Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.
III. volební období. 6. zasedáni.
1682. Vládní návrh.
Zákon
ze dne .............
o délce presenční služby a o některých změnách branného zákona a zákona ze dne 8. dubna 1927, č. 53 Sb. z. a n.
, Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Část I. Ustanovení o délce presenční služby.
81.
Zrušení zákona ze dne 8. dubna 1927, č. 51 Sb. z. a n., o délce presenční služby vojenské.
Žák. č. 51/1927 Sb. z. a n. pozbývá platností pro osoby odvedené v roce 1933 a později. Presenční služba vojenská těchto osob, nejsou-li zařaděny nebo přeloženy do náhradní zálohy, trvá 14 měsíců (§17 branného zákona).
§2.
Presenční služební povinnost osob, které zmeškaly odvod.
Ustanovení předcházejícího paragrafu neplatí pro osoby, které vlastní vinou zmeškaly odvod v některých dřívějších letech; presenční služební povinnost těchto osob trvá právě tak dlouho jako u ostatních osob odvedených v roce, v němž odvod zmeškaly.
část II.
Změny zákona ze dne 8. dubna 1927, č. 53 Sb. z. a n., o ročním kontingentu branců, o náhradní záloze a o některých změnách branného zákona.
§3.
Roční kontingent branců se zákonitou presenční službou.
(1) Roční kontingent branců, stanovený § l, odst. (i), žák. č. 5S/1927 Sb. z. a n., může býti ministrem národní obrany se souhlasem vlády podle potřeby zvýšen.
(2) Toto zvýšení nesmí však překročiti počet 5. 000 branců.
§4.
Žádosti o přeložení do náhradní zálohy po zařadění.
(1) Jestliže okolnosti, jež by odůvodňovaly zařadění brance do náhradní zálohy, nastaly po zařadění tohoto brance do branné moci s povinností k zákonité presenční službě anebo nejdéle 14 dní předtím, může si tento branec podati žádost, aby byl přeložen do náhradní zálohy; takovou žádost třeba podati nejpozději do 15 dní poté, co uvedená okolnost nastala.
(2) O žádostech za přeložení do náhradní zálohy podle ustanovení předcházejícího odstavce, o nichž platí obdobně to, co stanoví žák. č. 53/1927 Sb. z. a n. o žádostech za zařadění do náhradní zálohy, rozhoduje s konečnou platností domovské doplňovací okresní velitelství v dohodě s domovským okresním úřadem.
(3) Podrobnosti k provedení tohoto paragrafu stanoví vládní nařízení.
Část ÚL Změny branného zákona.
§5.
Změna ustanovení o přezkoušení.
§ 11, odst. 2., branného zákona republiky československé ze dne 19. března 1920, č. 198 Sb. z. a n., zní takto:
"Tato komise přezkouší i ty osoby, které byly v odvodním řízení uznány za neschopné, zjistí-li se, že neodvedení bylo přivedeno některým soudně trestným činem nebo že nebylo v odvodním řízení šetřeno platných předpisů anebo že rozhodnutí o neodvedení je z jiných důvodů nesprávné. Takové přezkoušení lze provésti, bylo-li trestním rozsudkem prokázáno, že neodvedení bylo přivedeno soudně trestným činem, až do 31. prosince roku, v němž dotčená neodvedená osoba dosáhne 50. roku věku; v ostatních případech lze takové přezkoušení provésti jen do tří let poté, co bylo provedeno odvodní řízení, jež skončilo neodvedením. "
§ 6.
Změna ustanovení o neuposlechnutí povolávacího rozkazu k nastoupení cvičení ve zbrani (cvičení služebního a dvanáctinedělního vojenského výcviku).
§ 47 branného zákona č. 193/1920 Sb. z. a n. ve znění § 10, XXIII, žák. č. 53/1927 Sb. z. a n. zní takto:
"Pro přečin bude potrestán vězením do tří měsíců nebo trestem na penězích do 2. 000 Kč, kdo neuposlechne povolávacího rozkazu k nastoupení dvanáctinedělního vojenského výcviku, cvičení ve zbrani (cvičení služebního) nebo zvláštního cvičení příslušníků zálohy a náhradní zálohy do 24 hodin po uplynutí stanovené lhůty.
Kratší zmeškání podléhá potrestání vojenskými úřady disciplinárními".
