Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.

III. volební období.

5. zasedání.

Původní znění.

1656.

Odpověď

ministra financí

na interpelaci posl. Windirsche a druhů o stížnostech v daňových a poplatkových věcech (tisk 1451).

Ministerstvo financí uložilo již opětovně berním úřadům, aby při vymáhání daní) nepostupovaly šablonovitě, nýbrž s náležitým zřetelem k hospodářským poměrům jednotlivých kategorií poplatnictva, pokud se týče poplatníků vůbec. Většinou postupují berní úřady podle těchto pokynů a ani v konkrétních případech, v interpelaci uvedených, neprohřešily se celkem proti nim. Byloť o jednotlivých případech, v interpelaci uvedených, provedeným šetřením zjištěno toto:

Berní úřad v Mostě zabavil celkem pěti rolníkům pohledávky u mosteckého cukrovaru za dodanou řepu pro dlužné daně a to nikoliv pouze snad jen za daně pro rok 1931, jak v interpelaci se tvrdí, nýbrž hlavně za léta dřívější, sahající až do roku 1923, poněvadž tito rolníci přes všechna jinaká exekuční opatření daně neplatili a povolené jim splátky nedodržovali, ačkoliv jejich majetkové i příjmové poměry byly tak příznivé, že platiti mohli. Zabavením tím nebyly postiženým poplatníkům odňa-

ty prostředky k vyplácení mezd zemědělským dělníkům, neboť sklizeň řepy znamená pouze část výtěžku zemědělské produkce, a zbyl jim tedy ještě celý výtěžek z ostatní produkce rostlinné a z celé produkce živočišné. Naopak, tento způsob exekuce byl velmi vhodně volen, poněvadž každý jiný způsob exekuce vzhledem k vysokým číslicím daňových nedoplatků, ať již by to byl druh exekuce mobilární (na př. odprodej části živého inventáře), nebo immobilární (dražební prodej usedlosti) způsobil by dojista v provozování polního hospodářství dlužníků daleko větší poruchu. Poplatníkům v obvodu berního úřadu vildštejnského vychází se při vybírání daní všemožné vstříc, zejména blahovolným povolováním splátek. U poplatníků však, kteří povolených splátek nedodržovali a neplatili ničeho ani na staré nedoplatky ani na běžné daně, byl nucen berní úřad přikročiti k exekučnímu vymáhání daňových nedoplatků, které v tomto okrese dosahují značné výše. Nebylo zjištěno, že by postup

berního úřadu při tomto vymáhání byl krutý a bezohledný, jak se v interpelaci uvádí. Důkazem pro to nemůže býti ani okolnost, že Jiřímu Kolbovi ze Steingrubu č. 66 byla pro daňové nedoplatky zabavena jalovice a kráva a že byla ustanovena dražba na dobytek zabavený u Jana Lorenze, u Josefa Glassla a Jana Chalupeckého ze Steingrubu, neboť zákon sám tato exekuční opatření výslovně připouští (§§ 373 a násl. z. př. d. ). Ve zvláště odůvodněných případech bylo ostatně na žádost resp. stížnost od provedení dražby upuštěno.

Berní úřad v Lokti byl nucen u některých poplatníků v Tatrovicích přikročili k vyhlášení dražby, protože ani na upomínku ani po provedení exekučních zájmů na značně již staré, až do r. 1924 sahající nedoplatky daní ničeho neplatili. Že by nemohli platiti pro špatnou sklizeň plodin, zejména brambor, nebylo provedeným šetřením potvrzeno, naopak bylo zjištěno, že zemědělci v Tatrovicích pěstují pravidelné ranné brambory, jichž sklizeň nijak deštivým počasím neutrpěla a jež v r. 1931 byly prodávány po 160 Kč za 1 q. Mohli proto, kdyby byli měli dobrou vůli, bez ohrožení existence daňový dluh zaplatiti nebo alespoň jej v přiměřených splátkách upláceli.

Že by se poplatníci obce Tatrovice již delší dobu domáhali přeřazení do oblasti pícninářské, nebylo šetřením rovněž potvrzeno, neboť k zemskému finančnímu ředitelství v Praze do r. 1930 žádná taková žádost nedošla. Teprve 30. /XII. 1931 byla u něho podána prostřednictvím německé sekce zemědělské rady pro Čechy žádost o zařadění okresu loketského z oblasti obilnářské do oblasti pícninářské. Této žádosti nemohlo zemské finanční ředitelství v Praze vyhověti, ježto v oblasti obilnářské II. byla zavedena ještě pátá bonitní skupina, čímž byl plně vzat zřetel ke zhoršené výnosnosti půdy zmíněného okresu.

