Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.

III. volební období. 6. zasedání.

1810.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne......................................................................1932,

o Ústředí družstevnictví živnostenského.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) ústředí družstevnictví živnostenského (dále jen krátce "ústředí" zvané) jest samostatnou právnickou osobou a jeho sídlem jest Praha.

(2) Zapíše se do obchodního rejstříku pod firmou: "Ústředí družstevnictví živnostenského".

l 2.

(1) úkolem ústředí jest převzíti působnost Peněžního ústředí družstevnictví živnostenského, vykonávanou dosud Zemským úvěrním fondem Živnostenským v Praze, a vybudovati ji v ústřední peněžní, poradní a revisní organisaci živnostenského družstevnictví.

K působnosti Ústředí tudíž zejména náleží: A) Po stránce peněžní:

1) poskytovati úvěry svazům družstev živnostenských v republice československé,

2) přijímati o nich, od státu, zemí a jiných veřejných korporací a od peněžních ústavů zemských vklady v běžném úctě,

3) přijímati od svazů k úschově a do správy cenné papíry,

4) obstarávati pro svazy koupi a prodej cenných papírů, inkaso kuponů, směnek a šeků,

5) přejímati za ně záruky a skládati za ně vádia a kauce.

B) Po stránce činnosti poradní (organisační) bude ústředí:

1) podporovati mezi živnostnictvem šíření družstevnictví ve všech formách,

2) zastupovati a hájiti společné zájmy živnostenského družstevnictví,

3) pečovati o společnou statistiku svazů a živnostenských družstev,

4) vydávati odborné spisy, vzorné stanovy, jednací řády, podávati návrhy ve věcech družstevních a pod.,

5) pěstovati družstevní styky s ostatními ústředními organizacemi družstevními, pořádati k tomu cíli sjezdy, odborné kursy družstevní, výstavy, studijní cesty a pod.

C) Prováděti revise (§ 8).

(2) ústředí převezme do řízení a správy Zemský úvěrní fond živnostenský v Praze do té doby, než bude provedena jeho likvidace.

§ 3.

(1) ústředí převezme veškerá aktiva a pasiva Peněžního ústředí družstevnictví živnostenského.

(2) Základní jistina ústředí se utvoří:

a) ze státních vkladů 10, 700. 000 Kč včetně úroků z nich, které poskytlo ministerstvo průmyslu, obchodu a živností Peněžnímu ústředí družstevnictví živnostenského,

b) z dalšího státního příspěvku 10, 000. 000 Kč, jenž bude ústředí poskytnut k podpoře jeho úkolů.

(a) Kromě toho přispěje ministerstvo průmyslu, obchodu a živností na základní jistinu Ústředí v létech 1932-1936 včetně státními příspěvky 2 miliony Kč ročně.

(4) Podrobná ustanovení o sestavě účetní závěrky ústředí obsahujž organisační řád (§ 11). účetní závěrky jest předkládati prostřednictvím ministra průmyslu, obchodu a živností vládě ke schválení a uveřejňovati v úředním listě republiky československé.

(5) Vláda se zmocňuje převzíti podpůrnou záruku státu do 50, 000. 000 Kč za úvěry Ústředí poskytnuté.

§ 4.

Orgány ústředí jsou kuratorium (§ 5) a výkonný výbor (§ 6).

§ 5.

(1) Kuratorium složeno jest z předsedy, místopředsedy a kurátorů.

(2) Předsedu a místopředsedu jmenuje a odvolává Vláda k návrhu ministra průmyslu, obchodu a živností, a to z kurátorů vyslaných svazy.

