Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.
III. volební období. 6. zasedání.
1786.
Zpráva
výboru sociálně-politického, zahraničního a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1728),
kterým se předkládá Národnímu shromáždění návrh úmluvy z roku 1925 týkající se odškodnění nemocí z povolání.
I.
Bohatá praxe sociálně pojišťovacího zákonodárství ukázala četné nedostatky, mezi nimiž důsledky namáhavých a s velkým risikem zdraví spojených prací patří k oprávněným přáním legislativního řešení. Jsou to především nemoci z povolání, jež nové obory práce produkovaly a ovšem celá řada chorob již dříve známých, jež nebyly dosud ve prospěch postiženého náležitým způsobem zákonem řešeny.
Proto talie Mezinárodní úřad práce věnoval tomuto souboru otázek zaslouženou pozornost a po velmi obsáhlé dokumentaci přistoupil k řešení podle své ústavy. VII. Mezinárodní konference- práce konaná v r. 1925 v ženevě přijala návrh úmluvy, týkající se odškodnění nemocí z povolání, jakož i návrh doporučení odškodnění nemocí z povolání. Mezinárodní zájem o konvenci je potvrzen faktem, že československá republika je 21. státem, který přistupuje k ratifikaci.
Sociálně politický výbor vítá příležitost potvrditi jednu z důležitých mezinárodních úmluv z oboru sociálně politického a žádá vládu, aby tempo ratifikací ostatních úmluv usnesených na Mezinárodních konferencích práce bylo zrychleno, tak aby československý stát postoupil v tabulce uznání mezinárodních úmluv na ono čestné místo, které krátce po převratu již měl.
Návrh úmluvy týkající se odškodnění nemocí z povolání ukládá v čl. 1. i našemu státu povinnost, že zabezpečí osobám postiženým nemocemi z povolání, nebo jejich rodinným příslušníkům, odškodnění založené na všeobecných zásadách našeho zákonodárství o odškodnění pracovních úrazů. či. 2. ukládá našemu státu další závazek v tom, že bude považovati za nemoci z povolání nemoci, jakož i otravy způsobené látkami, zapsanými v tabulce, která je součástí konvence.
Tyto základní povinnosti může náš stát splnit. Vláda předložila senátu N. S. návrh zákona, o odškodnění nemocí z povolání (tisk senátu 737), jehož obsah bude předmětem jednání poslanecké sněmovny a bude míti tudíž výbor sociálně politický možnost s problémem s ohledem na četná přání, výboru tlumočená, se ještě zaměstnávati. Tento návrh vítáme jako nesporný pokrok ochranného zákonodárství. Bude třeba ovšem, aby ve smyslu §u 7 cit. návrhu zákona byl seznam nemocí z povolání doplněn tak, aby zahrnul veškeré choroby spadající do rámce zákona. Tu zejména bude třeba pamatovati také na nemoci z povolání ve výrobě sklářské - tuberkulosa. Pokud celá materie má vztah k připravované reformě úrazového pojištění, vyslovuje sociálně politický výbor přání,
aby mu zavčas byla poskytnuta možnost k projednáváni této naléhavosti. Po stránce formální upozorňuje sociálně politický výbor na chybný český text v článku
10, odst. 2, kde místo "doporučení" má správně zníti "úmluvy".
Sociálně politický výbor navrhuje toto usnesení:
Národní shromáždění republiky československé souhlasí s návrhem úmluvy z roku 1925, týkající se odškodnění nemocí z povolání.
V Praze, dne 10. května 1932.
Alois Tučný v. r.,
místopředseda.
Robert Klein v. r.,
zpravodaj.
II.
