Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.

III. volební období. 6. zasedání.

1684.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne.......... __.. ____________________1932

o přirážkách k dani z obratu a dani přepychové, o zrnině zákona o těchto daních a prodloužení jeho účinnosti.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

81.

(1) K dani z obratu, dani přepychové, jakož i paušalované dani z obratu a paušalované dani přepychové podle zákona ze dne 21. prosince 1903, č. 268 Sb. z. a n., ve znění zákonů ze dne 16. prosince 1926, č. 246 Sb. z. a n., a ze dne 19.. prosince 1930, č. 188 Sb. z. a n., o dáni z obratu a dani přepychové, stanoví se přirážka ve výši 50% daně za dobu od 1. května 1932 do 31. prosince 1983.

(2) Ustanovení odst. 1. se nevztahuje:

1. na l%ní daň z obratu podle § 10, odst. 1., věty druhé, žák. č. 268/1923 Sb. z. a n. ve znění žák. č. 246/1926 a 188/1930 Sb. z. a n. a na paušalovanou nebo sníženou daň, nahrazující převážně l%ní pravidelnou daň z obratu; daň z obratu a paušalovaná daň z obratu, vyměřované při dovozu, podléhají však vždy přirážce podle odst. 1.;

2. na 2%ní daň z obratu podle § 10, odst. 1., věty první, žák. č. 268/1928 Sb. z. a'n. ve znění žák. č. 246/1926 a 188/1930 Sb. z. a n. a na sníženou daň, nahrazující 2%ní pravidelnou daň z obratu, jsou-li tyto daně povinni platiti podnikatelé, u nichž celkový obrat (§ 3, odst. 1. ) v rozhodném daňovém období (§ 3, odst. 2. ) nepřesahoval 100. 000 Kč.

(3) Ministr financí se zmocňuje, aby v dohodě s ministrem obchodu nebo s ministrem zemědělství v případech hodných zřetele vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení stanovil, že se ustanovení odst. 1. nevztahuje také na některou paušalovanou daň z obratu, která nahrazuje 2%ní pravidelnou daň z obratu, nebo na paušalovanou daň přepychovou.

(4) Ve vyhláškách o paušalování daně, které budou vydány po účinnosti tohoto zákona, může býti přirážka podle odst. 1. zahrnuta již do sazby paušalované daně.

§2.

(1) Výrobní podnikatelé, kteří mají dvě nebo více prodejen, jsou povinni platiti - nehledíc na to, vztahuje-li se na ně povinnost platiti přirážku podle § l - zvláštní přirážku k pravidelné (l%ní nebo 2%ní) dani z obratu za dobu od 1. května 1932 z těch dodávek, které byly provedeny (splněny) prodejnou (prodejnami). Tato zvláštní přirážka činí 70% pravidelné daně z obratu a jde-li o podnikatele, povinné platiti přirážku podle § l, 70% pravidelné daně z obratu, zvýšené o přirážku podle § 1. Za výrobní podnikatele podle tohoto odstavce se považují také podnikatelé, kteří mimo předměty, jež sami vyrobili nebo si dali vyrobiti ve mzdě, dodávají též předměty, jež vyrobil někdo jiný; takoví. podnikatelé nejsou však povinni platiti přirážku podle tohoto odstavce k dani z obratu z dodávek předmětů, které sami nevyrobili nebo si nedali vyrobiti ve mzdě, jestliže tuto okolnost náležitě prokáží.

(2) Prodejnou podle odst. 1. rozumí se každá provozovna, která provádí (splňuje) dodávky buď výhradně spotřebitelům nebo jak spotřebitelům, tak překupníkům. Za prodejnu se však nepovažuje výrobní provozovna, t. j. provozovna, ve které jako v celku se provádí výroba jakožto hlavní činnost. Povahu prodejny neztrácí. provozovna, " ve které se provádí výroba zboží jakožto činnost vedlejší.

(3) Spotřebitelem podle odst. 2. není podnikatel, který nabývá předmětu ku prodeji nebo zpracování po živnostensku.

(4) Ustanovení odst. 1. se nevztahuje na výrobní podnikatele, u nichž celkový obrat (§ 3, odst. 1. ) v rozhodném daňovém období (§ 3, odst. 2. ) nepřesahoval 500. 000 Kč; výrobní podnikatelé, kteří mají více prodejen, jsou povinni uvésti v přiznáních k pravidelné

dani z obratu za každou prodejnu též celkový obrat celého výrobního podniku (§ 3, odst. 1. ) v rozhodném daňovém období (§3, odst. 2. ).

(s) Ministr financí se zmocňuje, aby v dohodě s ministrem obchodu nebo s ministrem zemědělství poskytl osvobození od přirážky podle odst. 1. nebo její snížení výrobním podnikatelům stran těch předmětů, které výrobci dodávají obvykle přímo spotřebitelům.