(3) Kurátory jsou guvernér poštovní spořitelny nebo jeho úřední zástupce a zástupci těchto svazů, jež vysílají po dvou členech a dvou náhradnících:

a) Zemský svaz živnostenských záložen a družstev v Praze, zapsané společenstvo s obmezeným ručením,

b) ústřední jednota živnostenských záložen a družstev středostavovských v Praze, zapsané společenstvo s obmezeným ručením,

c) ústřední svaz družstev živnostenských pro Moravu a Slezsko, zapsané společenstvo s obmezeným ručením v Brně,

d) Svaz živnostenských úvěrných ústavov a družstiev pře Slovensko a Podkarpatsku Rus, družstvo s obmedzeným ručením v Bratislavě,

e) Deutscher gewerblicher Landes-KreditVerband Aussig, registrierte Genossensohaft mit beschránkter Haftung v Ústí n. Lab.,

f) Zentralverband der gewerfolichen Erwerbs- und Wirtschaftsgenossenschaften mit deutscher Geschäftssprache in Mähren, Schlesien, der Slovakei u. d. Podkarpatská Rus, registrierte Genossenschaft mit beschränkter Haftung v Brně,

g) Svaz československých obchodních družstev, zapsané společenstvo s obmezeným ručením v Plzni,

h) "Gedeka-Zentrale" deutscher kaufmánnisoher Einkaufsgenpssenschaften, registrierte Genossenchaft mit beschránkter Haftung v ústí n. Lab.

(4) Vládní nařízení určí, které další ještě svazy a sdružení budou zastoupeny v kuratoriu.

(5) Kuratoriu přísluší:

a) zastupovati ústředí na venek; předpisy o tom, jak kuratorium projevuje na venek svou vůli, obsahujž organisační řád (§ 11),

b) sestavovati účetní závěrky Ústředí a jeho výroční zprávy,

c) stanoviti zásady pro peněžní, poradní (organisační) a revisní působnost ústředí,

d) usnášeti se o návrzích ve věcech, jež vyžadují změny tohoto zákona a organisačního řádu (§ 11).

(6) úřad člena kuratoria jest úřadem čestným a bezplatným. Náhradu hotových výloh s výkonem této funkce spojených upraví organisační řád.

§ 6.

(1) Výkonný výbor tvoří předseda a místopředseda kuratoria, zástupce poštovní spořitelny (§ 5, odst. 3. ) a zástupci svazů v § 5, odst. 3., písm. a) až f), uvedených, které vysílají do něho po jednom členu a náhradníku ze svých dvou zástupců v kuratoriu. Vládní nařízení určí, které další ještě svazy budou zastoupeny ve výkonném výboru. Způsob, jakým výkonný výbor vykonává svou působnost, upraví organizační řád (§ 11).

(2) Výkonný výbor jest výkonným orgánem kuratoria a vyřizuje vedle běžné agendy veškeré věci kuratoriu ústředí výslovně nevyhrazené.

§ 7.

(1) Obstarávání bankovně-technické služby ústředí bude přeneseno na některý veřejnoprávní peněžní ústav smlouvou, kterou za Ústředí sjedná kuratorium a k jehož platnosti se vyžaduje schválení ministra průmyslu, obchodu a živností v dohodě s ministry financí, vnitra a pošt a telegrafů.

(2) Zástupce tohoto ústavu (odst. 1. ) má právo účastniti se s hlasem poradním veškerých schůzí kuratoria a výkonného výboru.

§ 8.

(1) Svazy družstev živnostenských v Ústředí zastoupené podléhají výlučně revisím ústředí, které jest povinno revise tyto prováděti. O revisích těch platí obdobně předpisy zákona ze dne 10. června 1903, č. 133 ř. z.,

o revisi výdělkových a hospodářských společenstev a jiných spolků, pokud se týče zákona ze dne 15. dubna 1919, č. 210 Sb. z. a r., o úpravě poměrů družstev na Slovensku, a pro případ zákona ze dne 1. července 1926, č. 130 Sb. z. a n., o úpravě poměrů družstev Podkarpatské Rusi. Nebyla-li revise vykonána včas nebo podle zákonných předpisů, může příslušný rejstříkový soud naříditi revisi soudní.

