Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.

III. volební období. 6. zasedání.

1814. Vládní návrh.

Zákon

ze dne...................____________________

o dávce na péči o nezaměstnané.

Národní shromážděni republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) K účelům uvedeným v § 3 tohoto zákona vybírá se dávka, která obnáší

a) u osob podrobených pojištění pro případ invalidity a stáří podle zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 8. listopadu 1928, č. 184 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, 20% z předepsaného pojistného pro pojištění invalidní a starobní a

b) u osob podrobených

1. pensijnímu pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách podle zákona ze dne 21. února 1929, č. 26 Sb. z. a n., a

2. pojištění u báňských bratrských pokladen 1% střední denní mzdy (průměrného pracovního výdělku) pojištěnce zaměstnaného u toho kterého zaměstnavatele, vypočítané podle § 7 zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 689 Sb. z. a n., a podle § 3 vládního nařízení ze dne 21. ledna 1921, č. 26 Sb. z. a n.

(2) Dávku vyměřují a vybírají nositelé nemocenského pojištění podle zákona č. 221/1924 Sb. z. a n., ve znění zákona č. 184/1928 Sb. z. a n., a revírní bratrské pokladny. Pro odvolání z platebního výměru a pro řízení odvolací platí obdobně právní

předpisy o opravných prostředcích z výměrů nositelů nemocenského pojištěni v oboru sociálního pojištění a o řízení o těchto opravných prostředcích. Dávku platí zaměstnavatelé a nelze jí přesunouti na zaměstnance.

(3) Dávka i s příslušenstvím požívá přednostního práva nedoplatků daní a dávek veřejných v řízení exekučním, konkursním a vyrovnávacím.

(4) Povinnost platiti dávku není závislá na tom, nabyl-li platební výměr moci práva.

(5) Dávku vymáhají finanční úřady podle předpisů zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních.

§ 2.

Dávku, která by připadala na zaměstnavatele v oboru zemědělské prvovýroby, pokud jejich podniky nepodléhají dani výdělkové, zapraví "Centrokooperativ", svaz jednot hospodářských družstev republiky československé, zapsané společenstvo s ručením obmezeným v Praze, úhrnkovým penízem 14 milionů Kč ročně; v penízi tom jsou zahrnuti také pachtýři zemědělské půdy, kteří by jinak podléhali dávce podle § 1. Podrobnosti, zejména o způsobu a lhůtách platby, stanoví vládní nařízení.

§ 3.

Dávka slouží k doplnění veřejné péče o nezaměstnané a osoby omezeně pracující, pokud není o ně již postaráno zákonnými předpisy jinými, jmenovitě zákonem ze dne 19. července 1921, č. 267 Sb. z. a n., o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných, změněným a doplněným zákonem ze dne 5. června 1930, č. 74 Sb. z. a n., a jest určena zejména k provádění produktivní péče o nezaměstnané, na kterou jest použíti dvě třetiny výnosu dávky (čl. IV. zák. č. 74/1930 Sb. z. a n. ), jakož i vůbec k poskytování prostředků, jimiž má býti čeleno nezaměstnanosti.

§ 4.

Orgánové veřejné správy státní, samosprávní a nositelé sociálního pojištění jsou povinni spolupůsobiti při provádění zákona.

§ 5.

Podrobnosti o vyměření, placení, zúčtování a vymáhání dávky a o nákladech spojených

s vyměřováním a vybíráním dávky stanoví vládní nařízení.

§6.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1932 a pozbude jí dnem 30. června 1934; jeho provedením pověřují se ministři financí, sociální péče a veřejných prací v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

Jedním z nejnaléhavějších a nejobtížnějších úkolů státní správy v přítomné době jest zmírňovati následky mimořádné nezaměstnanosti, která v důsledku světové hospodářské krise rozmohla se i v našem státě v nebývalé míře. Rozsah této nezaměstnanosti dostoupil v měsíci březnu dosud nejvyššího stupně 634. 908 neumístěných uchazečů na trhu práce.

Za stavu této mimořádné nezaměstnanosti naprosto nedostačuje dosavadní úprava péče o nezaměstnané podle zákona o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných, neboť velká část odborově organisovaných dělníků, kteří v případě nezaměstnanosti měli nárok na státní příspěvek k organisační podpoře, tento svůj nárok následkem dlouho trvající nezaměstnanosti vyčerpala, a mimo ně jest ještě přes 2/3 nezaměstnaných, kteří nároků na státní příspěvek k podpoře nezaměstnaných vůbec nemají, a při dlouho trvající nezaměstnanosti jest třeba také o tyto nezaměstnané z důvodů sociálních nějak se postarati. Proto usnesla se vláda uspořádati určitá mimořádná opatření k zmírnění nedostatku nezaměstnaných, kterážto opatření vzhledem k stoupající nezaměstnanosti se ukázala nedostatečnými, mají prozatímní ráz administrativní a k finančnímu zabezpečení by vyžadovala zákonné úpravy. Aby tato opatření se nahradila jinými, jež se mají opírati o pevné zákonné předpisy, a jež mají nynější dávky vybudovati a přizpůsobiti sociálním potřebám nezaměstnaných, vypracovalo ministerstvo sociální péče osnovu zákona o státním fondu pro péči o nezaměstnané, z jehož prostředků by měly býti dotovány akce jdoucí mimo rámec fakultativního

pojištění proti nezaměstnanosti podle zákonných předpisů o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných. Vedle zmíněných mimořádných opatření vyvstávají tu však ještě úkoly další, směřující k doplnění veřejné péče o nezaměstnané a o osoby omezeně pracující, zejména k provádění produktivní péče o nezaměstnané a pod.

