Poslanecká sněmovna N. S.

C. 1932.

III. volební období. 6. zasedáni.

1916.

Návrh

poslance Frant. Hummelhanse a soudruhů na zřízení Státního ústavu tělovýchovného.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne .....................,

kterým se zřizuje Státní tělovýchovný ústav. Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Státní ústav tělovýchovný se sídlem v Praze má za účel sledovati dosažení zdatnosti tělesné i mravní u všech státních občanů.

§2.

Účelu toho dosahuje vzděláváním a výcvikem odborných sil, činností výzkumnou (badací) a srovnávací, propagační a musejní.

§ 3.

Pokud ve své činnosti vzdělávací pečuje o přípravu učitelů, cvičitelů, vedoucích a

odborných lékařů, zúčastněných při prováděni zákona o povinné tělesné výchově, má charakter školy vysoké.

§4.

Při ústavu zřizuje se poradní sbor, v němž budou míti zastoupení i představitelé tělovýchovných organisací. Status a řády tohoto ústavu vydány budou vládním nařízením.

§5.

Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provésti jej ukládá se ministrům školství a národní osvěty a veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Ačkoliv jest tomu 100 roků, kdy narodil se tvůrce nové tělovýchovy dr. Miroslav Tyrš, nemáme dosud státního tělovýchovného ústavu, zajisté ku škodě výchovy učitelů tělocviku, cvičitelů tělovýchovných spolků a institucí. Nestačí jenom praktické školení, nýbrž při dnešním vývinu tělocvičné kultury je nezbytno, aby v podobném tělovýchovném ústavě školeni byli také posluchači po stránce vědecké a odborné, čímž docílilo by se prohloubené a dnešnímu stavu tělovýchovné kultury odpovídající znalosti všech důležitých, tělovýchovy se týkajících problémů.

Jsou nám známy obtíže, s nimiž vybudování dokonalého ústavu je spojeno, avšak není pochyby o tom, že při dobré vůli mohl by letos položen býti základ k dalšímu dílu, a to tím způsobem, že zákon o ústavě tělovýchovném ve sněmovně zásadně by byl schválen. Další realisace mohla by se díti postupně.

Státnímu ústavu tělovýchovnému přikázány byly by tělocvičny:

1. Jiráskova gymnasia, 2. Reálného gymnasia v Křemencové ulici, 3. Reálky Masarykovy, 4. Gymnasia v Londýnské ulici, 5. Reálky v Praze I. v Dušní ulici.

V rámci podpory v nezaměstnanosti jako nouzová práce by bylo upraveno místo,

zakoupené ministerstvem zdravotnictví a tělesné výchovy na Pankráci. Náklad s úpravou hřiště, závodní dráhy a příslušných menších hřišť na tomto místě byl by nepatrný.

Plování lze vyučovati v basénu na Barrandově.

Veslování v některém veslařském klubu. Bruslení na Vltavě nebo na umělém kluzišti.

Bude nutno ustanoviti ředitele ústavu, docenty, asistenty. Docenty z nynějších kursů pro profesory středních škol a státních kursů tělovýchovných, asistenty lze vzíti z absolvovaných kandidátů profesury.

Zatímní místnosti pro Státní tělovýchovný ústav bude možno získati buď na reálce v Ječné ulici nebo v reálce staroměstské. Obě reálky mají tak malý počet žáků, že by bylo možno přiděliti třetí poschodí tomuto ústavu.

Tímto prozatímním opatřením, nežli by došlo k vybudování definitivního ústavu na pláni pankrácké, ušetřily by se značné obnosy, neboť mohly by býti dosavadní několikeré státní tělovýchovné kursy sjednoceny a v uvedených místnostech zcentralisovány.

V Praze, dne 24. června 1932.

Hummelhans,

Vácha, Srba, Kučera, Polach, inž. Nečas, Pík, dr. Winter, Husnaj, Nový, dr. Marko-

vič, Koudelka, Tomášek, Klein, Stivín, dr. Macek, Biňovec, Bečko, Chalupa, Staněk,

Jurnečková-Vorlová, Remeš, Benda, Tayerle, V. Beneš.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP