Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.

III. volební období. 6. zasedání.

1793.

Návrh

poslanců Kleina, Macouna, Bečko, Polacha a soudruhů na vydání zákona o otevírání a zavírání pracovních místností v živnostech obchodních a v živnostech jim příbuzných.

Zákon ze dne ......................

o otevírání a zavírání pracovních místností v živnostech obchodních a v živnostech

jim příbuzných.

§ 1.

1. ) V obchodních živnostech, v zasílatelské živnosti, při prodeji zboží v živnostech výrobních, při prodeji zboží ve výdělečných a hospodářských společenstvech, konsumních, výrobních, stavebních, hospodářských, zemědělských, nákupních, prodejních a jiných družstvech, jakož i v jejich svazech budiž zaměstnancům poskytnut po skončení denní pracovní doby nepřetržitý klid alespoň 14 hodin. Pro vozky v zasílatelské živnosti trvá nepřetržitý klid alespoň 12 hodin.

2. ) V pracovní době poskytne se zaměstnancům polední přestávka nejméně 3hodinová a končí - li sedmihodinná aneb kratší pracovní doba nejdéle o 3. hodině odpolední, alespoň jednohodinná.

3. ) Pracovní přestávka jest jednotná a začíná i končí zavíráním a otevíráním pracovních místností.

§ 2.

1. ) Pracovní místnosti závodu v § u 1 uvedených buďtež i s příslušnými pisárnami, sklady a dílnami uzavřeny od 6. hodiny večerní do 8. hodiny ranní.

2. ) Závody, jež zásobují maloobchod (velkoobchod), obchody sprostředkovatelů a komisionářů, jakož i zasilatelství uzavrou se v sobotu nejpozději o 12. hodině polední.

§ 3.

Zemský úřad může za souhlasu odborových organisací zaměstnanců a zaměstnavatelů v rámci platných zákonů o pracovní době naříditi, že závody (§ 1) mohou býti zavírány i dříve a otevírány i později. Dřívější otevírání a pozdější zavírání závodů, jakož i krácení polední přestávky je přípustno nanejvýše o jednu hodinu.

§ 4.

1. ) Ustanovení tohoto zákona neplatí pro

1) práce inventurní a bilanční,

2) práce spojené s přesídlením závodu,

3) návštěvu trhů,

4) práce jinak bezodkladné, jež mají zameziti zkázu zboží,

5) kromě toho nejvýše ve 20 dnech v roce za souhlasu odborových organisací zaměstnanců a zaměstnavatelů.

2. ) Výjimky pod č. 1) a 2) uvedené jsou přípustný nanejvýše 30 hodin v roce.

§ 5.

Uzavřením závodních místností (§ 1) konči zároveň pracovní doba.

§ 6.

1. ) Práce konané na základě § u 4 považují se jako práce přes čas.

2. ) Za každou započatou hodinu práce přes čas jest platiti částku odpovídající výdělku zaměstnancovu za jednu hodinu práce v pravidelné době pracovní, zvýšenou aspoň

a) o 100%, je-li práce přes čas konána v sobotu, v neděli či ve svátek,

b) o 50%, je-li práce přes čas konána v jiné dny.

3. ) Výdělkem zaměstnancovým jest veškeren příjem za práci. Výdělkem zaměstnancovým" za jednu hodinu práce v pravidelné době pracovní jest při plné mzdě vyměřené podle času poměrný díl, připadající na jednu pracovní hodinu výdělku.

4. ) Paušální mzdu za práci v pravidelné době pracovní i za práci přes čas nebo paušální mzdu za práci přes čas nelze platně ujednati. Byla-li ujednána mzda úhrnná za práci v pravidelné době pracovní i za práci přes čas, má se za to, že úhrnná mzda byla ujednána pouze za pravidelnou dobu pracovní a za práci přes čas jest platiti zvláště podle druhého odstavce.

5. ) Zaměstnanec nemůže se platně vzdáti odměny za práci přes čas, ani výslovně ani mlčky, ani předem ani napotomně.

§ 7.

Zaměstnavatel jest povinen svým nákladem opatřiti, zaříditi a udržovati pracovní místnosti a nářadí potřebné pro výkon služby tak, aby zaměstnancův život a jeho zdraví byly chráněny, jak to vyžaduje a umožňuje způsob provozování. Zejména má zaměstnavatel o to pečovati, aby pracovní místnosti, pokud to připouští způsob provozování podniku a zaměstnání, byly po pracovní dobu světlé, čisté a prosté prachu, aby byly přiměřeně vytápěny a bylo dosti sedadel pro zaměstnance v pracovních přestávkách.