Pokud se týče zprávy z okresu kadaňského, bylo zjištěno, že za rok 1930 byl odhadován důchod rolníků ze zemědělské půdy přesně dle stanovených zemědělských průměrů. Poněvadž průměry tyto vztahují se jen na půdu určenou k zemědělskému obdělávání, nevztahují se však na půdu lesy porostlou, byl k důchodu ze zemědělské půdy, vypočtenému dle stanovených průměrů, připočítáván důchod z lesů (cena pa-

liva, steliva atd., vzatého pro vlastní domácnost, hospodářství, resp. prodaného) určitou paušální částkou. V případech, kdy rolníci zabývali se zvláštní měrou chovem vepřového dobytka, přičítána byla k důchodu vypočtenému dle stanovených průměrů zvláštní přirážka na tento chov. Přirážky tyto byly však k důchodu rolníků přičítány jen v těch případech, kdy bylo zjištěno, že výnos z lesa nebo chov vepřového dobytka skutečně a podstatné normálrí důchod z hospodářství nad důchod předpokládaný stanovenými průměry zvýšil a bez ohledu na to, zda těmito přirážkami překročena bude hranice daně prosténo minima. Jediným důvodem těchto přirážek bylo zjistiti řádně skutečný důchod určitého hospodářství.

Výměnky oceňovány byly souhlasně s přiznáními rolníků. Jenom v těch případech, kde hodnota výměnku oceněna byla v roce 1930 výše než v roce 1927, kdy ceny hospodářských plodin a produktů byly mnohem vyšší než v roce 1930, byly výměnky přiměřené sníženy. Úroky z dluhů byly plně odpočítávány, byly však ze srážek vylučovány částky zaplacené na umoření dluhu, které nejsou odečitatelnou položkou.

Mzdy odečítány byly přesně dle stanovených odstupňovatelných mzdových paušálů.

Rolníkovi, jehož se týká zpráva z okresu kaplického, byly k zaplacení poplatků a daní povoleny splátky, které však nedodržoval a přes opětovné upomenutí nezaplatil ani haléře, ačkoliv měl v létech 19281930 mimořádný příjem jednak z prodeje dříví, jednak z povoznictví. Proto přikročil berní úřad k exekučnímu vymáhání a k provedení dražby zabavených svršků. Při provádění dražby bylo postupováno přesně

podle zákona. Za docílení nízké ceny nelze činiti zodpovědným berní úřad, neboť zaviněno bylo především tím, že, jak se ve zprávě doznává, rolníci z obce a okolí dražby se nesúčastnili, zřejmě s tím úmyslem, aby provedení dražby znemožnili. Dávku z přírůstku hodnoty berní úřad nevymáhal, neboť vymáhání její jakožto dávky zemské nepřísluší bernímu úřadu, nýbrž inspektorátu pro zemské dávky v Praze. Poznamenati sluší, že dotčený rolník koupil v r. 1927 v Martínkově usedlost s pozemky ve

výměře přes 89 a nikoliv pouze 35 měr za 127. 000 Kč, což nemohl učinili ze svých úspor za práci v továrně, neboť jeho příjem jako dělníka nedosahoval ani zdanitelné výše.

Nelze popříti, že výnos zemědělské produkce v okrese žateckém byl v roce 1931 proti roku 1930 nižší jednak pro všeobecně menši úrodu, jednak pro nižší ceny chmele. V okrese jsou však veliké nedoplatky daňové, namnoze z let, kdy produkce chmele byla velmi výnosná. Bylo nutno proto vésti exekuci a nedoplatky zajistiti, při čemž se postupovalo dle výnosů ministerstva financí povolujících úlevy zemědělcům. Zájmy prováděny od října 1930, dražby až v r. 1931 po sklizni.

V žádném případě, pokud mohlo být zjištěno, nebyla dlužníkovi vydražena poslední kráva. Podrobnější šetření nedalo se provésti, ježto interpelace neuvádí jméno poplatníka,

Transferace svršků při bezvýslednosti dražebního řízení je dle zákona přípustná. Transferace prováděny byly většinou pouze ve městě Žatci, nikoliv u rolníků. K okolnosti, že při dražbě bude snad docílena jen polovina obecní prodejní ceny, přihlížeti nelze, ježto by pak nebylo možno dražbu takřka nikdy provésti.

Odůvodněnost stížnosti, že byly zabaveny snad i předměty, nutné k provozu hospodářství, nebylo lze vyšetřiti, poněvadž nejsou v interpelaci uvedeny konkrétní případy.

