Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.

III. volební období. 6. zasedání.

1720.

Zpráva

výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1684)

o přirážkách k dani z obratu a dani přepychové, o změně zákona o těchto daních

a prodloužení jeho účinnosti.

Zvýšení daně z obratu a daně přepychové bylo předmětem dlouhého studia ministerstva financí a dlouhého uvažování ve vládě. Rozhodla - li se vláda přes řadu námitek, přednesených jak z kruhů odborných tak politických k předložení návrhu zákona, lze předpokládati, že měla pro to vážné důvody a že váha důvodů pro byla pádnější, nežli důvodů a námitek proti.

V důvodové zprávě vládního návrhu se uvádí, "že současná hospodářská krise zasahuje velmi rušivě do finančního hospodářství státního, působíc podstatný pokles státních příjmů při téměř neklesající výši státních výdajů a nutí tím stát ku hledání nových příjmů nebo k intensivnějšímu využití dosavadních příjmových zdrojů".

Z toho jest patrno, že osnova jest jedním z článků vládního programu, který směřuje k tomu, aby za každou cenu byla udržena rovnováha státního hospodářství. Rovnováha jeho jest ohrožována klesající tendencí státních příjmů a to jak veřejnohospodářských, daní, poplatků atd., tak soukromohospodářských, rostoucí pasivitou státních podniků, zejména železnic s výjimkou tabákové režie.

Jasným důkazem ohrožení rovnováhy státního hospodářství jest také prodloužení platnosti státních pokladničních poukázek s vyšším zúrokováním v sumě přes l miliardu Kč.

Není o tom sporu jak mezi politiky tak národohospodáři, že porušení rovnováhy státního rozpočtu, tedy deficitní hospodářství, má nejen rušivý vliv na řádný chod státní správy a státních podniků, že nejenom brání státní správě, aby plnila úkoly, zákonem jí v zájmu obecném uložené, ale že porušení rovnováhy rozpočtové má nepříznivý vliv na měnu a tím na ceny ve smyslu jejich zvyšování, že může dovésti k inflaci se všemi jejími zhoubnými následky.

Udržení rovnováhy státního hospodářství jest tedy kategorickým imperativem pro každou zodpovědnou vládu a pro každou zodpovědnou státotvornou politickou stranu, pro každý parlament. Rozpočtový výbor zkoumaje vládní osnovu byl si ve své převážné většině vědom své povinnosti a zodpovědnosti a souhlasil v tom, že rovnováhu státního hospodářství jest třeba udržeti za každou cenu. Předmětem debaty byla otázka zdali přechodné zvýšení daně obratové ve formě 50% přirážky jest opatřením vhodným a účelným a přinese - li očekávané výtěžky. Proti vhodnosti a účelnosti daně bylo namítáno se stran oposice, že daň z obratu jako daň obchodová ztěžuje vývoz a že snižuje obyvatelstvo z valné většiny konsumentům, zkrátka těm, kdo zvýšení daně ponesou, jejich důchod. Obojím námitkám nelze upříti oprávněnosti. Je pravda, že daň z obratu zatěžuje výrobu

a ztěžuje vývoz. Toho nedostatku byly si vědomy jak vláda, tak parlament od jejího zavedení, o čemž svědčí časové omezeni platnosti zákona o této dani a úmysl, ohlášený dřívějším ministrem financí Drem Englišem, pracovati k postupné její likvidaci.

Nelze také popírati, že daň obratová a přepychová působí na snížení důchodů osob, které ji nesou. Ve značné míře jsou to konzumenti, to jest příjemci zdaněných dodávek a výkonů.

Dle § 12 zákona o dani z obratu se zákonem přímo předpokládá přesunutí daně: tak příjemce dodávky (výkonu) jest dle zákona oprávněn předpokládati, že v úplatě jednotně stanovené jest započtena daň. Při dodávkách nepodnikatelů nepodnikatelům jest poplatník dokonce povinen daň účtovati zvláště.

Jest sice pravda, že z důvodů technických nebo soutěžních nemají některé kategorie drobných živností a obchodů možnost přesunutí daně (holiči, cukráři atd. ), ale v převážné většině, tedy zpravidla se daň přesune, takže skutečnými nositeli daně jsou kupci zboží a výkonů, zkrátka spotřebitelé.

Daň, kterou při koupi zboží platí spotřebitelé, snižuje fakticky jejich důchod, tedy služné, nebo mzdu. I námitka protisociálnosti jest do jisté míry oprávněna, neboť daň stoupá s výší konsumu. Ale také všechny spotřební daně jsou protisociální. Na námitku, že daň z obratu snižuje důchod, lze odpověděti, že každá daň znamená snížení důchodu u toho, kdo ji nese.

Hlavním důvodem pro zavedení přirážky k dani byl očekávaný výnos 600 milionů Kč ročně. Při své všeobecnosti stala se daň z obratu nejvýnosnější daní a tím bohatým zdrojem pro finance státní. Při nutnosti rychlého a vydatného zvýšení příjmů státních byla přirozeně první po ruce. Námitky proti zvýšení jejímu měly by větší přesvědčivost, kdyby kromě kritiky nepříznivých vlastností a účinků daně byly spojeny s konkrétním návrhem jiné, dokonalejší a aspoň stejně výnosné daně. Takové návrhy podány nebyly, při nejmenším ne takové, které by bylo lze rychle a bez obtíží provésti.

Vláda odůvodnila přirážku k dani obratové tím, že při snaze o zvýšení státních příjmů nelze ponechati stranou ani daň

z obratu, která tvoří jednu z nejvýznačnějších složek státních příjmů a u níž lze si proto již od zvýšení daňové sazby slibovati značný finanční výsledek.

"Jde o zcela mimořádné a přechodné opatření, k němuž stát přikročuje jen pod tlakem nezbytnosti. "

Důvody ty uznal rozpočtový výbor za přesvědčující a zaujmul proto k otázce přechodné přirážky k dani z obratu stanovisko kladné.

Osnova přináší však dvě meritorní změny v konstrukci daně, a sice: 1. zdanění dovozu, 2. zdanění prodejen téhož výrobního podnikatele.

Ad 1. Až dosud dovoz zásadně nepodléhal dani z obratu. Byla v tom nedůslednost, neboť podléhal-li veškeren tuzemský obrat zdanění, doporučovalo se, aby nebyl od ní osvobozen dovoz.

Při soutěži byl zahraniční podnikatel ve výhodě proti tuzemskému, jehož výrobky byly zatíženy nejen daní z obratu z dodávek tovarů, ale i z dodávek surovin nebo polotovarů. Zavedením přirážky k dani by se daňová rovnost mezi domácími a cizími podnikateli ještě zvětšila.

Zdanění dovozu daní z obratu znamená tedy odstranění daňové nespravedlnosti, zavedení rovnosti mezi podnikatelem domácím a cizím a odstranění soutěžních privilegií pro cizí dodavatele.

Přes to je třeba při dovozu činiti rozdíl mezi hotovými tovary a mezi polotovary a surovinami. Zdanění dovážených surovin a polotovarů, zejména takových, které v tuzemsku nejsou vyráběny vůbec nebo v množství nedostatečném, znamenalo by zdražení výroby a další stížení vývozu. Osnova zákona jest si však vědoma tohoto rozdílu a připouští, aby nařízením byly suroviny a polotovary toho druhu z daně obratové vyjmuty. K surovinám a polotovarům, jejichž osvobození jeví se dle toho nutným, patří na př. suroviny pro textil, zejména bavlna, konopí, juta, hedvábí a částečně len.

Ad 2. Za platnosti zákona o dani z obratu vytvořila se určitá soutěžní nerovnost mezi podnikateli, kteří ve svých provozovnách prodávali zboží od jiného podnikatele vyrobené a jun dodané a mezi podnikateli, kteří výrobky vlastního podniku prodávali ve svých prodejnách.

Kdežto první museli odváděti daň jednak z nákupu zboží a daň z prodeje, byli druzí podrobeni zdanění jednomu.

Osnova sledovala zavedením zvláštní 70 % přirážky na prodejny t. zv. výrobních podnikatelů cíl, aby odstranila jednak výhodu, kterou by jinak výrobní podnikatelé měli a jednak opatřila státní pokladně další zdroj příjmu.

Proti této novotě byly uplatňovány námitky, že přirážka se neopírá o skutečný obrat, nýbrž o jeho fikci, že ztěžuje soutěž, překáží nutnému zjednodušení mezičlánků mezi výrobcem a spotřebitelem a zasahuje citelně do podnikání svépomocných družstev spotřebních a výrobních. Nutno přiznati, že jde skutečně o fikci, ale s druhé strany nutno uznati, že taková fikce chce zjednati stejné soutěžní podmínky, čili že chce zabrániti výhodě t. zv. výrobních podnikatelů.

že by si při zjednání stejných podmínek soutěžních soutěž škodlivě na úkor všeobecného prospěchu ztěžovala, nelze přesvědčivě tvrditi.

Zjednodušení mezičlánků se tím nepřekáží, ježto při platnosti této přirážky bude výrobní podnikatel stejně už ve výhodě proti druhému, neboť ušetří náklady dopravní, náklady a jinou režii. Osnova pak vychází těmto námitkám vstříc obmezením platnosti této přirážky na podnikatele hospodářsky silnější, jejichž roční obrat převyšuje 500. 000 Kč.

Vláda vzala v osnově zřetel k situaci malých živnostníků, u nichž moment práce vystupuje zvláště do popředí a sice tím, že osvobodila od 50% přirážky k obratové dani podle § l všechny podnikatele, u nichž celkový obrat v rozhodném daňovém období, to jest pravidelně předešlém roce, nepřesahoval obnos 100. 000 Kč.

Uváží - li se, že dle statistických dat, uveřejněných Státním úřadem statistickým jest všech podniků podrobených dani obratové v republice 667. 000 a podniků s obratem do 100. 000 604 tisíce, jest patrno, že sociální zřetel na malé živnostníky a obchodníky byl osnovou vzat v úvahu poměrně za nynější doby v míře dostatečné.

Slušný zřetel byl vzat v osnově také na spotřebitele výrobků, jež tvoří předmět vý-

živy širokých vrstev a jsou podmínkou jejich fisické existence; sem patří výrobky zemědělské, jak rostlinné tak živočišné výroby, výrobky masné a pekařské.

Výrobky ty byly již v zákoně o dani z obratu podrobeny snížené 1% dani a jsou dle osnovy z přirážky úplně vyjmuty. Úsilí podnikatelů zdaňovaných daní z obratu směřuje k paušalování daně. Osnova snaží se vyjíti vstříc volání po paušalisaci prohlášením v důvodové zprávě, že ministr financí v souhlase s ministrem obchodu a zemědělství zamýšlí zavésti v brzké době paušalování daně z obratu všude tam, kde je to možno, zejména v prvé řadě u textilií.

Oproti požadavkům, aby přímo do textu zákona byla dána povinnost všeobecné paušalisace a termín, do kterého se tak má státi, poukazuje vláda na to, že všeobecná paušalisace je ztěží proveditelná a že může se provésti jen paušalisace postupná, pokud to technické přípravy a jiné slušné zřetele připouští.

Rozpočtový výbor projednávaje osnovu přiklonil se zásadně k vedoucím motivům osnovy a shledal nutným, aby rovnováha státního hospodářství byla sjednána i za cenu zvýšených obětí poplatnictva. Vzal v úvahu také, že když touto osnovou se ukládají spotřebitelům další oběti, budou jinými osnovami, zejména osnovou o fondu pro nezaměstnané, osnovou o zdanění konjunkturálních zisků, uloženy oběti podnikatelům k zmírnění bídy nezaměstnaných a k podnícení podnikavosti a k zvýšení produktivní péče o nezaměstnané.

Vládní návrh byl v rozpočtovém výboru podroben zevrubné kritice a podána byla k němu řada pozměňovacích a doplňovacích návrhů.

Návrhy ty týkaly se jednak vládního návrhu, jednak samotného zákona o dani z obratu a dani přepychové.

Přijatými návrhy byly v osnově provedeny tyto podstatné změny:

K § 1: V odstavci 2., č. 1, obsahoval vládní návrh ustanovení, že dovoz zásadně jest podroben 50% přirážce, nehledíc na to, jde-li o předměty podléhající 2% či jen 1% dani.

Rozpočtový výbor toto ustanovení škrtl, takže dovoz předmětů, jichž dodávky v tuzemsku podléhají jen 1% dani z obratu, a tudíž nepodléhají 50% přirážce, nebude rovněž podléhati přirážce.

V odst. 2., č. 2, byla vládním návrhem stanovená částka 100. 000 Kč zvýšena výborem na 150. 000 Kč a připojeno další ustanovení, podle něhož platí u výdělkových a hospodářských společenstev hranice 150. 000 Kč pro každou provozovnu zvláště.

K § 2. V tomto paragrafu byly provedeny výborem četné změny.

Podle vládního návrhu podléhali zvláštní přirážce již ti výrobní podnikatelé, kteří měli 2 prodejny.

Výbor zvýšil počet ten na 3.

Dále omezil výbor působnost této přirážky jen na dobu do 31. prosince 1933, kdežto vládní návrh neobsahoval takového časového omezení.

Dále zmírnil výbor podstatně výši přirážky snížením ze 70% na 33%, to jest ze 21% na 1%, takže výrobní podnikatelé, kteří mají 3 nebo více prodejen, budou, přihlíží-li se jak k přirážce podle § l, tak k přirážce podle § 2, úhrnem zatíženi 4% daní z obratu, tudíž o 1% více než jiní podnikatelé.

Aby nebyly zdraženy předměty nutné výživy lidu, omezil výbor působnost zvláštní přirážky jen na pravidelnou 2% daň z obratu. Aby ustanovením § 2 nebyla ohrožena důležitá funkce družstev, doplnil výbor odst. 4. tohoto paragrafu ustanovením, že působnost zvláštní přirážky se nevztahuje na výdělková a hospodářská společenstva, nehledíc na to, jaký měla roční obrat.

K § 5: V zájmu daňové spravedlnosti byl sem vsunut nový odstavec o zdanění zásob zboží, které již bylo zdaněno paušalovanou daní (nahrazující 2% daň z obratu nebo daň přepychovou) a které se nalézá dne 1. května 1932 u obchodníků.

§ 6: Výbor, vyhověl přání zemědělských kruhů a pozměnil ustanovení § 10 zákona o dani z obratu v tom směru, že dodávky a dovoz plodin olejnatých, semen a chmele podléhají místo dosavadní 2% dani z obratu toliko 1% dani z obratu. Důvodem opa-

tření toho jest nynější značná zemědělská krise, která způsobila značné snížení cen uvedených výrobků.

K § 7: Aby vláda měla možnost důkladně přezkoumati seznam předmětů, jichž dovoz bude osvobozen od daně z obratu, odsunuta byla účinnost ustanovení týkajícího se dovozu k 1. červnu 1932, takže 1. červnem 1932 bude dovoz zásadně podroben dani z obratu.

Pro dobu od 1. května do 31. května 1932 bude nadále platiti ohledně dovozu vládní nařízení ze dne 27. března 1930 č. 33 Sb. z. a n.

Ve výboru byl tlumočen s několika stran požadavek, aby ministr financí sdělil, v kterých případech míní použíti zmocnění uvedeného v § 1 odst. 3.

Přání tomu bylo vyhověno a rozpočtovému výboru sděleno, že zmíněného zmocnění bude použito u paušalované daně; týkající se cukru, lihu, zápalek, časopisů, stříbra a hladké lakované kůže.

Dále bylo požadováno, aby průmysl textilní a sklářský nebyl postižen přirážkou podle § l, ježto vláda sama přiznáním značných úlev tomuto průmyslu uznala, že jeho dnešní situace jest neutěšená. Výbor vzal se souhlasem na vědomí prohlášení ministra financí, že dosavadní úlevy budou zmíněným průmyslům ponechány. Opatření to bude provedeno podle § 4 č. 14 zákona o dani z obratu.

Z kruhů zemědělských bylo projeveno přání, aby příležitostné povoznické výkony zemědělců byly kryty paušálem u drobných zemědělců. Ministrem financí bylo konstatováno, že zmíněné výkony jsou podle vyhlášek o paušalování daně z obratu u drobných zemědělců kryty paušálem, pokud jde o pouhé příležitostné výkony, že však nelze paušálem krýti takové výkony, při nichž vzhledem k jejich rozsahu konkurují zemědělci s povozníky z povolání.

Opíraje se o důvodovou zprávu vládního návrhu, podle něhož vláda jest ochotna zavésti v brzké době paušalování daně z obratu všude tam, kde jest to možno, přijal výbor resoluci, kterou se vládě ukládá, aby provedla co nejdříve paušalování daně u všech druhů zboží.

Rovněž přijata byla resoluce, kterou se

ministerstvo financí vyzývá, aby vyhlásilo, které paušály budou vyňaty ze zdanění přirážkou podle § 1.

Rozpočtový výbor navrhuje, aby vládní návrh byl přijat se změnami, na nichž se

výbor usnesl a s resolucemi výborem přijatými.

Tím současně vyřizují se také iniciativní návrhy č. 1551 a 1589 a petice č. 1191, 1201 a 1202.

V Praze, dne 20. dubna 1932.

Jan Rýpar v. r.,

místopředseda.

Dr. Josef Patejdl v. r.,

zpravodaj.

Zákon

ze dne................................................ 1932

o přirážkách k dani z obratu a dani přepychové, o změně zákona o těchto daních a prodloužení jeho účinnosti.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) K dani z obratu, dani přepychové, jakož i paušalované dani z obratu a paušalované dani přepychové podle zákona ze dne 21. prosince 1923, č. 268 Sb. z. a n., ve znění zákonů ze dne 16. prosince 1926, č. 246 Sb. z. a n., a ze dne 19. prosince 1930, č. 188 Sb. z. a n., o dani z obratu a dani přepychové, stanoví se přirážka ve výši 50% daně za dobu od 1. května 1932 do 81. prosince 1933.

(2) Ustanovení odst. 1. se nevztahuje:

1. na 1 %ní daň z obratu podle § 10, odst. 1., zák. č. 268/1923 Sb. z. a n. ve znění zák. č. 246/1926 a 188/1930 Sb. z. a n. a na paušalovanou nebo sníženou daň, nahrazující výhradně nebo převážně 1 %ní pravidelnou daň z obratu;

2. na 2%ní daň z obratu podle § 10, odst. 1., zák. č. 268/1923 Sb. z. a n. ve znění zák. č. 246, 1926 a 188/1930 Sb. z. a n. a na sníženou daň, nahrazující 2%ní pravidelnou daň z obratu, jsou-li tyto daně povinni platiti podnikatelé, u nichž celkový obrat (§ 3, odst. 1. ) v rozhodném daňovém období (§ 3, odst. 2. ) nepřesahoval 150. 000 Kč.

U výdělkových a hospodářských společenstev platí hranice 150. 000 Kč pro každou provozovnu zvláště.

(3) Ministr financí se zmocňuje, aby v dohodě s ministrem obchodu nebo s ministrem zemědělství v případech hodných zřetele vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení stanovil, že se ustanovení odst. 1. nevztahuje buď úplně nebo částečně také na některou paušalovanou daň z obratu, která nahrazuje 2%ní pravidelnou daň z obratu, nebo na paušalovanou daň přepychovou.

