vy, a bude nahrazeno zřízením ústředí družstevnictví živnostenského.

Z uvedené struktury organisace živnostenského družstevnictví jest zřejmo, že vyšší organisační stupeň jest v úvěrovém styku jen vždy s nejblíže nižším organisačním stupněm. Ústředí družstevnictví živnostenského - třebaže jeho působnost po stránce zastupitelské, organisační a poradní bude se vztahovati na celou organisaci živnostenského družstevnictví v rámci celostátním - bude po stránce peněžní (úvěrové) a revisní ve styku jen s nejblíže nižším organisačním stupněm, t. j. se svazy družstev živnostenských. Nebude tudíž poskytovati úvěrů přímo živnostenským záložnám a družstvům neúvěrním, tím méně pak členům-jednotlivcům těchto nejnižších organisačních jednotek.

Svazy družstev živnostenských poskytují úvěry přičleněným živnostenským záložnám a družstvům neúvěrním, nikoliv však přímo členům těchto družstev. Bezprostředně jsou ve styku se svými členy jednotlivci - jak svrchu uvedeno - jediné živnostenské záložny a živnostenská družstva neúvěrní.

Třístupňová struktura organisace živnostenského družstevnictví jeví se tudíž takto:

I. ústředí družstevnictví živnostenského (jest finančním, revisním a organisačním střediskem svazů družstev živnostenských a poskytuje úvěry toliko těmto svazům);

II. Svazy družstev živnostenských:

6 svazů družstev živnostenských, sdružujících družstva úvěrní a neúvěrní,

2 svazy družstev kupeckých

[jsou finančním, revisním (kromě Svazu československých- obchodních družstev v Plzni) a organisačním střediskem živnostenských záložen a živnostenských družstev neúvěrních a poskytují úvěry jediné těmto přičleněným družstvům];

III. živnostenské záložny a živnostenská družstva neúvěrní

(jsou v bezprostředním styku se svými členy - jednotlivci, řemeslníky a obchodníky).

Volné hotovosti bude Ústředí ukládati u zemských peněžních ústavů, poštovní

spořitelny a u ústavů, jež vláda k návrhu kuratoria určí. Podrobnosti budou vymezeny v organisačním řádu (§ 11), který upraví též reeskont směnek.

ústředí převezme do řízení a správy Zemský úvěrní fond živnostenský v Praze do té doby, než bude provedena jeho likvidace z toho důvodu, že nutno pověřiti tímto úkolem kuratorium nově zřízeného ústředí, poněvadž by se jinak dle nynějšího stavu zákonného nedostávalo právního subjektu k provedení úkolu dotčeného.

§ 3.

Ústředí převezme veškerá aktiva a pasiva Peněžního ústředí družstevnictví živnostenského podle směrnic, které budou obsaženy v organisačním řádu (§ 11).

Na základní jistinu ústředí, která bude utvořena z prostředků státních [§ 3, odst. 2., lit. a)-b)], bude dlužno vyúčtovati i roční státní příspěvky, jež budou poskytovány v letech 1932-1936 včetně ministerstvem průmyslu, obchodu a živností a za tím účelem do jeho rozpočtu vkládány (§3, odst. 3. ).

Podrobná ustanovení o sestavení účetní závěrky Ústředí bude obsahovati organisační řád (§ 11), který bude obsahovati též směrnice pro tvoření reservních a jiných fondů.

Záruka státu v § 3, odst. 5., dotčená má býti povolována za úvěry ústředí poskytnuté, kdežto zákon ze dne 17. února 1922, č. 84 Sb. z. a n., o státní záruce svazům družstev živnostenských má po přednosti na mysli záruku za úvěry svazům družstev živnostenských poskytnuté.

§ 5.

Vzhledem k tomu, že ústředí bude ústřední organisací družstevnictví živnostenského na podkladě demokratickém, jeví se odůvodněným požadavek, aby příslušné svazy družstev živnostenských měly v kuratoriu náležité zastoupení a to po 2 členech a po 2 náhradnících. Nicméně nemohla vláda upustiti od jmenování předsedy a místopředsedy z kurátorů vyslaných svazy vzhledem k značné finanční účasti státu. Naproti tomu netrvá vláda na dosavadním způsobu, dle něhož byli členové kuratoria Peněžního ústředí družstevnictví živnostenského jmenováni ministerstvem průmyslu, obchodu a

živností v dohodě se zemským správním výborem po slyšení svazů (§ 7, odst. 4., stanov Zemského úvěrního fondu živnostenského v Praze), nýbrž ponechává příslušným svazům vzhledem k zásadě demokracie, aby samy do kuratoria vysílaly po 2 členech a 2 náhradnících.

Zastoupení poštovní spořitelny v kuratoriu ústředí považuje vláda za nutné z toho důvodu, že poštovní spořitelna poskytne Ústředí provozovací prostředky za státní záruky (§3, odst. 5. ). Mimo to sluší v zástupci poštovní spořitelny státní spatřovati representanta státního zájmu.

Svazy, které mají býti v, kuratoriu zastoupeny, jsou v zákoně výslovně uvedeny z toho důvodu, aby byly vyloučeny veškeré pochybnosti o tom, kterým organisacím družstevním náleží právo zastoupení v kuratoriu Ústředí.

Odst. 4. § 5, obsahující ustanovení pro případ zřízení dalších svazů družstev živnostenských, jest odůvodněn úvahou, že v budoucnosti mohou býti zřízeny ještě další obdobné svazy družstev živnostenských, na jejichž založení nemá de lege lata státní správa vlivu a jimž nutno ponechati možnost získati členství v kuratoriu ústředí.

