Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.
III. volební období.
5. zasedáni.
1612.
Odpovědi:
1. min. zemědělství na interp. posl. Srby, Koudelky a soudruhů o neoprávněných disposicích zmocněného ministra dra Pazderky se státními penězi (tisk 1447/ XV),
II. vlády na interp. posl. Lance, inž. Záhorského, Haliny a druhů o naléhavě potřebě vyšší i nižší státní průmyslové školy v Mostě (tisk 1318/ IX),
III. min. financí na interp. posl. Seidla, Chalupy a soudruhů o obsazení volných systemisovaných míst v kancelářských službách ministerstva financí (ústředí) a zemského finančního ředitelství v Praze (tisk 1407/ V),
IV. min. školstva a národnej osvěty na interp. posl. Siváka a druhov o zakládaní a honorováni slovenských lektorátov na zahraničných univerzitách (tisk 1318/ VIII),
V. min. spravedlnosti na interp. posl. Kubače a soudruhů o případu poslance Majora (tisk 1447/ IV),
VI. předsedy vlády a min. zemědělství na interp. posl. Husnaje a soudruhů o pronajmutí voroplavby rumunskému podnikateli v obvodu ředitelství státních lesů a statků v Rachově (tisk 1507/ V),
VII. min. veřejných prací na interp. posl. Fedora a druhů o zredukování pracovní doby báňských dělníků v Báňské Štiavnici a okolí a o sestátnění bratrské ústřední pokladny (tisk 1210/ XIV),
VIII. vlády na interp. posl. Hrušovského, Polívky a druhů o provedení investičních prací (tisk 1130/ III).
IX. min. národní obrany na interp. posl. Polívky a druhů ve věci tragického neštěstí způsobeného vojenským granátem na cvičišti Ladové u Lučence (tisk 1447/ XIX),
X. min. veřejných prací a min. soc. péče na interp. posl. Krumpe, Greifa a druhů o nesnesitelných poměrech při veřejných stavbách v severních Čechách (tisk 1305/ XV),
XI. min. železnic na interp. posl. Scharnagla a druhů, že není ochranných závor na trati místní dráhy Planá-Tachov (tisk 1305/ X),
XII. min. vnitra na interp. posl. Krebse a druhů o chováni četníků k německým tělocvičným spolkům (tisk 1445/ XVII),
XVIII. vlády na interp. posl. Suroviaka a druhů stran revise Školského vzděláni státních úředníků I. a II. služební třídy (tisk 1379/IV),
XIV. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Gottwalda a soudruhů o zadržení telegramu klubu poslanců komunistické strany v Československu (tisk 1447/XVII),
XV. min. železnic na interp. posl. Polívky, Hrušovského a druhů ve věci špatného spojení na Myjavské dráze (tisk 1447/XVIII).
XVI. min. financí na interp. posl. Seidla, Chalupy, Husnaje a soudruhů o přemísťování zaměstnanců finančního resortu Podkarpatské Rusi do země Moravskoslezské (tisk 1407/VI),
XVII. min. vnitra na interp. posl. Novotného a soudruhů o jednání okresního úřadu v Lanškroune (tisk 1447/VIII),
XVIII. min. zahraničních věcí, min. financí a min. veřejných prací na interp. posl. Hokky a druhov o dopravních nesnázích, vzniklých odevzdáním silnice Ďakovo-Halmeu Rumunsku, ochromujících hospodářský život 11 obci v Československu (tisk 1305/VIII),
XIX. min. vnitra na interp. posl. Windirsche a druhů o zákazu zájezdu na jazykové hranice do Hodkovic v Čechách dne 20. září 1931 (tisk 1422/II),
na interp. posl. dra Keibla, Bobka a druhů o zákazu, aby ještědsko-jizerská župa Svazu Němců v Cechách konala zájezd na jazykové hranice do Hodkovic u Liberce, zamýšlený na 13. září 1931 (tisk 1447/XX), a
na interp. posl. Köhlera a druhů o zákazu zájezdu na jazykové hranice do Hodkovic dne 20. září 1931 (tisk 1447/XXI),
XX. min. školství a národní osvěty na interp. posl. dra Hassolda a druhů o umístěni některých oddělení německé vysoké školy technické v Praze (tisk 747/XV).
1612/I.
