č. 109 časopisu »Rudý Večerník« z 9. května 1930, zařízené státním zastupitelstvím v Praze, bylo soudem přezkoumáno a v plném rozsahu potvrzeno. Opravné prostředky podány nebyly.
V Praze, dne 23. června 1932.
Ministr spravedlnosti: Dr. Meissner v. r.
1931/VIII. (původní znění).
Odpověď
předsedy vlády
na interpelaci poslance inž. Junga a dráhu,
aby bylo vydáno vysvětlení k §u 24 zákona na ochranu republiky (tisk 1628/XVI. ).
Již před delší dobou bylo zahájeno meziministerské jednání o vydáni směrnic pro bezpečnostní úřady a úřady veřejné obžaloby pro výklad §u 24 bod 2 zákona na ochranu republiky. Směrnice ovšem nebudou moci vypočítávati všecky konkrétní objekty a zařízeni, nýbrž jen kategorie, neboť pojem »zařízení neb opatření na ochranu republiky« a jeho obsah podléhá podle okolnosti změnám.
Pokud jde o konkrétní případ v interpelaci uvedený (odsouzení říšskoněmeckého příslušníka Jäntsche pro fotografování lokomotivy) byl odsuzující rozsudek rozhodnutím nejvyššího soudu zrušen, načež stíhání bylo zastaveno.
V Praze, dne 3. července 1932.
Předseda vlády: Udržal v. r.
1931/IX. (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance dr. E. Schollicha a druhů
o zabavení časopisu »Deutsche Volks-
zeitungc v Novém Jičíně č. 32 ze dne 18.
března 1932 (tisk 1753/XII).
Zabavení v interpelaci uvedeného místa z č. 32. časopisu »Deutsche Volkszeitung für das Kuhländchen« z 18. března 1932, zařízené státním
zastupitelstvím v Novém Jičíně, bylo soudem přezkoumáno u v celém rozsahu potvrzeno. Opravné prostředky nebyly podány. Ač jednotnost censurní prakse je žádoucí, nelze ji žádným opatřením úplně dosíci.
V Praze, dne 23. června 1932.
Ministr spravedlnosti: Dr. Meissner v. r.
1931/X. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dr. Sterna a soudruhů
o rozpuštění varnsdorfského akčního výboru nezaměstnaných (tisk 1718/IV. ).
Akční výbor nezaměstnaných ve Varnsdorfu byl illegální organisací, poněvadž se utvořil, aniž splnil zákonných předpisů o spolčování. Bylo tudíž povinností okresního úřadu činnost jeho zastaviti. Proti příslušnému výměru nebylo vůbec podáno odvolání a postižení vzdali se tak sami nároku, aby důvodnost opatření okresního úřadu byla v instančním pořadí přezkoumána.
Nemám proto důvodu činiti opatření v interpelaci požadovaná.
V Praze, dne 28. června 1932.
Ministr vnitra: Dr. Slávik v. r.
1931/XI. (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance dr. Bachera a druhů
o zabavení článku »Protestujeme«
v brněnském časopise »Tagesbote« ze
dne 1. ledna 1932 (tisk 1718/V. ).
Zabavení v interpelaci uvedených míst z č. 1. časopisu: -Tagesbote< z 1. lednu 1932, o jehož nezbytnosti mohou se názory různiti, bylo soudem v instančním pořadu přezkoumáno a v plném rozsahu potvrzeno.
V Praze, dne 22. června 1932.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Meissner v. r.
1931/XII. (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance R. Kaspera a druhů
o zabavení brněnského časopisu »Sude-
tendentsche Volkszeitung č. 1472 ze dne
26. března 1932 (tisk 1752/III. ).
Zabavení v interpelaci uvedeného místa z č. 1472 časopisu »Sudetendeutsche Volkszeitung ze 26. března 1932, zařízené státním zastupitelstvím v Brně, bylo soudem přezkoumáno a v celém rozsahu potvrzeno.
Opravné prostředky podány nebyly.
V Praze, dne 22. června 1932.
Ministr spravedlnosti: Dr. Meissner v. r.
1931/XIII. (původní znění).
Odpověď
ministra průmyslu, obchodu a živností,
ministra pošt a telegrafů, ministra vnitra
a ministra financí
na interpelaci poslanců Stenzla, Eckerta, Prause a druhů
o neoprávněném vykonávání živnosti
hostinské a výčepní Poštovní nákupnou
v Karl. Varech (tisk 1305/XII. ).
