Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.
III. volební období. 6. zasedání.
1718.
Interpelace:
I. posl. Fritschera, dra Luschky, Kunze, Zajíčka a druhů min. školství a národní osvěty, že 8 německých novosvěcenců bylo ustanoveno jen zatímně, poněvadž, jak se udává, neznají českého jazyka,
II. posl. dra Schollicha a druhů předsedovi vlády a min. financí o zastoupení Němců v bankovní radě Národní banky,
III. posl. dra Schollicha a druhů min. financí o vymáhání daní v Odrech,
IV. posl. dra Sterna a soudr. min. vnitra o rozpuštění varnsdorfského akčního výboru nezaměstnaných,
V. posl. dra Bachera a druhů min. spravedlnosti o zabavení článku »Protestujeme« v brněnském časopise »Tagesbote« ze dne 1. ledna 1932.
1718/I. (překlad).
Interpelace
poslanců Fritschera, dra Luschky, Kunze, Zajíčka a druhů
ministrovi školství a národní osvěty,
že 8 německých novosvěcenců bylo ustanoveno jen zatímně, poněvadž, jak se udává, neznají českého jazyka.
Brněnský zemský úřad potvrdil osmi německým novosvěcencům z olomouckého kněžského semináře ustanovení za kaplany jen prozatímně s podmínkou, že se do roku 1933 podrobí dostatečné zkoušce ze státního jazyka. Tento postup nemající zákonného podkladu může jen ještě zvětšiti beztoho velmi citelný nedostatek německého kněžského dorostu. Třeba konstatovati, že znalost druhého zemského jazyka potřebná k ve-
dení matrik v historických zemích jest zaručena společnou výchovou obou národů v semináři. Požadavek úplného ovládání českého jazyka nemá v zákoně opory. Ani zákon z května 1874, jímž se upravuje poměr rakouského státu ke katolické církvi, ani jazykové nařízení z 3. února 1926 neobsahuje ustanovení, které by odůvodňovalo postup brněnského zemského úřadu.
Podepsaní se tedy táží pana ministra:
1. Ví pan ministr o postupu brněnského zemského úřadu?
2. Co zamýšlí pan ministr učiniti proti této praksi brněnského zemského úřadu, která nemá zákonného podkladu?
V Praze, dne 7. dubna 1932.
Fritscher, dr. Luschka, Kunz, Zajíček,
dr. Petersilka, Krumpe, Stenzl, Eckert, Nitsch, Prause, Szentlványi, dr. Holota, dr. Törköly, Scharnagl, Greif, dr. Mayr-Harting, Bobek, dr. Szüllö, Oehlinger, Fedor, dr. Jabloniczky, Hokky, Dobránsky.
1718/11. (překlad).
Interpelace
poslance dra E. Schollicha a druhů
předsedovi vlády a ministrovi financí
o zastoupeni Němců v bankovní radě Národní banky.
Bankovní rada Národní banky skládá se ze 6 volených a 3 jmenovaných členů a snad ještě z l kooptovaného člena. Ze všech těchto osob jest jen jediný Němec, totiž dr. Ringhoffer, kterého však nenavrhli Němci, také i jinak sotva ho lze počítati za, -německého zástupce, rovněž nikdy neprokázal, že hájí německé zájmy.
V kuratoriu Všeobecného fondu, které se skládá z 12 členů a 6 náhradníků, jsou jen 2 Němci, dr. Mořic Weden. jako zástupce Ústředního svazu za skupinu úvěrních družstev a dr. Arnošt Ziegler, ředitel České eskomptní banky a Dveřního ústavu v Praze za skupinu akciových bank. Německé spořitelny nejsou v něm tedy vůbec zastoupeny.
V kuratoriu Zvláštního fondu, které se skládá ze 17 členů, jest jen jediný Němec, vrchní ředitel dr. Wenzel z Liberce.
V předsednictví povinného svazu spořitelen, Svazu československých spořitelen, nejsou německé spořitelny vůbec zastoupeny. V ředitelství, které jest vedle předsednictví a skládá se ze 7 členů, zasedají jen 2 Němci, vrchní ředitel dr. Wenzel z Liberce a ředitel Josef Meissner z Krásné Lípy. Podle úřední statistiky jest 162 německých a 201 českých spořitelen a stav vkladů jest v poměru l: 2, takže německé spořitelny mohou si činiti zcela oprávněný nárok aspoň na třetinu mandátů.
