Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.

III. volební období.

5. zasedáni.

1666.

Návrh

poslanců H. Bergmanna, Fr. Zeminové a druhů na čeleni nezaměstnanosti plným rozvinutím elektrisačnich prací.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

»Vláda se vyzývá, aby s největším urychlením předložila poslanecké sněmovně k ústavnímu projednání návrh zákona, jímž se prodlužuje účinnost zákona ze dne 22. března 1929, čís. 46 Sb. z. a n. o finanční podpoře elektrisace venkova a návrh na novelisaci zákona ze dne 22. března 1929, čís. 44 Sb. z. a n., kterou by se peněžní prostředky podle § 3 tohoto zákona zvýšily na 432, 000. 000 Kč, dále návrh na novelisaci zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 338 Sb. z. a n.

Dále se vláda vyzývá, aby vydatně podporovala zvýšenou elektrisační činnost, zejména urychlení všeho, co by mohlo přispěti k nejrychlejšímu rozvinutí elektrisačnich prací již na jaře tohoto roku. «

Odůvodněni.

Prostředky, povolené zákonem čís. 46/1929 na subvencování elektrisace venkova, budou již vyčerpány žádostmi, podanými až do této doby obcemi, ne-li

překročeny. Stavby, na které byly subvence povoleny, jsou již provedeny, takže by nebylo možno přistoupiti ku stavbám dalším. 1300 obci s počtem 867. 000 oby-

vatel čeká na vyřízení svých žádostí o subvence a mohly by ihned započíti se stavbou, kdyby se jim mohly povoliti subvence. Průměrně lze počítati pro jednu obec se stavebním nákladem 470. 000 Kč a se subvencí 65. 000 Kč.

Mimo to rozhodlo se 3573 obcí s 2 mil. 417. 300 obyvateli elektrisovati, kdyby mohly počítati s prodloužením zákona č. 46/1929.

Tímto způsobem bylo by lze rozvinouti elektrisační práce za 2340 mil. Kč v 4873 obcích s 3. 3 mil. obyvatel, na něž by stát přispěl subvencemi ve výši 337 mil. Kč. Účast státu a zemí při zvýšené elektrisační činnosti lze odhadnouti asi na 60 mil. Kč, z čehož by na stát přišlo jednou pro vždy asi 20 mil. Kč. Zvýšení elektrisačního fondu by si vyžádalo oběti státu na úrocích asi 80 mil. Kč. Z rozpočteného stavebního nákladu by přišlo za různé materialie do ciziny jen asi 100 mil. Kč a zbytek 2670 mil. Kč by zůstal v Československu.

Z těchto nových prací plynulo by do státní pokladny na dani z obratu 138 mil. Kč, na dani výdělkové 25, 000. 000 Kč, na dani důchodové 83 mil. Kč. Příjem státních podniků - železnice, pošty, telegraf,

telefon atd. - lze odhadnouti. na 22 mil. Kč.

Prováděním elektrisačních prací bylo by lze zaměstnati po dobu asi 5 let 53. 000 dělníků, čímž by odpadla asi pro 40. 000 dělníků výplata podpor v nezaměstnanosti asi ve výši 240, 000. 000 Kč, takže by z těchto prací přímo anebo nepřímo státní pokladna dostala zpět asi 508 milionů Kč, ačkoliv by na podporu těchto prací vydala 437 mil. Kč. Činil by tedy čistý zisk pro státní pokladnu v 5 pracovních létech asi 70 mil. Kč.

Ve výnosu akcií by se vrátilo státní pokladně asi 100 mil. Kč a sociální péče by získala na příspěvcích asi 108, 000. 000 Kč. Počítáme-li dále se zvýšením daně z obratu za proud 60 mil. Kč, s úsporami národohospodářskými na importu ve výši 200 mil. Kč a úsporou konsumentů elektřiny ve výši asi 180, 000. 000 Kč, získá se prováděním plánovité elektrisace okrouhle 720 mil. Kč, vedle úplného zúročení a umoření investovaných kapitálů.

Novelisací daně z vodní síly ulehčila by se situace všeužitečných elektráren, když by daň byla přizpůsobena nynějším poměrům.

Návrh tento budiž přikázán výboru technicko-dopravnímu a rozpočtovému.

V Praze dne 16. března 1932.

Bergmann, Zeminová,

Hatina, Langr, Sladký, Šmejcová, Malý, Polívka, Vaněk, Richter, Slavíček, David, Pechmanová-Klosová, Mikuláš, dr. Patejdl, Hrušovský, Láne, Stejskal, Jos. Tůma,

Tučný, B. Procházka, Solfronk.