Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.

III. volební období. 5. zasedání.

1639.

Návrh

poslanců dr. L. Wintra, Ant. Remeše, dr. Jos. Macka, R. Chalupy a soudruhů

na vydání zákona, kterým se doplňuje zákon ze dne 15. června 1927, čís. 76 Sb.

z. a n. o přímých daních.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne........,

kterým se doplňuje zákon ze dne 15. června 1927, čís. 76 Sb. z. a n. o přímých

daních.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I. §45 a.

Zvláštní ustanovení o příjmech z kapitálů.

(1) Každý, kdo je povinen vypláceti úroky z dílčích dluhopisů, z vkladů, na knížky neb vkladní listy, nebo kdo je povinen vypláceti dividendu, superdividendu nebo jinak pojmenovaný podíl akcionářů na zisku společností akciových nebo komanditních společností na

akcie, je zavázán deset procent z té částky, o kterou jde sraziti při výplatě osobě oprávněné a vydati jí o tom potvrzenku na formuláři, jehož úprava bude určena nařízením ministra financí.

(2) Částka sražená budiž odevzdána státní pokladně nejpozději do patnácti dnů po uplynutí kalendářního měsíce, v němž srážka se stala.

(3) Potvrzenka svědčí o placení daně důchodové na účet toho na jehož jméno byla vystavena. Její převod mezi živými je neplatný.

(4) Jeden díl (juxta) této potvrzenky nebo soudně nebo notářsky ověřený opis jeho přiložený k přiznání k dani důchodové, považuje se za důkaz platně provedené splátky na daň poplatníkovu. V případě, že by celková povinnost k placení daně důchodové byla u poplatníka nižší než plat takto prokázaný, je vyměřující úřad povinen přeplatek vrátit nejpozději do konce roku, v němž přiznání se stalo, jestliže poplatník dodržel lhůtu k přiznání všeobecně předepsanou, jinak do roka ode dne učiněného přiznání.

(5) Podobný způsob jako při výplatě uvedených příjmů kapitálových budiž zachován, připisují-li se částky, o něž jde, na účet důchodcův.

(6) Jestliže osoba k placení uvedených příjmů povinná provádí výplatu zmocněncem, vydává potvrzenku o srážce zmocněnec. Ten také ručí spolu s osobou povinnou solidárně za to, že sražené obnosy budou včas odvedeny státní pokladně. Je-li však osobou k placení uvedených příjmů povinnou stát, země, okres, nebo obec anebo podnik některé z těchto právnických osob, provádí srážku a odvádí příslušnou částku státní pokladně přímo osoba povinná nebo její podnik. Zmocněnec při výplatě v tomto případě vydává potvrzenky o srážkách, provedených jednotlivým oprávněným stranám, ale neručí za odvedení srážek státní pokladně.

(7) Osoby právnické, které požívají jmenovaných kapitálových příjmů, ale nejsou podrobeny dani důchodové, jsou oprávněny platiti potvrzenkami o srážkách svoji daň výdělkovou, pozemkovou.

domuvní, rentovou, jakož i ekvivalent poplatkový.

ČI. II.

Zákon tento platí ode dne vyhlášení. Provede jej ministr financí.

Důvodová zpráva.

Tento návrh nezavádí žádné nové daně, nýbrž pouze zlepšuje vybírání daně staré tak, aby ztížil defraudaci daňovou těm, kteří se jí dopouštějí. Kdo poctivě dosud přiznával a platil daň důchodovou z příjmů kapitálových, nebude platit ani o haléř více, než platil dosud. Ale jak málo té poctivosti při placení daně důchodové z příjmů kapitálových je, ukazuje statistika daně důchodové.

Všech poplatníků daně důchodové za rok 1927 v celém státě bylo 2, 062. 392. Z nich bylo zdaněno za příjem z kapitálů pouze 262. 959. Ze všech poplatníků, kteří mají příjem z kapitálů a jsou přímo

zdaňováni, má jich dle svého přiznání 82. 79% příjem kapitálový jen do výše 4. 000 Kč, 11. 54% má kapitálový příjem mezi 4. 000 až 12. 000, 3. 42% mezi 12. 000 do 25. 000. 1. 39%, mezi 25. 000 a 50. 000, 0. 55% mezi 50. 000 do 100. 000. a pouze 0. 31% má kapitálový příjem přes 100. 000. Ve studii dra Franze Meisela "Das Verhaltnis von Arbeitseinkommen zu den anderen Einkommensquellen aus der Perspektive der čechoslovakischen Steurstatistik fůr das Jahr 1927" (českosl. Statistický věstník, Praha. 1950, na str. 511) nalézáme tuto tabulku o rozdělení důchodů v procentech.

