Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.

III. volební období,

5. zasedáni.

1622. Vládní návrh.

Zákon

ze dne........._____....................................................1932,

kterým jednak doplňují se a mění zákony:

ze dne 9. října 1924, č. 237 Sb. z. a n., kterým se zřizuje Zvláštní fond pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů, ze dne 10. října 1924, č. 238 Sb. z. a n., kterým se zřizuje Všeobecný fond peněžních ústavů v republice Československé, a ze dne 10. října 1924, č. 239 Sb. z. a n., o vkladních knížkách (listech), akciových bankách a o revisi bankovních ústavů, jednak upravují se některé poměry peněžních ústavů a jiných peněžních podniků a akciových společností.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

část první.

Doplňky a změny zákona ze dne 9. října 1924, č. 237 Sb. z. a n., kterým se zřizuje Zvláštní fond pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů.

čl. I. § 3 mění se takto:

(1) Fond spravuje a zastupuje kuratorium o 21 členech a 19 náhradnících.

(2) členy kuratoria (náhradníky) jmenuje a odvolává vláda po návrhu ministra financí, učiněném v dohodě s ostatními zúčastněnými ministry (§ 19). Při jmenování členů (náhradníků) budiž k tomu přihlédnuto, aby pokud možno byly v kuratoriu zastoupeny rovnoměrně skupiny ústavů uvedené v § 2 pod a) až d); předseda, jeho náměstek a ostatní členové (náhradníci) buďtež jmenováni ze stát-

nich úředníků a jiných zájmově nezúčastněných kruhů jako zástupcové vlády. K novému obsazení kuratoria zpravidla nechť dojde po uplynutí každého pětiletí; dosavadní člen (náhradník) může býti opět jmenován.

(3) úřad člena kuratoria (náhradníka) jest úřadem čestným a bezplatným.

(4) členové kuratoria (náhradníci) jsou povinni, i když jimi býti přestali, zachovávati mlčenlivost o poměrech ústavů (§ 2), jež seznali při vykonávání svého úřadu. Této povinnosti mohou býti zproštěni jen ústavem, o jehož poměry jde; kdo ji poruší, bude odvolán a potrestán, není-li čin přísněji trestný, soudem pro přestupek vězením od jednoho do čtrnácti dnů nebo peněžitým trestem od 50 Kč do 10. 000 Kč.

(5) Státní úředníci, kteří byli členy kuratoria (náhradníky), nesmějí před uplynutím pěti let poté, kdy byli přeloženi na trvalý odpočinek nebo vystoupili ze státní služby, vstoupiti ať přímo nebo nepřímo do služeb ústavu, jemuž se dostalo podpory z fondu, anebo státi se členem jeho správních nebo dozorčích orgánů; výjimky jsou přípustný toliko se svolením ministra financí.

čl. II. § 8 mění se a doplňuje takto:

(1) Základnu pro stanovení příspěvku tvoří u ústavů, uvedených v § 2 pod a), akciový (kmenový) kapitál, který má nárok na dividendu za rok rozhodný pro příspěvkovou povinnost nebo by měl takový nárok, kdyby se dividenda vyplácela.

(2) U ústavů, uvedených v § 2 pod b) a c), jest příspěvkovou základnou přebytek výtěžků nad provozními náklady, podávající se z řádně schválené účetní závěrky ústavu za rozhodný rok. Provozními náklady se kromě úroků z přijatých cizích peněz, správních výloh, ztrát skutečně nastalých a odpisů, úměrných přecenění jednotlivých aktiv aneb opotřebení nebo znehodnocení inventáře nebo budov ústavu, uznávají, pokud se týče, k výtěžkům se nečítají toliko:

a) Příspěvky, dary a jiná bezúplatná věnování, pokud jich vyžaduje provozování podniku.

