Poslanecká sněmovna N. S. R. C. 1932.

IR. volební období. 6. zasedání.

1678.

Návrh

poslanců J. Laňce, Fr. Zemínové, V. Sladkého, Al. Hatiny a druhů na vydání zákona o mimořádných opatřeních proti bezdůvodnému propouštění horníků a omezování pracovních směn v uhelných dolech a koksovnách a o postupném

znárodnění uběhlých dolů a koksoven.

Zákon ze dne .................. 1932

o mimořádném opatření proti bezdůvodnému propouštění horníků a omezování pracovních směn v uběhlých dolech a koksovnách a o postupném znárodnění uběhlých

dolů a koksoven.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Ministerstvo veřejných prací má právo, kdykoliv toho zájem veřejný vyžaduje, dosaditi vnucenou správu na uhelné doly a koksovny a takto uhelné doly a koksovny spravovati na účet vlastníků po dobu dvou roků.

§2.

Důvod k opatření podle § 1. nastává také tehdy, když správy některých uhelných

dolů a koksoven přikročí k bezdůvodnému propouštění horníků a omezování pracovních směn.

Propouštění horníků a omezování pracovních směn považuje se za bezdůvodné ve smyslu předcházejícího odstavce tehdy, když je důsledkem zvýšeného pracovního výkonu anebo když uhelné doly a koksovny vykazují ve třech předcházejících výročních bilancích nějaký podnikatelský zisk.

§3.

Ministerstvo veřejných prací má právo po skončené dvouleté vnucené správě soukromé uhelné doly a koksovny za přiměřenou cenu vykoupiti, anebo v případě odporu majitelů vyvlastniti.

Vlastnické právo a jeho výkon k dolům a koksovnám takto vyvlastněným upraví zvláštní zákon,

§4.

Vyvlastňovací cena za převzaté uhelné doly a koksovny bude stanovena podle prvního přiznání k dani z majetku v republice Československé a veškeré odpisy, které byly až do převzetí na dolovém movitém a nemovitém majetku a strojovém zařízení provedeny, budou z přiznané ceny odpočítány.

Rovněž nebude přihlíženo k zhodnocení dolového majetku podle zákona o stabilisačních bilancích ze dne 15. června 1927 čís. 78 Sb. z. a n. a ze zbývající částky bude provedena 20%ní srážka na rekultivar' devastované půdy a na krytí nepředvídaných škod z předcházejícího dolování vzniklých.

§5.

Vyvlastňovací cena bude vypočítána podle § 4. tohoto zákona a vlastníkům uhelných dolů a koksoven splacena v 15 ročních lhůtách.

§6.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provede jej ministr veřejných prací v dohodě s ministrem financí.

Důvody.

Poměry v uhelném průmyslu výstižně charakterisoval výborný znalec báňského průmyslu Adolf Damaschke, který již před léty napsal ve své knize »DieBodenreform« toto:

»Kdo zmocní se uhelných dolů v některé zemi, ten může veškerému obyvatelstvu této země své podmínky diktovati. Ten může napřed určiti, s jakými výrobními náklady celá industrie musí počítati. Nějaká konkurence jest nemožná, jelikož uhlí jest přírodní bohatství a pouze ten je těžiti může, v jehož rukou se nachází.

Kdo sleduje vývoj uhelného průmyslu a poměry hornictva v republice československé od roku 1919 do roku 1931, musí přiznati, že nevěnuje se u nás otázce uhelné výroby a poměrů hornictva taková péče a pozornost, jak by toho zájem státu, spotřebitelů uhlí a poměry hornictva vyžadovaly.

Statistika uhelné výroby za první desítiletí dokazuje, že průměrný pracovní výkon horníků stoupl v roce 1919 při dobývání kamenného uhlí o 4. 85 q a při dobývání hnědého uhlí o 6. 87 q na dělníka a směnu oproti roku 1920. V kamenouhelných dolech bylo v r. 1920 zaměstnáno celkem 74. 779 horníků a vytěžilo se 11, 130. 846 tun kamenného uhlí. V roce 1929, kdy byla nejlepší uhelná konjuktura, bylo v kamenouhelných dolech zaměstnáno o 17. 187 horníků méně a vytěžilo se o 4, 380. 172 tun kamenného uhlí více.

