Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.
III. volební období. 6. zasedání.
1905.
Odpovědi:
I. min. financí na interp. posl. Seidla, Jurnečkové-Vorlové a soudruhů o propouštěni vdaných žen
z kancelářských služeb finančních úřadů (tisk 1676/I), II. min. obchodu na interp. posl. Novotného a soudruhů o katastrofě u Světlé nad Sáz. (tisk 1422/XV),
III. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Bezděka, dra Daňka, Šamalíka a druhů o státní škole v Želešicích u Brna (tisk 1676/ III),
IV. vlády na interp posl. Klimenta a soudruhů o soustavném pronásledování třídně proletářského hnutí policejním komisařem drem Wiedermannen v Jihlavě (tisk 1698/III),
V. vlády na interp. posl. Štětky a soudruhů o rozpuštění stávkového vedení severočeských horníků (tisk 1724/I),
VI. předsedy vlády na interp. posl. Tayerle a soudruhů o ústavním projednání úmluv, schválených mezinárodními konferencemi práce (tisk 27/VI),
VII. min. vnitra na interp. posl. Vallo, Steinera a soudruhů o zapečetění Dělnického domu v Nižním Medzevu okresním úřadem v Moldavě nad Bodvou (tisk 1672/V),
VIII. min. železnic na interp. posl. Fialy, B. Procházky, Malého a druhů o neprovádění zařaďování pomocných zaměstnanců do poměru zřízenců ČSD (tisk 1668/XVII),
IX. předsedy vlády na interp. posl. Šamalíka a druhů o těžkých poměrech kolonistů v republice Československé (tisk 1668/III),
X. min. vnitra na interp. posl. Jurana a soudruhů o protekční podpoře továrníka Bati četnictvem ve Zlíně (tisk 1676/IV),
XI. min. vnitra na interp. posl. Chobota, dra Bůžka, Chalupníka a soudruhů o vkladech spořitelny v Polském Těšíně (tisk 1676/II),
XII. min. soc. péče a min. železnic na interp. posl. Čuřika a druhů o porušování nedělního klidu při pracích prováděných stavební společností VI. Pokora a J Skála v Mor. Ostravě na stavbě II. koleje na trati Brno - Břeclav (tisk 1379/III),
XIII. min. financí na interp. posl. Windirsche a druhů o změně nebo doplnění sazby daně z masa (tisk 1780/XII),
XIV. min. národní obrany na interp posl. Seidla, Hummelhanse a soudruhů o podprůměrném ocenění služeb kancelářských civilních zaměstnanců vojenské správy a zápočtu válečných let dvojnásobně do postupu a nároku v civilních službách státních (tisk 1642/XVII),
XV. min. věř. prací na interp. posl. Seidla, Stanka a soudruhů o povyšování kancelářských úředníků báňských revírních úřadů i báňského odděleni v ministerstvu veřejných práci (tisk 1642/XX),
XVI min. financí na interp. posl. inž Nečase, Koudelky, Bečko a soudruhů o zabránění škod, jež vznikají státu a v zemědělství nedostatečným prováděním katastrálních práci a o úpravě poměrů zaměstnanců katastrálních úřadů a jejich hromadném překládání (tisk 1422/I),
XVII. min. veř. prací na interp. posl. Brožíka, dra Wintra, Chalupníka, Pohla, Kremsera, Katze a soudruhů
o důlních katastrofách ve Svatavě a Lomu (tisk 1646/XI),
XVIII. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Bezděka, Šamalíka, dra Danka a druhů o jednání řídícího učitele Jana Jedličky v Mor. Prusích, t. č. působícího v Nesovicích (tisk 1547/I).
