Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.
m. volební období. 6. zasedání.
1806.
Zpráva
výboru živnostensko-obchodního
o vládním návrhu (tisk 829) zákona
o zřizování provozoven na výrobu cukru z řepy.
Zákon
ze dne ...............
o zřizování provozoven na výrobu cukru z řepy.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
(1) Po dobu účinnosti tohoto zákona lze zřizovati provozovny na výrobu cukru z řepy jen tehdy, je-li stanoviště nové provozovny vzdáleno od nejbližší provozovny na výrobu cukru z řepy po dráze nejméně 30 km, a není-li spojení drahou, nejméně 15 km.
(2) Nejsou-li splněny podmínky předchozího odstavce, lze zřizovati provozovny na výrobu cukru z řepy jen se svolením, jež udílí ministerstvo průmyslu, obchodu a živností v dohodě s ministerstvem zemědělství a ministerstvem pro zásobování lidu, jsou-li pro to vážné hospodářské důvody; za této podmínky jest povolení uděliti zejména tehdy, jedná-li se o zřízení provozovny v místě, v němž výroba cukru z řepy byla během posledních tří let zastavena a v jehož okruhu do 12 km není jiné provozovny na výrobu cukru z řepy.
(8) Za zřízení provozovny ve smyslu tohoto zákona nepokládá se znovuzřizení nebo zdokonalení závodu již trvajícího.
§2.
(1) Z provozoven na výrobu cukru z řepy, zřízených za účinnosti tohoto zákona, smí se ať přímo nebo nepřímo v jednom výrobním období zdaněné vykliditi nejvýše množství cukru rovnající se 8. 5 kg z každých 100 kg čisté váhy řepy zpracované na cukr v provozovně. Řepový cukr vyklizený nezdaněné ke krmení včel započítá se do množství cukru vyklizeného zdaněné.
(2) Výrobní období počíná 1. zářím jednoho a končí 31. srpnem následujícího roku.
§3.
Živnostenský úřad může schváliti provozovnu na výrobu cukru z řepy jen tehdy, jsou-li splněny podmínky § l, odst. 1. nebo bylo-li dáno svolení podle § l, odst. 2.
§4.
Jednání proti ustanovení § 2, odst., 1. trestá se jako přestupek okresním úřadem pokutou od 1. 000 do 200. 000 Kč nebo vězením od 24 hodin až do 6 měsíců. Při nedobytnosti pokuty promění se tato v přiměřený náhradní trest vězení od 24 hodin do 6 měsíců.
§5.
Zákon tento nabude účinnosti dnem vyhlášení; pozbývá platnosti dnem 31. srpna 1934.
§6.
Ministru průmyslu, obchodu a živností a ministru financí se ukládá, aby ve shodě se zúčastněnými ministry zákon tento provedli. ____
Resoluce.
1. ) Vláda se vyzývá, aby urychleně předložila sněmovně návrh zákona, kterým se upravuje celé cukerní hospodářství v republice Československé, jakož i postižených řepařů, obcí a okresů.
2. ) Ministerstva financí, zemědělství a obchodu nechť urychleně sjednají s cukerním průmyslem, aby zemědělci měli právo odebrati cukr z cukrovaru pro zkrmení za vývozní cenu. Denaturace cukru budiž upravena podle potřeb zemědělců s míšením cukru na př. s plevami, otrubami, jemně rozdrcenou slámou, hrachovinou, senem nebo jetelinou ovlhčenou roztokem dobytčí soli atp. Přídavků přimíchalo by se k cukru tolik, aby bylo znemožněno použití jeho pro účely jiné nežli krmné. Cukrovary budou povinny obstarati odbornou přípravu za režijní cenu a za dozoru finančních orgánů. Cena denaturovaného cukru bude přiměřena ceně vývozní. K účelům kontrolním bude veden záznam o odběru tohoto krmiva.
Důvodová zpráva.
