Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.

III. volební období. 6. zasedáni.

1900.

Zpráva

rozpočtového výboru k vládnímu návrhu (tisk 1872) zákona,

kterým se mění a rozšiřuje platnost zákona ze dne 28. listopadu 1931, č. 177 Sb. z. a n. o přechodné přirážce k dani * důchodové a dani z tantiém.

Nová finanční předloha o přechodné přirážce k dani důchodové jest pokračováním zatížení, jež provedeno bylo zákonem č. 177 z r. 1931. Také cíl, který touto předlohou je sledován, jest týž, totiž v době poklesajících státních důchodů a soudobně stoupajících státních výdajů udržeti rozpočtovou rovnováhu se všemi důsledky pro uchování důvěry v životaschopnost našeho státu doma i v cizině a stabilitu naší měny.

Nepřehlížíme ovšem obav, že v době poklesajících důchodů všeobecně jest nebezpečno poklesající důchod postihnouti vyšší daní. Obavy tyto spočívají jednak, že poklesající důchod nevydá tolik na dani, kolik jest očekáváno, jednak zvýšená daň bude sváděti k zatajování a konec konců ztenčené důchody projeví se v pokleslé kupní síle, v poklesu konsumu. Přes tyto závady, o nichž dobře víme, není jiné výslednější cesty. Opatřování důchodů státních cestou jinou jest daleko svízelnější a škodlivější. Předloha zákona o přechodné přirážce k dani důchodové má aspoň jisté měřítko pro daňovou únosnost a má solidní podklad pokud jest důchod správně vyšetřen; kdežto u daně spotřební jest poplatník postižen bez ohledu na majetkové, rodinné a výdělečné poměry a také bez ohledu, je-li zde vůbec nějaký důchod. Chceme viděti v předloze pokus o rozdělení všeobecného důchodu

rovnoměrněji tím, že zabezpečený důchod od určité části postihujeme a tuto část jeho dáváme k potřebě státu, nebo není-li to příliš smělým, občané, kteří mají důchod zabezpečený, dávají postradatelný přebytek občanům, kteří jsou vůbec bez důchodu. Jinou věcí jest, jak se tohoto účelu má docíliti, a tu není o námitky nouze.

Tak především je sporná otázka zpětné působnosti. Tato stará bolest je pokračováním ustanovení v zák. č. 177/31. V podstatě každá daň výnosová až na nepatrné výjimky daní, které mají pevný podklad, jako na příklad daň pozemková nebo tarifní daň domovní třídní, vyměřují se se zpětnou platností. To platí především o obou daních výdělkových, činžovní a především o dani důchodové. Ve všech těchto případech z důchodů docílených v roce uplynulém vyměřuje se daň teprve v roce následujícím.

Není ovšem možno přehlížeti, že toto zdánlivě zpětné působení může padnouti do změněné hospodářské situace poplatníkovy. Tato změna může spočívati v tom, že důchod jeho je zmenšen, anebo že jeho důchod vůbec pomine. Takové případy ovšem máme již před tímto návrhem zákona a již ustanovení předlohy zák. č. 76 z r. 1927 pamatovalo na tyto případy značnými úlevami. Pominul-li úplně důchod, jest jasné, že ani finanční správa daně nedostane. Ocitl-li

se poplatník ve velmi tísnivé situaci, má na pomoc § 276 zák. č. 76 z r. 1927 a může mu býti daň snížena, ba odepsána z rozhodujících důvodů. Na podobné potíže pamatoval také zák. č. 177 z r. 1931 v § 5, kde u důchodců s pevným platem pamatováno je na zaplacení přirážky dvěma splátkami v 30denních termínech. Konečně je zde vyložena cesta k poskytnutí placení daně ve splátkách na odůvodněnou žádost. Ve všech těchto směrech dostane se značného posílení prohlášením pana ministra financí, kde možnost provádění úlev podle § 276 zavazuje finanční správu, aby za určitých okolností poplatníkům musela vyjíti vstříc.

Nebylo by možno doporučiti generelní všeobecný postup v možných úlevách, poněvadž by účinnost této předlohy ve finančním efektu byla časově značně posunuta, nebo odkladem při nejistých dobách nynějších značně také ztenčena.

Přes to, že předloha zákona proti zákonu dřívějšímu č. 177 z r. 1931 o přechodné přirážce k dani důchodové je značně přísnější, jest možno toto zvýšení přijmouti, zejména když porovnáme percentuelní zatížení důchodu podle zákona č. 336 z r. 1921 daní příjmovou a zatížení důchodu podle zákona č. 76 z r. 1927, dále zákona č. 177 z r. 1931 se zatížením, které je vyžadováno" navrhovanou předlohou.