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci poslanců Ant. Srby, Jana Koudelky a soudruhů
o neoprávněných disposicích zmocněného
ministra dra Pazderky se státními penězi
(tisk 1447/XV).
Při posledním dostihovém dnu dne 28. října 1931 konal se dostih, který Československý Jockey-Club vypsal pod názvem »Cena hřebčína Kladrub, jízda pánů, o 5. 200 Kč. Ředitelství státního hřebčína kladrubského se souhlasem ministerstva zemědělství věnovalo místo uvedené peněžité ceny pro tento dostih čestnou cenu pro vítězného jezdce, a to stříbrný podnos v ceně 1. 100 Kč. Tento dostih skončil současným vítězstvím hřebce Tasso, v sedle E. Mauve, a státního hřebce Reos, v sedle inž. Tichota. Ředitelství
Čsl. Jockey-Clubu - pp. H. Kasalický, št. kap. Kačer a A. Stýblo - obrátilo se před udělením čestné ceny na odborového přednostu dra Pazderku, který byl na závodišti přítomen jako oficielní zástupce ministerstva zemědělství, zda by ministerstvo zemědělství za hřebčín kladrubský podle vžitých zvyklostí nevěnovalo pro tento zcela mimořádný případ současného vítězství dvou jezdců ještě jednu čestnou cenu, a to tím spíše, že se jednalo o vítězství a prokázání dobré kvality hřebce ze státního hřebčína. Podle návrhu zástupce ministerstva zemědělství při dostihu věnovalo ministerstvo zemědělství částku 1. 100 Kč na zakoupeni čestné ceny i pro druhého vítěze.
Nutno také poukázati na to, že dostihové podniky sledují především s chovného hlediska důležitou otázku účelného výběru, a nebylo by proto správno nazírati na ně jen jako na podniky zábavné.
Přihlížeje k vylíčenému stavu věci, neshledávám příčiny k nějakému dalšímu opatření.
V Praze dne 25. ledna 1932.
Ministr zemědělství: Bradáč, v. r.
1612/ II.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců Josefa Lance,
inž. Záhorského, Aloise Hatiny
a druhů
o naléhavé potřebě vyšší i nižší státní
průmyslové školy v Mostě
(tisk 1318/ IX).
Proti zřízeni státní průmyslové školy s československým jazykem vyučovacím v Mostě není se strany vlády zásadních námitek. Příslušná jednání byla již zavedena a také ve státním rozpočtu na rok 1932 jest již zařazena částka, kterou je pamatováno na přípravné práce na opatření staveniště a projektu budovy pro českou státní průmyslovou školu v Mostě.
V Praze dne 2. února 1932.
Předseda vlády: Udržal, v. r.
1612/ III.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslanců Františka Seidla, Rudolfa Chalupy a soudruhů
o obsazení volných systemisovaných míst
v kancelářských službách ministerstva
financí (ústředí) a zemského finančního
ředitelství v Praze (tisk 1407/ V).
Svízelná finanční situace, nedostatek rozpočtového úvěru v r. 1931 a nezbytná úsporná opatření zavinily, že nemohla býti všecka volná systemisovaná služební místa v osobních stavech kancelářských úředníků a státních zaměstnanců v pomocné kancelářské službě u ministerstva financí a v obvodu zemského finančního ředitelství v Praze obsazena, resp. provedeno povýšení na
volná systemisovaná služební místa v těchto osobních stavech.
V roce 1932 bude provedeno propůjčení volných služebních míst v zmíněných osobních stavech, pokud budou pro to služební důvody a pokud to připustí nutná úsporná opatření personální.
Při tom dlužno upozorniti, že devět služebních míst v osobním stavu kancelářských úředníků pro vlastní službu kancelářskou pro obvod zemského finančního ředitelství v Praze je vyhrazeno a vázáno pro kancelářské úředníky z osobního stavu kancelářských úředníků politické správy v zemi České; místa ta budou též počátkem roku 1932 obsazena, jakmile bude v tomto směru docíleno s politickou správou úplné dohody.
V Praze dne 20. ledna 1932.
Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.
1612/ IV.
Odpověď
ministra školstva a národnej osvěty
na interpeláciu poslanca Jozefa Siváka a druhov
o zakládaní honorováni slovenských
lektorátov na zahraničných univerzitách
(tlač 1318/ VIII).