(2) Svazy (odst. 1. ), jež jsou úvěrními družstvy ve smyslu § 2, písm. b), zákona ze

dne 10. října 1924 č. 239 Sb. z. a n., o vkladních knížkách (listech), akciových bankách a

o revisi bankovních ústavů, ve znění zákona ze dne 21. dubna 1932, č. 54 Sb. z. a n., jakož

i Sväz živnostenských úvěrných ústavov a družstiev pre Slovensko a Podkarpatsku Rus, družstvo s óbmedzeným ručením v Bratislavě, mají právo přijímati vklady na vkladní knížky (vkladní listy).

§9.

Správní a revisní službu Ústředí konají státní zaměstnanci, určení k tomu ministerstvem průmyslu, obchodu a živností z řad jeho zaměstnanců k této službě odborně způsobilých. V této působnosti jsou dotčení zaměstnanci povinni říditi se usneseními příslušných orgánů ústředí.

§ 10.

Na osobní a věcný náklad přispívá stát přiměřeným penízem.

§11.

Podrobné předpisy o orgánech ústředí, o jejich působnosti a o hospodaření Ústředí obsahují organisační řád, který se vydá vládním nařízením.

§12.

(O Záruční listiny vydané o státní záruce (§ 3, odst. 5. ) jsou osvobozeny od poplatku.

(2) Ústředí jest osvobozeno od zvláštní daně výdělkové a daně rentové.

(3) ústředí přísluší osvobození od poplatků pro jeho podání a korespondenci s veřejnými úřady s výjimkou soudního řízení jakož i pro knihy a obchodní zápisy.

§13.

(1) Ústředí podléhá státnímu dozoru podle platných zákonných předpisů. Ministr průmyslu, obchodu a živností a ministr financí ustanoví po vládním komisaři. Tito vládní komisaři mohou se zúčastniti všech schůzí kuratoria a výkonného výboru, musí býti do těchto schůzí zváni a jsou oprávněni nahlédati do veškerých knih a zápisů Ústředí, žádati za svolání schůze a za projednání určité věci, pronésti námitky proti každému usnesení kuratoria a výkonného výboru, v němž by shledali porušení zákonův a organisačního řádu v ústředí (§ 11), a zastaviti výkon takového

usnesení, dokud ve věci nerozhodne ministr průmyslu, obchodu a živností v dohodě s ministrem financi. Vládní komisaři též dohledají, aby zaměstnanci, k výkonu agendy Ústředí přikázaní, řídili se usneseními příslušných orgánův Ústředí.

(2) Náklad spojený s výkonem státního dozoru jde na účet státu.

§ 14.

Zanikne-li Ústředí, jeho jmění případne státu.

§ 15.

Na úhradu výdajův uvedených v § 3, odst. 2., písm. b), a v § 3, odst. 3., zákona bude použito vyššího výnosu z poplatků za dovozní a vývozní povolení; pokud se týká dotčených poplatkův u ministerstva obchodu vybíraných, jen potud, pokud, převyšují peníz 6 milionů Kč.

§ 16.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a jeho provedením se pověřuje ministr průmyslu, obchodu a živností v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva

A. Všeobecná část.

Živnostenské kruhy v Čechách, na Moravě a býv. Slezsku již v polovině minulého století počaly se vážně zabývati myšlenkou účelné organisace živnostenského úvěrnictví. Pěstování živnostenského úvěru měly původně ve svém programu záložny občanské, jichž činnost měla se vztahovati na malé a střední výrobní vrstvy domácího obyvatelstva. Občanské záložny, jsouce zaměstnány jinými hospodářskými úkoly, se později odcizily tomuto svému původnímu poslání a zvláštní potřeby úvěru živnostenského a zejména maloživnostenského nedošly u nich takového uspokojení, jak toho vyžaduje hospodářská důležitost živnostenského stavu. Živnost-

nictvo dospělo tudíž časem k názoru, že vzhledem ke zvláštní povaze živnostenského úvěru bude účelnějším vyvolati v život specielní peněžní ústavy (živnostenská úvěrní družstva - později živnostenské záložny a živnostenské úvěrní ústavy), řídící se podstatně zásadami SchulzeDelitzschovými, které by byly spravovány živnostníky samými a věnovaly se výhradně úvěru živnostenskému, jehož nejběžnějšími formami jsou úvěry na dodávky veřejné, na postup účtů na zboží zákazníku dodané, eskont směnek, úvěr v běžném účtě nejrůznějším způsobem podložený a v novější době též úvěr investiční.