XIX. min. zemědělství na interp. posl. Knotka, Koška, Kaňourka a druhů o stranickém provedeni podzimní šéfové akce (tisk 1547/III),
XX. min. školstva a národnej osvěty na interp. posl Mojtu a druhov o nesprávnom prevádzaní zák. článku XXXVIII/1868 (tlač 1613/VII),
XXI. vlády na interp. posl. Šamalíka, Knotka, Navrátila, Janalíka, dra Danka, dra Mičury a druhů o vydání zákona na úpravu obchodu dobytkem jatečným (tisk 1724/IX),
XXII. min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudruhů o ztýrání vojína Němečka (tisk 1642/II),
XXIII. min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudruhů o poměrech v pražském divisnim vězení (tisk 1628/XII).
XXIV. vlády na interp. posl. Hokkyho a druhů o provádění kolonisačního zákona z r. 1925 (tisk 1672/XVI), XXV. min. vnitra na interp. posl. dra Törkölyho a druhů o obnovení samosprávného práva obce Rimavské
Soboty (tisk 1672/XII),
XXVI. min soc. péče na interp. posl. Šaláta a druhů v záležitosti nesprávného vymáhání pojistného Zemskou úřadovnou pro pojištění dělníků na Slovensku v Bratislavě (odborem úrazovým) od Karla Reiffa, stolaře v Málinci č. d. 80 (okres Lučenec) (tisk 1715 IX).
1905/I.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslanců Františka Seidla, Marie Jurnečkové-Vorlové a soudruhů
o propouštění vdaných žen z kancelářských služeb finančních úřadů (tisk 1676/I. ).
Tvrzení interpelace, že zemské finanční ředitelství v Praze vydalo výměr ze dne 20. ledna 1932. č. XI-1515 podle něhož mají býti kancelářské pomocnice, resp. oficiantky po provdání propuštěny ze služeb finančních úřadů v zemi České, spočívá zřejmě na nesprávných informacích, neboť cit. výměrem nevyhovělo zmíněné ředitelství žádosti kancelářské oficiantky berní správy II. v Praze Marie Řehákové za ponechání v dosavadním služebním poměru i po sňatku. Šlo o individuelní případ zaměstnankyně kan-
celářské pomocné služby, nikoli o pokyn k hromadnému propuštění provdaných zaměstnankyň.
Kancelářské zaměstnankyně, jež jsou provdány nebo mají děti, jsou právě tak jako kancelářští zaměstnanci-muži nebo zaměstnankyně neprovdané resp. nemající děti propouštěny jen v ojedinělých případech, a to výpovědí podle §u 43 vl nař. č. 113/26 Sb. z a n., vyžaduje-li toho důležitý služební zájem, při tom však je u zaměstnankyň provdaných nebo majících děti povinen příslušný finanční úřad vyžádati si předem svolení ministerstva financí, čímž jsou zajištěny jednotnost praxe a náležité přezkoumání každého případu s hlediska zájmu služby
Ač § 8 odst. 2. vl. nař. č. 113/26 Sb z. a n. dává úřadu pravomoc k personálnímu opatření potřebnému v zájmu služby, tedy i k zrušení služebního poměru, jsou kancelářské zaměstnankyně provdáno nebo mající děti ve službě nadále ponechávány v dosavadním služebním poměru, pokud ovšem konají řádně službu, nezanedbávajíce svých povinností.
Došlo-li v ojedinělých případech ke zrušení služebního poměru kancelářské zaměstnankyně
p) provdání, stalo se tak jedině v zájmu služby, nikoli proto, že zaměstnankyně uzavřela sňatek; nikdy není sňatek sám důvodem pro výpověd ze služby, nýbrž je to teprve případný vliv sňatku, pokud se projevil na výkonnost a píli a tím i na zájem služby.
Kancelářská zaměstnankyně, právě tak jako kancelářský zaměstnanec-muž, je povinna podle §u 20 cit. vlád. nař. do 15 dnů oznámiti sňatek služebnímu úřadu. Povinnost, aby žádaly o ponechání v dosavadním služebním poměru i po sňatku, resp. o povolení k sňatku není ani cit. vládním nařízením zaměstnankyním uložena, ani není úřady ukládána: proto jsou takové žádosti, pokud jsou dobrovolně vůbec podávány, z pouhých formálních důvodů pro nedostatek zákonného podkladu zamítány.