Ministerstvo školstva a národnej osvěty podporujúc zriaďovanie a vydržovanie lektorátov jazyka československého v zahraničí dbá toho, aby sa v příslušných lektorských cvičeniach hľadelo k českému i slovenskému zneniu jazyka československého. Hľadiac k tomu, nejaví sa potřeba zriaďovať samostatné lektoráty jazyka českého alebo slovenského pri ústavoch zahraničných tak z dôvodov politických ako i rozpočtových.
V Prahe, dňa 15. januára 1932.
Minister školstva a národnej osvěty: Dr. Dérer, v. r.
1612/V.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Františka Kubače a soudruhů
o případu poslance Majora (tisk 1447/IV).
Podle zprávy předsedy senátu krajského soudu v Bratislavě, který rozhodoval v trestní věci poslance Štěpána Majora, dostavilo se v neděli dne 18. října 1931 do jeho úřadovny asi 30 osob žádajících způsobem vyzývavým a výhružným, aby jim všem bylo povoleno navštíviti uvězněného poslance Štěpána Majora. Vysvětlil jim, že taková hromadná návštěva není přípustná ani možná a vyzval je, aby si zvolili 2-3 zástupce, kterým bude návštěva poslance Štěpána Majora povolena.
Když přítomní přes to setrvali na své žádosti a nechtěli místnost opustiti, požádal předseda senátu o zakročení policii, na jejíž vyzvání budovu opustili. Při tom, dle sdělení ministerstva vnitra, nedošlo k nijakému surovému zásahu policejních orgánů.
V Praze dne 22. ledna 1932.
Ministr spravedlnosti: Dr. Meissner, v. r.
1612/VI.
Odpověď
předsedy vlády a ministra zemědělství
na interpelaci poslance Jul. Husnaje a soudruhů
o pronajmuti voroplavby rumunskému podnikateli v obvodu ředitelství státních lesů a statků v Rachově (tisk 1507/V).
Pro přepravu kulatiny ze státních lesů v oblasti ředitelství státních lesů a statků v Rachově na místo spotřeby, případně k normální dráze, používalo se téměř výhradně plaveni dříví ve vorech, při čemž bylo upotřebeno zručných a zapracovaných vorařú, jejichž namáhavě a nebezpečné zaměstnání omezovalo se na 2 dny v týd-
nu, bylo však placeno vysokými sazbami, takže tito voraři nebyli nuceni konati jinou práci.
Kulatina určená pro přepravu do zahraničí byla a jest dosud splavována ředitelstvím ve vorech na ústřední sklad dřeva na řece Tise ve Velkém Bočkově, kde jest předávána na přístavech kupcům, kteří si další přepravu obstarávají sami na vlastní útraty a nebezpečí po Tise jakožto veřejné řece.
V druhé polovině měsíce října 1930 koupila firma Jeremiáš Goldner z Košic asi 4. 000 m3 vorové kulatiny pro vývoz do Maďarska; z této kulatiny bylo do léta 1931 splaveno správou státních lesů na přístavy do V. Bočkova asi 2. 500 m3, zbytek asi 1. 500 m3 měl býti ještě splaven před koncem roku 1931.
Nastavší povodeň v létě 1931 byla příčinou, že větší část vorů umístěných na přístavech ve V. Bočkově byla vržena z vody na břehy, takže je bylo třeba rozebrati, kmeny na vodu spustiti a vory znovu vázati, aby ještě do zimy mohly býti splaveny do Maďarska.
Pro tuto naléhavou práci opatřila si firma Goldner 20 vorařů z druhého břehu Tisy, tedy z rumunské strany obce Vel. Bočkova, protože domácí voraři jednak byli zaměstnáni plavením vorů z V. Bočkova do Vary, jednak měli i jiné zaměstnání, zejména jako dřevorubci v zemích českých.
Celá práce rumunských vorařú trvala 2 týdny, načež po svázáni vorů byly tyto dále plaveny do Vary opět domácími voraři.
Kdyby byla firma nepoužila se svolením okresního úřadu v Rachově a za souhlasu ředitelství státních lesů a statků tamže těchto rumunských vorařú, byly by vory ležely přes zimu na břehu skladu, dřevo by podlehlo zkáze a domácí voraři sami by byli přišli o výdělek, který měli při splaveni dřeva do Vary.