b) Odměny vyplácené osobám, které jsou ve služebním poměru k ústavu. Odměny, vyplácené voleným funkcionářům ústavu, lze čítati mezi provozní náklady jen potud, pokud

tyto odměny jsou skutečnou úplatou za služby, které by jinak musily konati placené síly zaměstnanecké; peníz vyplacený voleným funkcionářům náhradou cestovného lze uznati provozním nákladem jen do výše náhrady přiměřených cestovních výloh.

c) Příděly pensijním fondům, pokud jest potřebí tvořiti tyto fondy, aby byly řádně uhrazeny pensijní závazky ústavu.

d) Příděly reservám určeným na hrozící ztráty určitého druhu jednotlivě přesně označené.

e) Nerealisované kursovní zisky přidělované reservám určeným na kursovní ztráty na cenných papírech a na vyrovnání jejich kursovních rozdílů.

f) Odpisy ztrát z minulých let v bilanci vykázaných.

(3) Kuratoriu náleží zkoumati odůvodněnost a přiměřenost odpisů, bezúplatných věnování, odměn a přídělů (odst. 2. ) a sledovati použití těchto přídělů. Požádá-li o to kuratorium, jest ústav povinen předložiti mu potřebné k tomu výkazy a doklady.

čl. III. (1) §9, odst. 1., mění se takto:

Příspěvek činí u ústavů, uvedených v § 2 pod b) a c), 10% příspěvkové základny stanovené v § 8, odst. 2.

(2) V § 9, odst. 2. pod e) a f) určené sazby ,, 1/4%" a "1/10%" zvyšují se na "3/4%" a "2/10%". Tamže pod a) až d) určené sazby "11/4%",,, 1%", "3/4%" a "1/2. %" zvyšují se na "13/4%", "11/2, %", "11/4%" a "1%". Bankovní společnosti, kterým byla poskytnuta podpora přede dnem účinnosti tohoto zákona, jsou, platí-li příspěvky podle sazeb uvedených ve větě druhé, povinny odváděti fondu až do zániku jeho právní osobnosti (§ 28) ještě přirážku ve výši 50% placených příspěvků; předtím tato povinnost zanikne deseti ročními platbami přirážky.

(3) Jestliže výnosem zvýšených sazeb a přirážky podle odst. 2., jakož i splácením podpor podle čl. XXXVII nezvýší se příjmy fondu v některém roce o 25, 000. 000 Kč, přikáže ministr financí fondu ze státních příjmů nedostávající se peníz, nejvýše však 20, 000. 000 Kč. Pakliže řádné příjmy fondu trvale dostoupí peníze, jehož jest potřebí, aby bylo plně kryto zúročení a umoření veškerých fondem vydaných dluhopisů, může vláda nařízením přímě-

řeně snížiti příspěvkové sazby podle odst. 2. zvýšené.

Čl. IV.

V § 12 vkládá se po slově "Ministr". slovo "financí".

Čl. V. § 22 doplňuje se takto:

K plnění povinností, uložených v § 8, odst 3. a § 11, odst. 1., mohou býti orgánové liknavých ústavů kuratoriem donuceni pořádkovými pokutami až do 10. 000 Kč. Tyto pokuty plynou do pokladny fondu.

Čl. VI.

(1) Fondových dluhopisů., jež ještě bude lze vydati na základě řádných příjmů fondu, může vláda po návrhu ministra financí použíti k doplnění podpor, které byly již dříve některým ústavům fondem poskytnuty k úhradě ztrát vzniklých poválečnými poměry (§ 13) a objevily se nedostačujícími. Ministr financí, než podá návrh, vyslechne kuratorium.

(2) Veškeré předpisy zákona č. 237/1924 Sb. z, a n. o fondových dluhopisech platí též o fondových dluhopisech podle odst. 1. vydaných, s jedinou odchylkou od § 14, odst., 1., věty první cit. zákona, že tyto fondové dluhopisy mohou býti splaceny nejen slosováním, nýbrž též nákupem na volném trhu za běžnou cenu pod jmenovitou hodnotou.

část druhá.

Doplňky a změny zákona ze dne 10. října 1924, č. 238 Sb. z. a n., kterým se zřizuje Všeobecný fond peněžních ústavů v republice československé.