Konkrétní případ. interpelací uváděný, týká se shora zmíněné kancelářské oficiantky Marie Řehákové u berní správy II. v Praze. Žádost její za ponechání v dosavadním služebním poměru i po sňatku byla rovněž z formálních důvodů pro nedostatek zákonného podkladu zamítnuta výměrem zemského finančního ředitelství v Praze ze dne 20. ledna 1932, č. XI-1515 ai 1932, jenž byl intimován žadatelce výměrem berní správy II. v Praze ze dne 26. ledna 1932. č. 692/2 pp. z r. 1932. Jmenovaná se dosud neprovdala a koná službu dále.
Nelze tedy tvrditi, že jsou kancelářské zaměstnankyně donucovány rozvázáním služebního poměru, aby nevstupovaly v manželství.
Jinak dlužno poukázati na povšechné vývody odpovědí k obdobným dřívějším interpelacím ze dne 14. listopadu 1931, č. t. 461/III., resp. ze dne 24. června 1930. č. t. 561/VI.
V Praze dne 11. června 1932.
Ministr financí: Dr. Trapl v. r.
1905/II.
Odpověď
ministra obchodu
na interpelaci poslance Jos. Novotného a soudr.
o katastrofě u Světlé n. /Sáz. (tisk 1422/XV. ).
Most, vedoucí přes řeku Sázavu, který se dne 30září 1931 prolomil, patří do vlastnictví Jo-. Koláře v Kochanovi1. Jmenovaný provozuje mlynářství s obchodem plodinami a mlýnskými výlohkv, pečení chleba, /piacovává oves na ovesné vločky a biamboi v na bramboiovou mouku válcovou. vyrábí dětskou moučku a mimo to piovozujc pilcířství s obchodem dřívím. Na mostě byla položena dlážka, která jde jen po vlastních po/emcích imonovciného z jeho závodu v Kochanově přes řeku Sázavu clo jeho skladiště u železnični zastávku. Slouží tedy |jen k převozu poho výrobku. Most post soukromým zařízením shora |jmenovanému a pomocným prostředkem ve vnitřní činnosti závodu a žádná veřejná komunikace nebyla vůbec ve spojení s tímto mostem. Udižování tohoto mostu náleželo tudíž jen jeho vlastníku.
Jelikož se jednalo o součást provozovny, měla byti tato drážka i s mostem schválena podle ustanovení III hlavy ž ř, při čemž by bylo vyšetřeno, zdá lze povoliti toto zařízení z důvodu uvedených v s-u 25 ž ř a stavební, požárové a /diavotní policie, jukož i předpisu, stanovených na ochianu zdraví a života dělnictva.
Řízení toto však lze provésti jen na žádost strany. Není tedy ve smyslu ustanoveni ž. ř. prípustno, naříditi /vlastním vvměřem podnikateli, aby si opatlil živnostensko-právní konsens. Rovněž pěst nepřípustno zavésti rízení toto z povinnosti úřední. Shora jmenovaní nežádal však u píslušného živnostenského úřadu za schváleni tohoto zařízení a byla tudíž drážka s mostem řízena a užívána bez úředního povolení.
Zívnostcnsky úřad muže však podnikatele nutiti k podáni žádosti o živ nostonsko-právní schválení jen nepřímo zavedením trestního rízení pro používání neschválené piovozovny, po případě též zavřením provozovnv. V konkrétním případě dle zprávy že dne 13 května 1932. č 12887/14/550. okresní úřad v Leděi n, 'Sáz zakázal Josefu Kolářovi v Kochanově pro shona uvedené okolnosti používati jeho drážky až do eventuelního úředního schválení.
V Praze dne 11. června 1932.
Ministr obchodu: Dr. Matoušek v. r.