Zaměstnanci závodů, v nichž vážně trpí zdraví nebo dochází, k otravám, ode dávna domáhali se, aby zákonodárství úrazové bylo rozšířeno na nemoci, které působí svými výpary a prachem, doly, sklárny, tavírny a brusírny kovů, železárny, různé chemické továrny, infekční nemocnice a j. Nemoc vzniklou z povolání v těchto podnicích právem lze srovnávati s úrazem. Mezinárodní konference práce v ženevě, kde tyto snahy se soustřeďovaly, přijala proto r. 1925 návrh úmluvy o odškodnění nemocí z povolání. Každý člen Mezinárodní organisace práce, který ratifikuje tuto konvenci, se zavazuje, že zabezpečí osobám postiženým nemocemi z povolání, nebo jich rodinným příslušníkům, odškodnění založené na všeobecných zásadách svého státního zákonodárství, týkajícího se odškodnění pracovních úrazů. Tato mezinárodní úmluva měla býti ratifikována státy, které jsou členy Mezinárodní organisace práce podle XIII. části versaillské mírové smlouvy. Do r. 1932 ratifikovalo tuto úmluvu 20 států. Z průmyslových států, členů Mezinárodní organisace práce, byla to vedle Itálie pouze naše republika, kde ratifikace ještě provedena nebyla. Nebylo tomu tak, protože nebylo vnitrostátního podkladu pro schválení této konvence. Neměli jsme zákona o odškodnění nemocí 2 povolání, zákona, podle něhož by úrazové pojištění obdobně se používalo na řečené nemoci. Nyní senát Národního shromáždění ve schůzi dne 11. května t. r. přijal příslušný zákon č. 1770, který vypočítává
na zvláštní tabulce 25 případů z nemocí z povolání a otrav, jež nyní budou podléhat úrazovému pojištění. Současně uvádějí se průmyslová odvětví nebo zaměstnání, u nichž se tyto nemoci a otravy vyskytují. Nastala tak vhodná chvíle, aby naše republika, majíc vnitrostátní podklad, dle pořadí jako jedenadvacátý stát ratifikovala mezinárodní úmluvu ženevské konference práce z r. 1925. Zákon v tisku č. 1770 předkládá se nyní poslanecké sněmovně současně s mezinárodní konvencí. Není pochybnosti, že naše republika, která v sociálním zákonodárství patří k nejpokročilejším státům, nezůstane pozadu také v tomto směru a že naše zákonodárné sbory ratifikace ženevské konvence ze dne 10. června r. 1925 ochotně schválí. Oficielní ratifikace této úmluvy podle podmínek stanovených v části XIII. mírové smlouvy versaillské zašle se generálnímu tajemníkovi Společnosti národů, aby jím byla zapsána do rejstříku. Zároveň se naše přistoupení ke konvenci oznámí všem členům Mezinárodní organisace práce, úmluvu tuto lze však každému členu po uplynutí období pěti let ode dne, kdy nabude platnosti zápisem u Společnosti národů, vypověděti. Navrhuji proto, aby zahraniční výbor doporučil ratifikaci úmluvy poslanecké sněmovně a přijal návrh usnesení, jak je obsažen ve vládním návrhu č. 1728. Výbor zahraniční upozorňuje na formální chybu ve čl. 10. odst. 2 první řádka, kde místo slova "doporučení" má správně státi "úmluvy".
V Praze, dne 18. května 1932.
Frant. Tomášek v. r.,
předseda.
František Světlík v. r.,
zpravodaj.
III.
Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění návrh úmluvy z r. 1925, týkající se odškodnění nemocí z povolání, vztahuje se na mezinárodní zákonnou úpravu, aby velmi četné nemoci vznikající ze specifických zdravotních nebezpečí při výrobě, byly klasifikovány a také
odškodněny jako pracovní úrazy.
Rozpočtový výbor připojuje se k zdůvodnění a k návrhům soc. politického a zahraničního výboru posl. sněmovny s doporučením schváliti návrh úmluvy z roku 1925, týkající se odškodnění nemocí z povolání, podle znění vládního návrhu.
V P r a z e, dne 18. května 1932.
Bergmann v. r.,
místopředseda.
Frant. Svoboda v. r.,
zpravodaj.