(4) V nařízeních o pevných sazbách daně z obratu nebo daně přepychové při dovozu a ve vyhláškách o paušalování daně, které se budou týkati doby po účinnosti tohoto zákona, může býti přirážka podle odst. 1. zahrnuta již do daňové sazby.

§ 2.

(1) Výrobní podnikatelé, kteří mají tři nebo více prodejen, jsou povinni platiti vedle přirážky podle § l ještě zvláštní přirážku k pravidelné 2% ní dani z obratu za dobu od 1. května 1932 do 31. prosince 1933 z těch dodávek, které byly provedeny (splněny) prodejnou (prodejnami). Tato zvláštní přirážka činí 50% pravidelné 2%ní daně z obratu. Za výrobní podnikatele podle tohoto odstavce se považují také podnikatelé, kteří mimo předměty, jež sami vyrobili nebo si dali vyrobiti ve mzdě, dodávají též předměty, jež vyrobil někdo jiný; takoví podnikatelé nejsou však povinni platiti přirážku podle tohoto odstavce k dani z obratu z dodávek předmětů, které sami nevyrobili nebo si nedali vyrobiti ve mzdě, jestliže tuto okolnost náležitě prokáží.

(2) Prodejnou podle odst. 1. rozumí se každá provozovna, která provádí (splňuje) dodávky výhradně nebo převážně spotřebitelům. Za prodejnu se však nepovažuje výrobní provozovna, t. j. provozovna, ve které jako v celku se provádí výroba jakožto hlavní činnost, dále kanceláře prodejní, kanceláře representační, vzorkovny a jiné provozovny, které uzavírají obchody jménem výrobní provozovny, která pak zboží dodá a účtuje. Povahu prodejny neztrácí provozovna, ve které se provádí výroba zboží jakožto činnost vedlejší.

(3) Spotřebitelem podle odst. 2. není podnikatel, který nabývá předmětu ku prodeji nebo zpracování po živnostensku.

(4) Ustanovení odst. 1. se nevztahuje na výrobní podnikatele, u nichž celkový obrat (§ 3, odst. 1. ) v rozhodném daňovém období (§ 3, odst. 2. ) nepřesahoval 500. 000 Kč, jakož i na výdělková a hospodářská společenstva, nehledíc na výši celkového obratu.

(5) Ministr financí se zmocňuje, aby v dohodě s ministrem obchodu nebo s ministrem zemědělství poskytl osvobození od přirážky podle odst. 1. nebo její snížení výrobním podnikatelům stran těch předmětů, které výrobci dodávají obvykle přímo spotřebitelům.

§ 3.

(1) Celkovým obratem podle §§ 1 a 2 rozumí se roční souhrn všech podnikem přijatých úplat (po příp. účtovaných cen) s připočtením daně a ceny předmětů, vzatých pro vlastní spotřebu, po příp. ceny dodávek a výkonů mezi závody téhož podniku a dodávek a výkonů mezi závody nebo podniky téhož majetníka (stanoví-li jich daňovou povinnost paušalovací vyhláška), avšak po odečtení vrácených úplat. U podnikatelů, kteří neprovozovali podnik po celý rok, stanoví se celkový obrat (roční) v poměru k obratu, dosaženému za část roku, po kterou podnik provozovali.

(2) Rozhodným daňovým obdobím podle §§ 1 a 2 rozumí se předcházející daňové období; u podnikatelů, kteří v předcházejícím daňovém období žádný podnik neprovozovali, rozumí se rozhodným daňovým obdobím běžné daňové období.

(3) Podnikatelé, kteří mají více provozoven, jsou povinni uvésti v daňových přiznáních též celkový obrat podniku v rozhodném daňovém období.

§ 4.

Přirážky podle §§ 1 a 2 jsou součástí daně z obratu, po příp. daně přepychové nebo paušalované daně z obratu nebo daně přepychové a platí o nich všechna ustanovení zák. č. 268/ 1923 Sb. z. a n. ve znění zák. č. 246/1926 a 188/1930 Sb.. z. a n., pokud neodporují tomuto zákonu.