1905/III.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslanců Bedřicha Bezděka, dr. Lad. Danka, Jos. Šamalíka a druhů
o státní škole v Želešicích u Brna (tisk 1676 III. ).
Státní školsko správě je známo umístění obecné a měšťanské školy s československým jazykem vyučovacím v Zelešicích u 151 na Sleduje proto pozorně všechny možnosti, |imiž by mohlo býti dosaženo zlepšení dosavadního stavu, jakmile finanční prostředky tomu dovolí.
V Praze. dne 17. června 1932.
Ministi školství a národní osvěty. Dr Dérer v r.
1905/IV.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Klimenta a soudr.
o soustavném pronásledování třídně oro-
letářského hnutí policejním komisarem
dřeni Wiedermannem v Jihlavě
(tisk 1698/111. ).
Schuze a podniky, o kterých se v interpelaci tvrdí, že byly zakázány, náležejí do období od května 1931 do unora 1932 V tomto období byla však policejnim komisařstvím v Jihlavě povolena a konala se řada jiných schuzí a přednášek komunistické strany, i neodpovídá tudíž skutečnosti tvrzení interpelace, že pilicejní komisařství v Jihlavě zakazuje soustavně všechny veřejné schůze a podniky proletárskych organisací.
Poněvadž však podniky a projevy. uspořádané komunistickou stlanou v Jihlavě, nabývaly rázu závadného a skončily v některých případech dokonce trestním stíháním a odsouzením řečníků i úředními zákroky proti pořádajícím spolkům, muselo policejní komisařství, řídíc se platnými předpisy, zakazovati ony schůze a podniky, u nichž byla důvodná obava, že jejích konání ohrozí veřejnou bezpečnost.
Pokud jde o zákazy taneční zábavy, chystané na den 6 února 1932 Jednotou proletářské tělovýchovy v Jihlavě a výstavy Svazu přátel SSSR »Pětiletka v obrazech, připravované na dny 20. a 28. února 1932, nebyla proti těmto zákazům podána odvolání a pořadatelé vzdali se tak nároku, aby odůvodněnost těchto úředních opatření byla nadřízeným úřadem v instančním pořadí přezkoumána
Proti zákazu přednášky Dělnické pomoci na den 28. února 1932 podáno bylo odvolání Stížnost proti výměru podaná se projednává u zemského úřadu v Brně, jemuž bylo uloženo, aby odvolací řízení urýchlil.
Přednáška A. Rambouska pořádaná Svazem proletářských bezvěrců, byla zakázána, ježto
podle své tendence i osoby přednášejícího mohla ohroziti veřejný klid a pořádek. Zemský úřad v Brně v instančním poradí zamítl odvolání, uznav, že opatření bylo zákonem odůvodněno.
Illegální organisace »Rudá pomoc« svou žádost o povolení veřejné schůze vůbec nepodala, zjistivši, že její podání nemohlo by býti vůbec úředně projednáno, ježto Rudá pomoc byla sdružením illegálním a neměla proto povahy osoby plavní.
Přednáška »Raketou do vesmíru« odbočky Svazu proletářských bezvěrců v Jihlavě byla původně projektována na nevhodném místě, kde by byla ohrožovala veřejný klid a pořádek a byla proto zakázána. Proti tomuto zákazu nebylo podáno odvolání. Když však pořadatel v novém podání ohlásil pořádání této přednášky do Dělnického domu, byla úředně povolena a konala se.
Podle vylíčeného stavu není důvodu aby byla učiněna opatření v interpelaci požadovaná.
V P r a z e, dne 27. června 1952.
Předseda vlády: Udržal v. r.
1905/V.
Odpověď
vlády na interpelaci poslance Štětky a soudr.
o rozpuštění stávkového vedení severočeských horníků (tisk 1724/I. ).
Okresní úřad v Mostě rozpustil t. zv. Ústřední stávkový výbor v Mostě, poněvadž utvořil se a cestoval illegálně.
