Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.

III. volební období. 6. zasedání.

1728.

Vládní návrh,

kterým se předkládá Národnímu shromáždění návrh úmluvy z roku 1925 týkající se odškodnění nemocí z povolání.

Návrh usnesení.

Národní shromáždění československé republiky souhlasí s návrhem úmluvy z roku 1925, týkající se odškodnění nemocí z povolání.

Důvodová zpráva

Na VIL Mezinárodní konferenci práce v Ženevě v roce 1925 byly mimo jiné návrhy úmluv a doporučení přijaty též návrh úmluvy týkající se odškodnění nemocí z povolání a návrh doporučení o odškodnění nemocí z povolání.

Úmluva o odškodnění nemocí z povolání byla ratifikována dosud 20 státy a je mezi úmluvami, které byly přijaty největším počtem států. Mimo to ratifikační řízení zahájeno bylo již ve čtyřech dalších státech. Z průmyslových států evropských ratifikovaly tuto úmluvu: Francie, Německo, Velká Britanie, Rakousko, Belgie, Holandsko, Irsko, Lucembursko a ze států z větší části agrárních přijaly ji: Bulharsko, Finsko, Maďarsko, Lotyšsko, Norsko, Portugalsko, švédsko, švýcarsko a Jugoslávie. Ze zámořských států úmluvu tu dosud ratifikovaly: Japonsko, Indie, Kuba. Ratifikační řízení již bylo

zahájeno v Polsku, Rumunsku, Estonsku, Uruguay a Kolumbii.

Je tudíž československo, vedle Itálie, jediným průmyslovým státem evropským, který úmluvu o odškodnění nemocí z povolání dosud neratifikoval. Na tento stav bylo ministerstvu sociální péče několikráte poukazováno nejen Mezinárodním úřadem práce, nýbrž i jinde na mezinárodním foru, a hlavně pak interesovanými zaměstnaneckými kruhy v tuzemsku, které se neustále dožadují toho, aby nemoce z povolání byly u nás stejně jako je tomu již ve všech průmyslových státech a v celé řadě států převážně zemědělských, odškodňovány právě tak, jako pracovní úrazy. Majíc tyto okolnosti na zřeteli, přikročilo ministerstvo sociální péče k vypracování osnovy zákona o odškodňování nemocí z povolání, která má umožniti, aby tato mezinárodní úmluva o odškodňování nemocí z povolání

byla předložena ústavním činitelům k ratifikaci, ježto po přijetí zákonného návrhu o odškodňování nemocí z povolání, který se sou-

časně předkládá Národnímu shromáždění, bude dán i vnitrostátně podklad pro schválení této konvence.

Předkládajíc tuto úmluvu oběma sněmovnám Národního shromáždění, vláda projevuje po stránce formální přání, aby tato předloha byla projednána současně poslaneckou sněmovnou a v ní v příslušných výborech a senátem a v něm v příslušných výborech, a žádá, aby o ní podaly zprávu v době nejkratší.

V P r a z e, dne 22. dubna 1932.

Předseda vlády:

Udržal v. r.

Projet de convention concernant la réparation des maladies professionnelles.

La Conférence générale de l'Organisation internationale du Travail de la Société des Nations,

Convoquée à Genève par le Conseil d'administration du Bureau international du Travail, et s'y étant réunie le 19 mai 1925, en sa septième session,

Après avoir décidé d'adopter diverses propositions relatives à la réparation des maladies professionnelles, question comprise dans le premier point de l'ordre du jour de la session, et

Après avoir décidé que ces propositions prendraient la forme d'un projet de convention internationale,

adopte, ce dixième jour de juin mil neuf cent vingt-cinq, le Projet de Convention ciaprès à ratifier par les Membres de l'Organisation internationale du Travail conformément aux dispositions de la Partie XIII du Traité de Versailles et des Parties correspondantes des autres Traités de Paix:

Article 1.

Tout Membre de l'Organisation internationale du Travail ratifiant la présente Convention s'engage à assurer aux victimes de maladies professionnelles ou à leurs ayants droit une réparation basée sur les principes généraux de sa législation nationale concernant la réparation des accidents du travail.