§3.

(1) Celkovým obratem podle §§ l a 2 rozumí se roční souhrn všech přijatých úplat (po příp. účtovaných cen) s připočtením daně a ceny předmětů, vzatých pro vlastní spotřebu, po příp. ceny dodávek a výkonů mezi závody téhož podniku a dodávek a výkonů mezi závody nebo podniky téhož majetníka (stanoví-li jich daňovou povinnost paušalovací vyhláška), avšak po odečtení vrácených úplat. U podnikatelů, kteří neprovozovali podnik po celý rok, stanoví se celkový obrat (roční) v poměru k obratu, dosaženému za část roku, po kterou podnik provozovali.

(2) Rozhodným daňovým obdobím podle §§ l a 2 rozumí se předcházející daňové období; u podnikatelů, kteří v předcházejícím daňovém období žádný podnik neprovozovali, rozumí se rozhodným daňovým obdobím běžné daňové období.

§4.

Přirážky podle §§ l a 2 jsou součástí daně z obratu, po příp. daně přepychové nebo paušalované daně z obratu nebo daně přepychové a platí o nich všechna ustanovení žák. č. 268/ 1923 Sb. z. a n. ve znění žák. č. 246/1926 a 188/1930 Sb. z. a n., pokud neodporují tomuto zákonu.

§5.

Při dodávkách a výkonech, uzavřených před 1. květnem 19S2, provedených však po 30. dubnu 1932, jest dodavatel nebo, kdo výkon provádí, oprávněn přirážky podle tohoto zákona zvláště účtovati a cenu o ně zvýšiti.

§6.

Účinnost žák. č. 268/1923 Sb. z. a n. ve znění žák. č. 246/1926 a 188/1930 Sb. z. a n. prodlužuje se do 31. prosince 1935 s těmito změnami:

§ l, odst. 1., č. 2, bude zníti: "dovoz všech předmětů, nehledíc na to, jde-li o dodávku do tuzemska. Nařízením může býti stanoveno, že dovoz některých předmětů, zejména surovin nebo polotovarů, které v tuzemsku nejsou vůbec nebo v dostatečném množství vyráběny, není podroben dani. Vývoz a průvoz není podroben dani za podmínek stanovených nařízením".

K § 5 připojí se jako č. 8. toto ustanovení: "jiné osoby, jimž vyhláška o paušalování daně (§ 19, odst. 8. ) uloží povinnost platiti paušál".

K- § 12 připojí se tato věta: "Vyhláškou o paušalování daně (§ 19, odst. 8. ) může býti stanoveno, že osoby, povinné platiti paušál, jsou oprávněny žádati náhradu zaplaceného paušálu od osob, které'provádějí dodávky nebo výkony, z nichž jest daň z obratu kryta dotyčným paušálem".

§7.

(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1932 a pozbývá jí dnem 31. prosince 1985.

(2) Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr financí ve shodě s ministry spravedlnosti, obchodu, vnitra, zemědělství a zásobování lidu.

Důvodová zpráva.

A. část všeobecná.

Jak již bylo uvedeno ve všeobecné části  důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona o přechodné přirážce k dani důchodové a k dani z tantiém (tisk č. 1465 posl. snem. z r. 1931), zasahuje současná hospodářská krise velmi rušivě do finančního hospodářství státního, působíc podstatný pokles státních příjmů při téměř neklesající výši státních výdajů a nutíc tím stát ke hledání nových nebo k intensivnějšímu využití dosavadních příjmových zdrojů.

Při tom nelze ponechati stranou ani daň Z obratu, která tvoří jednu z nejvýznačnějších složek státních příjmů a u níž lze si proto již od zvýšení daňové sazby slibovati značný finanční výsledek.

Jde tu o zcela mimořádné a přechodné opatření, k němuž stát přikročuje jen pod tlakem nezbytnosti. Lze očekávati, že nepříznivé hospodářské následky tohoto zvýšení sazby daně z obratu budou při její všeobecnosti menší, než jaké by mělo pro hospodářský život odčerpání stejných částekjiným způsobem.

Ke zvýšení daně z obratu byly ostatně v poslední době finanční tísní přinuceny i státy jiné, zejména sousední Německo a Maďarsko.

Jen se zřetelem k těmito závažným důvodům navrhuje vláda přechodné zvýšení daně z obratu na dobu od 1. května 1982 do 31. prosince 1933, ve formě přirážky o polovinu (t. j. u pravidelné 2%ní sazby této daně na 3%), vyjímá však z tohoto

zvýšení předměty, na něž se vztahuje l% ní daňová sazba; jsou to předměty výživy širokých vrstev, zejména zemědělské, masné, mlýnské a pekařské výrobky. Ze sociálních důvodů mají býti od této 50%ní přirážky osvobozeni také menší podnikatelé (s celkovým obratem do 100. 000 Kč).