V hnědouhelných dolech bylo v r. 1920 zaměstnáno celkem 51. 672 horníků a vytěžilo se 19, 695. 504 tun hnědého uhlí. V roce 1929, kdy byla nejlepší uhelná konjunktura, bylo zaměstnáno v hnědouhelných dolech o 13. 083 horníků méně a vytěžilo se o 2, 859. 708 tun hnědého uhlí více. Tento stručný přehled dokazuje, že v Československé republice bylo v uhelném průmyslu v r. 1929 při snížení počtu zaměstnanců o 30. 270 docíleno ještě větší výroby o 7, 239. 882 tun uhlí.

Rovněž tak úřední statistika o výrobě uhlí a mzdách horníků v roce 1930 dokazuje, že majitelé dolů bezdůvodně horníky omezováním pracovních směn a propuštěním poškozují.

V hnědouhelném revíru severočeském bylo v roce 1930 zaměstnáno na 105 dolech 28. 205 dělníků, 1336 dozorců, 329 technických úředníků a 543 administračnich úředníků. Celkem bylo zaměstnáno v hnědouhelném revíru severočeském 30. 413 zaměstnanců. Z tohoto celkového počtu zaměstnanců bylo cizinců: 310 dělníků, 9 dozorců a 28 úředníků. Výroba zužitkovaného uhlí činila v tomto revíru v r. 1930 podle úřední statistiky 14, 782. 932 tun. Z toho bylo prodáno 13, 647. 956 tun za cenu 894, 276. 706 Kč včetně všech veřejných dávek a daní. Naproti tomu bylo celkové vydání na dělnické mzdy 309, 363 199 Kč, služné dozorců 32, 721. 017 Kč, nemocenské, invalidní a úrazové pojištění dělníků Kč 40, 125. 299, pojištění a daně za dozorce 4, 628. 186 Kč, různé vydání 45, 928. 259 Kč, za veškeré hmoty, spotřebované při výrobě uhlí, 126, 330. 809 Kč a daně, byly-li zaplaceny, 99, 416. 008 Kč. Celkové vydání činí 658, 512. 777 Kč.

Odpočítáme-li celkové vydání od přijmu za uhlí, který činí 894, 276. 706, zůstává majitelům severočeských dolů nevykázaná částka Kč 236, 763. 929. -.

V kamenouhelném revíru ostrá vsko-karvínském bylo v roce 1930 zaměstnáno na 37 dolech 39. 146 horníků, 1726 dozorců a 574 úředníků. Celkem 41. 446 zaměstnanců. Z tohoto celkového počtu bylo cizinců: 1590 dělníků, 16 dozorců a 8 úředníků.

Výroba zužitkovaného uhlí v tomto revíru činila v r 1930 podle úřední statistiky 10, 665. 963 tun. Z tohoto celkového množství uhlí bylo prodáno 10, 233. 585 tun za cenu 1. 278, 645. 380 Kč včetně všech veřejných dávek a daní. Naproti tomu činily mzdy horníků 414, 210. 741 Kč, služné dozorců 52, 702. 148 Kč, nemocenské, invalidní a úrazové pojištění dělníků 57, 893. 915 Kč, pojištění a daně za dozorce 6, 316. 027 Kč, různá vydání 51, 303. 371 Kč, za veškeré spotřebované hmoty 177. 975. 227 Kč, dané a dávky 108, 898. 336 Kč. Celkové vydání činí 869, 269. 765 Kč.

Odpočítáme-li celkové vydání od příjmu za uhlí, který činil 1. 278, 645. 380 Kč, zůstává majitelům ostravsko-karvínských dolů nevykázaná částka 409, 375. 615 Kč, mimo zisku z koksoven.