Zdroje V Čechách, na Moravě a ve Slezsku

v celém státě

důchodů:

1914

1915

1916

1917

1918

1920

1927

1927

Pozemky

10. 18

13. 84

20. 81

22. 89

24. 90

26. -

14. 51

16. 74

Budovy

7. 93

7. 79

5. 57

4. 42

3. 18

2. 50

1. 20

1. 48

Podniky

31. 19

30. 22

34. 48

36. 13

54. 40

34. 70

25. 81

23. 77

Mzda

37. 43

35. 30

29. 45

27. 69

28. 86

30. 30

55. 86

53. 77

Kapitály

11. 85

11. 48

8. 61

8. 07

7. 47

5. 40

3. 47

3. 11

Jiné důchody

1. 42

1. 37

1. 08

1. 10

1. 19

1. 10

1. 15

1. 11

Z této tabulky vidět, jak nepřiměřeně jsou důchodovou daní postiženy jednotlivé druhy důchodů. Do očí bije nepoměr mezi důchody z práce námeadné a z kapitálů: v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 55. 86% a 3. 47%, v celém státě pak 53. 77% a 3. 11%. Skutečnost, že statistika za rok 1927 vykazuje tak drastickou změnu proti číslům z r. 1920, ukazuje na jeden z účinků daňové reformy z r. 1927, totiž na velmi pevné zachycení důchodů námezdních, ale naprosto laxní postup proti důchodům z kapitálů.

Předložený návrh chce čeliti tomuto nespravedlivému nadržování oné části poplatnictva. která poměrně snáze snese zdanění svého důchodu, nežli na př. valná část dělnictva zdaněného daní důchodovou, vybíranou srážkou u zdroje.

Přesně vzato, mělo by býti za sazbu této daně použito nejvyšší sazby, jaká se vůbec při dani důchodové vyskytuje, aby nikdo neměl pohnutky zapírat svůj zdaněný důchod z kapitálu s úmyslem dostat se při této vzestupné dani na nižší stupeň. Ale navrhovatelé se obávají, že by naše veřejnost nepochopila hned smysl tohoto opatření, a viděla by v něm příliš kruté zdanění úroků i z malých vkladů a z malé dividendy, třeba na jedinou akcii. Z počátku pravděpodobně se nebude dobře chápat, že desetiprocentní srážka z úroků nebo dividend není desetiprocentním zdaněním malých důchodů, nýbrž platem na účet (a konto), který se třeba celý a to z povinnosti úřední vrátí každému, kdo podá přiznání k dani důchodové, ač jí není podroben.

protože jeho celkový čistý důchod dani podléhající je menší než daněprosté minimum. Jinému poplatníku zase tato srážka zaplatí celou daň důchodovou i z jiných důchodů, pakliže jeho čistý důchod podléhající dani jej zařazuje do nižšího stupně sazby pro daň důchodovou, nežli desetiprocentní.

Navrhovatelé však doufají, že se poplatnictvo brzy přesvědčí, že tento způsob vybírání daně důchodové z výnosů kapitálových je správný a spravedlivý, a že otevírá státním financím vydatné zdroje, dosud nespravedlivě šetřené na úkor zdrojů jiných.

Technický postup si navrhovatelé představují tak. že by peněžní ústav, obvykle vyplácející kupony úrokové nebo divi-

dendové, dostal od státu tiskopisy potvrzenek, jež by se skládaly ze tří dílů čili juxt,. z nichž první by si ponechal ústav, druhé dvě by dostal poplatník. Z těch by druhou přiložil k svému přiznání k dani, třetí by si uschoval.

Inkasování srážek z kuponů veřejných dílčích obligací je zvlášť snadné - provede se převodem mezi korporací nebo institucí povinnou a státem na účet důchodové daně najednou z celé úhrnné částky splatných úroků z určitého typu obligací. U srážek z kuponů státních dluhopisů provede se věc převodem z účtu úroků státního dluhu na účet daně důchodové. Z něho pak se převedou částky placené dle odst. (7) na účty příslušných daní, jež by zdaněné korporace platily svými potvrzenkami.

V Praze, dne 23. února 1932.

Dr. Winter, Remeš, dr. Macek, Chalupa,

Hampl, Jurnečková-Vorlová, F. Svoboda, Polach, Srba, Husnaj, dr. Markovič, Nový, Pik, Koudelka, Bečko, Brožík, Kučera, Vácha, Benda, V. Beneš, inž. Nečas, Biňovec, Chalupník, Stivín, dr. Mareš, Klein.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP