Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.

III. volební období. 6. zasedání.

1873.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne__________________________1932

o spotřební dani z droždí.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Předmět a sazba daně.

§ 1.

Droždí získané na území republiky Československé nebo sem dovezené z celní ciziny, podléhá spotřební dani z droždí, v sazbě 5 Kč za každý kg čisté (vlastní) váhy.

Platební povinnost a splatnost daně.

§2.

(1) Spotřební daň z droždí tuzemské výroby jest povinen zaplatiti podnikatel výrobiště, při důchodkovém zkrácení oprávněný zástupce podnikatele a podnikatel. Nebyla-li

daň zaplacena jmenovanými osobami, jest k jejímu zaplacení povinen také ten, kdo nabyl droždí, o němž mohl při náležité opatrnosti věděti, že ušlo nezákonně zdanění. Je-li několik osob povinno zaplatiti daň, stihá je platební povinnost rukou společnou a nerozdílnou.

(2) Daňová povinnost vzniká při droždí tuzemské výroby, jeho výrobou a daň jest splatná nejpozději 3. dne kalendářního měsíce, následujícího bezprostředně po kalendářním měsíci, v němž droždí bylo vyklizeno z výrobiště do volného oběhu.

(3) Při dovozu droždí z celní ciziny, ťvoří daň součást celní pohledávky, o níž platí příslušná ustanovení celního zákona.

Osvobození od daně.

§3.

Droždí vyvezené do celní ciziny jest od daně osvobozeno za podmínek stanovených ministerstvem financí.

Daňové záznamy. Úřední dozor.

§4.

(1) Nehledě k povinnostem, jež postihují výrobce droždí podle ustanovení zákonů o dani z lihu (zákon ze dne 20. června 1888, č. 95 ř. z., pozměněný částečně II. dílem cís. nařízení ze dne 17. července 1899, č. 120 ř. z., zák. čl. XX/1899, příp. zák. čl. XXVIII/1908 a zákon ze dne 2. prosince 1919, č. 643 Sb. z. a n. ) a příslušných předpisů prováděcích, jsou výrobcové droždí povinni vésti o výrobě a odbytu droždí tyto úředně upravené záznamy:

a) záznam o výrobě droždí, ze kterého musí býti patrný veškeré hlavní údaje o výrobě droždí. Pokud se tato výroba děje v lihovaru, může býti tento záznam součástí lihovarského rejstříku;

b) záznam o zdaněném odbytu droždí; c) záznam o nezdaněném odbytu droždí.

(2) Každý zápis v záznamech musí býti opatřen datem a podepsán podnikatelem nebo jeho zástupcem. Zápisy do záznamů uvedených výše pod písm. b) a c) provésti nutno vždy bezprostředně před vyklizením dotyčné zásilky z podniku. Záznamy b) a c) vésti jest průpisem trojmo; jeden průpis zápisu doprovází každou zásilku droždí z výrobiště na důkaz, že jde o zásilku do daňového záznamu řádně zapsanou.

(3) Záznamy uzavírá podnikatel nebo jeho zástupce koncem každého kalendářního měsíce. Daň na vyklizené droždí připadající musí podnikatel po srážce ¼ procenta podle odst. 4. zaplatiti bez další úřední výzvy, nejpozději do 3. dne následujícího měsíce a to vplatním lístkem poštovní spořitelny, na účet místně příslušného výběrčího úřadu. Na rubu složenky nutno poznamenati, že jde o platbu spotřební daně z droždí, za který měsíc a za který rok. Uzavřené záznamy předloží podni-

3

katel, vyznačiv v záznamu b) data vykonané daňové platby, úřadu pověřenému přímým dozorem nad podnikem, nejpozději do 4. dne následujícího kalendářního měsíce.

(4) Za droždí, jež by přišlo po vystoupení z výrobiště na zmar nebo droždí vrácené do výrobiště, se daň nevrací, poskytuje se však paušální sleva daně ve výši 14 procenta daňové částky, připadající k placení podle uzavřeného daňového záznamu b). Podnikatel jest oprávněn tuto slevu vždy odraziti od konané daňové platby.

(5) úřady pověřené prováděním tohoto zákona jsou oprávněny přesvědčiti se porovnáním daňových záznamů 3 obchodními knihami podniků o správném vedení záznamů a o správném placení daně.

§ 5.

(1) Kdo droždí prodává nebo po živnostensku zpracovává, povinen jest ohlásiti tento podnik finančnímu úřadu I. stol. (okresní finanční ředitelství, finanční inspektorát, finanční ředitelství) a oznámiti zároveň veškeré místnosti, v nichž se podnik provozuje, zejména pak místnosti, kde se droždí ukládá, jakož i každou pozdější změnu.

(2) Kdo odebírá droždí z výrobiště jest povinen žádati od dodavatele průpis daňového zápisu uvedený v § 4, odst. 2., a neobdrží-li jej, jest povinen ohlásiti to bez prodlení příslušnému kontrolnímu důchodkovému úřadu.

(3) Každý, kdo s droždím obchoduje, nebo je po živnostensku zpracovává, jest povinen vykázati na výzvu orgánů provádějících tento zákon, že odebrané zboží jest řádně kryto průpisy z daňového záznamu, uvedenými v § 4, odst. 2., nebo prokázati odkud zboží odebral.

§ 6.

(1) Mimo podniky, v nichž se droždí vyrábí, podléhají úřednímu dozoru také podniky, v nichž se droždí prodává nebo po živnostensku zpracovává.

(2) Orgánové úředním dozorem pověření jsou oprávněni ve dne kdykoli a jindy je-li podnik v činnosti, nebo dostaví-li se s orgánem obce nebo a jinou úřední osobou, vstupovati do podniku a místností s ním spojených, tam po dobu úředního jednání prodlévati, provoz sledovati, zjišťovati zásoby droždí, žádati od podnikatele nebo jeho zástupce po-

třebné vysvětlivky, nahlížeti do zápisů, účtů, ceníků, dopravních listin a jiných dokladů, pokud mohou sloužiti za podklad pro kontrolu daně, činiti z nich výpisy, po případě je na stvrzenku odebrati a po úředním opatření vrátiti.

(3) Bylo-li výrobci droždí dokázáno, že přestoupil hrubě předpisy tohoto zákona anebo nařízení podle něho vydaných, může finanční úřad I. stol. naříditi zostřený dozor, při němž každé vyklizení droždí z výrobiště musí býti ohlášeno včas úřadu pověřenému dozorem nad podnikem a nesmí droždí z podniku vystoupiti, pokud nebylo úředně projednáno. Byl-li výrobce droždí potrestán pro zkrácení daně z droždí, může finanční úřad I. stol. naříditi v podniku stálý úřední dozor. V obou případech nese náklady s dozorem spojené podnikatel.

(4) Není-li podnikatel výrobiště droždí zároveň též majitelem výrobiště, nebo neskýtá-li hodnota výrobiště dodatečné zajištění, může finanční úřad I. stol. naříditi, aby podnikatel složil dostatečnou jistotu za daň.

(5) Pokud není výrobiště droždí v činnosti, může býti zajištěno úředně účelným způsobem jeho zařízení, aby ho nemohlo býti použito. Podnikatel je povinen provésti na svůj náklad úpravu potřebnou k přiložení úřední závěry. O odpovědnosti za neporušené zachování úřední závěry a o jejím sejmutí platí obdobně předpisy zákona o dani z lihu.

Poskytování pomoci.

§ 7.

(1) Státní a jiné veřejné úřady nebo orgány jsou povinny spolupůsobiti při provádění tohoto zákona.

(2) Dopravní podniky jsou povinny podávati k dožádání finančního úřadu I. stol. tomuto úřadu výkazy o dopravě zboží a dovoliti orgánům pověřeným prováděním tohoto zákona, aby v úředních hodinách nahlédaly do dopravních záznamů.

Uskladňování a liberkování zboží.

§ 8.

(1) V podnicích, zabývajících se výrobou, prodejem nebo živnostenským zpracováním zboží, smí býti toto ukládáno jen v prosto-

rách, jež byly k tomu účelu podnikatelem ohlášeny finančnímu úřadu L stol.

(2) Liberkování droždí, t. j. jeho vlhčení a formování za účelem dalšího prodeje, jest přípustno jen ve výrobišti droždí.

*

O promlčeni, vymáháni, řízeni a o úrocích z prodlení.

§ 9.

O promlčení, vymáhání daně a o řízení platí obdobně předpisy o dani z lihu. O úrocích z prodlení platí obdobně příslušné předpisy o daních přímých.

Zdanění náhražek.

§ 10.

Vládním nařízením mohou býti podrobeny zdanění podle zásad tohoto zákona také jiné látky nežli droždí. Pokud nebude lze užíti při těchto látkách pro jejich zvláštnosti ustanovení tohoto zákona, budou potřebné předpisy vydány vládním nařízením.

Prodejní ceny droždí a jeho náhražek.

§ 11.

Prodejní ceny droždí, případně jeho náhražek mohou býti stanoveny ministrem financí v dohodě s ministry obchodu a pro zásobování lidu.

Ustanovení trestní.

§ 12.

(1) Jakékoli zkrácení nebo zatajení daně tímto zákonem stanovené nebo pokus o to trestá se jako těžký důchodkový přestupek čtyř- až osminásobkem zkrácené nebo nebezpečí zkrácení vydané daně.

(2) Jiné přestupky tohoto zákona a nařízení podle něho vydaných trestají se peněžitým trestem od 50'- do 5. 000 Kč.

(3) Jinak platí o stíhání a trestáni přestupků tohoto zákona trestní zákon důchodkový, v zemi Slovenské a Podkarpatoruské třicátkový řád s instrukcí z r. 1842 a zák. čl. XI/1909 se všemi změnami a dodatky.

Účinnost zákona a jeho provedení.

§ 13.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provede jej ministr financí.

Důvodová zpráva.

Úbytky státních příjmů a rostoucí vydání státní nutí finanční správu k doplnění zdrojů příjmových. Poněvadž dosud uzákoněná opatření směřující k dosažení rovnováhy ve státním rozpočtu nedostačují, předkládá vláda tento návrh, při němž bylo mimo pravidelné požadavky finančně-vědecké přihlíženo k tomu, aby nová daň nezvýšila podstatně cenovou hladinu a po stránce berně-technické se snadno vybírala.

Těmto požadavkům byla by vyhověno zavedením samostatné spotřební daně z droždí. Zdanění droždí jest dosud podle převzatého zákonodárství rakouského a uherského provedeno pouhým výrobním paušálem, podle množství lihu, které při této výrobě resultuje. Tento paušál původně 5 haléřů za každý hl lihu byl §em 4 zákona č. 643/1919 Sb. z. a n. zvýšen na 50 haléřů za každý získaný hektolitrový stupeň alkoholu a označuje se jako dávka z výroby lisovaného droždí. Výnos činí ročně kol 1, 500. 000 Kč. Předmětnou osnovou zákona zavádí se nová spotřební daň z droždí, která bude vybírána vedle existující již dávky z výroby lisovaného droždí a to ve výši Kč 5'- z každého kilogramu droždí. Návrh odpovídá daňovým požadavkům napřed uvedeným z těchto důvodů:

Podle konaného šetření prodá se z celkové průměrné výroby asi 12, 000. 000 kg droždí dvě třetiny pekařům a jedna třetina obchodníkům. Lze míti za to, že pekaři prodají z toho asi jednu čtvrtinu v drobném pro spotřebu rodinnou, takže asi polovina výroby spotřebuje se v domácnostech, druhá polovina v pekařských závodech.

Spotřebují-li veškeré domácnosti okrouhle 6, 000. 000 kg droždí, připadá na hlavu 40 dkg ročně, takže peněžitý důchod jed-

notlivce jest při dnešní detailní ceně 10 Kč za l kg zatížen ročně průměrně 4 Kč.