Kováři Ewaldu Böcklovi z Velké Černoce, kterého uvádí interpelace jako zvlášť křiklavý případ, povoleno bylo třikráte příročí a mírné měsíční splátky, tento však nikdy splátky nedodržoval a neplatil vůbec nic. Dlužil dané nejen za rak 1929 a 1930, nýbrž - daň z obratu - i za předešlá léta až do r. 1926. Po vypsání dražby zabavených svršků podal si 29. / X. 1931 novou žádost za sečkání daňových nedoplatků a za odpis daně z obratu, na kterou byla dražba hned 30. /X. 1931 zastavena. Žádost za odpis daně z obratu se projednává. Odvolání má podáno pouze proti dani důchodové za rok 1928 a všeob. dani výdělkové za r. 1930. Jejich urychlené vyřízení bylo zařízeno. Z toho jest patrno, že i v tomto případě byl postup úřadu vůči poplatníkovi naprosto benevolentní.

V jáchymovském okresu bylo v obcích, postižených nepříznivými poměry v interpelaci vylíčenými, provedeno pouze upomenutí daňových dlužníků, k exekucím však přikročeno nebylo.

Vrchní fin. komisař Josef Fischer, přednosta berní správy v Nejďku, nebyl přeložen z Teplé a z Karlových Varů ani pro přísný postup vůči poplatníkům ani pro demonstrace zemědělců jeho postupem vyvolané, nýbrž z důvodů personálních. Demonstrace v r. 1922 nebyly namířeny proti osobě jmenovaného, nýbrž proti finanční správé vůbec a měly za účel dosáhnouti všeobecného snížení dávky z majetku. Byly konány nejen v okrese tepelském, nýbrž ještě v jiných dvanácti okresech.

Ze by předpisy daňové za rok 1930 byly všeobecně o 70% až 100% vyšší než za rok 1929, nebylo provedeným šetřením potvrzeno, nýbrž naopak bylo zjištěno, že na dani důchodové za rok 1930 bylo předepsáno méně než za rak 1929. Daň důchodová malorolníků byla ukládána na základě zemědělských průměrů stanovených zemským finančním ředitelstvím. Pouze v těch případech, kde rolníci na tyto průměry nepřistoupili, provedeno bylo řádné ukládaci řízení. Při projednávání odvolám byli poplatníci vyzváni, aby prokázali správnost vývodů odvolání a kde nemohli průkazu provésti a kde by tedy byla odvolání z důvodů kontumačních zamítnuta, bylo jim pouze doporučováno bez jakýchkoliv pohrůžek, aby odvolání jako bezúčelné vzali zpět.

Ke srážkám pracovních mezd bylo plně přihlíženo již při stanovení zemědělských průměrů a nebylo proto při použití těchto průměrů lze připustiti ještě zvláštní srážku pracovních mezd.

Anna Ulmannová, hostinská v Hirschenstandu, byla pro rok 1929 zdaněna z důchodu, který byl naprosto přiměřený rozsahu její živnosti, čemuž svědčí již ta okolnost, že ona sama za rok 1930, kdy hospodářské poměry byly povšechně horší než v roce 1929, přiznala čistý důchod téměř stejnou částkou, z jaké byla pro rok 1929 zdaněna. Odvolání vzala zpět bez jakýchkoliv nátlaků, když byla upozorněna, že daň byla předepsána v řízení kontumačním, takže by odvolání bylo zamítnuto.

Rovněž Gustavu Sandnerovi, hostinskému v Tierbachu, nestala se při vyměřování daní žádná křivda, neboť úroky z hypotekárnich dluhů byly odečteny od výnosu domu a z vydání na udržování domu byly vyloučeny pouze položky, jež měly povahu vydáni investičních a jež tudíž ze zákona jsou neodpočitatelné.