Když byla vypracována osnova zákona o státním fondu pro péci o nezaměstnané, činil počet nezaměstnaných k poslednímu říjnu 1931 254. 201. Uskutečnění tohoto nouzového fondu bylo by v tehdejších poměrech vyžádalo si nákladů ještě dostupných. Následkem vzestupu nezaměstnanosti, která dnes v době určitých sezónních příležitostí ku práci ještě se pohybuje ve výši 548. 000 nezaměstnaných, vyžádalo by si uskutečnění opatření, na něž pomýšlí nouzový fond, jakož i ještě dalších zde uvedených opatření, nákladu mnoha set milionů korun, jehož krytí v přítomné době jeví se nemožným. Vláda se proto rozhodla postarati o to, aby zatím bylo možno pokračovati v dosavadních mimořádných nouzových akcích, za tím účelem opatřiti další peněžité prostředky zavedením dávky, a vyhraditi projednávání předlohy o nouzovém fondu, jehož uskutečnění považuje ministerstvo sociální péče nadále za nutné a jedině účelné, v době pokud možno brzké.

Aby mohla státní správa posléze zmíněné úkoly splniti - dokud nebude uskutečněn vydatně dotovaný státní fond pro péči o nezaměstnané - a přispěti k zmírnění následků nezaměstnanosti, předkládá vláda osnovu zákona o dávce na péči o nezaměstnané, která má za účel opatřiti peněžité prostředky na doplnění veřejné péče o nezaměstnané.

Dávka tato podle § l má obnášeti u osob podrobených pojištění pro případ invalidity a stáří podle zákona čís. 221/1924 Sb. z. a n., ve znění zákona čís. 184/1928 Sb. z. a n., 20% z předepsaného pojistného pro pojištění invalidní a starobní a u osob podrobených pensijnímu pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách podle zákona č. 26/ 1929 Sb. z. a n. a podrobených pojištění u báňských bratrských pokladen 1% střední denní mzdy (průměrného prapracovního výdělku) pojištěnce, vypočítané podle § 7 zákona čís. 689/1920 Sb. z. a n. a podle § 3 vlád. nař. čís. 26/1921 Sb. z. a n. Tím je určitě vymezen okruh osob tvořících podklad pro vybírání dávky.

Povinnost platiti dávku uložena jest zaměstnavateli z toho důvodu, že jde o účelovou dávku, která má sloužiti péči o nezaměstnané, a v tomto případě na rozdíl od jiných zemí, kde jest zavedeno obligatorní pojištěšní nezaměstnaných a zaměstnavatelé jsou povinni na podpory v nezaměstnanosti platiti, u nás doposud zaměstnavatelé tuto povinnost neměli a na podpory v nezaměstnanosti dosud nepřispívali. Pokud jde o zaměstnavatele v oboru zemědělské prvovýroby, byl stanoven poněkud odchylný postup jednak z toho důvodu, poněvadž jde o zaměstnavatele, kteří většinou zaměstnávají malý počet dělníků a kromě toho dávky dosahují poměrné nízké výše.

Tím byli by nositelé sociálního pojištění a při vymáhání také finanční úřady zahrnuti velkou agendou, jejíž konečný finanční efekt by neodpovídal nákladům, kterých by si řízení vyžádalo. Byla tudíž zjištěna úhrnná částka, která by pravděpodobně na zemědělské podnikatele připadla a jež obnáší 14, 000. 000 Kč. Tuto částku každoročně zapraví "Centrokooperativ", svaz jednot hospodářských družstev republiky československé, zapsané společenstvo s ručením obmezeným v Praze, ve lhůtách, které stanoví vládní nařízení.

Dávku vyměřují a vybírají nositelé nemocenského pojištění podle zákona čís. 221/1924 Sb. z. a n., ve znění zákona čís. 184/1928 Sb. z. a n., a revírní bratrské pokladny; vymáhají ji finanční úřady. Pro řízení vyměřovací a odvolací platí obdobně právně předpisy platné v oboru sociálního pojištění, vymakání děje se podle předpisů zákona o přímých daních. Dávka s příslušenstvím požívá přednostního práva nedoplatků daňových v řízení exekučním, konkursním a vyrovnávacím. Odvolání proti platebnímu výměru nemá odkládacího účinku při placení dávky.

Vzhledem k tomu, že jde o opatření nouzové, sloužící mimořádným poměrům, jest platnost zákona omezena na dobu dvou let a končí dnem 30. června 1934.

Po stránce formální se doporučuje, aby osnova tohoto zákona byla v obou sněmovnách Národního shromáždění přikázána výborům sociálně politickému a rozpočtovému a aby byla podle § 55 jednacích řádů sněmovních projednána řízením zkráceným tak, aby mohl býti zákon ještě před 1. červencem t. r. vyhlášen.

V P r a z e, dne l, června 1932.

Předseda vlády: Udržal, v. r.

Ministr sociální péče:

Dr Czech v. r.

Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.

Ministr veřejných prací: Inž. Dostálek v. r.

Státní tiskárna v Praze - 2264-32.