čl. VII.

§ 5, odst. 2. a 3. mění se takto:

(2) Skupina I. sestává ze zemských úvěrních ústavů, spořitelen (§ 3, odst 1. pod a) a okresních záložen hospodářských.

(3) Skupina II. sestává ze záložen, okresní záložny hospodářské vyjímajíc, a z úvěrních společenstev (družstev; § 3, odst. 1. pod b).

čl. vin.

§ 7 mění se takto:

(1) Fond spravuje a zastupuje kuratorium o 15 členech a tolikéž náhradnících, které jmenuje a odvolává vláda po návrhu ministra financí v dohodě s ministry vnitra, průmyslu, obchodu a živností, zemědělství a sociální péče. Před podáním návrhu na nové obsazení kuratoria, k němuž zpravidla nechť dojde po uplynutí každého pětiletí, buďtež slyšeny svazy a jiná ústředí příslušníků fondu; dosavadní člen (náhradník) může býti opět jmenován. Při jmenování budiž k tomu přihlédnuto, aby byla v kuratoriu zastoupena každá skupina příslušníků (§5) pěti členy a tolikéž náhradníky.

(2) členové kuratoria zvolí si ze svého středu předsedu a jeho 2 náměstky.

(3) úřad člena kuratoria (náhradníka) jest úřadem čestným a bezplatným.

(4) členové kuratoria (náhradníci) jsou povinni, i když jimi býti přestali, zachovávati mlčenlivost o poměrech příslušníků fondu, jež seznali při vykonávání svého úřadu. Této povinnosti mohou býti zproštěni jen ústavem, o jehož poměry jde; kdo ji poruší, bude odvolán a potrestán, není-li čin přísněji trestný, soudem pro přestupek vězením od jednoho do čtrnácti dnů nebo peněžitým trestem od 50 Kč do 10. 000 Kč.

čl. IX.

V § 11, odst. 1., určená sazba 11/2% zvyšuje se na 3%.

Čl. X.

§ 12, odst. 1., doplňuje se a mění takto:

Jakmile dosáhne fond některé skupiny (§ 6, odst. 2. ) takové výše, že se dosažení jeho účelu jeví býti zabezpečeno, vláda na návrh kuratoria, doporučený ministrem financí, sníží, po případě zastaví placení příspěvků do tohoto skupinového fondu.

Čl. XI. § 16 mění se a doplňuje takto:

(1) Nelze-li ústav žádající za výpomoc zachrániti proto, že jeho pasiva i po úplném použití jeho vlastního jmění nejsou z převážné části kryta aktivy, budiž, dopouštějí-li to fondové prostředky (§ 15), poskytnuta nejvýš taková výpomoc, aby věřitelé všeobecni, t. j.

vkladatelé a jiní věřitelé, jichž pohledávky by náležely v konkursu do třetí třídy, mohli býti do 80% těchto svých pohledávek uspokojeni.

(2) Nedopouštějí-li fondové prostředky, aby všichni věřitelé (odst. 1. ) byli v takové míře uspokojeni, může býti části výpomoci použito k výhodnějšímu uspokojení některých skupin Věřitelů hodných zvláštního zřetele.

(3) Uspokojení z výpomoci může býti zčásti neb úplně odepřeno věřitelům, kteří za okolností příčících se pojmu dobrých mravů v obchodu vkladovém sobě vymínili nebo dali poskytovati, ať přímo, ať vedlejšími výhodami, úrok vyšší, než který jest obecně poskytován ústavy stejného druhu ze vkladů neb zápůjček podobného druhu a způsobu. Pro posouzení těchto poměrů budiž vyžádáno dobré zdání ústředního smírčího orgánu (§ 18 a násl. vlád. nařízení ze dne 23. února 1928, č. 30 Sb. z. a n., kterým se stanoví korporace a orgány povolané pro smírčí řízení ve věcech nekalé soutěže a vydávají předpisy o řízení před nimi).