Z celkového přehledu našeho uhelného hospodářství vysvítá, že milionové zisky, plynoucí z drancování našeho přírodního bohatství a pustošení půdy v revíru sev ročeském i ostravském zůstávají majitelům dolů a meziobchodu uhlím, zatím co horníci prožívají se svými rodinami důsledky uhelné nadvýroby. Tyto důsledky uhelné nadvýroby jsou však správami dolů ještě uměle zvyšovány tím způsobem, že ve dnech, kdy se na dolech následkem nedostatku objednávek podle § 182 obec. horního zákona nepracuje, objednají na směnu pouze asi 10% z celkového počtu v úkolu zaměstnaných horníků k naplnění všech v jámě se nalézajících prázdných vozíků. Na dole se následkem nedostatku objednávek nepracuje, ale v jámě se naplní uhlím 400-600 vozíků. Tímto způsobem docilují majitelé dolů zvýšení výroby při nižších výrobních nákladech na účet bídy hornických rodin.

Překotné zavádění nových technických vymožeností do uhelného průmyslu bez současného zkrácení pracovní doby má dalekosáhlé následky, jež se projevují v o-

mezování pracovních směn a propouštění horníků, což dokazuje postup ostravskokarvínských těžařů, kteří při stamilionových ziscích oznámili propuštění 12. 000 horníků a rovněž v revíru severočeském ohlásili těžaři mimo systematického poškozování horníků omezováním pracovních směn propuštění několika set horníků.

Proto poslanecký klub čs. strany národně-socialistické, aby aspoň částečně byly zmírněny těžké důsledky překotné a jednostranné racionalisace, podal již 3. července 1931 pod čís. 1359 návrh zákona o generelním zkrácení pracovní doby, v němž pro hornické podniky (doly, koksovny, pražírny a vysoké pece) pod zemi i na povrchu navrhuje denní pracovní dobu 6tihodinovou, týdně 36 hodin. Návrh tento musí se státi předmětem vážného jednání vlády i parlamentu.

Jak se výrobní poměry u některých soukromých uhelných společnosti a také u státních hnědouhelných dolů vyvíjely, dokazuje přehled o počtu hornictva - těžbě uhlí - pracovním výkonu a mzdách v hnědouhelném revíru severočeském.

Za takové vydatné prosperity uhelné těžby v nejvýznamnějších revírech našeho státu je ustavičné znepokojování chléb svůj tak těžce dobývajících horníků, at už vynucovaným snižováním mezd, pokleslých od roku 1922 o celých 47 %, hromadným propouštěním horníků anebo omezováním pracovních směn, počínáním pobuřujícím a bezdůvodným, podloženým tendencí a cílem nešlechetným: poškozovati existenčně osazenstva dolů a působiti hospodářské a sociální svízele státní správě.

Třináctileté zkušenosti popřevratové z uplatňovaného poměru majitelů dolů a

koleso ven proti hornictvu a proti státu nás dostatečně přesvědčují o nemožnosti nápravy, pokud vlastnictví a disposiční právo s uhelným bohatstvím naší republiky zůstává v nikách dosavadních držitelů a proto navrhujeme vydáni zákona, který je schopným zásahem moci veřejné docíliti nápravy dokonalé a definitivní.

Státní správě vydáním tohoto zákona a jeho prováděním nevzniknou žádná vydání, ale naopak spíše rozmnožení příjmů. Proto také neuvádíme v návrhu úhradové doložky.

Po stránce formální navrhujeme, aby návrh byl přikázán výboru ústavnéprávnímu a výboru technicko-

dopravnímu poslanecké sněmovny k projednání s určením lhůty 8denní.

V Praze, dne 1. dubna 1932.

Láne, Zemínová, Sladký, Hatína,

Vaněk, dr Patejdl, Tykal, Jos. Tůma, Stejskal, Hrušovský, Bazala, Mikuláš, Malý, Slavíček, Langr, Fiala, Šmejcová, Solfronk, Šeba, B. Procházka, Tučný, dr Moudrý,

David, Polívka, Richter.