Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.

III. volební období. 6. zasedání.

1853.

Návrh

poslanců dra F. Staňka, L. Marka a druhů

na rychlé poskytnutí pomoci obcím postiženým krupobitím a průtrží mračen na politickém okrese jihlavském, dačickém, třebíčském a velkomeziříčském.

V pondělí dne 6. června odpoledne rozpoutala se nad okresy Jihlava, Dačice, Třebíč a Velké Meziříčí krutá bouře spojená s krupobitím a průtrží mračen, jež v nespočetné řadě obcí zničily téměř veškerou úrodu. Zaplaveny byly louky, zničeny jetele a luštěniny, velmi těžce poškozeno stromoví, na mnoha místech pak přívalem vod vyplavena a odnesena ornice.

Nejtíže byly poškozeny tyto obce:

Na okrese dačickém: Býkovec, Doupě, Dubenky Panské, Kaliště, Klátovec, Nevcehle, Pole Horní, Řásná, Rídelov, Sedlejov, Studnice, Světlá, Olešná Horní.

Na okrese jihlavském: Bezděkov, Brtnice Dlouhá, Brodce, Hodice, Hrutov, Kněžice, Otín, Pavlov, Rozsíčka Panenská, Rychlov, Stajiště, Stonařov, Třeštice a Víska.

Na okrese třebíčském: Benetice, Budišov, Čichov, Čechtín, Lhota Červená, Radonín, Svatoslav, Vilémovice Horní a Věstoňovice.

Na okrese velkomeziříčském: Batouchovice, Bíteš Velká, Bítýška Osová, Březky, Čikov, Hodov, Hroznatín, Heřmanice Dolní, Jestřábí, Jáchymov, Křoví, Lhotky, Oslavička, Přeckov, Pánov, Ro-

hy, Ruda, Rudíkov, Studnice, Tasov, Vlčatín, Vlkov, Zhoř Holubí.

Je opravdu žalostný pohled na katastry postižených obcí, kde do nedávná úroda slibovala dáti zemědělcům tohoto chudého horského kraje alespoň částečnou náhradu za jejich těžkou práci, jež po několik let byla odplácena velkou neúrodou.

Mnohé jmenované obce byly postiženy již po tři léta za sebou. U velké většiny z nich pak způsobeny byly již jmenovitě loňského roku nesmírné škody katastrofálním suchem, které uvrhlo tisíce drobných lidí tohoto kraje do bídy, zoufalství a oprávněných obav o udržení existence jejich malých hospodářství.

Postižení zemědělci jsou jen z nepatrné části pojištěni. Velká většina z nich, totiž v důsledku trvající zemědělské krise, zápasí s nedostatkem finančních prostředků i na ty nejminimálnější potřeby a nemůže naprosto platiti dnešních vysokých prémií, jež pojišťovny vyžadují. Poškození jsou takřka vesměs zadluženi, ba předluženi, takže nenacházejí již úvěru. Nemohou si vypůjčiti ani menších částek, z nichž by mohli zakoupiti nouzové osivo a krmivo.

Mnozí postižení budou proto donuceni odprodávati svůj dobytek a to namnoze za cenu ztráty. Tyto hospodářské důsled-

ky živelní pohromy budou skutečně velmi citelné a zvětší značně škody způsobené vlastní katastrofou. Je proto naléhavá potřeba, aby postiženým zemědělcům byla zjednána pomoc a ochrana ve všech směrech.

Podepsaní proto navrhují: Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti: Vládě se ukládá, aby:

1. nařídila urychlené vyšetření škod příslušnými orgány za účasti místních znalců ve všech postižených obcích,

2. dle výsledku šetření pak poskytla postiženým jednak ihned peněžitou nouzovou podporu, jednak všemožné daňové úlevy, zvláště odpisy daní,

3. nařídila, aby urychleně poskytnuto bylo postiženým náhradní osivo, krmivo a jiné zemědělské nezbytnosti a aby pro jich dovoz byly sníženy dopravní tarify

4. urychleně byl ústavně projednán zákon o veřejném živelním pojištění.

Finanční zatížení návrhem tímto vzniklé budiž hrazeno z položek rozpočtových k tomu účelu určených.

Po stránce formální budiž návrh tento přikázán výboru iniciativnímu, zemědělskému a rozpočtovému.

V Praze dne 8. června 1932.

Dr. Staněk, Marek,

Bečák, Pelíšek, dr. Černý, Beran, Pozdílek, Bistřický, Teplanský, Blažek, Venci,

dr. Hodža, Chloupek, Haupt, Honzl, Kočandrle, Machník, Křemen, dr. Suchý, Ne-

jezchleb-Marcha, dr. Zadina, Jan Tůma.