Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.

III. volební období. 5. zasedání.

Překlad.

1635.

Naléhavá interpelace

poslance dra F. Hassolda a druhů

ministrovi veřejných práci o udílení subvencí obcím a elektrisačním družstvům.

Zájmový svaz odběratelů proudu se sídlem v Hostouni (na Šumavě) mne naléhavě žádá, abych touto interpelací zakročil ve prospěch další elektrisace západních Čech, která uvázla.

Zákon ze dne 2. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., který byl krátce před vánoci prodloužen do konce r. 1932, pamatuje na poskytování státních podpor potřebným obcím a elektrisačním družstvům.

Dokud bylo prováděním tohoto zákona pověřeno ministerstvo zemědělství, byly tyto podpory bez závad vypláceny všem obcím elektricky osvětlovaným (elektrisačním družstvům), které prokázaly potřebnost zákonem požadovanou. Když tuto agendu převzalo ministerstvo veřejných prací, poskytnutí subvence vázalo se a váže na podmínku, že se uchazeč o podporu zavazuje dovoliti elektrárně, aby dodávku proudu přes transformátor a místní síť obce (družstva) provedla přímo až k jednotlivému spotřebiteli. (Bod 5. subvenčních podmínek. ) Na takovou vázanost zákonodárce nepomýšlel a nedá se odůvodniti ani žádným ustanovením zákona, nýbrž jest to nepřípustné, čistě správní

opatření ministerstva veřejných práci. Takovým, opatřením připravují se obce a elektrisační družstva úplně o zisk z dodávky proudu, kterého nezbytně potřebuji k umoření a zúročení půjček uzavřených na elektrisaci.

Nedosti na tom, ministerstvo nyní žádá, aby obce a družstva, které se ucházejí o stavební příspěvek, odprodaly své sítě elektrárně, aby mohly tento příspěvek vůbec dostati, i když svou potřebu sebe více prokázaly. Přejímací podmínky, které byly vypracovány prý na příkaz ministerstva veřejných prací na př. elektrisačním svazem pro severní pošumavské okresy v Tachově (ve Stříbře), jsou pro odevzdávající tak nepříznivé, že jich nelze považovati ani za základ vyjednávání. Podle těchto smluv dostaly obce (elektrisační družstva) za své místní sítě nejvýše 20-25% někdejší stavební ceny, a to nikoliv snad v hotových penězích, nýbrž 50% z toho v podílech a zbytek ponechává si elektrisační svaz jako půjčku, která se má zúročiti asi 4 1/2% a splatiti teprve po 30 letech. Obce elektřinou osvětlované a družstva měly by po uzavření tohoto obchodu i dá-

le hraditi úroky a úmor vypůjčeného stavebního kapitálu, přes to, že jim toto zařízení již nepatří. Uvedené odevzdávací smlouvy samy zasahuji hluboko do soukromého majetkového práva jednotlivých odběratelů proudu, na nichž se žádá, aby domácí instalace a počítadla, pořízené za vlastní peníze, rovněž odevzdali elektrisačnímu svazu. O nějaké náhradě za to se ve smlouvě nemluví. Po odevzdání sítě rovněž nenastane snížení ceny proudu, poněvadž lze fakty dokázati, že již dnes obce, které svou síť buď úplně nebo jen částečně zaplatily, svým odběratelům proudu již nyní účtují daleko nižší sazbu, než kterou předpokládají přejímací smlouvy. Vždyť by jistě bylo účelem založení obecně prospěšných elektráren, aby proud byl prodáván spotřebitelům tak levně, jak jen možno. Kdyby obce a elektrisační družstva prodaly své sítě, dosáhlo by se tedy opaku.

Tyto poměry způsobily, že elektrisace západních Cech, která v letech 1926-1930

skvěle postupovala, byla úplně ochromena, poněvadž obce pro špatnou finanční situaci nemohou bez státního příspěvku zřizovati sítě. Četné obce a družstva čekají již po léta na vyplacení subvencí, které jim byly slíbeny a kterých ministerstvo veřejných prací nevyplácí, poněvadž se zdráhají zařízení svých místních sítí postoupiti elektrisačnímu svazu za uvedených podmínek.

Podepsaní si tedy dovolují tázati se pana ministra veřejných prací:

1. ) Zná poměry zvláště v oblasti elektrisačního svazu pro severní pošumavské okresy?

2. ) Jest ochoten naříditi, aby bod 5. nynějších subvenčních podmínek, který není Zákonem odůvodněn, byl z těchto podmínek úplné vypuštěn?

3. ) Hodlá naříditi, aby již povolené, ale ještě k výplatě nepoukázané subvence byly uchazečům o stavební příspěvek vyplaceny co nejdříve?

V P r a z e, dne 15. února 1932.

Dr. Hassold,

dr. Schollich, inž. Kallina, Krebs, Simm, inž. Jung, Kasper, dr. Petersilka, Bobek, Stenzl, Krumpe, Eckert, Scharnagl, Prause, Greif, Kunz, Zajíček, Knirsch, Köhler, Horpynka, dr. Hanreich, Matzner, dr. Keibl, Geyer, dr. Rosche, Oehlinger, Schubert,

dr. Peters, dr. Bacher.