Aby domácí voraři měli i na příště možnost výdělku, musí přijímati l takové zaměstnáni, které se jim v dnešní době naskytne a neodpírati zaměstnání jiné, než jest plavení vorů, protože toto jest nyní omezeno na nejnižší míru vzhledem k nemožnosti prodeje kulatiny pro vývoz do Maďarska.
Přijmutí rumunských vorařú, vlastně dělníků pro vázání vorů, se stalo Jen přechodně a ve zcela výjimečném případě se strany kupce dřeva, ale k prospěchu všech; není proto třeba činiti jiné zvláštní opatřeni pro budoucnost, než přihlížeti k zaměstnávání domácího obyvatelstva, tak jako se dálo se strany správy státních lesů dosud.
V Praze dne 22. ledna 1932.
Předseda vlády: Udržal, v. r.
Ministr zemědělství: Bradáč, v. r.
1612/ VII.
Odpověď
ministra veřejných prací
na interpelaci poslance Mikuláše Fedora a druhů
o zredukováni pracovní doby báňských
dělníků v Báňské Štiavnici a okolí a
o sestátnění bratrské ústřední pokladny
(tisk 1210/XIV).
Státní doly v Báňské Štiavnici a v Hodruši byly již před převratem pasivní a maďarská vláda zamýšlela zavříti je ihned po válce.
Z důvodů sociálních a politických byl po převratu pro zachránění štiavnického bánictva provoz přezkoumán a zmodernisován.
Státní báňské a hutnické závody provedly v posledních letech, jak u závodu v Báňské Štiavnici, tak i v Hodruši rozsáhlé a velmi nákladné výzkumné a investiční práce, jichž výsledkem bylo přebudování uvedených závodů téměř od základu. Účelem těchto investic bylo jednak zabezpečiti budoucnost závodů, jednak snížiti jejich pasivitu.
Pro pokles cen, jak stříbra, tak i olova, již delší doby trvající, a pro všeobecnou krisi odbytovou nebylo však dosaženo druhého účelu a pasivita uvedených závodů v roce 1930 ještě stoupla i po provedených investicích. Cena vyráběných rud kryje stěží jednu třetinu skutečných nákladů, takže deficit za prvé 4 měsíce roku 1931 byl již vyšší než preliminovaná celoroční ztráta.
Za těchto provozních a hospodářských poměrů měl býti provoz omezen nejméně o dva dny v týdnu. Z důvodů sociálních bylo omezení provedeno pouze o jeden den v týdnu a sobota zavedena zásadně jako den nepracovní.
V interpelaci uvedené svátky státem neuznané byly dny nepracovními v letech 1928 a 1929 po čas omezení provozu a pouze v roce 1930 až do 27. dubna 1931, kdy byl normální provoz, pracovalo se v nich na žádost dělnictva. Od opětného omezení provozu se v tyto dny nepracuje.
Rozšíření provozu v Báňské Štiavnici a v Hodruši závisí jen na zlepšení cen kovů.
Co do požadavku sanace bratrské pokladny ministerstvo veřejných prací uznává naléhavost nové úpravy hornického pojištění. Za nynějších hospodářských poměrů však zdá se velmi obtížno opatřiti tolik prostředků, aby pojištění to bylo jednak kapitálově spolehlivě kryto a aby současně nároky důchodců byly dostatečně uspokojivě upraveny. Z toho důvodu nezbývá, než potřebnou novelisaci nynějšího zákona odsunouti
na dobu příznivější. Aby však do té doby bylo Ústřední bratrské pokladně v Praze, která provádí zaopatřovací pojištění horníků, i na dále umožněno vypláceti důchody stanovené zákonem č. 242/1922 Sb. z. a n., přebírá státní pokladna naproti Zemské bance v Praze záruku za úvěr, který tato banka poskytuje na úhradu schodku mezi souhrnem napadlých důchodů a souhrnem prostředků, jež jmenovaná pokladna si může pro své výplaty opatřiti. Jmění Ústřední bratrské pokladny jest totiž již vyčerpáno.
V Praze dne 27. srpna 1931.
Ministr veřejných prací: Inž. Dostálek, v. r.
1612/ VIII.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců Igora Hrušovského, V. Polívky a druhů
o provedení investičních prací (tisk 1130/III).