§ 8.

Zákon tento platí také pro prodej zboží trhovců a pouličních stánků, jakož i pro ty závody (§ 1), které nezaměstnávají zaměstnanců.

§ 9.

Přestupky tohoto zákona trestají se politickým úřadem (administrativní policejní vrchností) při prvním přestupku pokutou na penězích do 1000 Kč, při opakování trestního činu pokutou na penězích do 5000 Kč a při třetím přestupku pokutou na penězích do 10. 000 Kč. Při dalším opakováni se přestupku vysloví se kromě pokuty do 20. 000 Kč ztráta živnosti. Uložené pokuty plynou do státní pokladny pro sociální péči. Byla-li by nedobytná.

změní se pokuta v přiměřený trest vězení nejvýše do tří měsíců. Z úřadu I. stolice lze se odvolati do čtrnácti dnů počínajíc dnem následujícím po doručení k úřadu II. stolice, který rozhodne s konečnou platností, není-li jiných předpisů.

§ 10.

Účinností tohoto zákona pozbývají platnosti §§ 96 d, 96 e, 96 f, 96 g, %h a 96 i ž. ř. ze dne 20. prosince 1859, č. 227 ř. z. (zákon ze dne 14. ledna 1910, č. 19 ř. z. ) a zák. čl. XXXVI -1913 uh. a všechny předpisy vydané na základě těchto ustanovení.

§ 11.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení

§ 12.

Ministru sociální péče se ukládá, aby zákon tento provedl.

Odůvodnění.

Návrhy tisk č. 672 a 761 upozornili jsme na neudržitelnost zákona ze dne 14. ledna 1910, č. 19 ř. z. o pracovní době a zavírání krámů v živnostech obchodních a v živnostech jim příbuzných, neboť tento zákon a četná nařízení a výnosy jsou v rozporu s novějším zákonem o pracovní době. Neudržitelnost těchto zákonných předpisů byla ještě zjevnější v oněch případech, kdy zaměstnavatelé v dohodě se zaměstnanci dožadovali se sankce uzavírání závodu o 6. hodině večerní, kteréžto potvrzení nemohlo býti provedeno proto, že hořeji citovaný zákon uznává jako nejkrajnější hodinu uzavírací hodinu sedmou.

Rozpětí mezi pátou hodinou ranní a devátou hodinou večerní bez náležité kontroly polední přestávky poskytuje neobmezenou možnost zaměstnavatelům prodlužovati zaměstnancům pracovní dobu, takže dnes ještě platný zákon o maximální 8hodinové pracovní době pro velkou řadu prodavačů a jiných obchodních zaměstnanců prakticky neplatí. Jest to zejména venkov, jenž zákonného stavu nedbá, avšak i velká města ztěžuji kontrolu. Nové typy obchodních domů počítají již předem s faktem, že pracovní dobu nedodrží. Firma Baťa ve všech svých filiál-

kách, zejména větších, jest stálým předmětem stížností odborových organisací. Jednotný svaz soukromých zaměstnanců upozornil příslušné úřady na tyto nedostatky, leč nápravy nebylo dosaženo. Jest to ovšem systém firmy Baťa, který odpovědnost přenáší na obchodvedoucího, jehož značné risiko nutí zaměstnance k práčem přes čas. Také obchodní domy konfekční, ASO atd. překračují ustanovení zákona.

Při této příležitosti upozorňujeme na těžkopádné řízení o udáních překročování pracovní doby a dále na směšně nízké pokuty, jež nejsou v žádném poměru k výhodám, jež podnik získává nehonorováním prací přes čas. Znovu se upozorňuje na nutnost nové moderní úpravy inspekce práce. Pro dnešní i pro budoucí poměry postačilo by pověření funkcí inspektorů práce pracovníkům z řad odborových organisací, kteří ovládají podnikové poměry a jsou s to svědomitě a odborně poměry prozkoumati. Jejich udání musilo by se ovšem považovati jako udání úřední. Není možné požadovati od zaměstnanců, aby protokolárně vypovídali proti svým zaměstnavatelům.