(4) Poskytnutím výpomoci podle odst. 1. přecházejí nároky ústavu na náhradu škody, způsobené orgány ústavu, na fond. Kuratorium jest povinno vymáhati tyto nároky; od jejich vymáhání může upustiti toliko tehdy, je-li důvodná obava, že by exekuce proti zavázané osobě neměla úspěchu.

(5) Peníz nabytý z uplatnění náhradních nároků (odst. 4. ) náleží skupinovému fondu neb dílčímu fondu skupinovému, z něhož výpomoc byla poskytnuta; převýší-li poskytnutou výpomoc, použije se ho k jejímu doplnění.

Čl. XII.

§ 20, odst. 3. a 4. mění se takto:

(3) Rozhodčí výbor skládá se z 5 členů a 3 náhradníků; náhradníci nastupují za členy, kteří dočasně nemohou vykonávati svůj úřad. členy rozhodčího výboru (náhradníky) jmenuje a odvolává vláda po návrhu ministrů financí, vnitra a spravedlnosti; alespoň dva členové a jeden náhradník buďtež jmenováni z osob práva znalých. K novému obsazení rozhodčího výboru zpravidla nechť dojde po uplynutí každého pětiletí; dosavadní člen (náhradník) může býti opět jmenován.

(4) Ustanovení § 7, odst. 3. a 4. platí obdobně i o členech (náhradnících) rozhodčího výboru.

část třetí.

Doplňky a změny zákona ze dne 10. října 1924, č. 239 Sb. z. a n., o vkladních knížkách (listech), akciových bankách a o revisi bankovních ústavů.

ČI. XIII.

§ l mění se v odst. 2. a doplňuje novými odst. 5. a 6. takto:

(2) Vkladní knížkou (listem) podle tohoto zákona jest stvrzenka o peněžním vkladu, která jest zařízena tak, aby vykazovala stav (saldo) vkladu po vyznačení změny v jeho výši. Vydávati vkladní knížky (listy) bez skutečného vkladu jest zakázáno.

(5) V záhlaví vkladní knížky (listu) musí býti zřetelně vyznačeny plná úroková sazba, sazby veškerých srážek a z toho vyplývající čistá sazba úroková; změny uvedených sazeb musí býti při nejbližším předložení vkladní knížky (listu) stejně vyznačeny zároveň se dnem, od kterého platí. Jest zakázáno, aby vydatel vkladní knížky (listu) hradil srážky zákony předepsané ze svého.

(6) Peněžní ústavy, jež Národní banka československá k tomu vyzve, jsou povinny zasílati jí měsíční výkazy úhrnného stavu vkladů podle jejich druhů (na vkladní knížky nebo listy, na pokladniční poukázky a v běžném účtu) a úhrnného stavu dlužníků.

ČI. XIV. § 2 mění se a doplňuje takto:

(1) Vedle spořitelen ve smyslu zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 302 Sb. z. a n., i spořitelen, uvedených v § 33, odst. 3. téhož zákona, jsou oprávněny vydávati vkladní knížky (listy):

a) záložny utvořené z fondů kontribučenských a berních, pokud jsou pod veřejným dozorem;

b) za podmínek v odst. 2. a 3. uvedených záložny, zřízené podle spolkového zákona ze dne 26. listopadu 1852, č. 253 ř. z. (záložny spolkové), dále úvěrní společenstva (družstva), t. j. společenstva (družstva), která podle svých stanov provozují výlučně neb z převážné části úvěrní obchody, zřízená buď podle zákona o výdělkových a hospodářských společenstvech ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z., nebo podle zák. čl. XXXVII/1875 o obchodním zákonu anebo podle zák. čl. XXIII/1898

o hospodářských a živnostenských družstvech úvěrních, a konečně svazy (ústředí) společenstev (družstev), které jsou úvěrními společenstvy, byť by po případě zároveň i vykonávaly podle platných zákonů revise přičleněných společenstev;

c) zemské úvěrní ústavy oprávněné k tomu podle svých stanov;

d) za podmínek § 3 společnosti akciové a společnosti s ručením obmezeným provozující bankovní a peněžní obchody.