Podle návrhů vládní osnovy tisk č. 829 o zřizování provozoven na výrobu cukru z řepy bylo možno zřizovati nové řepné cukrovary jedině se svolením, jež udílí ministerstvo průmyslu, obchodu a živností v dohodě s ministerstvem zemědělství a ministerstvem pro zásobování lidu.
Ve smyslu §u 2 téže osnovy může živnostenský úřad schváliti provozovnu na výrobu cukru ze řípy, pro jejíž zřízení je potřebí svolení podle §u l jen tehdy, bylo-li toto svolení již dáno. Platnost zákona byla navržena do 31. prosince 1933.
K této osnově, proti níž vysloveny byly z některých stran zásadní námitky, předložilo ministerstvo obchodu svůj vlastní návrh, podle něhož by se z výroben řepného cukru, zřízených za účinnosti tohoto zákona, ať přímo nebo nepřímo zdaněné vyklidila v prvním výrobním období po zřízení nejvýše polovina vyrobeného množství cukru, v každém dalším pak výrobním období smí se zdaněné vykliditi nejvýše polovina množství cukru, vyrobeného v předcházejícím výrobním období. Pro výrobny cukru, zřízené po 1. září 1927, avšak před tím, než tento zákon by nabyl účinnosti, poskytují se další značné výhody v tom smyslu, že tyto cukrovary mohou v každém výrobním období zdaněné vykliditi nejvýše ono množství cukru, jež se rovná nejvyššímu množství cukru, které bylo z výrobny zdaněné vyklizeno v některém z výrobních období, předcházejících účinnosti tohoto zákona.
Zivnostensko-obchodní výbor nepřijal však ani vládní osnovy, ve kteréž, jak podotčeno, zřizování nových cukrovarů vázáno je na povolení súčastněných ministerstev a rovněž ne zmíněný návrh ministerstva obchodu, nýbrž vypracoval na základě obou těchto námětů návrh nový a doporučuje jej slavné sněmovně ku přijetí v předloženém znění.
Podle usnesení živnostensko-obchodního. výboru bylo zásadně upuštěno od koncesního systému a ponecháno volné zřizování nových provozoven cukru s těmito obmezeními.
Nové provozovny mohou býti zřizovány jen tehdy, je-li stanoviště nové provozovny vzdáleno od nejbližší provozovny po dráze nejméně 30 km a není-li spojení drahou, nejméně 15 km.
Nejsou-li splněny podmínky předchozího odstavce, lze zřizovati provozovny na výrobu cukru z řepy jen se svolením, jež udílí ministerstvo průmyslu, obchodu a živností v dohodě s ministerstvem zemědělství a ministerstvem pro zásobování lidu, jsou-li pro to vážné hospodářské důvody; za této podmínky jest povolení uděliti zejména tehdy, jedná-li se o zřízení provozovny v místě, v němž výroba cukru z řepy byla během posledních tří let zastavena a v jehož okruhu do 12 km není jiné provozovny na výrobu cukru z řepy.
Z provozoven na výrobu cukru z řepy, zřízených za účinnosti tohoto zákona, smí se ať přímo nebo nepřímo v jednom výrobním období zdaněné vykliditi nejvýše množství cukru, rovnající se 8. 5 kg z každých 100 kg čisté váhy řepy zpracované na cukr v provozovně. Řepový cukr, vyklizený nezdaněné ke krmení včel započítá se do množství cukru vyklizeného zdaněné.
Výrobní období počíná 1. zářím jednoho a končí 31. srpnem následujícího roku.
Zákon tento nabude účinnosti dnem vyhlášení; pozbývá platnosti dnem 31. srpna 1934.
Navrhovaným zákonem má se prospěti ku řešení krise jednoho z nejdůležitějších národohospodářských problémů našeho státu, totiž problému cukrovarnického a s ním nerozlučně spjatého problému řepařského.
Světovou krisi cukerní, jejíž příčinu sluší hledati v prvé řadě v nadvýrobě cukru, zejména pak cukru třtinového, postiženo bylo v Československé republice, jako ve státě v oboru tomto vysoce exportním, v prvé řadě řepařství, nejelitnější a nejintensivnější to odvětví výroby zemědělské, stejně jako průmysl cukrovarnický, naše nejvýznačnější odvětví produkce průmyslové.