Přes řádné poučení o opravných prostředcích nebylo proti onomu výměru podáno odvolaní. Tím postižení vzdali se nároku, aby důvodnost opatření okresního úřadu byla přezkoumána nadřízeným úřadem v instančním pořadí
Postup okresního úřadu v Mostě stal se v mezích zákona a není proto důvodu činiti nějaké opatření z podnětu této interpelace.
V P r a z e, dne 27. června 1932
Předseda vlády Udržal v. r.
1905 VI.
Odpověď
předsedy vlády
na interpelaci poslance Rud. Tayerle a soudruhů
o ústavním projednání úmluv, schválených mezinárodními konferencemi práce (tisk 27/VI. ).
Až do roku 1931 schválila Mezinárodní konference práce celkem 31 návrhů úmluv, z nichž až do dnešního data ratifikovalo Československo celkem 11 konvencí. Jsou to:
1. Úmluva, kterou se omezuje počet pracovních hodin v závodech průmyslových na 8 hodin denně a 48 hodin týdne (Washington, I., 1919).
2. úmluva o noční práci žen (Washington, I., 1919),
3. úmluva, jíž se stanoví nejnižší věk dětí pro připuštění k pracím průmyslovým (Washington, I., 1919).
4. úmluva o věku, v němž děti mohou bíti připuštěny k pracím zemědělským (Ženeva, III., 1921),
5. úmluva o spolčovacím a shromažďovacím právu dělníků zemědělských (Ženeva. III., 1921).
6. úmluva o provedení týdenního klidu v průmyslových závodech (Ženeva, III., 1921),
7. úmluva o používání běloby v natěračství (Ženeva, III., 1921),
8. úmluva, týkající se rovnocenného nakládání s cizími zaměstnanci jako s domácími ve věci odškodnění úrazu při práci (Ženeva, VII.. 1925).
9. úmluva, týkající se zjednodušení inspekce vystěhovalou na lodích (Ženeva, VIII., 1926),
10. úmluva, týkající se nemocenského pojištění zaměstnanců průmyslu i obchodu a čeledi (Ženeva, X., 1927).
11. úmluva, týkající se nemocenského pojištění zaměstnanectva zemědělského (Ženeva X. 1927).
Další mezinárodní úmluvu o odškodnění nemocí z povolání, přijatou na mezinárodní konferenci práce v roce 1925, schválily právě obě komory Národního shromáždění, takže dojde v brzku k její ratifikaci
Do druhé skupiny náležejí návrhy úmluv, jichž ratifikace byla již doporučena a ratifikační řízení zahájeno, ale závisí dosud na doplnění právního stavu, platného v Československu Jsou to:
a) návrh úmluvy, týkající se zaměstnávání žen před porodem a po porodu (Washington. I.. 1919).
b) návrh úmluvy, týkající se noční práce mladistvích dělníků v průmyslu (Washington. I., 1919),
c) návrh úmluvy, týkající se nezaměstnanosti (Washington, I., 1919),
d) návrh úmluvy, týkající se označování váhy na velkých břemenech, transportovaných na lodích (Ženeva, XII., 1929),
e) návrh úmluvy, týkající se ochrany dělnictva zaměstnaného při nakládání lodí a skládání nákladů 7. nich proti úrazu (Ženeva XII.. 1929),
f) návrh úmluvy, týkající se noční práce v pekařství (Ženeva, VII., 1925).
g) návrh úmluvy, týkající se stanovení minimálních mezd (Ženeva, XI., 1928).
h) návrh úmluvy o úpravě pracovní doby zaměstnanců v obchodě a kancelářích.
T ř etí skupinu tvoří návrhy úmluv, u kterých zahájení ralifikačního řízení bude záviseti na předchozích podstatnějších změnách platného právního stavu, totiž na doplnění a rozšíření československých předpisu o úrazovém pojištění. Jsou tod) návrh ú mluvy o odškodnění pracovních úrazu v zemědělství (Ženeva, III., 1921),
b) návrh úmluvy, týkající se odškodnění úrazu při práci (Ženeva, VII.. 1925).