Le taux de cette réparation ne sera pas inférieur à celui que prévoit la législation nationale pour les dommages résultant d'accidents du travail. Sous réserve de cette disposition, chaque Membre sera libre, en déterminant dans sa législation nationale les conditions réglant le payement de la réparation des maladies dont il s'agit, et en appliquant à ces maladies sa législation relative à la réparation des accidents du travail, d'adopter les modifications et adaptations qui lui sembleraient expédientes.

Article 2.

Tout Membre de l'Organisation internationale du Travail ratifiant la présente Convention s'engage à considérer comme maladies professionnelles les maladies ainsi que les intoxications produites par les substances inscrites sur le tableau ci-après, lorsque ces maladies ou intoxications surviennent à des travailleurs appartenant aux industries ou professions qui y correspondent dans le dit tableau et résultent du travail dans une entreprise assujettie à la législation nationale.

Návrh úmluvy týkající se odškodnění nemocí z povolání.

Všeobecná konference Mezinárodní organisace práce Společnosti Národů,

svolaná do Ženevy správní radou Mezinárodního úřadu práce a tam se shromaždivší dne 19. května 1925 ve svém sedmém zasedání,

když se rozhodla schváliti různé návrhy týkající se odškodnění nemocí z povolání, otázky to obsažené v prvním bodu denního pořadu tohoto zasedání, a

když rozhodla, aby tyto návrhy přijaly formu návrhu mezinárodní úmluvy,

usnáší se dnes 10. června 1925 na níže uvedeném návrhu úmluvy, který jest předložiti k ratifikaci členy Mezinárodní organisace práce podle ustanovení části XIII. mírové smlouvy Versailleské a jí odpovídajících částí ostatních mírových smluv:

článek 1.

Každý člen Mezinárodní organisace práce, který ratifikuje tuto úmluvu, se zavazuje, že zabezpečí osobám postiženým nemocemi z povolání, nebo jejich rodinným příslušníkům, odškodnění založené na všeobecných zásadách svého státního zákonodárství, týkajícího se odškodnění pracovních úrazů.

Výše tohoto odškodnění nebudiž nižší, než jakou stanoví státní zákonodárství pro škody způsobené pracovními úrazy. S výhradou tohoto ustanovení bude každému členu volno, aby ve svém státním zákonodárství při stanovení podmínek upravujících placem odškodného u nemocí, o něž jde, a při použití svého zákonodárství, upravujícího odškodnění pracovních úrazů, na tyto nemoci použil změn a odchylek, které by se mu jevily účelnými.

článek 2.

Každý člen Mezinárodní organisace práce, který ratifikuje tuto úmluvu, se zavazuje, že bude považovati za nemoci z povolání nemoci, jakož i otravy způsobené látkami zapsanými v níže uvedené tabulce, nastanou-li tyto nemoci nebo otravy u zaměstnanců náležejících k průmyslovým odvětvím nebo zaměstnáním, která jsou v této tabulce s nimi v souvislosti uvedena, a vznikly-li v důsledku práce konané v závodě podrobeném státnímu zákonodárství.

Article 3.

Les ratifications officielles de la présente Convention dans les conditions prévues à la Partie XIII du Traité de Versailles et aux Parties correspondantes des autres Traités de Paix seront communiquées au Secrétaire général de la Société des Nations et par lui enregistrées.

Article 4.

La présente Convention entrera en vigueur dès que les ratifications de deux Membres de l'Organisation internationale du Travail auront été enregistrées par le Secrétaire général.

Elle ne liera que les Membres dont la ratification aura été enregistrée au Secrétariat.

Par la suite cette Convention entrera en vigueur pour chaque Membre à la date où sa ratification aura été enregistrée au Secrétariat.

Article 5.

Aussitôt que les ratifications de deux Membres de l'Organisation internationale du Travail auront été enregistrées au Secrétariat, le Secrétaire général de la Société des Nations notifiera ce fait à tous les Membres de l'Organisation internationale du Travail. Il leur notifiera également l'enregistrement des ratifications qui lui seront ultérieurement communiquées par tous autres Membres de l'Organisation.

Article 6.

Sous réserve des dispositions de l'article 4, tout Membre qui ratifie la présente Convention s'engage à appliquer les dispositions des articles 1 et 2 au plus tard le 1" janvier 1927 et à prendre telles mesures qui seront nécessaires pour rendre effectives ces dispositions.

Article 7.

Tout Membre de l'Organisation internationale du Travail qui ratifie la présente Convention s'engage à l'appliquer à ses colonies, possessions et protectorats, conformément aux dispositions de l'article 421 du Traité de Versailles et des articles correspondants des autres Traités de Paix.

Article 8.

Tout Membre ayant ratifié la présente Convention peut la dénoncer, à l'expiration

Článek 3.

Oficielní ratifikace této úmluvy podle podmínek stanovených v části XIII. mírové smlouvy Versailleské a v souhlasných částech ostatních mírových smluv buďtež zaslány generálnímu tajemníkovi Společnosti národů a jím zapsány do rejstříku.

Článek 4.

Úmluva tato vstoupí v účinnost, jakmile ratifikace dvou členů Mezinárodní organisace práce budou generálním tajemníkem zapsány v rejstříku.

Bude zavazovati pouze ty členské státy, jichž ratifikace byla zapsána v rejstříku sekretariátu.

Odtud vstoupí tato úmluva v účinnost pro každý další členský stát v den, kdy jeho ratifikace bude zapsána v sekretariátu.

Článek 5.

Jakmile ratifikace dvou členů Mezinárodní organisace práce budou zapsány v rejstříku sekretariátu, generální tajemník Společnosti národů oznámí tuto skutečnost všem členům mezinárodní organisace práce. Oznámí jim také zápis do rejstříku těch ratifikací, které mu byly zaslány později všemi dalšími členy organisace.

Článek 6.

Každý člen, který ratifikuje tuto úmluvu, se zavazuje, s výhradou ustanovení článku 4, že ustanovení čl. 1 a 2 provede nejpozději dnem 1. ledna 1927 a že učiní opatření, která budou nutná, aby se tato ustanovení stala účinnými.

Článek 7.

Každý člen Mezinárodní organisace práce, který ratifikuje tuto úmluvu, se zavazuje, že ji provede ve svých koloniích, državách a protektorátech, souhlasně s ustanoveními článku 421 mírové smlouvy Versailleské a jemu odpovídajících článků ostatních mírových smluv.

Článek 8.

Každý člen, který ratifikoval tuto úmluvu, může po uplynutí období pěti let ode dne, kdy

d'une période de cinq années après la date de la mise en vigueur initiale de la convention, par un acte communiqué au Secrétaire général de la Société des Nations et par lui enregistré. La dénonciation ne prendra effet qu'une année après avoir été enregistrée au Secrétariat.

Article 9.

Le Conseil d'administration du Bureau international du Travail devra, au moins une fois tous les dix ans, présenter à la Conférence générale un rapport sur l'application de la présente Convention et décidera s'il a y lieu d'inscrire à l'ordre du jour de la Conférence la question de la revision ou de la modification de la dite Convention.

Article 10.

Les textes français et anglais de la présente Convention feront foi l'un et l'autre.

Le texte qui précède est le texte authentique du Projet de Convention dûment adopté par la Conférence générale de l'Organisation internationale du Travail dans sa septième session, qui s'est tenue à Genève et qui a été déclarée close le 10 juin 1925.

EN FOI DE QUOI ont apposé leurs signatures, le 24 juin 1925:

Le Président de la Conférence:

tato úmluva nabude účinnosti, ji vypověděti aktem zaslaným generálnímu tajemníkovi Společnosti národů, jejž tento do rejstříku zapíše. Tato výpověď nabude účinnosti teprve uplynutím jednoho roku po svém zápisu v sekretariátu.

článek 9.

Správní rada Mezinárodního úřadu práce je povinna nejméně jednou každých deset roků předkládati všeobecné konferenci zprávu o provádění této úmluvy a rozhodne, je-li třeba pojmouti do denního pořadu konference otázku revise nebo změny této úmluvy.

článek 10.

Texty francouzský a anglický této úmluvy jsou oba autentické.

Svrchu uvedený text je autentický text doporučení, řádně přijatý Všeobecnou konferencí Mezinárodní organisace práce v jejím sedmém zasedání, které konáno bylo v Ženevě a bylo prohlášeno za skončené dne 10. června 1925.

Tomu na svědomí připojili své podpisy dne 24. června 1925:

Předseda konference;

Dr. Edvard Beneš.

Le Directeur du Bureau International du Travail:

Ředitel Mezinárodního úřadu práce:

Albert Thomas.