(2) ústavy v odst. 1. pod b) uvedené, vyjma založily spolkové, jsou oprávněny vydávati vkladní knížky (listy),

1. jsou-li pod dozorem svazu (ústředí) zmocněného podle platných zákonů k jejich revisi (revisního svazu); u svazů (ústředí) těchto ústavů může dozor svazový nahrazen býti dozorem zemského výboru podle § 14 zákona ze dne 10. června 1903, č. 133 ř. z., o revisi výdělkových a hospodářských společenstev a jiných spolků;

2. náleží-li kromě toho podle stanov, zapsaných ve společenstevním (obchodním) rejstříku, k předmětu jejich podnikání přijímání vkladů na vkladní knížky (listy). Stanovy aneb změny stanov, tento předmět podnikání připouštějící, lze zapsati ve společenstevním (obchodním) rejstříku jen tehdy, prokáže-li se soudu, že počet přihlášených členů činí alespoň 20, jde-li o společenstvo (družstvo) s ručením neobmezeným, a alespoň 50, jde-li o společenstvo (družstvo) s ručením obmezeným, jichž plně a hotově splacené závodní podíly kromě zápisného ve výši alespoň 10% těchto podílů činí u společenstev (družstev) s ručením neobmezeným úhrnem alespoň 3. 000 Kč a u ostatních alespoň 30. 000 Kč. Dále jest prokázati prohlášením svazu (ústředí), vyhovujícího ustanovení pod 1., že společenstvo jest jeho členem, aneb že bude jím za člena přijato, jakmile se zřídí; u svazu (ústředí) jest potřebí prohlášení některého revisního svazu neb zemského výboru, že svaz (ústředí) jest podroben jeho dozoru.

(3) Záložny spolkové smí vydávati vkladní knížky (listy), vyhovují-li podmínce, uvedené v odst. 2. pod. 1., spočívájí-li podle svých stanov na vzájemnosti a připouštějí-li jejich stanovy tyto vkladové obchody.

Čl. XV.

§ 3 mění se takto:

(1) Společnosti akciové a společnosti s ručením obmezeným jsou oprávněny vydávati

vkladní knížky (listy) jen s povolením ministerstva financí v dohodě s ministerstvem vnitra.

(2) Společnostem (odst. 1. ), které takové povolení dosud nemají, může je ministerstvo financí uděliti,

a) mají-li hlavní sídlo v tuzemsku,

b) trvají-li alespoň 3 léta,

c) vykazují-li v poslední řádně schválené bilanci akciový (kmenový) kapitál alespoň 10, 000. 000 Kč a reservy určené na ztráty alespoň ve výši 15% tohoto kapitálu,

d) prokáží-li potvrzením revisního oddělení revisního a důvěrnického společenstva (§ 18), že bankovní a peněžní obchody úspěšně provozovaly po uvedenou dobu nepřetržitě a že akciový (kmenový) kapitál a na ztráty určené reservy, jak je bilance vykazuje, jsou úplně uhrazeny.

(3) Ustanovení odst. 2. platí obdobně, Žádá-li znovu o povolení společnost, které bylo oprávnění vydávati vkladní knížky (listy) odňato (§4).

(4) Každý člen představenstva společnosti, která přijímá vklady na vkladní knížky (listy), a vedoucí úředník představenstvu bezprostředně podřízený ručí bez újmy povinnosti k náhradě zaviněné škody za tyto vklady ve výši 1/4 % ve stanovách vykázaného akciového (kmenového) kapitálu společnosti, nejméně však penízem 50. 000 Kč; ručení nezanikne vystoupením z představenstva nebo ze služeb banky. Ručení nelze uplatňovati proti osobám, za jejichž úřadování nenastaly skutečnosti, které přivodily nebo zhoršily stav společnosti naznačený v odst. 6. Nedobude-li se uplatněním ručení alespoň peníze Činícího 3% akciového (kmenového) kapitálu ve stanovách vykázaného, rozvrhne se zbytek na všechny podle předešlých ustanovení zavázané osoby, které jsou schopné plně zaplatiti, rovným dílem.