Do č t v r t é skupiny zařaditi jest návrhy úmluv, jimiž upravuje se práce námořní a jejichž ratifikace byla doposud odsunuta z toho důvod u, že Československo jest převážně státem vnitrozemským s málo vyvinutou plavbou námořní. Jsou to:
a) návrh úmluvy, jímž se stanoví minimální věk dětí pro připuštění k práci námořní (Janov, II.. 1920),
h) návrh úmluvy o podporách v nezaměstnanosti v případě ztroskotáni lodi (Janov, II., 1920).
c) návrh úmluvy, týkající se zprostředkování práce námořníků (Janov, II., 1920),
d) návrh úmluvy, jímž se stanoví minimální věk pro připuštění mladistvých osob k práci v lodních komorách a kotelnách (Ženeva, III., l92l),
e) návrh úmluvy, týkající se povinné lékařské prohlídky dětí a mladistvých osob. zaměstnaných na lodi (Ženeva, III., 1921),
f) návrh úmluvy, týkající se pracovní smlouvy námořníků (Ženeva, IX.. 1926),
g) návrh úmluvy, týkající se repatriace námořníků (Ženeva, IX.. 1926).
Pátou skupinu tvoří úmluva o nucené práci v koloniích, která nemá pro náš stát bezprostřední duležitosti a o níž Československo mohlo být zahájiti ratifikační řízení bez průtahu se zřetelem k podpoře humánního cíle této úmluvy, totiž zrušení nucené práce v koloniích.
Poslední, šestou skupinu mezinárodních úmluvy tvoří úmluva, kde lhůta pro zahájení ratifikačního řízení dosud neuplynula, totiž návrh úmluvy o úpravě pracovní doby v uhelných dolech (Ženeva, XV.. 1931).
Lhůta k zahájení ratifikačního řízení o této úmluvě končí dnem 31. prosince 1932.
V Praze, dne 27. června 1932.
Předseda vlády: Udržal v r
1905/VII.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Vallo, Steinera a soudruhů
o zapečetění Dělnického domu v Nižním
Medzevu okresním úřadem v Moldavě
nad Bodvou (tisk 1672/V. ).
Okresní úřad v Moldavě n. /B. dal úředně zavříti místnost v hostinci Kellerově v Nižním
Medzevu, používanou komunistickou odborovou organisací, poněvadž v ní konány byly neohlášené schůze, lid kterých organisovány bylv demonstrace, rušící veřejný pokoj a řád.
Proti tomuto opatření podáno bylo odvolání k zemskému úřadu v Bratislavě. Poněvadž odvolací řízení dosud nebylo skončeno. bylo zemskému úřadu uloženo, aby toto řízení s urychlením ukončil.
K nějakému dalšímu opatření nemám zatím důvodu.
V Praze, dno 20. června 1932.
Ministr vnitra: Dr. Slávik v. r
1905/VIII.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslanců Čeňka Fialy, B. Procházky, C. Malého a druhů
o neprovádění zaradování pomocných
zaměstnanců do poměru zřízenců ČSD.
(tisk 1668/XVIL).
Tvrzení, že ředitelství státních drah v Košicích zdráhá se uveřejňovati změnu služebního poměru podle §u 135 vládního nařízení č. 15/27 Sb. z a n z důvodu, že by pak nebylo možno tyto zaměstnance vysazovati z práce, spočívá patrně na mylné informaci. Naproti tomu stala se spornou otázka. možno-li použíti cit. ustanovení, byla-li předepsaná 12letá nepřetržitá služba přerušena vvsazením z práce.