U rolníka Ondřeje Fibicha z Přítluk (okres hustopečský) byl berní úřad nucen vymáhati daňové nedoplatky exekučně, protože jmenovaný přes veškeré upomínání neplnil svých daňových povinností. Obtíže a neštěstí, jimiž byl tento poplatník podle interpelace stíhán, nebyly bernímu úřadu známy, ježto Fibich jich neuplatňoval a o poshovění s placením daní nežádal. Při provádění exekuce postupoval však berní vykonavatel vůči dlužníkovi ohleduplně, což je patrno z toho, že zvěděv 5. října, že dlužník není doma a že manželka jeho o exekuci neví, odložil výkon dražby na příští den, 6. října, a že ještě tohoto dne dopoledne dostavil se k dlužníkovi a vyzval ho, aby daně zaplatil a tak prodeji zabavených kusů dobytka předešel. Teprve, když dlužník prohlásil, že daně nezaplatí a aby si berní vykonavatel dělal, co chce, odebral se tento na pastvu, kde se právě nalézaly dvě zabavené jalovice dlužníkovy, dal tam tyto odhadnouti znalcem, dražbu vybubnovati a když se k dražbě nikdo koupěchtivý nedostavil, prodal jalovice obchodníkovi Michnovi. jehož si byl z Hustopečí přivedl, za 2. 000 Kč, t. j. dvě třetiny odhadní ceny, která činila 3000 Kč. K násilnému otevření domovních vrat (při předávání prodaných jalovic kupiteli) došlo proto, že vrata byla uzamčena, na voláni a klepání nikdo se neozval, ač, jak se později ukázalo, dlužník byl doma, a přivolaný zámečník prohlásil, že není s to, aby vrata otevřel, ježto zevnitř v zámku je klíč.

Co se týká poplatků v okresu zábřežském, uvádí se toto:

Základem poplatků 2 převodu nemovitostí a z obohacení, jež má patrně interpelace na mysli, je po zákonu obecná hodnota věcí. Tuto hodnotu mají strany přiznali k vyměření poplatků. Nepřiznají-li strany k vyměřeni poplatku obecnou hodnotu místním poměrům přiměřenou, nýbrž hodnotu značně nižší, je povinností berního úřadu, aby se se stranami - upozorniv je

předem na možnost soudního neb odborného odhadu - o hodnotě dohodl, a nedojde-li k dohodě, aby navrhl provedení odhadu. Pouhé upozornění na možnost odhadu nemohou poplatnici pokládati za hrozbu. Výnos č. 139. 014 26 v interpelaci uvedený, podle něhož nelze provésti pro účely poplatkové odhad, týká se jen pozůstalostních převodů selských statků střední velikosti podle rámcového zákona č, 52 89 ř. z., který platí jen v zemi České (podle zák. č. 6808 č. z. ). Platí tedy jen pro tyto případy a nikoliv pro případy jiné, zejména ne pro převody v zemi Moravské.

Zvláště při převodech mezi rodiči a dětmi jest obecná hodnota zpravidla vyšší než cena postupní (úplata) a je tedy v těchto případech jednání berních úřadů s poplatníky o obecné hodnotě zvláště odůvodněno. Takové jsou i případy Fr. Giesla a J. Schwaba.

Domněnka interpelace, že berní úřad v Zábřehu jedná s velkým nátlakem zvláště s poplatníky národnosti německé, jest jen pouhou domněnkou.

Bylo nařízeno, aby jednání se stranami ve věcech poplatkových prováděl u tohoto berního úřadu výhradně úředník pověřený poplatkovou agendou.

K těmto výsledkům šetření ještě dodávám, že liknavých poplatníků nelze šetřiti, nýbrž nutno na nich vymáhati daňové nedoplatky co nejdůrazněji, prostředky co nejúčinnějšími, tedy především zabavováním hotovostí a pohledávek, a do všech důsledků.

Zabavené předměty prodávány jsou za nejvyšší možné ceny již také proto, aby byla dosažena úhrada pokud možno největší části nedoplatků; nelze-li ovšem jinak, zejména pro bojkotování dražebních prodejů občanstvem, pak nezbývá než prodati pod cenou, poněvadž by dražbu nebylo lze vůbec provésti.

Které předměty jsou nezabavitelné, stanoveno jest exekučním řádem, jehož ustanovení v té příčině podle § 362, odst. 1., zákona o př. d. platí i pro exekuci berní.

Pokud jde o stanovení základů daně důchodové pro zemědělce na rok 1931, podotýkám, že jak při sestavovaní směrnic pro zdaňování drobných a středních zemědělců, tak i při individuelním zjišťování důchodů ostatních zemědělců finanční správa

používá téměř výhradně součinnosti praktických a zkušených příslušníků zemědělského podnikání, jakož i součinnosti zástupců odborných zemědělských organisací; při tom ovšem nelze mimozemědělským členům daňové komise odníti zákonem jim zaručeného práva spolurozhodovati při stanovení daňových základů.

Protože poplatkům podléhá obecná hodnota převedeného majetku a také jen tato se vyšetřuje a žádá, nemůže ministr financí naříditi, že nabyvatelé hospodářství nemají býti donucováni přistupovati na hodnotu příliš vysokou.

V Praze, dne 15. března 1932.

Ministr financí: Dr Trápl v. r.