Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.
III. volební období. 6. zasedání.
Překlad.
1924.
Naléhavá interpelace
poslance inž. O. Kalliny a druhů vládě
o strašné hospodářské bídě obyvatelstva obce Rotavy a o nutnosti zachrániti
obyvatele tohoto místa, ba dokonce celého okresu před vyhladověním rozsáhlou
produktivní péčí o nezaměstnané, tedy umožněním nouzových prací.
Obec Rotava má z 3. 700 obyvatelů 1. 034 nezaměstnaných mužů, z nichž již více než polovina nemůže od r. 1930 vydělávati. Tato jedinečná nezaměstnanost nebyla způsobena jen hospodářskou krisí, nýbrž jest to skoro výlučně následek neodpovědného přeložení železáren z Rotavy do Karlovy Huti. Dokud železárny v Rotavě pracovaly, mohlo přes 2. 000 rodin pracovati a vydělávati. Podnik v letech 1920 do 1929 ohromně vzrostl, takže o jeho výnosnosti nebylo lze pochybovati. Přeložení jest tedy přímo zločinem na obyvatelstvu, které po desítky let mělo zájem na rozvoji podniku: Dlužno tedy litovati, že vláda nevyhověla požadavku interpelantů, vznesenému již před lety, aby zabránila takovému neodůvodněnému zastavení závodu.
Slovy nelze vylíčiti hromadnou bídu obyvatelstva, která zde řádí přes 1 1/2 roku. Opuchlina z hladu jest všedním zjevem. Obec se hospodářsky úplně zhroutila a není s to, aby sehnala nějaké veřejné peníze na zamezení nezaměstnanosti. Většina nezaměstnaných jest již úplně
vyřazena z práva na podporu, nedostává ani podpor od odborových organisací a jest odkázaná výlučně na státní stravovací akci.
Obec předložila ministerstvu sociální péče a zemskému úřadu včas program nouzových prací, které by se měly provésti a žádala o finanční podporu na provedení těchto prací. Jde zde především o
Kč
1. regulaci potoka Hahmbach nákladem asi......280. 000
2. hrazení bystřin na Rotavském potoku nákladem asi... 730. 000
3. zřízení spojovacích cest nákladem asi....... 100. 000
úhrnem... 1. 110. 000
Při těchto pracích mohlo by býti zaměstnáno 300 dělníků. Tyto práce, které by se zde měly vykonati, jsou však zároveň také skutečně produktivními pracemi, poněvadž by se jimi mohlo čeliti stále hrozícímu nebezpečí povodně. Jen poslední povodeň dne 4. ledna 1932 podle
zjištění odd. 59 zemského úřadu způsobila uznanou škodu 109. 000 Kč. I další stavba silnice z Rotavy do Hochgarthu, při které v letech 1930-1931 mohlo býti zaměstnáno asi 150 nezaměstnaných, jest již celé měsíce zastavena, poněvadž kraslický okres nemohl již dostati půjčku na další provádění těchto prací. I zde byla by vláda povinna zasáhnouti, aby čelila hromadné bídě. Zde nejde již o pomoc, neboť většině obyvatelstva místa a okresu hrozí již smrt hladem.
Konečně budiž poukázáno ještě na to, že v jiných obcích okresu jest připraveno mnoho pro život důležitých návrhů, jako stavby vodovodů a rekonstrukce silnic, které by rovněž stům nezaměstnaných umožnily poskytnouti práci a chléb.
Interpelanti se tedy táží, je-li vláda ochotna ihned učiniti vše, aby stát a země poskytly peníze potřebné na provedení zmíněných nouzových prací?
V Praze dne 6. července 1932.
Inž. Kallina,
dr. Schollich, dr. Hassold, dr. Hanreich, Matzner, dr. Keibl, Horpynka, inž. Jung,
Simm, Kasper, Geyer, Schubert, Köhler, Krebs, Knirsch, Bobek, Greif, Krumpe,
dr. Petersilka, Kunz, Fritscher, dr. Mayr-Harting.