Část IV. Účinnost zákona a jeho provedeni.
§7.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášeni a provésti jej se ukládá ministru národní obrany v dohodě se zúčastněnými ministry.
Důvodová zpráva.
K části I.
Když vláda v roce 1926 předložila dne 11. června 1926 pod číslem tisku 438 posl. sněm. osnovu zákona, jímž na přechodnou
dobu byla podržena fakticky povinná služba ISměsíční (14 měsíců pravidelné přesenční služby a 4 měsíce povinné další činné služby), uvedla v odůvodnění tohoto svého návrhu, proč nelze přikročiti ještě
ke zkrácení presenční služby na 14 měsíců, jak to branný zákon z r. 1920 v § 17 předvídá.
Bylo tehdy uváděno v onom odůvodnění, že nejsou ještě uskutečněny podmínky pro zavedení zkrácené presenční služby; jako nejdůležitější podmínky byly uvedeny:
1. organisace všeobecné povinné předvojenské branné přípravy;
2. vybavení armády výcvikovými prostředky tak, aby se výcvik mohl díti intensivně a bez jakékoli ztráty času; mezi těmito výcvikovými prostředky bylo zdůrazněno zejména:
a) potřeba dosáhnouti nutného počtu zkušených déle sloužících poddůstojníků jakožto instruktorů,
b) doplnění materielních prostředků výcvikových (táborů),
c) nahrazení vojínů na jistých místech civilními zaměstnanci tak, aby nováčci nebyli vzdalováni svého výcviku.
Má-li se posouditi, do jaké míry pokročilo v přítomné době uskutečnění těchto předpokladů pro zavedení zkrácené (14měsíční) služby presenční, třeba uvésti, že tyto předpoklady dosud ještě úplně splněny nejsou, což platí zejména též pokud jde
0 opatření nutného počtu déle sloužících poddůstojníků.
Ježto však vláda současně projednává osnovu zákona o úpravě náležitostí vojenských osob z počtu mužstva a některých jiných osob s nimi co do náležitostí na roven postavených, jakož i o zaopatření déle sloužících (na základě kteréhož zákona vojenská správa doufá, že sbor déle sloužících poddůstojníků bude moci doplniti na potřebnou míru), odhodlává se vláda k tomu, aby navrhla Národnímu shromáždění zavedení 14měsíční presenční služby, ovšem za předpokladu, že bude zároveň schválena právě uvedená osnova zákona o úpravě náležitostí vojenských osob z počtu mužstva vůbec a déle sloužících poddůstojníků zvláště, a to na nezměněných stěžejních základech, na nichž je vybudována; to platí zejména o náležitostech, kterých se má déle sloužícím poddůstojníkům dostati, jakož i o hodnocení jejich vojenské služby v civilním služebním poměru, do něhož z poměru vojenského přejdou, a to jak pro zvýšení služného, tak
1 pro zaopatření (pensi). Jen za takových
předpokladů očekává vojenská správa, že bude vzbuzen zájem o sbor déle sloužících poddůstojníků, který by mohl přispěti k jeho potřebnému doplnění.
Osnova navrhuje zavedení zkrácené presenční služby pro brance odvedené v r. 1933 a později; to znamená, že branci, kteří byli odvedeni v roce 1931 a 1932 a nastoupili nebo nastoupí dnem 1. října 1931 nebo 1932 do presenční služby, jsou povinni ještě presenční službou ISměsíční, takže budou propuštěni z presenční služby teprve 31. března 1933 resp. 1934; naproti tomu branci, kteří budou odvedeni v roce 1933 a nastoupí do presenční služby 1. října 1933, budou sloužiti již jen 14 měsíců, takže budou propuštěni z presenční služby již 30. listopadu 1934.
Osnova zavádí zkrácenou presenční službu teprve pro brance odvedené v roce 1933 a později, poněvadž je přechodné doby nezbytně zapotřebí k dosažení potřebného počtu déle sloužících poddůstojníků a k jiným vnitřním vojenským opatřením, jež bude třeba před zavedením 14měsíční presenční služby provésti.
Je přirozené, že presenční služba 14měsíční neplatí pro osoby, které byly zařaděny nebo přeloženy do náhradní zálohy; pro takové osoby platí místo presenční služby 14měsíční podle žák. č. 53/1927 Sb. z. a n. jen povinnost k 12nedělnímu vojenskému výcviku.