Osnova vychází proto ze snahy přiměřeně redukovati výrobu cukerní, v důsledku toho i její export a to podle zásad mezinárodní dohody Bruselské, uzavřené mezi 5ti exportními státy Evropy t. j. Československem, Německem, Polskem, Belgií a Maďarskem se strany jedné a mezi největšími exportéry cukru třtinového Kubou a Jávou.
Jedná se tedy o příměří v těžkém hospodářském souboji mezi státy produkujícími cukr řepný a státy, produkujícími cukr třtinový, kde zejména v poslední době dostoupila výroba takové výše, která přestává míti národohospodářské odůvodnění. Je to vážný pokus o urovnání poměrů, z něhož má resultovati preventivní opatření na zamezeni katastrofálního zhroucení cukerní výroby vůbec.
Cukr, jak všeobecně známo, je dnes na světových trzích podbízen za takové ceny, které jsou veskrze cenami ztrátovými, které však nepřinášejí žádnému nějakého prospěchu, naopak strhují do hospodářské katastrofy nejen cukrovary a řepařství, nýbrž ohrožují nejrůznější zájmy hospodářské i sociální, jichž řešení je na prosperitě průmyslu cukrovarnického závislo.
Nehledě k dohodě Chabourneově a závazkům z ní pro náš cukerní export plynoucích, má navrhovaná osnova regulovati zřizování dalších cukrovarů u nás a zabrániti tak národohospodářským ztrátám, které by z bezprogramového a chaotického jich povolování nutně vzešly.
Programová regulace nových provozoven na výrobu cukru je realisací velkého programu našeho cukrovarnictví, vysloveného v racionalisaci a ekonomisaci výroby, jakož i v účelné koncentraci podnikání.
Předložené osnově nejde přirozeně o to, aby zbavovala stávající cukrovary
jakékoliv konkurence, anebo aby jejich postavení nějak zvýhodňovala, naopak tendencí její je, aby jakýkoli pokrok v cukrovarnictví, jmenovitě hledání nových směrů ve výrobě, jakož i spotřebě, dělo se na seriosní základně v poctivé snaze po soutěživosti, avšak bez jednostranného využívání výhod, které by z nuceného obmezení výroby a přesně stanovené konsumní kvóty stávajícím cukrovarům pro nové cukrovarnické podniky nutně plynuly. Osnova nemá rovněž tendencí protispotřebitelských, naopak výbor uznává povšechně tlumočenou snahu na snížení cukerní daně, rovněž i všech ostatních součinitelů, majících vliv na výši ceny cukru, a tím snížení tuzemské ceny cukru, nepokládá však dnešní dobu těžké hospodářské i finanční krise státní za vhodnou ku řešení těchto problémů, z nichž representují se stamilionové položky nejrůznějších daní v našem státním rozpočtu.
Slouží tedy projednávaná osnova jednak k ochraně čsl. řepařství, jehož vysoká kultura a národohospodářský význam je všeobecně uznáván, jakož i ku podpoře našeho průmyslu cukrovarnického, který svojí technickou dokonalostí a jakostí svojí výroby vydobyl si respekt i uznání na forech mezinárodních.
Činím proto jménem výboru živnostensko-obchodního návrh, aby projednávaná osnova byla přijata slavnou sněmovnou Národního shromáždění bez jakýchkoliv změn.
Jménem téhož výboru navrhuji dále přijetí níže uvedených resolucí, z nichž první dotýká se důležitých sociálních zájmů cukrovarnických zaměstnanců zrušených cukrovarů, jakož i hospodářských zájmů postižených řepařů, obcí a měst. Resoluce druhá směřuje ku podpoře užívání denaturovaného a nezdaněného cukru v zemědělství.
V P r a z e dne 31. května 1932.
Fr. Pechman v. r.,
předseda.
Dr. Černý, v. r.,
zpravodaj.