(5) Jestliže společnost přijala vklady na vkladní knížky (listy), ač k tomu nebyla vůbec oprávněna, anebo poté, co jí bylo oprávnění k tomu odňato (§ 4), ručí nadto za veškeré vklady takto neprávem přijaté všechny osoby, jež v té době byly členy představenstva nebo vedoucími úředníky jemu bezprostředně podřízenými, rukou společnou a nerozdílnou.

(6) Ručení podle odst. 4. a 5. lze uplatňovati:

a) prohlásí-li se na jmění společnosti konkurs,

b) zahájí-li se u ní řízení vyrovnací,

c) je-li podle revisní zprávy (§29, odst. 1. a. 3. ) splnění závazků společnosti ze vkladních knížek (listů) ohroženo.

(7) žaloba přísluší v případě odst. 6. pod a) správci konkursní podstaty, jinak příslušnému orgánu společnosti nebo v zastoupení společnosti revisnímu oddělení revisního a důvěrnického společenstva (§ 18). Toto revisní oddělení může kdykoli vstoupiti do sporu zahájeného příslušným orgánem společnosti a toliko s jeho schválením smí orgán společnosti uzavříti ve sporu smír, upustiti od podané žaloby, vzdáti se žalobního nároku a ujednati klid řízení delší než 3 měsíce.

(8) Prostředky, jichž bylo nabyto podle ustanovení předešlých odstavců, tvoří v řízení konkursním a vyrovnacím a při likvidaci společnosti oddělenou podstatu ku přednostnímu stejnoměrnému uspokojení nároků ze vkladů na vkladní knížky (listy); jinak připadnou společnosti.

Čl. XVI. § 4 mění se takto:

(1) Oprávnění podle § 3 vydávati vkladní knížky (listy) může býti společnosti ministerstvem financí v dohodě s ministerstvem vnitra odňato,

a) neodstraní-li společnost včas závad, jež odstraniti bylo jí pravoplatným nálezem podle § 29 uloženo,

b) přestoupí-li zákaz vyslovený v § l, odst. 2.,

c) nevyhoví-li povinnosti uložené v § 13, odst. 1.,

d) nařídí-li se pro ni příročí,

e) objeví-li se při sestavování výkazu stavu (§9, odst. 4. ) neb roční účetní závěrky anebo z revisní zprávy (§ 29, odst. 1. a 3. ), že společnost utrpěla celkem ztrátu, která snižuje reservy na ztráty určené pod 157, akciového (kmenového) kapitálu ve stanovách vykázaného.

Odnětí oprávnění vydávati vkladní knížky (listy) budiž představenstvem uvedeno ve známost vývěskou na pokladnách společnosti.

(2) Z důvodu, uvedeného v odst. 1. pod e), nelze oprávnění vydávati vkladní knížky (listy) zpravidla odníti, složí-li osoby, uvc-

dené v § 3, odst. 4., do 2 měsíců ode dne sestavení dotčeného výkazu stavu nebo dotčené roční účetní závěrky aneb ode dne sdělení obsahu revisní zprávy (§ 29, odst. 1. ) z vlastních prostředků jistotu podle odst. 3. a oznámí-li to v téže lhůtě ministerstvu financí. Věnovací prohlášení, jimiž se taková jistota zřizuje, jsou poplatků a kolků prosta.

(3) Jistotu podle odst. 2. složiti jest v cenných papírech sirotčí jistoty na burse znamenaných v kursovní hodnotě podle posledního kursu přede dnem složení, která, když se reservy na ztráty určené snížily pod 10%, činí alespoň 5% akciového (kmenového) kapitálu ve stanovách vykázaného, při menším pak snížení takových reserv rovná se alespoň penízi, jehož jest potřebí k jejich doplnění na 15%. Tyto cenné papíry musejí býti i s věnovacím prohlášením uschovány odděleně od ostatního jmění společnosti pod spoluzávěrou vládního komisaře a zajišťují splnění závazků z ručení podle § 3.