Nutným důsledkem zvýšení pravidelné daně 'z obratu jest - zejména z důvodu daňové spravedlnosti - také stejné zvýšení daně přepychové i paušálů daně z obratu a daně přepychové.

Vedle tohoto lineárního zvýšení daně z obratu a daně přepychové navrhuje se zavedení další zvláštní přirážky (70%ní) k pravidelné dani z obratu u výrobních podnikatelů, 'kteří ve vlastních prodejnách prodávají své výrobky přímo spotřebitelům. Toto opatření má za účel odstraniti výhodu, kterou takoví podnikatelé mají proti samostatným obchodníkům, jimiž prodávané zboží jest daní z obratu zdaněno dvakráte (jednou u výrobce, po druhé u obchodníka v drobném).

Finanční dosah přirážek, které mají býti podle tohoto vládního návrhu zavedeny, lze odhadnouti přibližně na 600. milionů Kč ročně.

Poněvadž platnost nynějšího zákona o dani z obratu a dani přepychové končí dnem 31. prosince 1932, navrhuje vláda při této příležitosti zároveň, aby platnost tohoto zákona byla prodloužena do 'konce roku 1935. že bez této daně jest rovnováha státních i samosprávných financí v dohledno době nemožná, zejména za nynějších mimořádných hospodářských poměrů, jest očividné.

Zároveň se navrhuje provedení několika změn v zákoně o dani z obratu a dani přepychové, z nichž větší význam má ustanovení o zásadním zdanění dovozu daní z obratu. Touto změnou má býti odstraněna povážlivá mezera v nynějších ustanoveních o této dani a provedeno dávno požadované vyrovnání soutěžních podmínek mezi cizozemskými a zdejšími podnikateli; nezdanění dovozu daní z obratu jest totiž na škodu jak zdejších výrobců, jichž výrobky jsou zatíženy nejen daní z obratu z dodávek hotového výrobku, nýbrž i daní z dodávek zpracovaných surovin nebo polotovarů, tak i zdejších obchodníků cizozemským zbožím, kteří nemohou soutěžiti

s jeho přímým dovozem z ciziny. Toto vyrovnání soutěžních podmínek mezi cizozemskými a zdejšími podnikateli je nyní tím nutnější, ježto navrhovaným zvýšením daně z obratu by se disparita mezi nimi co do zatížení daní z obratu ještě dále zvětšila. Z těchto důvodů bylo zásadní zdanění dovozu daní z obratu nedávno provedeno i v Německu a (ve zvláště velké výši) ve Francii. V návrhu jest pamatováno též na to, aby i při zásadním zdanění dovozu mohl býti od daně z obratu vládním nařízením osvobozen dovoz některých předmětů, zejména surovin a polotovarů, které nejsou v tuzemsku vůbec nebo v dostatečném množství vyráběny, poněvadž zdanění dovozu těchto předmětů by zdražilo výrobní náklady předmětů z nich vyráběných. Vládní nařízení, kterým bude dovoz tako' vých předmětů od daně z obratu osvobozen, bude vydáno s účinností k témuž dni, jako tento zákon.

Z kruhů poplatníků je stále uplatňován požadavek, aby bylo zavedeno generelní paušalování daně z obratu. Tomuto požadavku zamýšlí ministr financí v souhlase s ministrem obchodu a ministrem zemědělství zásadně vyhověti a zavésti v brzké době paušalování daně z obratu všude tam, kde jest to možno; zejména bude se smažiti ministr financí v dohodě s ministrem obchodu zavésti co nejdříve paušalování daně z obratu u textilií.

B. část zvláštní.

K § 1.

Všeobecná přirážka ve výši 50% má býti vybírána od 1. května 1932, tedy k dani z dodávek a výkonů, provedených po 30. dubnu 1932. Tato přirážka má však býti vyloučena:

1. u l%ní daně z obratu z tuzemských dodávek. Důvody pro to jsou uvedeny ve všeobecné části důvodové zprávy;

2. u paušálů a snížené daně, které nahrazují hlavně l%ní daň z obratu. Toto 'Ustanovení týká se zejména paušálu u drobných zemědělců, paušálu u masa a snížené daně z obratu z dodávek některých zemědělských výrobků, provedených podle zvyklostí plodinové bursy, v kterýchžto případech paušál, resp. snížená daň nahrazuje hlavně

l °/0ní daň z obratu a jen z malé části také 2%ní diaň z obratu.