Pochybnosti tyto byly právě odstraněny. Ministerstvo železnic vydalo ve prospěch zaměstnanců, o něž jde. ředitelstvím státních drah pokyny, aby přerušení služby vysazením nepokládala za zmaření podmínky pro přiznání změny služebního poměru, nýbrž aby změnu provedla v těch případech, kde služba byla dočasně přerušena vysazením, když součet období, v nichž ten který v zaměstnanec službu skutečně konal, dosáhne předepsané doby 12 let.
Také závady. jež stály v cestě příznivému vyřešení sporného případu Ondřeje Artymieze, budou blahovolně posouzeny a vhodným administrativ ním opatřením překlenuty.
V Praze, dno 10. června 1932.
Ministr železnic: Ing. Hůla v r.
1905/IX.
Odpověď
předsedy vlády
na interpelaci poslance Josefa Šamalíka a druhů
o těžkých poměrech kolonistů v republice Československé (tisk 1668/ III. ).
V roce 1925 převzal státní pozemkový úřad k účelům kolonisačním od vlastníka velkostatku Šternberk cca 70 ha zemědělské půdy v Mladějovicích, z nichž bylo utvořeno několik nedílu ve výměře od 11-15 ha bez budov.
Mezi uchazeči o příděl těchto nedílů byli též manželé Bohumil a Anežka Vyhlídalovi z Hluchova na Hané. Ve své žádosti o příděl uvedli tito uchazeči, že mají na hotovosti uloženo u Rolnické záložny v Dubanech u Olomouce 23. 420 Kč, u Rolnické záložny v Kostelci u Prostějova 17. 400 Kč a ve Spořitelně v Hluchově 35. 000 Kč a mimo to jako zemědělci že mají ještě něco živého u mrtvého inventáře.
Žádosti manželů Vyhlídalových bylo vyhověno a státním pozemkovým úřadem jim přiděleno 11 1106 ha půdy za přídělovou cenu 63. 730 Kč mimo měrné 1. 340 Kč. Tato přídělová cena byla jim snížena na obnos 53. 030 Kč, takže průměrná cena l ha činí 4. 765 Kč.
Na této půdě vystavěli si přídělci v r. 1926 ve vlastní režii hospodářské a obytné budovy nákladem 109. 000 Kč, na což jim byla státním pozemkovým úřadem poskytnuta desetiletá bezúročná zápůjčka v obnosu 50. 000 Kč, na kterou část zaplatili, takže zbývá jim doplatiti ještě 30. 677. 10 Kč. Na tento příděl složili manželé Vyhlídalovi státnímu pozemkovému úřadu na účet náhradového fondu zálohou tak zv. čekatelský vklad 15. 000 Kč, který se jim zúročí 4% a jehož použito bylo k částečnému zaplacení přídělové ceny s úroky za přiděleny nedíl. Na nedoplatek přídělové ceny byl jim pak státním pozemkovým úřadem poskytnut úvěr, který sloučen byl se zbytkem stavebního úvěru s podmínkou, že zaplatí hotově ještě 924 Kč, takže dluží nyní za přiděleny nedíl celkem 79. 000 Kč, z čehož budou platiti na úroky, úmor a správní příspěvek 4 1/4 % ročně. Ve 33 letech bude tento dluh. jehož roční anuita činí 3. 404. 60 Kč, umořen. Manželé Vyhlídalovi žádali o poshovění se zaplacením částky 924 Kč, co? jim bylo povoleno. Všichni kolonisté z Mladějovic byli osvobozeni na dobu 5 let od placení daně pozemkové a přirážek. Mimo to byli manželé Vyhlídalovi osvobozeni od daně domovní dle zákona o stavebním ruchu na dobu 25 let. Na stavbu silnice, která stála 16. 000 Kč, obdrželi kolonisté z Mladějovic subvenci v částce 2. 500 Kč a mimo to obdržel každý kolonista výpomoc na oplocení zahrady a dvora a každému bylo dodáno ovocných stromů za obnos 258 Kč.