Na první pohled připojená tabulka nás poučuje, že zatížení důchodu bývalou daní příjmovou s válečnou přirážkou až do 100. 000 Kč důchodu je o 1/4% menší, teprve důchody nad 200. 000 Kč jsou postihovány přirážkou citelnější, ale i při důchodu 10, 000. 000 Kč je sice zatížení značné, 58. 87%, ale proti r. 1921 jenom více o 8. 79%. Toto zatížení, nikterak neúměrné důchodům, bylo ještě ve vládní předloze zlepšeno, a sice tím, že přirážky prosté minimum bylo zvýšeno z 12. 000 Kč na 15. 000

Kč a úbytek, který z tohoto zvýšení ve výnosu přirážky by nastal, jest uhrazen zvýšením procenta při důchodech vysokých od 500. 000 Kč nad 100%.

Z důvodů vpředu uvedených rozpočtový výbor, který předlohou zabýval se ve třech schůzích, dovoluje si slavnému Národnímu shromáždění doporučiti ke schválení i s připojenými 2 resolucemi a soudobně vyřizuje se iniciativní návrh č. tisku 1829 o zvýšení přirážky k dani důchodové.

V P r a z e dne 28. června 1932.

Dr. Černý v. r.,

předseda.

R. Chalupa v. r.,

zpravodaj.

Zákon

ze dne_________________________1932,

kterým se mění a rozšiřuje platnost zákona ze dne 28. listopadu 1931,

č. 177 Sb. z. a n., o přechodné přirážce k dani důchodové

a k dani z tantiém.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Ustanovení zákona č. 177/1931 Sb. z. a n. se mění, pokud jde o přirážku k dani důchodové za berní rok 1931, takto:

1. V § l se nahrazuje číslice "Kč 30. 000" číslicí "Kč 15. 000".

2. § 2, odst. 1., bude zníti takto:

"(1) Přirážka činí při zdaněném důchodu: nad 15. 000 Kč až do 25. 000 Kč 30%

25. 000 Kč " " 40. 000 Kč 40% 40. 000 Kč " " 60. 000 Kč 50% 60. 000 Kč " " 100. 000 Kč 60% 100. 000 Kč " " 150. 000 Kč 70% 150. 000 Kč " " 300. 000 Kč 80% " 300. 000 Kč " " 500. 000 Kč 90% " 500. 000 Kč 100%

daně důchodové, vyměřené podle ustanovení §§ 18 až 22, po případě § 34 zákona o přímých daních. "

3. V § 3 se nahrazuje číslice "Kč 30. 000" číslicí "Kč 15. 000".

§ 2.

Přirážka podle zákona č. 177/1931 Sb. z. a n., pozměněného v § l tohoto zákona, vybere se též k dani důchodové za berní rok 1932 a k dani z tantiém sražené v roce 1933; jinak zůstávají ostatní ustanovení zákona č. 177/1931 Sb. z. a n., vyjma ustanovení § 7, odst. 2., v platnosti.

§ 3.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a vztahuje se na všechny případy třeba již pravoplatně vyměřené přirážky k dani důchodové za berní rok 1931; jeho provedením se pověřuje ministr financí.

Resoluce.

1. Ministerstvu financí se ukládá, aby pro uvarování nesprávného postupu a těžkého ohrožování existence poplatníků daně důchodové přísně nařídilo ihned všem berním správám a revisním komisím přesné plnění zákona č. 76/1927, jmenovitě ustanovení jeho §u 4., §u 15., §u 256., §ů 310. -313. a 324., dále §ů 306., 283., 331. a 352., jimiž jsou zaručeny podstatné nároky poplatníků na zachování práv a zájmů jejich v řízení ukládacím, odvolacím a exekučním, tak, aby se staly zbytečnými rekursy, odvolání, odklady definitivního předpisu daně s vyloučením časté aplikace ustanovení §u 327. a odstraněny exekuční tvrdosti, ničící zbytečně majetkovou existenci poplatníků.

2. Rozpočtový výbor nemůže se uzavříti faktu, že situace samosprávných sborů jest katastrofální a poukazuje i na zprávu pražského zemského výboru ze dne 9. března 1932, která označuje situaci okresů a obcí za veskrze zneklidňující a na delší dobu neudržitelnou.

Vláda se tedy vyzývá, aby neprodleně podnikla všechny kroky, které by zabránily finančnímu zhroucení obcí a umožnily vedení spořádaného hospodářství.