Mezi úředníky velkých kapitálových ústavů: Národní banky, zemských úvěrních ústavů jako Zemská banka a Hypoteční banka, Poštovní spořitelny, Ústřední sociální pojišťovny jsou němečtí úřednici jen zcela roztroušeni a většinou jen na podřízených místech.
Jistě by bylo obtížné toto zcela zřejmé a poškozující odstrkování Němců chtíti omluviti tím, že Němci nemají vhodných kvalifikovaných uchazečů. Těch jest Jistě dosti pro všechna tato místa. Ani oprávněného nároku na přiměřené zastoupení v těchto ústavech a sborech nelze jistě popírati. Nedbalo-li se přes to těchto německých nároků, ukazuje to jen zcela jasně každému, kdo to chce viděti, že známá slova bývalého předsedy vlády Švehly o rovných s rovnými byla a zůstala jen klamnou frází a že Češi nepokládají za hodno
námahy, tento slib splniti a dané slovo dodržeti. Naším úkolem jest stále a stále to ujasňovati německé veřejnosti a pravdou jakož i holými číslicemi zřejmého odstrkování vystupovati proti české snaze tyto věci zahaliti v mlhu.
Proto se podepsaní táží pana předsedy vlády a pana ministra financí:
1. Jak vysvětlíte, že Němci mají tak nedostatečně zastoupení ve výše zmíněných ústavech a sborech?
2. Jste ochoten dáti zjistiti a veřejnosti oznámiti, kolik jest německých úředníků ve velkých kapitálových ústavech?
3. Jste ochoten provésti zde důkladnou změnu a Němcům v Československu všude v těchto ústavech jako Národní banka, kuratorium Všeobecného fondu, Zvláštního fondu, povinného Svazu spořitelen jak v zastoupeni tak i v úřednictvu poskytnouti přiměřený podíl podle obratu a složení, nebo učiniti potřebné kroky, aby toto bezpráví bylo co nejdříve napraveno?
V Praze dne 5. dubna 1932.
Dr. Schollich,
Matzner, Inž. Kallina, Kasper, Geyer, Oehlinger, Bobek, Scharnagl, dr. Keibl, dr. Hassold, Krebs, Horpynka, Knirsch, Krumpe, dr. Petersilka, Simm, dr. Hanreich, Inž. Jung, Köhler, Schubert, Grelf, dr. Mayr-Harting, Zajíček.
1718/IH. (překlad).
Interpelace
poslance dra E. Schollicha a druhů
ministrovi financí o vymáhání dani v Odrech.
Úmysl, který vyslovil pan ministr financí, aby se nezaplacené daně velmi přísně vymáhaly, přinesl u příliš horlivých úředníků již zvláštní výsledky, jak ukazuje tento případ:
Město Odry (ve Slezsku) stavělo nedávno novou měšťanskou školu, což vedle toho, že tato škola jest nezbytně nutná, mělo posloužiti i k tomu, aby se pro domácí živnostníky v době všeobecné hospodářské krise opatřila práce a výdělek. V posledním byli ovšem těžce zklamáni. Vykonali sice práce k největší spokojenosti, ale nedostali platu za vykonanou práci, poněvadž oderský berní úřad podle zákona ze dne 16. června 1927, číslo 76 Sb. z. a n., zabavil pohledávky
většiny živnostníků proti obci, aby si vymohl vykonatelné pohledávky eráru, a zakázal městu Odrám zaplatiti stranám, dluhujícím státu. Takto byla provedena exekuce proti 28 oderským živnostníkům, a to dokonce nad jejich daňové nedoplatky. Pokud lze přehlédnouti, týkají se nedoplatky jen posledního roku 1931. Předepsána a zajištěna byla daň důchodová, všeobecná daň výdělková a domovní daň již za první čtvrtletí 1932, ačkoliv výnos byl obci zaslán již koncem února, tedy první čtvrtletí vůbec ještě neuplynulo. Bezohledně byla prostě zabavena celá pohledávka, na př. u kteréhosi živnostníka 116. 000 Kč, bez zřetele, že tento živnostník měl přece závazky i vůči třetím osobám.
