Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.

III. volební období. 6. zasedání.

Překlad.

1858.

Naléhavá interpelace

poslance I. Kurťaka a druhů

vládě o konečném účtu daní zaplacených na Podkarpatské Rusi.

Podkarpatská Rus od Popradu až k Jasině v měsíci květnu 1919 dobrovolně se připojila k Československé republice na bratrskou výzvu pana presidenta Masaryka, tlumočenou jeho kurýrem kapitánem Piseckým. Karpatoruské obyvatelstvo jako nepodmaněné a úplně svobodné s plnou důvěrou se připojilo k Československé republice a na základe toho mírová konference uzavřela saint-germainskou mírovou smlouvu dne 10. září 1919.

V jedné polovici Podkarpatské Rusi 1 1/2 roku panovali nad námi Rumuni. Teprve v červenci 1920 celou Podkarpatskou Rus obsadilo české vojsko, za kterým přišli čeští úředníci.

Prvním činem československé vlády byla výměna peněz, která se provedla k velké ztrátě podkarpatských Rusínů, neboť vláda nevyměňovala rakousko - uherské bankovky v poměru 1: 1, nýbrž 1: 4, 1: 10 a pak je vůbec nevyměňovala. Tehdejší ministr financí Novák prohlásil v Národním shromáždění, že z výměny peněz měla československá vláda 315, 000. 000 (třistapatnáct milionů) korun čistého zisku, zatím

co se menšinám v naší republice vyměňovaly peníze v poměru 1: 1.

Potom počala vláda vybírati rozličné daně, a to z let 1917, 1918 a 1919, jako daň z válečných zisků, kdežto my jsme zaplatili daně dvakrát: po prvé Maďarům, po druhé Rumunům a po třetí československé vládě.

Všeobecně jest známo, že se pozemkové knihy na Podkarpatské Rusi a katastr opírají o nesprávné základy. Bez ohledu na to finanční ředitelství a orgány zatížily Podkarpatskou Rus ohromnými daněmi, a to: dávkou z majetku z let 1914-1918, pak daní důchodovou, dani z obratu, daní domovní, dávkou z nájemného, dani přepychovou, daní výdělkovou, dávkou z hnojiv, z mouky a jinými daněmi tak, že obyvatelstvo nemělo ani tolik příjmů, kolik musilo platiti daní.

Obyvatelstvo Podkarpatské Rusi mělo nepatrné příjmy z chovu dobytka. Podkarpatoruské obyvatelstvo patří z 85% k pracující třídě. Práce není, chov dobytka úplně poklesl a ze zemědělských plodin není příjmů. Daně se nezmenšují, ný-

brž vzrůstají. Obyvatelstvo platí daně, ale stále jest daně dlužno. Tomu lze s jedné strany připsati také hlad na Podkarpatské Rusi.

Nepodařilo se mi dověděti se nebo vypátrati, kolik daní zaplatil karpatoruský lid a kolik příjmů má československý erár

z našich lesů, pastvin, lázní, železnic, cel, kolků, a rovněž kolik je karpatoruský lid ještě dlužen.

Táži se vlády, je-li ochotna dáti mi přesný účet, týkající se všech mých otázek, obsažených v této interpelaci?

V Praze dne 3. června 1932.

Kurťak,

Szentiványi, Nitsch, dr Holota, Kunz, Dobránsky, Fedor, dr Luschka, Zajíček, Scharnagl, Greif, Bobek, dr Törköly, Krumpe, Oehlinger, dr Mayr-Harting, dr Petersilka, Fritscher, dr Szüllö, Hokky, dr Jabloniczky.