Co se týče ustanovení § 2, jest tento paragraf nezbytný z toho důvodu, aby osoby, jichž se to týče, netěžily ze své nedbalosti (někdy snad i z trestného činu), že se nedostavily s ostatními svými vrstevníky k odvodu, jak bylo jejich zákonnou povinností; touž zásadu má již platný právní řád v § 102 (2) branných předpisů. čís. 141/ 1927 Sb. z. a n. U osob, které se bez vlastního zavinění nedostavily k odvodu v některé odvodní třídě dřívější a byly pak odvedeny teprve v následující odvodní třídě, kdy již se bude odváděti na 14 měsíců, trvá presenční služební povinnost tak dlouho, jako u ostatních příslušníků této následující odvodní třídy, tedy rovněž již jen 14 měsíců. V otázce viny nebo neviny na opožděném odvodu je podle § 102 (7) branných předpisů potřebí souhlasného názoru obou domovských doplňovacích úřadů I. stolice, t. j. jak okresního úřadu, tak i doplňova-
čího okresního velitelství. Není-li dosaženo souhlasu, rozhodují ve věci doplňovací úřady II. stolice ve vzájemné dohodě; nedosáhne-li se ani takto dohody, roahodne o věci ministerstvo národní obrany.
Dodati sluší, že ani osoby, jimž byl povolen odklad presenční služby, nebudou moci požívati výhody zkrácené presenční služby, neboť povolením odkladu se jim činná služba nikterak nezkrátí, nýbrž ten, komu byl odklad presenční služby povolen, musí pobýti stejně dlouhý čas v činné službě, jako kdyby mu nebyl odklad povolen [§ 12 (12), písm. b) branných předpisů]. Na to jsou žadatelé vždy výslovně ve vyhlášce, nařizující odvodní soupis, zvláště upozorňováni a zachování této zásadv jest nezbytné; jinaké řešeni by svádělo zájemce k tomu, aby se ucházeli o odklad presenční služby v naději, že v době, kdy do presenční služby nastoupí, bude snad již platiti kratší služba presenční.
Poznamenává se ještě, že studujícím veřejných škol může býti v druhém roce presenční služby již podle nyní platných předpisů (§ 100 branných předpisů, č. 141/1927 Sb. z. a n. ) povolen zápis na učilišti, na němž chtějí studovati: Tento zápis bude lze povolovati tím spíše ze platnosti navrhovaného zákona, až dojde k presenční službě 14měsíční, a ustanovení o zápisu studujících ve druhém roce presenční služby (t. j. v jejich 13. a 14. měsíci presenční služby) bude praktikováno s největší liberálností.
K části II.
(§3)
V souvislosti se zkrácením služby z dosavadního 18 měsíčního trvání na 14 měsíců jeví se nutnost, opatřiti možnost, aby dosavadní kontingent branců s povinností k zákonité presenční službě v počtu 70. 000, jak jej stanovil § l žák. č. 53/1927 Sb. z. a n., mohl býti potřebně zvýšen, a to nejvýše o 5000 branců. Přesnou číslici tohoto zvýšení stanoví ministr národní obrany se souhlasem vlády. Takové ustanovení je nutné, aby při zavedení krátkodobé presenční služby mohla vyhověti branná moc úkolům, jež jí branný zákon ukládá.
Jde tu zejména o obstarávání úkonů, které nejsou úplně vojenského rázu a které bylo původně zamýšleno dáti obstarávati ci-
vilními zaměstnanci; z důvodů finančních - vzhledem k velikému nákladu s tím spojenému - není však přibírání civilních zaměstnanců pro všechny takové úkony možné a nebylo by ani, pokud jde specielně o místa, která jsou organisačně nerozlučně yklíněna přímo do vojenských útvarů, z vojenských (zejména kázeňských) důvodů doporučitelné.
Tato event. změna kontingentu branců neznamená zvýšení celkového průměrného počtu, neboť - abstrahuje-li se od vojenských osob z povolání, déle sloužících a příslušníků náhradní zálohy - činil při 18měsíční presenční službě a kontingentu 70. 000 branců průměrný denní počet osob presenční službu vykonávajících 105. 000 branců, kdežto při 14měsíční presenční službě a event. zvýšeném kontingentu 75. 000 branců činil by tento průměr jen 87. 500 branců, neboli byl by o 17. 500 menší.
