Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.
III. volební období. 5. zasedání.
Původní znění.
1643.
Odpověď
ministra financí na interpelaci poslance dra F. Hassolda a druhů
o důchodkové pokutě pro podloudně dodávaný líh (tisk 1526).
V lihovém trestním případě v interpelaci označeném šlo o prodávání nezdaněného lihu zaměstnanci firmy líh vyrábějící, tedy nikoliv firmou samou, čímž byl spáchán těžký důchodkový přestupek podle § 92 zákona o dani z lihu.
Na přestupky tohoto druhu jest stanoven podle § 265 trestního zákona důchodkovéhp peněžitý trest ve výši čtyř až osminásobku zkrácené daně, případně dvounásobku zkrácené daně, jsou-li dány závažné polehčující okolnosti. Množství nezdaněné vyklizeného lihu nedalo se přesně zjistiti a pohybovalo se mezi 1300 až 3120 hektolitrových stupňů (litrů alkoholu), na kteréž množství připadá daň s přirážkami v částce 24. 000 Kč až 56. 000 Kč a příplatek 10 Kč za hektolitrový stupeň, který však netvoří základ pro výměru trestu.
Jak firma líh vyrábějící, tak i odběratel nezdaněného lihu požádali o smírné urovnání případu ve smyslu § 541 trestního zákona důchodkového a ministerstvo financi, přihlížejíc k tomu, že není zde přesného základu pro výměru trestu a že firma líh vyrábějící jen nepřímo opomenutím povinné péče při dozoru
v podniku - zavinila tyto nepřístojnosti, z nichž neměla prospěchu, upustilo od provedení řádného řízení po zapravení přiměřených upouštěcích částek 180. 000 Kč a 70. 000 Kč, celkem 250. 000 Kč, z čehož bylo účtováno 86. 122 Kč 40 h na zkrácenou daň s příplatkem (z toho samotnou daň 54. 886 Kč 40 h a 163. 877 Kč 60 h na pokutu), takže tato tvoří skoro trojnásobek zkrácené daně, jež mohla tvořiti základ pro vyměření pokuty.
Jak z uvedeného patrno, nešlo tedy o "nápadnou slevu pokuty", nýbrž o stanovení upouštěcí částky podle volného uvážení finanční správy, ovšem v rámci zákonných ustanovení o ukládání důchodkových trestů a o zmírňování upouštěcích částek, a ministerstvo financí, přihlížejíc ke všem okolnostem uvedeného trestního případu, povolilo, jak již bylo uvedeno, rozhodnutím ze dne 16. června 1931 č. 68. 406, aby za částku 250. 000 Kč, kterou shledalo míře provinění odpovídající, bylo upuštěno od dalšího trestního řízení.
K dotazu, jaké směrnice jsou při takových a podobných důchodkových trestech rozhodujícím základem pro vymě-
řování trestů a slev, poukazuji na shora uvedená zákonná ustanovení a na § 88 trestního zákona důchodkového, který ukládá, aby při stanovení trestu byl na polehčující okolnosti stejně vzat zřetel jako na okolnosti přitěžující, kteréhožto ustanovení bylo v tomto případě plně dbáno.
K dotazu, zda jest i nyní ještě pravda, že když se úřadu oznámí věc týkající se důchodkového trestu, přísluší udavači třetina důchodkového trestu, a jak lze vysvětliti, že zemské finanční ředitelství donutilo udavače, aby se další odměny vzdal, podotýkám, že sice podle ustanovení dřívějšího celního a monopolního řádu o udavačských odměnách, platného dosud v oboru nepřímých daní, náleží
udavači odměna ve výši jedné třetiny pokuty, za oznámený přestupek uložené a zapraveno, že však v tomto případě nebyl dán důvod pro vyplacení odměny v této výši, jelikož udavač upozornil na jediný případ, již promlčený, kdežto podnět k šetření, kterým se podařilo zjistiti další případy a přerušení promlčení, stal se z úřední moci.
Zemské finanční ředitelství v Praze přiznalo proto udavači odměnu, jeho zašlu ze přiměřenou, jejíž vyplacení podmínilo prohlášením udavače, že tím jsou veškeré jeho případné nároky a s konečnou platností vyřízeny. Udavač na to přistoupil a nelze proto tvrditi, že zemské finanční ředitelství jej donutilo, aby se další odměny vzdal.
V Praze dne 18. února 1932.
Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.