V červenci 1929 zřídila >Nákupna pro poštovní úředníky a zřízence v Čechách, zaps. spol. s r. o. v Praze, v budově poštovního úřadu I. v Karl. Varech jídelnu, kterou podle stanov mohou navštěvovati pouze členové Poštovní nákupny. Na základě stížnosti grémia hostinských v Karl. Varech, že nákupna podává pokrmy také nečlenům, zjišťoval podle spisů živnostenský úřad neprodleně skutkovou podstatu udání, která ho došla na neoprávněné provozování živnosti hostinské poštovní nákupnou, potrestal předsedu společenstva a učinil opatření, aby podávání pokrmů a nápojů v jídelně poštovní nákupny v Karl. Varech bylo omezeno skutečně jen na členy nákupny ve smyslu §u 5 stanov.
Pokud jde o používání místností v budově poštovního úřadu I. v Karl. Varech Poštovní nákupnou, uvádí ministerstvo pošt a telegrafů, že nákupna z místností těchto platí nájemné. Ministerstvo pošt neposkytlo žádné subvence této nákupně na zřízení jídelny.
Pokud jde o zakročení proti státním úředníkům, kteří dle tvrzení interpelace vědomě přestupovali zákony, ministerstvo pošt a telegrafů nezjistilo, že by činnost poštovních zaměstnanců, účastných na správě Poštovní nákupny, byla takové povahy, aby bylo možno proti nim zavésti úřední řízení podle §u 87, resp. 181 služ. pragmatiky.
Pokud jde o návrh na zahájení řízení pro zpronevěru daní prodejem nečlenům, zjistilo ministerstvo financí, že podnik v Karl. Varech (jídelna, kde se podávají snídaně, obědy a večeře) je odbočkou (filiálkou) hlavního závodu Poštovní nákupna v Praze, jejíž sídlo jest v Praze XII., takže k vyměření zvláštní daně výdělkové podle §u 249, odst 1. lit. c) zákona o přímých daních je příslušnou berní správa na Král. Vinohradech. Ježto však Poštovní nákupna jest zdaňována podle ustanovení platných pro společenstva, která dle stanov neomezují svou činnost na vlastní členy (§§ 68, odst 1. I č. 1. lit. f) a 83, odst. 3., 7. a 13. zákona o př. d. ) není důvodu pro zavedení řízení proti Poštovní nákupně pro zkrácení daní prodejem nečlenům.
O udělení subvence tomuto podniku ze státních peněz není ministerstvu financí ničeho známo.
V P r a z e, dne 10. května 1932.
Ministr obchodu: Dr. Matoušek v. r.
Ministr vnitra: Dr. Slávik v. r.
Ministr pošt a telegrafů: Dr. Franke v. r.
Ministr financí: Dr. Trapl v. r.
1931/XIV. (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Töröka a soudruhů
o censurní praxi státního zastupitelství v Užhorodě (tisk 1752/VIII).
Zabavení v interpelaci uvedených míst z č. 3. časopisu »Munkás Ujság« ze 17. ledna 1932, zařízené státním zastupitelstvím v Užhorodě, bylo soudem přezkoumáno a v celém rozsahu potvrzeno. Opravné prostředky nebyly podány.
V Praze, dne 23. června 1932.
Ministr spravedlnosti: Dr. Meissner v. r.
1931/XV.
Odpověď
ministra veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a ministra financí
na interpelaci poslance Sladkého a druhů
o stavbě Masarykovy jubilejní nemocnice v Českém Těšíne (tisk 973/II).
1. Dle sdělení zemského úřadu v Brně ze dne 17. února 1932, čís. 11. 875/IV/9 bude se stavbou v. v. městské nemocnice v Českém Těšíně ihned započato, jakmile si město opatří nutnou finanční úhradu.
2. Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy udělilo se souhlasem ministerstva financí městské radě v Č. Těšíně podporu ve výši 30% stavebního nákladu až do 1, 900. 000 Kč a výnosem ze dne 21. prosince 1931, čís. 42. 047/31 poskytlo první splátku 100. 000 Kč na tuto subvenci.
Mimo to dalo ministerstvo financí výnosem ze dne 8. října 1931, čís. j. 103. 709/31-I/2a) souhlas k udělení subvence 200. 000 Kč ze zdravotní přirážky na rok 1931 na vnitřní zařízení nemocnice, kterážto částka bude vyplacena, až ústav bude vybudován.
Také moravskoslezský zemský výbor povolil městské radě v Čes. Těšíně zemskou subvenci na rok 1931 částkou 40. 000 Kč na zřízení městské veřejné nemocnice s podmínkou, že k této stavbě určitě dojde.
V Praze, dne 21. května 1932.
Ministr financí: Dr. Trápí v. r.
Ministr veřejného zdravotnictví a tělesné
výchovy: Dr. Spina v. r.
1931/XVI.
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci poslanců Jos. Adámka, Frant. Janalíka a druhů
o předložení návrhu zákona o osvobození od poštovného (tisk 1668/IV. ).
Neváhám prohlásiti, že výhoda zákona čís. 108/1865 ř. z. o bezplatném používání poštovního ústavu se nevztahuje a také ani vztahovati ne-