Pokouši-li se finanční správa vymoci daňové nedoplatky po dlouhá léta nesplacené, lze jí při této beznadějné činnosti přáti jen štěstí. Mnoho se beztoho nedá vymoci. Ale chyba se stala, že rekursy, podané proti přemrštěným předpisům z předcházejících let, nebyly vyřízeny a ani do dneška nebyly zpracovány. Mezitím se zcela podstatně změnily měnové poměry a mnoho daní tehdy předepsaných se stalo prostě nedobytnými. Tu nepomůže nic, než prostě je odepsati a tím vše zkoncovati.
Nová praxe při vymáhání daní nemůže však záležeti v tom, jak se to stalo v Odrách, že se daně z posledního roku, které se beztoho zaplatí, při příznivé příležitostí prostě budou vymáhati exekucí a že se při této příležitosti hned vezmou s sebou i daně z běžného roku. Takovými zásahy nebo lépe řečeno přehmaty berního úřadu byl by přece jakýkoliv hospodářský život, kterého dnes tak naléhavě potřebujeme, ubit a zabit již v nejútlejších počátcích a tím by se zničil l sám daňový pramen.
Podepsaní táží se tedy pana ministra financí, schvaluje-li jednání oderského berního úřadu nebo je-li ochoten vydati ihned podřízeným berním úřadům pokyny o rozumném vymáháni daňových nedoplatků, zvláště však vytknouti oderskému bernímu úřadu, že jeho jednání bylo veskrze pochybené a provinilého úředníka pohnati k odpovědnosti za jeho jednání, které pobouřilo veškeré obyvatelstvo?
V Praze dne 5. dubna 1932.
Dr. Schollich,
dr. Hanreich, Horpynka, Simm, dr. Luschka, Zajíček, dr. Keibl, ing. Kallina, dr. Hassold, Köhler, Kunz, Frltscher, Geyer, dr. Petersilka, dr. MayrHarting, Matzner, Knirsch, inž. Jung, Kasper, Schubert, Krebs, Scharnagl, Krumpe.
1718/IV. (překlad).
Interpelace
poslance dra Sterna a soudruhů ministrovi vnitra
o rozpuštěni varnsdorfského akčního výboru nezaměstnaných.
Rozhodnutím ze dne 9. února 1932, číslo 64/ 27 pres. nařídil varnsdorfský okresní úřad, aby akční výbor varnsdorfských nezaměstnaných byl rozpuštěn. V odůvodnění rozpouštěcího rozhodnutí se tvrdí, že nebyl založen »v mezích zákonitých ustanovení o spolkovém právu« a že jest prý »proto protizákonný«. Dále se tvrdí, že zkušenost ukázala, »že akční výbory šíří neklid mezi nezaměstnanými a usilují popuditi nezaměstnané k protizákonným činům, na př. k zakázaným schůzím a k odporu proti státní moci. « Proto prý okresní úřad zakazuje každou další činnost akčního výboru.
Toto opatření a zvláště jeho odůvodnění jsou nebezpečným fašistickým útokem proti boji nezaměstnaných za práci a chléb. Okresní úřad provokuje nezaměstnané nejen rozpuštěním varnsdorfského akčního výboru, nýbrž troufá si vylíčiti akční výbory vůbec jako orgány, jejichž činností úřady nesmějí trpěti. Jasněji nelze projeviti třídního rázu státu a jeho nepřátelství proti pracujícím. S hanebnou prolhanou výmluvou, že není peněz, nechávají se nezaměstnaní vyhladověti, proti bojujícím nezaměstnaným posílají se strážníci a četníci a zastoupení nezaměstnaných, které si sami zvolili, nejen nechtějí uznati, což by nestálo ani haléř, nýbrž troufají si mobilisovati státní moc k potlačení těchto zvolených orgánů nezaměstnaných.
Tážeme se pana ministra vnitra:
Jest ochoten ihned toto - - opatření varnsdorfského okresního hejtmana zrušiti a pana okresního hejtmana příkladně pohnati k odpovědnosti?
Co zamýšlí pan ministr učiniti, aby takové - vůči nezaměstnaným znemožnil?
V Praze dne 4. března 1932.
Dr. Stern,
Kopecký, Zápotocký, Kliment, Novotný, J. Svoboda, K. Procházka, Höhnel, Török, Čižinská, Tyll, Dvořák, Babel, Gottwald, Hádek, Barša, Hodinová, Sliwka, Krosnář, Juran, Kubač.
1718/V, (překlad).
Interpelace
poslance dra Bachera a druhů ministrovi spravedlnosti
o zabavení článku »Protestujeme«
v brněnském časopise »Tagesbote«
ze dne 1. ledna 1932.
V brněnském časopise »Tagesbote« ze dne 1. ledna 1932 vyšel tento článek:
»Protestujeme!
Nelze mlčeti - to jistě ozývá se dnes v každém, kdo neztratil poslední špetku mravní odpovědnosti za to, co se u nás děje. Střílí se do demonstrantů. Demonstrovat za právo je povinnost člověka, který není otrokem. Každý z nás, také za Rakouska, demonstroval. Ale tehdy se nestřílelo. Dnes se střílí. A střílí se demonstrantům do zad - do prchajících. V osvobozeném národě - v osvobozeném státě.
Nemluvíme o věci politicky. Mluvíme lidsky. Protestujeme, neboť mlčet - toť býti spolupachatelem.
A dále. Protestujeme jménem lidské inteligence proti tomu, co se uvádí na omluvu. Je nutno již jednou říci, že jsou to atentáty na lidský rozum. Ozbrojený četník prý musí střílet
- do dětí, do žen, do prchajících. Nemusí nám i z toho být - hanba, že se nám v to ukládá věřit?
Hlásíme se proto: je nás dost těch, kteří jsme jiní - srdcem - rozumem, vším.
V Praze, dne 28. listopadu 1931.
František Krejčí - F. X. Salda - Zdeněk Nejedlý - Gerhard Geseman - Otakar Fischer
- J. V. Klíma - František Ryšánek - H. Hecht
- Josef Fischer - Václav Příhoda.
J. S. Machar - St. K. Neumann - Josef Kopta - Josef Hora - Ivan Olbracht - Helena Malířova - Marie Majerová - Marie Pujmanová - Karel Nový - Vítězslav Nezval - Karel Telge - Vladislav Vančura - Vládo Clementis
- Laco Novomeský - Daniel Okáli.
Václav Vydra (člen Národního divadla v Praze) - členové městského divadla: Anna Iblová
- L. Freslová - V. Vydra ml. - Elena Hálková - Fr. Salzer - O. Korbelář - Ant. Kovařík - Ant. Kreuzmann - Ant. Strnad - V. Pool.
Jiří Frejka - Jiří Voskovec - Jan Werich
- Světla Svozliová - Lola Skrbková - Běla Friedlaendrová - J. Kröschlová - Lubomír Linhart - Emil Filla - Václav Rabas - Adolf Hofmeister - Josef Chochol - Jaromír Krejcar
- Č. Vořech - Rudolf Vejrych - A. Heythum
- František Muzika - Božena Solarová-Vejrychová - Fr. Zelenka.
Otakar Jeremiáš - Alois Hába - Jaroslav Ježek.
Jaroslav Kratochvíl - Bohumil Přikryl Václav Kapličky.
Zdenka Hostinská - JUDr. R. Traub MUDr. Jiří Fouska - prof. Josef Jeřábek MUDr. Bohumil Vrbenský.
Jan Fromek - Otto Girgal - Pavel Prokop.
Ve středu, dne 25. listopadu 1931 došla zpráva, že u Dolní Lipové bylo stříleno na dělníky, kteří nedbajíce zákazu, chtěli uspořádati projev za zlepšení svého životního stavu.
Výsledek této střelby bylo 8 mrtvých a 20 zraněných.
My, podepsaní, připojujeme se k protestnímu projevu dělnických vrstev a vybízíme široké vrstvy pracující inteligence k protestu proti tak často opakovanému způsobu řešení hospodářské krise novými mrtvými.