Předpokládáme-li národní důchod 75 miliard Kč, činí důchod při 15 milionech obyvatel na hlavu 5. 000 Kč. Tento důchod jest zatížen spotřebou droždí tedy asi 1 promille.

Vedle toho nutno uvážiti, že v rodinách chudších a venkovských používá se ponejvíce chleba, k jehož výrobě není droždí třeba, poněvadž se chléb zákvasem k tomu cíli od pečení k pečení uchovávaným zákvašuje. Případné zdražení cen, bylo-li by toho nezbytně třeba, o celou výši daně 5 Kč za

1 kg činilo by tedy nejvýše 2 Kč na hlavu ročně.

Druhá polovina výroby droždí spotřebuje se v živnostech pekařských. Podle kalkulací, které byly vyžádány od velkých pekařských závodů, spotřebuje se ke zpracování 100 kg mouky na 3400 kusů lidového pečiva (housky, rohlíky) přibližně

2 kg až 31/2 kg droždí v ceně asi 12 Kč až 21 Kč, jehož cena representuje přibližně 1 1/2 %, 2 1/2 % ceny pečiva.

K tomu je třeba uvésti, že až do srpna 1931 byla v Praze velkoobchodní cena lidového pečiva (housek, rohlíků) 22 hal. za kus. Snížení cen mouky a konkurence velkých pekařských závodů způsobily, že se od srpna 1931 prodává toto pečivo ve velkém za 20 haléřů, v malém však dále za 25 hal., poněvadž nemáme menších drobných mincí než 5 haléřů. Snížení velkoobchodních cen nemůže se tudíž dostati ke konsumentu a má je k dobru distribuční aparát. Výjimku z toho tvoří zavedení typu lidových žemlí, které se prodávají po 20 hal. v drobném vzhledem k levnější výrobě. Je tedy patrno, že při spotřebě 0. 6 g až 1 g droždí na 1 kus pečiva by případné

zvýšení cen droždí o 5 Kč na kg znamenalo na ceně pečiva pouze 0. 3-0. 5 haléřů, o kteroužto částku by se však cena pečiva pro konsumenta zvýšiti nemohla, poněvadž by zvýšení to nebylo věcně odůvodněno. Je tedy zřejmo, že přiměřeným zvýšením daňového zatížení droždí se cenová hladina podstatně nezvedne.

Droždí vyrábí se u nás z melasy v 11 továrnách rozložených v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku, které kryjí celou domácí spotřebu, aniž droždí vyvážely. Do československé republiky se také droždí nedováží. Tuzemské drožďárny vyrobily:

Při velkoobchodní ceně

Ceny droždí závisejí hlavně od ceny melasy a provozních výloh. V období 1928/29 byla cena zvýšena ze 600 na 640 Kč, což bylo odůvodňováno zvýšením cen melasy, která tehdy stoupla až na 60 Kč za l kg. Od té doby klesly však ceny melasy až na 25 Kč v roce 1931, aniž tento pokles projevil zvláštní reakci na cenu droždí, ačkoli cena melasy tu má značný vliv, neboť z 10 q melasy vyrobí se asi 4 1/2 q droždí a 1'18 hl alkoholu. Jest tedy pravděpodobno, že by menší část daňového zatížení snad mohly nésti i drožďárny ze svého.

Koncentrace výroby droždí do 11 výroben, podléhajících úřednímu dozoru umožňuje snadné vybírání daně bez podstatných výloh pro finanční správu.

Aby však droždí nebylo vytlačováno ze spotřeby různými náhražkami, navrhuje se v § 10 osnovy zákona, aby vládním nařízením mohly býti podrobeny zdanění podle zásad tohoto zákona také jiné látky než droždí.

Ostatní ustanovení zákona nepotřebují zvláštních vysvětlivek.

Vláda doporučuje, aby tento návrh zákona byl přikázán v obou sněmovnách Národního shromáždění výborům živnostensko-obchodnímu a rozpočtovému k podání zprávy v době nejkratší.

V Praze dne 16. června 1932.

Předseda vlády:

Udržal v. r.

Ministr financi: Dr Trapl v. r.