Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.

III. volební období

5. zasedáni.

1663.

Návrh

poslanců Štětky, Töröka, Hádka, Kubače, Śliwky a soudruhů na vydání zákona o okamžité pomoci hladovějícímu lidu na Zakarpatsku

Podepsaní navrhují, aby se poslanecká sněmovna usnesla:

Zákon

ze dne ................

o okamžité pomoci hladovějícímu lidu na Zakarpatsku.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ l.

Obcím na Zakarpatsku povoluje se okamžitý bezcelní dovoz 500 vagónů kukuřice, 100 vagónů pšenice, 50 vagónů žita k přídělu obyvatelům, kteří trpí hladem.

§2.

Všechny exekuce, vedené proti dělníkům, malým zemědělcům, drobným živnostníkům a všem osobám vůbec, jichž roční příjem nepřesahuje 12. 000 Kč, se zastavuje. Zastavuje se vymáhání * pokut, uložených pro lesní pych. Tresty na svobodě, uložené pro tento přestupek, se nevykonají.

§3.

Stát poskytne ze svých vlastních prostředků obnos 20, 000. 000 Kč k zmírnění hladu a bídy v hladových obvodech Zakarpatská, zejména na Vrchovině.

§4.

Pro neplacení pachtovného za pozemky, pastviny a ornou půdu za r. 1931 a 1932 nemůže býti pachtovní smlouva propachtovatelem rozvázána., nepřesahuje-li příjem pachtýře 12. 000 Kč ročně. V těchto případech je vymáhání pachtovného nepřípustné.

§ 5.

Pro všechny nezaměstnané na Zakarpatsku zavádí se státní podpora v nezaměstnanosti podle návrhu komunistických poslanců, sněmovní tisk č. 1417.

§6.

Stát poskytne ze svých prostředků obnos 100, 000. 000 Kč na okamžité započetí nouzových prací na Zakarpatsku, zejména na stavbu silnic, škol, nemocnic, regulací řek a potoků a pod.

§7.

Stát vyplatí ze svých prostředků obcím na Zakarpatsku potřebnou sumu na nákup osevu pro malé a střední rolníky, poškozené suchem, jichž roční příjem nepřesahuje 12. 000 Kč.

§8.

Stát poskytne malým a středním zemědělcům na Zakarpatsku, jichž roční příjem nepřesahuje 12. 000 Kč, plnou náhradu za škody, které utrpěli od divoké zvěře.

§9.

Stát poskytne ze svých prostředků obcím na Zakarpatsku bezplatně potřebné množství soli, solné vody a dříví k bezplatnému přídělu chudému obyvatelstvu.

§ 10.

Obce provádějí příděly, jmenované v tomto zákoně, za stálé účasti a kontroly akčních výborů, zvolených vesnickou chudinou na veřejných shromážděních.

§ 11.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, nejpozději však do 15. února 1932; provedou jej ministři sociální péče, financí, vnitra, zemědělství a veřejných prací.

Odůvodněni.

Na Zakarpatsku je hlad. Zejména na Vrchovině umírají lidé v pravém slova smyslu hlady. Šíří se rapidně nemoci, ale obyvatelstvo nemá peněz na lékaře, nemá prostředků na léky. Půjde-Ii tak dále, bude tam v nejbližší době řáditi všeobecná tyfová epidemie. Závody jsou většinou zastaveny: je obrovská nezaměstnanost a převážná většina nezaměstnaných nedostává vůbec žádných podpor. Ale také malozemědělci a maloživnostníci nemají ani peněz na nejnutnější životní prostředky. Prodávají poslední dobytek, posledního svého koně, aby si mohli koupit něco mouky nebo aspoň něco kukuřice; vždyť stejně nemají krmiva. Této nepopsatelné bídy zneužívají kapitalisté k úplnému drancování lidu: lichvářské úroky ze zápůjček, nepřiměřeně vysoké daně, předlužování zemědělců, bezohledné uvalování hromadných exekucí, toť všeobecným dnešním obrazem na Zakarpatsku. Státní správa, společnost »Latorica« a ostatní velkostatkáři propachtují část svých latifundií za naprosto nepřiměřeně vysoké pachtovné. V jejich lesích dříví přímo hnije, ale lid nemá ani čím si v kruté zimě zatopit. Velká část obyvatelstva je trestně stíhána pro lesní pych pokutami od 50 Kč do 300 Kč i tresty na svobodě, a to vše za to, že si ve své velké bídě vzali kousek dřeva ze státního lesa. Lidé nemají ani peněz na sůl. Stát vlastní zřídla se solnou vodou. Za Maďarska byla tato voda zdarma; ale nyní musí obyvatelstvo i za ni platit.

Všeobecný hlad, bída, nemoci mezi lidem, neomezená svévole byrokracie, četnictva a lichvářů, - tak vypadá »osvobození« zakarpatského lidu!

Pracující obyvatelstvo Zakarpatská se přirozeně bouří; nezbývá mu také nic jiného. Dochází k ohromným demonstracím, jichž se účastní dělnictvo, jichž se

účastní celé vesnice. Exekutoři jsou vyháněni z vesnic. Četnictvo zakročuje s největší brutalitou. V Chustu a v Dubové bylo už stříleno. V Kalině podařilo se jen krajnímu úsilí dělnických vůdců odvrátit četníky od palby do mnohatisícového, povoleného táboru lidu, která již byla připravena. Hrozí dragonády proti ubohému, hladovému zakarpatskému lidu.

Komunistická strana plní svou povinnost: stojí vždy a všude v čele pracujícího lidu. Organisuje odboj, který jediný pomáhá. Používá také všech ostatních prostředků. Z toho důvodu podáváme také v poslanecké sněmovně návrh na okamžitou pomoc hladovějícímu zakarpatskému lidu. Omezujeme se v něm prozatím pouze na nejnutnější, nejskromnější požadavky, které je třeba bezodkladně splnit, aby bylo zabráněno nejhorším důsledkům dnešního stavu.

Víme, že všechny ostatní strany chovají se k vylíčeným strašným poměrům naprosto lhostejně. Víme, že schvalují svévoli------a lichvářství, které na Zakarpatsku vládne. Víme také, že učiní vše, aby uskutečnění i těch skrovných požadavků, které jménem pracujícího lidu tlumočíme, zabránily.

Vyzýváme proto proletariát, pracující lid českého a ostatních národů, aby se s bojovnou solidaritou postavil po bok zakarpatskému lidu a donutil buržoasii a její pomahače k ústupkům, aby jej podporoval v boji za zlepšení strašného hospodářského a politického postavení-----

Úhrada nákladů, které státu uskutečněním tohoto našeho návrhu vzniknou a které odhadujeme na cca 200, 000. 000 Kč, budiž opatřena z výnosu dávky z majetku, která budiž vybrána ze jmění osob na Zakarpatsku, vlastnících majetek ve vyšší hodnotě než 500. 000 Kč.

Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh byl neprodleně přikázán výboru sociálně-politickému a rozpočtovému k bezodkladnému projednání během 48 hodin.

V Praze dne 22. ledna 1932.

Štětka, Török, Hádek, Kubač, Śliwka,

Kopecký, Babel, Novotný, Dvořák, Zápotocký, Kliment, Barša, Hrubý, Steiner, K. Procházka, Tyll, Vallo, Höhnel, Hodinová, Hruška, dr. Stern.