J. Kroha, prof. vysoké školy technické univ. prof. dr. V. Ulehla - inž. dr. Josef Hrubý, předseda pokrokové strany - dr. Bedřich Václavek - JUDr. Richard Fleischner - JUDr. Karel Štěpánek - JUDr. Josef Slezák - JUDr. Felix Loria - MUDr. V. Stern - MUDr. Sebastián - arch. Bohuslav Fuchs - Jan Vaněk, ředitel, arch. V. Polášek - inž. arch. Bažant arch. J. Kumpošt - inž. arch. Mašek - Jar. Král, akademický malíř - dr. E. Haluza - Josef Bezdíček, režisér zemského divadla - E. F. Burian, režisér zemského divadla - Alois Podhorský, režisér zemského divadla - Vilém Skoch, režisér zemského divadla - členové zemského divadla: Nina Balcarová - Jaroslav Lokša Antonín Klimeš - M. Pavlíková.
Z tohoto článku byla zabavena tato místa:
1. Celý první odstavec od »Nelze mlčeti« až »svobodném státě«.
2. Třetí odstavec od »Ozbrojený četník« až »ukládá věřit«?
3. V předposledním odstavci tato věta: »hospodářskou krisi řešiti novými mrtvými«.
Tento projev, sepsaný význačnými zástupci české inteligence, mohl se setkati s živým souhlasem nejen českých, nýbrž i německých vrstev. V několika českých a německých časopisech také bez závady vyšel, ovšem bez třetího místa, jako na příklad v pražském časopisu »Sozialdemokrat« čís. 299, ze dne 24. prosince 1931 a v »Národním osvobození«, čís. 350, ze dne 22. prosince 1931. Také brněnský časopis »Tagesbote« již dne 25. prosince 1931 otiskl část protestu. Dne 1. ledna 1932 měl tento protest vyjíti v plném rozsahu v brněnském »Tagesbote« a rovněž i ve svrchu uvedených časopisech. Censura tento úmysl zmařila tím, že potlačila práv? nejdůležitější místa, obsahující ovšem jen všeobecně známé skutečnosti, nedbajíc, že, jak již jsme uvedli, v jiných časopisech vyšla již bez závady. Jest naprosto nepochopitelné, proč věty zabavené státním zastupitelstvím vzbudily nevoli censorovu, neboť tvrdí jen skutečnosti, jež lze bez obtíží prokázati.
Bylo již několikráte zdůrazněno, že při provádění tiskové censury nejen se nedbá § 113 ústavní listiny, zaručujícího tiskovou svobodu, nýbrž že se jeho smysl častokráte obrací právě v opak. Při tom jsme mohli zjistiti, že právě v posledních měsících byla censura tisku velmi podstatně zostřena. V tomto případě jest omezení veřejného míněni censurou zvlášť křiklavým příkladem, jak svévolně se censuruje, zvláště jde-li
o německé časopisy. Postiženým časopisům censura způsobila nejen těžké škody mravní, nýbrž
i velmi značné škody hmotné.
Tážeme se tedy pana ministra:
1. Ví pan ministr, že sensační protest českých intelektuálů, uveřejněný v brněnském »Tagesbote« dne 1. ledna 1932, byl z velké části zabaven?
2. Ví pan ministr, že k tomuto zabaveni došlo poté, když ona místa opakující pouze známé skutečnosti byla již otištěna v jiných časopisech, aniž censura co vytkla?
3. Co zamýšlí pan ministr učiniti, aby obnovil zaručenou tiskovou svobodu v rozsahu ustanoveném ústavou a co zamýšlí zvláště učiniti, aby censurní prakse byla stejná a jednotná?
V Praze dne 16. ledna 1932.
Dr. Bacher,
dr. Peters, Böhm, Wagner, Windirsch, Hodina,
dr. Rosche, Platzer, Böllmann, Jelínek, Gläsel,
Heller, Zlerhut, Viereckl, Horpynka, dr. Hassold,
Halke, Inž. Kallina, dr. Schollich, Matzner,
dr. Hanreich.
Původní znění ad 1718/I.
Interpellation
der Abgeordneten Fritscher, Dr. Luschka, Kunz, Zajíček und Genossen
an den Minister für Schulwesen und Volkskultur,
betreffend die nur provisorische Anstellung von acht deutschen Neupriestern wegen angeblicher Unkenntnis der tschechischen Sprache.
Das Brünner Landesamt hat acht deutschen Neupriestern aus dem Olmützer Priesterseminar die Anstellung als Kapläne nur provisorisch und unter der Bedingung bestätigt, dass dieselben bis zum Jahre 1933 sich einer genügenden Prüfung aus der Staatssprache unterziehen. Dieses jeder gesetzlichen Grundlage entbehrende Vorgehen ist
geeignet, den ohnedies stark fühlbaren Mangel an deutschem Priesternachwuchs noch zu vergrössern. Es muss festgestellt werden, dass die zur Matrikenführung notwendige Kenntnis der zweiten Landessprache in den historischen Ländern durch die Art der beiden Nationen gemeinsamen Seminarerziehung gewährleistet ist. Die Forderung nach einer vollständigen Beherrschung der tschechischen Sprache ist durch keine gesetzliche Handhabe belegt. Weder das Gesetz vom Mai 1874, in welchem das Verhältnis des österreichischen Staates zur katholischen Kirche geregelt wird, noch die Sprachenverordnung vom 3. Feber 1926 enthalten eine das Vorgehen des Brünner Landesamtes rechtfertigende Bestimmung.
Die Unterzeichneten fragen daher den Herrn Minister:
1. Ist dem Herrn Minister das Vorgehen des Brünner Landesamtes bekannt?
2. Was gedenkt der Herr Minister gegen diese jede gesetzliche Grundlage entbehrende Praxis des Brünner Landesamtes zu tun?
Prag, am 7. April 1932.
Fritscher, Dr. Luschka, Kunz, Zajíček,
Dr. Petersilka, Krampe, Stenzl, Eckert, Nitsch, Prause, Szentivanyl, Dr. Holota, Dr. Törköly, Scharnagl, Greif, Dr. Mayr-Harting, Bobek, Dr. Szüllö, Oehltager, Fedor, Dr. Jabloniczky, Hokky, Dobránsky.
Původní znění ad 1718/II.
Interpellation
des Abgeordneten Dr. Ernst Schollich und Genossen
an den Vorsitzenden der Regierung und an den Finanzminister
betreffend die Vertretung der Deutschen im Bankrate der Nationalbank.
Der Bankrat der Nationalbank besteht aus 6 gewählten und 3 ernannten Mitgliedern und aus einem jedenfalls noch kooptierten Mitgliede. Von allen diesen Personen ist nur ein Deutscher, das ist Dr. Ringhoffer, der aber nicht von den Deutschen vorgeschlagen wurde, wohl auch sonst kaum als deutscher Vertreter gezählt werden kann, der auch niemals bewiesen hat, dass er deutsche Interessen vertritt.
Dem Kuratorium des Allgemeinen Fondes, das aus 12 Mitgliedern und 6 Ersatzmännern be-
steht, gehören nur 2 Deutsche an, Dr. Moritz Weden als Vertreter des Zentralverbandes für die Gruppe der Kreditgenossenschaften und Dr. Ernst Ziegler, Direktor der Böhmischen Eskomptebank und Kreditanstalt in Prag für die Gruppe der Aktienbanken. Die deutschen Sparkassen sind darin überhaupt nicht vertreten.
Dem Kuratorium des Spezialfondes, das aus 17 Mitgliedern besteht, gehört nur ein einziger Deutscher, Oberdirektor Dr. Wenzel, Reichenberg, an.
Im Präsidium des Pflichtverbandes für die Sparkassen, dem Svaz československých spořitelen, sind die deutschen Sparkassen überhaupt nicht vertreten. In der Direktion, die beim Präsidium aus 7 Mitgliedern besteht, sitzen nur 2 Deutsche, Oberdirektor Dr. Wenzel, Reichenberg und Direktor Josef Meissner, Schönlinde. Nach der offiziellen Statistik gibt es 162 deutsche und 201 tschechische Sparkassen und verhält sich der Einlagenstand-wie 1: 2, so dass die deutschen Sparkassen zumindest auf ein Drittel der Mandate ganz berechtigten Anspruch erheben können.
Unter den Beamten der grossen Kapitalanstalten: Nationalbank, Landeskreditanstalten wie Zemská banka und Hypothekenbank, Postscheckamt, Zentralsozialversicherungsanstalt sind nur ganz sporadisch deutsche Beamte und meist auch nur in untergeordneten Stellen zu finden.
