Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.
III. volební období. 6. zasedání.
Překlad.
1779.
Návrh
poslance R. Kaspera a druhů na snížení jízdného na dráze pro zaměstnance na dovolené.
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Zákon ze dne.........................
o snížení jízdného na dráze pro zaměstnance na dovolené a jejich rodinné příslušníky v obvodu československých státních drah.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ L
Každý zaměstnanec, jemuž přísluší nárok na placenou dovolenou podle zákonů o dovolených ze dne 16. ledna 1910, čís. 20 ř. z. (zákon o obchodních pomocnících), zákona ze dne 1. července 1921 (pro horníky) a ze dne 3. dubna 1925, čís. 67 Sb. z. a n. (pro všechny zaměstnance), a který vydělává ročně méně než 30. 000 Kč, má po dobu dovolené, příslušející mu podle zákona, pro sebe a pro své rodinné příslušníky nárok na slevu jízdného o 2/3 praví dělného jízdného na všech československých státních drahách.
§2.
Výhoda zlevněné jízdy po železníci poskytuje se při společných jízdách také příslušníkům rodiny, o jejichž výživu předno-
sta domácnosti jest povinen se starati a kteří s ním žijí ve společné domácnosti.
§3.
V rodinách, kde oba manželé mají nárok na placenou dovolenou, buďtež rodinní příslušníci (§ 2 zákona) zapsáni do legitimace obou manželů.
§4.
Tento zákon neplatí pro zaměstnance státní a státních podniků, jejichž dovolená jest upravena zvláštními předpisy státních ústředních úřadů.
§5.
Výhoda zlevněné jízdy platí pro jízdy po železnici, a to pro jízdu na dovolenou z bydliště na místo dovolené a zpět.
§6.
Zaměstnanci na dovolené podle platných zákonů o dovolené mají nárok na zlevněnou jízdu na všech osobních vlacích a rychlících.
§7.
V den nastoupení dovolené vydá se zaměstnanci oprávněnému k dovolené zvláštní legitimace, na základě které může uplatniti nárok na výhody podle tohoto zákona.
§8.
Legitimace musí obsahovati vedle přesných osobních dat majetníka a jeho rodinných příslušníků den nastoupení zaměstnání v podniku, den nastoupení dovolené a dobu dovolené.
Legitimaci podepíše majetník vlastnoručně a spolupodepíše ji obec pobytu a příslušná okresní nemocenská pojišťovna.
§9.
Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry a nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Odůvodnění.
Otázka dovolené zaměstnanců byla zákonně upravena zákony o obchodních pomocnících ze dne 10. ledna 1910, zákonem ze dne 1. července 1921 (pro horníky) a zákonem ze dne 3. dubna 1925, jímž se zavádí placená dovolená pro zaměstnance.
Podle ustanovení zákonů třeba pokládati placenou dovolenou za dovolenou na zotavení a zaměstnanci, kteří v době dovolené pracují pro cizí osoby za plat, nemají nároku na mzdu.
Tisíce zaměstnanců s radostí očekává nastoupení dovolené a chovají přání, aby dovolenou mohli ztráviti v jiném okolí než ve svém stálém bydlišti. Než nynější hospodářské poměry nebo nynější výdělky a výdaje, potřebné na živobytí, překážejí, aby se utvořily podmínky k uspokojení těchto samozřejmých životních práv. Proto jest odůvodněn požadavek, aby stát předcházel
nejlepším příkladem, aby se splnily tyto primitivní nároky zaměstnanců, tím spíše, když ministerstvo železnic poskytuje již korporacím a spolkům pronikavou slevu z jízdného na drahách. Také návštěvníkům lázní poskytuje se 50%ní individuální sleva, zdrží-li se v dotčených lázeňských místech určitou dobu.
Přijetím tohoto zákona dosáhlo by se toho, co jiné státy jako Německo, Belgie atd. zákonem již upravily.
Posuzováno s finančního stanoviska železniční správy, neutrpí tím ve skutečnosti finanční ztrátu. Výhoda zlevněné jízdy na drahách během placené dovolené zaměstnanců byla by pro mnoho tisíc lidí podnětem, aby se vydali na cestu; železniční správa získala by tedy příjmy, kterých by za nynějších poměrů nedosáhla.
V Praze, dne 11. května 1932.
Kasper,
dr Schollich, inž. Kallina, dr Keibl, Oehlinger, Krumpe, Scharnagl, Zajíček, Kunz, dr Luschka, Fritscher, dr Petersilka, dr Mayr-Harting, Greif, Bobek, dr Hassold, Matzner, dr Hanreich, Horpynka, Krebs, Knirsch, Köhler, Geyer, inž. Jung, Schubert,
Simm.