(4) Kdo přestal býti členem představenstva neb vedoucím úředníkem představenstvu bezprostředně podřízeným, má nárok na uvolnění cenných papírů ze závěry podle odst. 3. jen v míře, v jaké ke složení jistoty přispěl, a teprve po třech letech poté, kdy valná hromada společnosti platně schválila poslední účetní závěrku za správní období, v němž ještě takový řad zastával; byť by řečená lhůta prošla, lze požadované uvolnění jistoty odepříti, dokud se pravoplatně nerozhodne, že uplatněné ručení podle § 3 dotčenou osobu nepostihuje. Celou jistotu lze ze závěry propustiti jen se svolením ministerstva financí, jež je udělí, podá-li se potvrzením revisního oddělení revisního a důvěrnického společenstva (§ 18) průkaz, že na ztráty určené reservy společnosti opět dostoupily alespoň výše uvedené v odst. 1. pod e).

(5) Výhoda daná v odst. 2. zanikne, jestliže jistota, uvolněná částečně podle odst. 4., věty první, nedoplní se na původní výši do dvou měsíců ode dne uvolnění dotčených cenných papírů ze závěry.

(6) Bylo-li oprávnění vydávati vkladní knížky (listy) odňato, jest zakázáno vydávati nové vkladní knížky (listy) nebo přijímati nové vklady na vkladní knížky (listy) již vydané.

Čl. XVII.

§ 6 doplňuje se takto: (1) Akciové banky, t. j. akciové společnosti provozující bankovní a peněžní obchody, mo-

hou býti zřizovány jen se státním povolením, jež podle volné úvahy uděluje ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí a zúčastněnými ministerstvy. O zřízení a obsahu společenské smlouvy (stanov) musí býti sepsána soudní neb notářská listina.

(2) Každé usnesení valné hromady akcionářů banky, které má za předmět pokračování ve společnosti, zvýšení akciového kapitálu, jeho snížení neb jinou změnu v ustanoveních společenské smlouvy (stanov), potřebuje ku své platnosti zřízení notářské neb soudní listiny jakož i státního schválení (odst. 1).

(3) Zrušení akciové banky splynutím s jiným peněžním ústavem může se státi jen se státním schválením (odst. 1. ).

(4) Akciová banka může býti zrušena opatřením ministerstva vnitra, učiněným v dohodě s ministerstvem financí a zúčastněnými ministerstvy, ztratí-li více než polovinu akciového kapitálu, přestupuje-li zákony neb v podstatných směrech společenskou smlouvu (stanovy), aneb nesplní-li podmínek, za kterých se jí dostalo státního povolení.

(5) Akciové banky, ať mají hlavní sídlo zde nebo v cizině, smějí zřizovati pobočné závody (pobočky, expositury, platebny, jednatelství atp. ) jen se státním povolením. Obcházeti tento předpis zejména zřizováním samostatných peněžních ústavů, aby vykonávaly službu pobočných závodů, anebo pověřením jiného peněžního ústavu působností pobočného závodu, jest zakázáno.

Čl. XVIII.

§ 7 mění se a doplňuje takto: Akciovým bankám jest zakázáno:

a) Obchodovati se zbožím; dovoleny jsou toliko komisionářský velkoobchod se zbožím a surovinami na účet podniků, které jsou s bankou v obchodním spojení, a příležitostná koupě a prodej zboží neb surovin k záchraně vlastních pohledávek.

b) Sjednávati neb zprostředkovati obchody nebo převody nemovitostí se členem dozorčí rady banky, se členem představenstva se služební smlouvou, s vedoucím úředníkem (§ 36, odst. 2. a 3. ) a jiným zaměstnancem banky, ačli nejde jen o vklady neb úschovy (deposita); vládní nařízení, stanovící zásady jednacího řádu (§ 9, odst. 3. ), může připustiti i některé jiné druhy obchodů, při nichž podle je-