Kromě toho jsou stanoveny dvě další výjimky:

1. ministr financí má býti zmocněn, aby v dohodě s ministrem obchodu nebo zemědělství stanovil, že se 50%ní přirážka nevybírá též k paušalované dani z obratu nebo paušalované dani přepychové u některých předmětů.

Tím má býti umožněno, aby nebylo nutno měniti ceny některých předmětů, stanovené se zřetelem k dosavadní výši. paušálu (na př. nedávno stanovené ceny zápalek);

2. od 50%ní přirážky mají býti osvobozeni podnikatelé, u nichž celkový obrat nepřesahoval 100. 000 Kč ročně. Osvobozeni to má důvody sociální i daňově-technické.

Ustanovením, že přirážka může býti zahrnuta do sazby paušalované daně, má býti dosaženo hlavně snazšího vyměřování paušalované daně z obratu u drobných zemědělců, jejíž sazby se stanoví pro každý rok zvláště.

K § 2.

Výše zvláštní přirážky k pravidelné dani z obratu, kterou mají platiti výrobní podnikatelé, prodávající ve vlastních prodejnách přímo spotřebitelům, je stanovena tak, že při průměrném obchodním zisku 20%. přibližně dosahuje částky, kterou by stát obdržel na dani z obratu, kdyby 'takovou prodejnu nahradil v její hospodářské funkci samostatný obchodník.

To jest patrno z tohoto příkladu: Prodává-li výrobce ve vlastní prodejně přímo spotřebiteli za ceny o 20% vyšší, než jest cena, za kterou by prodával obchodníkovi, obdržel by stát od něho na dani z obratu při navrhované 70%ní přirážce:

Naproti tomu v případě prodeje zboží prostřednictvím samostatného obchodníka obdržel by stát na dani z obratu:

Zavedení této zvláštní 70°/0ní přirážky má za účel odstraniti výhodu, kterou by jinak co do celkového zatížení daní z obratu měli výrobní podnikatelé, prodávající.. ve vlastních prodejnách přímo spotřebitelům ziboží, jež je obvykle prodáváno obchodníky.

Aby však zavedením této přirážky nebyl naprosto znemožněn přímý styk výrobce se spotřebitelem, je v návrhu stanoveno, že se za prodejnu zásadně nepovažuje výrobní provozna a dále má býti ministr financí zmocněn, aby v dohodě s ministrem obchodu nebo s ministrem zemědělství osvobodil od této přirážky též výrobní podnikatele těch odvětví, kde výrobci obvykle dodávají přímo spotřebitelům (na př. výrobce hospodářských strojů).

Omezení přirážky na výrobní podnikatele s celkovým obratem nad 500. 000 Kč ročně má důvody sociální i daňově-technické.

U výrobních podnikatelů, kteří ve vlastních prodejnách prodávají zboží nejen vlastní, nýbrž i cizí výroby, je z důvodu spravedlnosti stanoveno, že nejsou povinni platiti přirážku k dani z dodávek zboží cizí výroby.

K § 3.

Tento paragraf obsahuje vymezení pojmů "celkový obrat" a "rozhodné daňové období", důležitých pro osvobození od přirážky podle § l, odst. 2., č. 2, i podle § 2, odst. 4., návrhu.

K § 4.

Ustanovení, že obě přirážky jsou akcesoriem základní daně a že pro ně platí všechna ustanovení o této dani, vyplývá z povahy věci.

 K § 5.

Toto ustanoveni má za účel chrániti zdejší podnikatele před škodou, kterou by následkem zavedeni přirážek mohli utrpěti při dodávkách a výkonech, provedených za účinnosti tohoto zákona, avšak uzavřených dříve; toto ustanovení jest obdobné ustanovení § 49, odst. 4., zákona o dani z obratu a dani přepychové.

K § 6.

Důvody, pro 'které jest nutno prodloužiti zákon o dani z obratu a dani přepychové, jakož i důvody pro změnu § l tohoto zá-

kona (zdanění dovozu daní z obratu) jsou uvedeny ve všeobecné části.

Navrhovanými změnami §§ 5 a 12 'zákona o dani z obratu a dani přepychové má býti umožněna hlavně nová úprava paušalované daně z obratu u drobných zemědělců, která má býti v dohledné době navázána na daň pozemkovou, což by mělo výhody jak pro zemědělce (odpadlo by zejména podávání přiznání k paušalované dani z obratu), tak i pro finanční správu (vyměřováni paušalované daně z obratu drobným zemědělcům by se značně zjednodušilo).

Vláda navrhuje, aby vládni návrh tohoto zákona byl přikázán v obou sněmovnách rozpočtovému výboru k podání zprávy v době co nejkratší.

V P r a z e, dne 6. dubna 1932.

Předseda: Udržal v. r.

Ministr financí: Dr. Trápl v. r.