Kolonisté z Hrušovan podali si žádost o změnu zápůjčky stavební v subvenci, o prominutí dlužných úroků z nedoplatku přídělové ceny a o nevymáhání dlužných daní. Státní pozemkový úřad jim odpověděl, že změna zákonů o pozemkové reformě nepřísluší správním úřadům, nýbrž jest vyhrazena Národnímu shromáždění. Prominutí úroků jest rovněž nepřípustno, poněvadž vymáhání úroků předpisuje zákon a úroky ty slouží k úhradě úroků, které státní po-
zemkový úřad musí podle zákona platiti bývalým vlastníkům zabrané pudy z přejímací ceny za převzaté nemovitosti a úroky tyto jsou vlastně pouze jakousi obdobou pachtovného, které přídělce platí za užívání přidělených pozemku před jejich úplným zaplacením.
Za všechny kolonisty podal státní pozemkový úřad žádost o dočasné osvobození kolonistů od daně pozemkové podle ustanovení zákona č. 76 z r. 1927
Kolonisté z Chomutovska dostavili se dne 25. listopadu 1931 hromadně ke státnímu pozemkovému úřadu a žádali, aby přídělová cena za pozemky byla jim odepsána, aby stavební náklad budov obytných a hospodářských byl sleven a prominuty jim úroky. Deputaci kolonistů bylo vysvětleno, že splnění těchto požadavku odporuje zákonům a pozemkové reformě a po vyšetření byla jim také podána zpráva a vyvráceny jejich neodůvodněné stížnosti na výši přídělové ceny. Požadavky kolonistů uvedené v interpelaci nelze splniti, poněvadž není pro to opory v zákoně, ani finančních prostředků.
K odstranění následků neúrody, která postihla minulý rok Slovensko, provedena byla osivová akce, z níž se dostalo kolonistům na Slovensku 70 vagónů osiva k podzimnímu setí. V jarní letošní osivové akci bylo pak rozděleno kolonistům na Slovensku celkem 3. 966 q ječmene a 190 q ovsa. Z přídělu osivového obilí vyloučení byli ti kolonisté, kteří jsou ve vyrovnání, neboť konaným šetřením bylo zjištěno, že se vyrovnávají kolonisté lehkomyslní a špatní hospodáři, přeinvestovaní, kteří vlastní vinou upadli do těžkého postavení lehkomyslném braním půjček a směnečným ručením, kdežto kolonisté nezaviněně finančně slabí hledají jiné cesty, jak z těžké situace vyjíti, hlavně omezením vlastních potřeb na minimum, vyvarováním se zbytečných nebo velikých investic na dluh a přizpůsobením celého chodu hospodářství nynějším změněným poměrům. Vedle osivové akce této byla také prováděna všeobecná státní osivová akce dle zákona č. 122 a 206 z r. 1931. jíž kolonisté rovněž využili.
Rozsah pomoci státního pozemkového úřadu kolonistům jest dán jednak ustanoveními zákonů o pozemkové reformě, jednak finančními prostředky, které úřad pro tuto činnost má k disposici. V mezích těchto dvou ohraničení učinil státní pozemkový úřad všechna opatření, aby schopným u způsobilým přídělcům rolnických nedílů pomohl v dnešní jejich hospodářské tísni.
Jednotlivé druhy pomoci jsou tyto: Státní pozemkový úřad upravil přídělovou cenu rolnických nedílů na koloniích snížením této ceny v jubilejní akci o 25 milionů Kč, takže průměrně byla cena 1 ha snížena o 800 Kč.
Státní pozemkový úřad snížil úrokovou míru z nedoplatku přídělové ceny u všech kolonistu od počátku platební povinnosti z původních 5% na 4%; tato úroková sleva činí u všech kolonistu cca 5 milionů Kč.
Státní pozemkový úřad poskytuje kolonistům držebnostní úvěr na zaplacení nedoplatků přídělové ceny až do 90% této ceny, takže kolonista neplatí přídělovou cenu najednou, nýbrž