úřad člena kuratoria jest úřadem čestným a bezplatným. Organisační řád upraví otázku případné paušální odměny předsedy a místopředsedy kuratoria, jakož i náhrady skutečných útrat cestovních ostatním členům správních orgánů ústředí za příčinou výkonu jejich funkcí.

§ 6.

Poněvadž počet 19 členů kuratoria jest pro vyřizování běžných věcí příliš značný, jest pamatováno v zákoně (§ 6) na užší kolegium, v ý k o n n ý v ý b o r, který vyřizuje věci obchodní správy ústředí, pokud nevyžadují usnesení kuratoria, jakož i veškeré záležitosti, které jiným orgánům Ústředí výslovně nejsou vyhrazeny. K platnosti usnesení stačí i menší přítomnost členů výkonného výboru; otázku tuto upraví organisační řád (§ 11).

§ 7.

Ustanovení 1. odst. § 7 se srovnává se stavem dosavadním. Zemská banka v Praze obstarávala až dosud bankovně-technickou službu Ústředí. Nepovažuje se zatím za účel-

né, aby byla vybudována vlastní peněžní organisace Ústředí vzhledem k omezenému počtu komitentů (8 svazů, z nichž jen 2 v Praze) a vzhledem k tomu, že vyrovnávání peněz mezi svazy bude se vyvinovati jen postupně. Bylo by proto vhodným, aby obstarávání bankovně-technické služby bylo přeneseno na některý veřejnoprávní ústav peněžní.

§ 8.

Svazy družstev živnostenských v Čechách a v zemi Moravskoslezské byly až dosud podrobeny revisím podle § 14 zákona ze dne 10. června 1903, č. 133 ř. z., o revisi výdělkových a hospodářských společenstev a jiných spolků. Svaz živnostenských úvěrných ústavov a družstiev pre Slovensko a Podkarpatsku Rus v Bratislavě podléhal by podle zákona ze dne 15. dubna 1919, č. 210 Sb. z. a n., o úpravě poměrů družstev na Slovensku revisi ústředního svazu družstev živnostenských pro Moravu a Slezsko v Brně, za jehož člena se přihlásil. Poněvadž však tento způsob revise nevyhovoval, dotýkaje se prestyže jmenovaného svazu v Bratislavě, podrobil se Svaz živnostenských úvěrných ústavov a družstiev pre Slovensko a Podkarpatsku Rus v Bratislavě revisi soudní, která u něho jest skutečně každoročně ve smyslu svrchu cit. zákona prováděna.

Soustředění revisí svazů družstev živnostenských v Ústředí družstevnictví živnostenského jeví se v zájmu jednotnosti v provádění revisí nezbytným, ježto dosavadní stav roztříštění revisní prakse jest naprosto neudržitelný.

ústředí bude oprávněno podle potřeby prováděti i věřitelské revise družstev ke svazům přičleněných. Tyto revise nebudou ovšem nahrazovati revisí zákonných.

Revisoři ze stavu odborných úředníků státní služby živnostensko-zvelebovací a úvěrní při ministerstvu průmyslu, obchodu a živností jeví se vhodnými orgány k výkonu revisí Ústředím prováděných jednak vzhledem k své odborné kvalifikaci jednak proto, že ze svého úředního zaměstnání nabyli dostatečných znalostí poměrů revidovaných svazů a družstev.

§ 9.

Zaměstnanci ministerstva průmyslu, obchodu a živností budou konati správní a

ostatní agendu ústředí, jehož působnost se vztahuje na celou republiku československou. Toto opatření jest důsledkem analogie dosavadního stavu, kdy tuto agendu pro Zemský úvěrní fond živnostenský v Praze obstarávali zemští zaměstnanci, přidělovaní zemským výborem k této službě. Způsob v § 9 uvedený jest i z důvodu úspornosti nejvhodnějším; neboť smluvní síly úřednické, které by kuratorium samo vybíralo, vyžadovaly by značnějšího nákladu.

§10.

Působnost ústředí v § 2 vyznačená jest proti dosavadnímu stavu značně rozšířená a vyžádá si v důsledku toho též zvýšených osobních a věcných nákladů. Kdyby ústředí samo mělo ze svých prostředků plně hraditi osobní a věcné náklady, nemohlo by dostáti úkolům tímto zákonem sledovaným. Jest tudíž nutno, aby stát přiměřeným a proti dosavadnímu stavu zvýšeným penízem přispíval na osobní a věcnou režii.

§11.

Organisační řád vydán bude po slyšení kuratoria.

§ 12.

Důvodem pro osvobození od daní a poplatků jest zřetel k účelu ústředí a jeho charakteru veřejného všeobecně prospěšného ústavu.

§ 13.

Státní dozor odůvodněn jest značnou finanční podporou státu. Ustanovení o vládních komisařích vyhovují předpisům v té příčině platným.

Ústředí podléhá také kontrole Nejvyššího účetního kontrolního úřadu podle zákona č. 175/1919 Sb. z. a n.

§ 14.

Poněvadž jmění ústředí sestává z hlavní části ze státních příspěvků, jest důvodným opatření § 14, aby jmění ústředí, Zanikne-li toto, připadlo opět státní pokladně.

Vláda doporučuje, aby tento její návrh zákona byl v obou sněmovnách Národního shromáždění k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší přikázán výborům živnostensko-obchodnímu a rozpočtovému.

V Praze, dne 1. června 1932.

Předseda vlády: Udržal v. r.

Ministr obchodu: Dr Matoušek v. r.