K části II.
(í*-)
Při upravování presenční služby jeví se účelným novelisovati též ustanovení zákona o náhradní záloze, pokud tato ustanovení připouštějí podání žádostí za zařadění do náhradní zálohy jen do dne zařadění, tedy zásadně jen do 1. října roku odvedení.
Mohou se však vyskytnouti a ve skutečnosti se též již vyskytly případy, kdy zvláště naléhavé důvody, které by jinak nesporné odůvodňovaly zařadění do náhradní zálohy, se vyskytnou teprve později (po 1. říjnu roku odvedení). V takovém případě nelze dotčeného brance podle platných právních ustanovení zařaditi do náhradní zálohy. Administrativními opatřeními se snažila sice vojenská správa v takových ojedinělých nejnaléhavějších případech vyjíti zájmům dotčeného brance vstříc. Aby však byl sjednán potřebný právní podklad pro opatření, jež se v takových případech jeví účelná, navrhuje osnova novelisovati žák. o náhradní záloze č. 53/1927 Sb. z. a n. v ten smysl, že v takových případech do 15 dní poté, co okolnost, jež by jinak odůvodňovala zařadění do náhradní zálohy, nastala, lze podati žádost o přeložení do náhradní zálohy, o níž mají rozhodovati vojenské a politické doplňovací úřady I. stolice (podle domovské příslušnosti žadatelo-
vy) ve vzájemné dohodě. Rozhodování těchto úřadů má v takových případech nahraditi rozhodování, jež u pravidelných žádostí podaných za normální zařadění do náhradní zálohy přikazuje žák. č. 53/1927 smíšeným komisím zřízeným u doplňovacích okresních velitelství.
K části III.
(§5)
Zároveň se jeví nutným provésti i novelisaci ustanovení § 11 branného zákona, při čemž se přihlíží zejména ke zkušenostem nabytým při projednávání některých vytýkaných nesprávností při odvodním řízení.
Podle dosud platného § 11 branného zákona podléhají přezkoušení ty osoby, které byly při odvodu uznány za nezpůsobilé, je-li prokázáno trestním rozsudkem, že dosáhly toho nálezu některým z trestných činů uvedených v branném zákoně. Toto ustanovení se ukázalo v praxi nepostačujícím. Jednak třeba přezkoušení připustiti i v tom případě, když byl spáchán jiný trestný čin než některý z těch, které jsou uvedeny v branném zákoně (na př. zneužití úřední mocd odvodními orgány při odvodním řízeni zúčastněnými), jednak je nutné míti možnost provésti přezkoušení i v takových případech, kdy vyjdou najevo jiné okolnosti, které odůvodňují podezření, že nebylo v odvodním řízení šetřeno platných
předpisů, anebo že rozhodnutí o neodvedení je z jiných důvodů nesprávné.
Ovšem v zájmu branců třeba možnost provésti přezkoušení časově omeziti. Po té stránce se navrhuje, aby se takové přezkoušená mohlo provésti jen do tří let poté, co bylo odvodní řízení provedeno, vyjma ty případy, kdy bylo prokázáno, že neodvedení bylo způsobeno některým soudně trestným činem; v těchto posledních případech má přezkoušení - jako je tomu dosud býti dovoleno až do 31. prosince roku, v němž dotčená osoba dosáhne 50. roku věku.
Novelisace § 11 branného zákona se jeví nutná, aby všechny osoby, vyhovující zákonným podmínkám, byly spravedlivě postiženy všeobecnou povinností brannou a aby této povinnosti - zvláště při zkrácené presenční službě - nikdo neunikal nedovolenými činy na újmu kontingentu branců, kterého třeba dosáhnouti.
K č á s t i III.
($6. )
Novelisace § 47 branného zákona má za účel opožděné nastoupení na cvičení nebo do vojenského výcviku, pokud nepřevyšuje dobu 24 hodin, svěřiti kázeňskému potrestám; až dosud to možné nebylo, nýbrž každé sebe kratší zpoždění v nastoupení na cvičení podléhalo soudnímu řízení.
Vláda doporučuje, aby tato její předloha byla přikázána v obou sněmovnách Národního shromáždění k podání zprávy brannému výboru.
V Praze, dne 6. dubna 1932.
Předseda vlády: Udržal v. r.
Ministr národní obrany: Dr. Viškovský v. r.