Nejsou to však jen poměry v zemích historických, jež vyžadují rychlé reformy. Situace na Slovensku komplikovala se nejasnostmi kompetenčními. Bratislavské statuty, vydané na základě zák. čl. XXXVI1913 zák. uh. nedoznaly úřední platnosti a úsilí krajinského úřadu upraviti otevírací a zavírací hodiny na základě zákona č. 125 z r. 1927, bylo pokud jde o Bratislavu, náležen. Nejvyššího správního soudu korigováno. Pracovní doba obchodních zaměstnanců na Slovensku a Podkarpatské Rusi se všeobecně překročuje. Délka pracovní doby dosahuje až 14 hodin denně, stav to, který volá po rychlé nápravě.

Ministr sociální péče upozornil výnosem ze dne 24. října 1930, č. j. 4755/III-6 1930 živnostenské inspektoráty na důležitost dodržování pracovní doby v obchodních živnostech.

V Praze, Brně, Plzni, Hradci Králové došlo ve smyslu §-u 114b ž. ř. k dohodám o pracovní době, ovšem jen v rámci zákona z r. 1910.

XIV. mezinárodní konference práce přijala konvenci o pracovní době soukromých zaměstnanců. Tato konvence byla již četnými stály ratifikována. Cizina uznává nutnost nápravy. Tak Polsko připravuje návrh zákona o 40hodinné pracovní době pro některé kategorie soukromých zaměstnanců.

Dne 3. května 1932 konala se v Bratislavě úřední anketa, aby sjednala jasno ve věci pracovní doby v bratislavských závodech.

Výsledek této ankety je návrh ministerstva obchodu k č. j. 45621-32/III-A, aby byl vydán zákon o otevírací a zavírací hodině obchodních místnosti na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Tento návrh basíruje sice na zastaralých ustanoveních zákona ze dne 14. ledna 1910, je však, bude-li vyhověno námitkám odbor, organisací, východiskem pro nejbližší dobu.

Ministerstvo sociální péče připravuje vládní nařízení, jež má zrušit nařízeni mi-

nisterstva obchodu, vydaného v dohodě s ministerstvem vnitra ze dne 28. dubna 1910, č. 90 ř. z., kterým se na základě §-u 96 h zákona ze dne 14. ledna 1910, č. 19 ř. z. povolují výjimky v jednotlivých lázeňských místech. Jedná se o Frant. Lázně, Karlovy Vary a Mariánské Lázně. Toto staré vládní nařízení připouštělo na př. při prodeji zboží cukrářského otevření místností až do 11. hod. noční.

Tato situace a nutný další vývoj vyžaduje rychlého legislativního opatření. Máme především také na mysli nebývalou nezaměstnanost obchodních zaměstnanců, jichž značná část se nevrátí do práce, nebude-li vedle hospodářského opatření učiněno opatření sociálně politické.

Návrhem tisk č. 1340 domáháme se zavedení 40hodinového pracovního týdne, který má i soukromým zaměstnancům umožniti, aby kvantum práce bylo stejnoměrně rozděleno na všechny práce schopné.

Předložený návrh sleduje tuto tendenci kratší pracovní doby a pamatuje na nutnou další úpravu. Návrhem chceme dále docíliti, aby pracovní doba kryla se otevíráním a zavíráním závodů, neboť jen tak dosáhneme dozoru nad dodržováním zákonné neb kratší pracovní doby. Jednotná otevírací a zavírací hodina má zejména umožniti žádoucí kontrolu. Navrhovatelé připouštějí v rámci platných zákonů o pracovní době odchylky, aby se vyhovělo i potřebám konsumentským. Navrhovaná reforma se vžije, jako se vžily předpisy o nedělním klidu. Konsument se zařídí podle nových poměrů. Jeho převážná část representovaná dělnictvem, již předem dává svůj souhlas.

Návrhu na úhradu není třeba, poněvadž návrh státních financí nezatěžuje.

Po stránce formální navrhujeme, aby návrh byl přikázán výboru sociálně-politickému a živnostensko-obc h o d n í m u.

V P r a z e, dne 19. května 1932.

Klein, Macoun, Bečko, Polach,

dr Macek, F. Svoboda, Pík, Hampl, Srba, Taub, Schäfer, Husnaj, Kirpal, Biňovec, Chalupník, Jaroš, Chalupa, Jurnečková-Vorlová, Vácha, inž. Nečas, Benda, Katz, dr

Winter, Brodecký, Jaša, Kučera.