Es wird wohl schwer fallen, diese ganz offensichtige kränkende Zurücksetzung der Deutschen mit dem Hinweise entkräftigen zu wollen, dass die Deutschen keine geeigneten qualifizierten Bewerber haben. Solche sind gewiss für alle diese Stellen in genügender Zahl vorhanden. Auch der berechtigte Anspruch auf entsprechende Vertretung in diesen Anstalten und Körperschaften kann gewiss nicht geleugnet werden. Wenn man trotzdem über diese deutschen Ansprüche bisher hinweggegangen ist, so zeigt dies nur für jeden, der es sehen will, ganz klar, dass das berühmte Wort des ehemaligen Ministerpräsidenten Švehla von den Gleichen unter Gleichen nur eine täuschende Phrase war und geblieben ist und dass man es auf tschechischer Seite nicht der Mühe wert findet, dieses Versprechen einzuhalten und das gegebene Wort einzulösen. Dies der deutschen Oeffentlichkeit immer wieder klar zu machen und den tschechischen Vernebelungskünsten mit der Wahrheit und durch die nakten Zahlen offensichtlicher Benachteiligung entgegenzutreten, ist unsere Aufgabe.
Deshalb fragen die Gefertigten den Herrn Vorsitzenden der Regierung und den Herrn Finanzminister:
1. Wie erklären Sie, dass die Deutschen in den obgenannten Anstalten und Körperschaften eine so ungenügende Vertretung haben?
2. Sind Sie bereit, die Anzahl der deutschen Beamten in den grossen Kapitalanstalten erheben zu lassen und der Oeffentlichkeit bekanntzugeben?
3. Sind Sie bereit, hier gründlich Wandel zu schaffen und den Deutschen in der Tschechoslowakei überall in diesen Anstalten wie Nationalbank, Kuratorium des allgemeinen Fondes, des Spezialfondes, Pflichtverband der Sparkassen sowohl in der Vertretung, wie auch in der Beamtenschaft den entsprechenden Anteil nach der Bewegung und Zusammensetzung zu geben bezw. die hiezu notwendigen Schritte einzuleiten, damit dieses Unrecht ehestens beseitigt weide?
Prag, am 5. April 1932.
Dr. Schollich,
Matzner, Ing. Kallina, Kasper, Geyer, Oehlinger, Bobek, Scharnagl, Dr. Keibl, Dr. Hassold, Krebs, Horpynba, Knirsch. Krumpe, Dr. Petersilka, Simm, Dr. Hanreich, Ing. Jung, Köhler, Schubert, Greif, Dr. Mayr-Harting, Zajiček.
Původní znění ad 1718/ III.
Interpellation
des Abgeordneten Dr. Ernst Schollich und Genossen
an den Finanzminister
betreffend die Steuereintreibungen in Odrau.
Die vom Herrn Finanzminister ausgesprochene Absicht, rückständige Steuern mit der grössten Strenge einzutreiben, zeitigt bei übereifrigen Beamten bereits merkwürdige Früchte, wie folgender Vorfall beweist:
Die Stadtgemeinde Odrau (Sohlesien) führte vor kurzem einen Bürgerschulneubau durch, der neben seiner unbedingten Notwendigkeit auch dazu dienen sollte, den einheimischen Gewerbetreibenden in der Zeit der allgemeinen Wirtschaftskrise Arbeit und Verdienst zu schaffen. In letzterem allerdings wurden sie schwer enttäuscht. Sie führten zwar die Arbeiten zur grössten Zufriedenheit durch, die Bezahlung der geleisteten Arbeit aber erhielten sie nicht, weil das Steueramt in Odrau auf Grund des Gesetzes vom 16. Juni 1927 Nr. 76 S. d. G. u. V. zur Hereinbringung der vollstreckbaren Forderung des Aerars die Forderungen der meisten Gewerbetreibenden gegen die Gemeinde pfändete und der Stadtgemeinde Odrau verbot, an die verpflichteten Parteien Zahlungen zu leisten. Auf diese Weise wurden 28 Gewerbetreibende in Odrau exekutiert u. zw. sogar über das Ausmass ihrer Steuerrückstände hinaus. Soweit man über-