Již bývalá rakouská vláda sledovala rozvoj živnostenského úvěrního družstevnictví s pozorností, poskytujíc mu pod-

poru finanční i morální, a zřídila v roce 1908 za účelem praktického provádění péče o živnostenský úvěr úřad pro živnostenské úvěrnictví (Dienststelle für gewerbliche Kreditangelegenheiten) ve Vídni, který byl podřízen bezprostředně ministerstvu veřejných prací. Býv. rak. vláda měla ovšem na zřeteli nejen prospěch stavu živnostenského, ale sledovala podporou živnostenského družstevnictví. v neposlední řadě i cíle centralistické, jež se na konec projevily v zemích předlitavských ustavením Rakouské společenstevní pokladny ve Vídni. Tato byla zřízena nařízením ministra financí ze dne 13. července 1918, č. 259 ř. z..

K zahájení její činnosti v rámci daném cit. nařízením však již nedošlo.

Svazy družstev živnostenských.

Vzrůstem většího počtu stejnorodých družstev, živnostenských záložen a družstev provozovacích - jakož i postupně vypěstovaným smyslem pro družstevní pospolitost a svépomoc vznikla myšlenka zřízení svazů živnostenských záložen a družstev, jež rychle zapustila kořeny. Tak vznikly roku 1902 a 1903 ústřední svaz družstev živnostenských pro Moravu a Slezsko v Brně a německý svaz družstev živnostenských v Brně, nyní pod firmou Zentralverband der gewerblichen Erwerbs- und Wirtschaftsgenossenschaften mit deutscher Geschäftssprache in Mähren, Schlesien, der Slovakei und der Podkarpatská Rus. V r. 1911 byl založen Zemský svaz živnostenských záložen a družstev v Praze, jehož agendu až do roku

1913 vedl Zemský úvěrní fond živnostenský v Praze a v roce 1912 zřízen německý svaz živnostenských záložen a družstev, nyní Deutscher gewerblicher Landes-Kredit-Verband Aussig v ústí n. Lab. V roce 1916 vznikl další český svaz sdružující výlučně jen družstva neúvěrní československý družstevní svaz k nákupu, výrobě a prodeji v Praze, který jest toho času v likvidaci. V roce 1917 byla zřízena ústřední organisace nákupních družstev kupeckých - Svaz českých obchodních družstev v Plzni - a v roce 1919 "Gedeka-Zentrale" deutscher kaufmännischer Einkaufsgenossenschaften, obdobná organisace německých kupeckých družstev v Mar. Lázních, sídlící nyní v ústí n. Lab. V r. 1922 byla založena Jednota středo stavovských družstev a záložen živnostenských v Čechách, která zahájila činnost koncem roku 1927 pod firmou ústřední jednota živnostenských záložen a družstev středostavovských v Praze. V r. 1923 konečně byl založen Svaz živnostenských úvěrných ústavov a družstiev pre Slovensko a Podkarpatsku Rus v Bratislavě.

Svazy v zemích českých jsou zřízeny podle zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z., svaz v Bratislavě (s působností pro Slovensko a Podkarpatskou Rus) podle zák. čl. XXXVII/1875, resp. na základě zákona ze dne 15. dubna 1919, č. 210 Sb. z. a n. Svazy jsou vybaveny právem revise přičleněných družstev.

Úhrnem mělo těchto 8 svazů družstev živnostenských koncem roku 1930 1. 194 členů s 29. 431 podílem. (R. 1929: 1. 124 členů s 27. 046 podíly. ) Z tohoto počtu připadá na:

živnostenské záložny ...........	536 členů s 22. 085 podíly
živnostenská družstva provozovací ......	526 členů s 6. 607 podíly*)
veřejné korporace ............	22 členů s 93 podíly
jednotlivce ...............	104 členů s 466 podíly
ostatní ...............	6 členů s 180 podíly
úhrnem....	1. 194 členů s 29. 431 podílem.