§ 5.

(1) Velkoobchodníci a obchodníci v drobném, kteří mají dne 1. května 1932 v držení zboží, které již bylo zdaněno paušalovanou daní, nahrazující výhradně nebo převážně pravidelnou 2%ní daň z obratu nebo daň přepy-

chovou, jsou povinni zásoby takového zboží ohlásiti do 15. května 1982 důchodkovému kontrolnímu úřadu, v jehož obvodu mají provozovnu; z nákupní ceny těchto zásob jsou zmínění podnikatelé povinni zaplatiti do 31. května 1982 2%ní daň jakožto náhradu přirážky podle § l, kterou by byli povinni platiti k dani z dodávek takového zboží při pravidelném zdanění. Toto ustanovení se nevztahuje na zásoby zboží, jehož se bude týkati vyhláška, vydaná podle § 1, odst. 3.

(2) Při dodávkách a výkonech, uzavřených před 1. květnem 1982, provedených však po 30. dubnu 1932, jest dodavatel nebo, kdo výkon provádí, oprávněn přirážky podle §§ 1 a 2 nebo 2% ní daň podle odst. 1. tohoto paragrafu zvláště účtovati a cenu o ně zvýšiti.

§ 6.

Účinnost zák. č. 268/1923 Sb. z. a n. ve znění zák. č. 246/1926 a 188/1930 Sb. z. a n. prodlužuje se do 31. prosince 1935 s těmito změnami:

Nadpis § l bude zníti: "Zdanitelné dodávky, výkony, dovoz a vlastní spotřeba. "

§ l, odst. 1., č. 2, bude zníti: "dovoz všech předmětů kromě těch, jichž dovoz jest podroben dani přepychové (§ 25, odst. 2., č. 1). Nařízením může býti stanoveno, že dovoz některých předmětů, zejména surovin nebo polotovarů, strojů, které v tuzemsku nejsou vůbec nebo v dostatečném množství vyráběny, není podroben dani. Vyhláškou o paušalování daně (§ 19, odst. 8. ) může býti stanoveno, že dovoz jest podroben paušálu, který nahrazuje i pravidelnou daň z dovozu, nestanoví-li vyhláška jinak. Vývoz a průvoz není podroben dani za podmínek stanovených nařízením".

K § 5 připojí se jako č. 8. toto ustanovení: "jiné osoby, jimž vyhláška o paušalování daně (§ 19, odst. 8. ) uloží povinnost platiti paušál".

V § 10, odst. 1., větě druhé vypustí se slova: "plodin olejnatých, semen, chmele a" a za větu druhou připojí se toto ustanovení: "Stejné sazby daňové platí i pro dovoz. "

K § 12 připojí se tato věta: "Vyhláškou o paušalování daně (§ 19, odst. 8. ) může býti stanoveno, že osoby, povinné platiti paušál, jsou oprávněny žádati náhradu zaplaceného paušálu od osob, které provádějí dodávky nebo výkony, z nichž jest daň z obratu kryta dotyčným paušálem".

§ 7.

(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1932 s výjimkou ustanovení § 6, pokud se jím mění § 1, odst. 1., č. 2 zák. č. 268 Sb. z. a n. ve znění zák. č. 246/26 Sb. z. a n. a č. 188/30 Sb. z. a n., kteréžto ustanovení nabývá účinnosti dnem 1. června 1932.

(2) Tento zákon pozbývá účinnosti dnem 31. prosince 1935.

(3) Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr financí ve shodě s ministry spravedlnosti, obchodu, vnitra, zemědělství a záso-

bování lidu.

Resoluce.

Ministerstvo financí se vyzývá, aby nařízením vyhlásilo, která paušalování jsou vyňata ze zvýšení.

II. Vládě se ukládá, aby paušalování všech druhů zboží provedla co nejdříve.