*) Z toho 13 družstev kupeckých, přičleněných Svazu československých obchodních družstev v Plzni s 290 podíly a 20 kupeckých družstev s 21 podíly přičleněných svazu "Gedeka-Zentrale" v Ústi n. Lab.

8

úhrnný účet rozvážný 8 svazů družstev živnostenských se jevil takto:

Pasiva:

	Rok 1929 v Kč	Rok 1930 v Kč
Závodní podíly ..................	5, 948. 289-80	6, 429. 005. 30
Reservní fondy ..................	3, 344. 140-72	3, 812. 595. 20
Záruční vklad min. obchodu ............	180. 000--	180. 000--
Pensijní fondy ..................	50. 000--	50. 000--
Vklady na knížky a v běž. účtech .........	55, 819. 983-19	76, 522. 533. 26
Pohledávky družstev ...............	331. 723-32	532. 778. 37
Výpůjčky u peněžních ústavů ...........	38, 750. 164-25	40, 339. 213. 60
Dluhy za zboží (svaz "Gedeka-Zentrale" v Ústí n. L.	1, 158. 114-93	1, 403. 080-41
Závazky ze záruk, vádií a kauci ..........	728. 822-30	1, 213. 704-80
Deposita .....................	58, 528. 052-80	67, 113. 334-90
Ostatní pasiva ..................	1, 137. 155-40	1, 272. 548-80
Zisk .......................	467. 823. 23	536. 607-41
Celkem...	166, 444. 269. 94	199, 406. 402-05

Rozbor pasiv:

	Rok 1929: v Kč	v %	Rok 1930: v Kč	v %
1. Vlastní prostředky (členské podíly, re-
servní a jiné fondy, nerozdělený zisk)....	9, 810. 253-75	9. 15	10, 828. 207. 91	8. 26
2. Cizí prostředky: (vklady na knížky a
v běžném účte, pohledávky družstev, výpůjčky u jiných peněžních ústavů a dluhy
za zboží (svaz "Gedeka-Zentrale" v Ústí n. L. )	96, 239. 985-69	89. 79	118, 977. 605. 64	90. 77
3. Ostatní pasiva ............	1, 137. 155-40	1. 06	1, 272. 548. 80	0. 97
celkem...	107, 187. 394-84	100%	131, 078. 362. 35	100 %
K tomu pasiva evidenční (závazky ze
záruk, vadií a kaucí a deposita) .....	59, 256. 875-10		68, 327. 039. 70
úhrnem...	166, 444. 269-94		199, 405. 402. 05

Vlastní prostředky

jednotlivých svazů podle stavu k 31. prosinci 1930 vykazují se takto:

Svaz*)	Závodní podíly v Kč	Reservní a jiné fondy v Kč	Nerozdělený zisk v Kč	Úhrnem v Kč
Zentralverband, Brno ......	205. 865. 30	243. 725'-	22. 681. 35	472. 271. 65
Ústřední svaz, Brno ........	775. 600'-	1, 336. 316-35	90. 893--	2, 202. 809. 35
Zemský svaz, Praha .......	946. 000'-	1, 021. 000--	104. 847. 93	2, 071. 847. 93
Landesverband. Ústí n. Labem..	1, 432. 800'-	876. 658. 80	91. 395. 25	1, 900. 854. 05
Obchodní svaz, Plzeň ......	290. 000'-	434. 177. 38	81. 716. 77	805. 894. 15
" Gedeka-Zentrale", Ústí n. Labem.	721. 140'-	13. 385. 52	4. 230. 36	738. 755. 88
Ústřední jednota, Praha .....	715. 400--	159. 902. 15	43. 970. 55	919. 272. 70
Sväz, Bratislava .........	1, 342. 200--	277. 430--	96. 872. 20	1, 716. 502. 20
	6, 429. 005. 30	3, 862. 595. 20	536. 607. 41	10, 828. 207. 91
*) Firmy svazů jsou v tabulkách uvedeny zkráceně a svazy seřazeny podle roku založení.