Investiční činnost ústředních úřadů v roce 1931 objasni nejlépe nížeuvedený výkaz prací a dodávek, pokud byly zadány jednak v I. pololetí, jednak v II. pololetí r. 1931, a porovnání s finančními prostředky dle rozpočtu na tento rok, při čemž budou uvedeny též ony částky, které byly spotřebovány na úhradu některých zadávek a objednávek učiněných již koncem roku 1930.
I. V resortu ministerstva železnic bylo v rozpočtu na rok 1931 na investiční práce a dodávky a na provozní potřeby určeno:
»Na investiční a provozní dodávky jako: lokomotivy, tendry, vozy, automatické brzdy, stavby a rozšíření dílen a udržovací náklady strojního zařízení 321, 970. 700 Kč, na investiční stavby provozní, mimoprovozní a stavby nových drah 465, 800. 000 Kč, na různý provozní materiál jako: uhlí, řezivo, písek, kovy, zboží kožené, textilie, mazadla, pohonné látky a j. 750000. 000 Kč, na opatření služebních oděvů, manipulačních tiskopisů a kancelářských potřeb 31, 777. 000 Kč, úhrnem 1. 569, 547. 700 Kč.
Na objednávky uskutečněné do konce roku 1930 bylo nutno z toho reservovati 70, 981. 828 Kč. práce a dodávky zadané v I. pololetí 1931 vyžádaly si v r. 1931 nákladu 1. 139, 534. 957 Kč, úhrnem 1. 210, 516. 785 Kč.
Na nezadané práce a dodávky investiční a potřeby provozní zbývalo tudíž koncem I. pololetí 1931 359, 030. 915 Kč.
Z toho 243, 366. 125 Kč připadalo na práce a dodávky, zadané počátkem II. pololetí 1931, a zbytek 115, 664. 790 Kč odpovídá zmenšení výsledků provozních a slouží též částečně jako reserva na případná překročení podle postupu prací a dodávek a na různě práce režijní. Pokud jde o vlastní investiční práce a dodávky pojaté do hořejšího výkazu, byla na ně určena rozpočtová částka celkem 433, 154. 100 Kč, mimo výdaje na výstroj vozidel průběžnou brzdou, hrazené vlastními prostředky podniku a řídící se výsledky provozu, jeho potřebou a technickými i časovými možnostmi výroby a montáže. Vzhledem k předvídanému výsledku okrouhle 404 mil. Kč výdaje čistě investičního v r. 1931, v němž nejsou zahrnuty kvóty obnov hrazené vrubem účtu provozního a závislé z valně části rovněž od potřeb a výsledků provozních, vyplývá na vlastničtí investicích z výše řečené částky 115, 664. 790 Kč pouze částka okrouhle 29 mil. Kč ve prospěch provozních výsledků. «
Ministerstvo veřejných prací mělo možnost podle státního rozpočtu, podle zákona o silničním a vodocestném fondu použíti pro investiční stavby v roce 1931: na stavby pozemní 278, 000. 000 Kč. na stavby vodohospodářské podle zákona čís. 50/1931 o vodocestném fondu 203, 000. 000 Kč, na opatření říčního loďstva 9, 200. 000 Kč, na stavby silniční ze státního rozpočtu a z rozpočtu silničního fondu 499, 000. 000 Kč, na stavby mostní, počítajíc v to i subvencování nestátních mostů 21. 800. 000 Kč, na letectví 21, 850. 000 Kč, na elektrisační činnost 66, 800. 000 Kč, a na státní podniky (státní báně a hutě) 33, 570. 000 Kč, úhrnem 1. 133, 220. 000 Kč.
Z tohoto prelimináře bylo nutno především uhraditi nedoplatky částek vzniklých ze zadaných prací v létech minulých a to ve výši 179, 421. 932 Kč, stavební náklad, kterého si vyžádají stavby zadané do konce r. 1930, činil 413, 407. 000 Kč, stavební náklad, kterého si vyžádají stavby zadané v l. pololetí 1931, činí 466, 376. 000 Kč, úhrnem 1. 059, 204. 932 Kč.
Na nezadané práce zbývalo tudíž koncem I. pololetí 1931 pouze 74, 015. 068 Kč.
Z toho největší položka 22, 600. 000 Kč připadla na stavby pozemní. Tento nepatrný zbytek byl do konce měsíce července plně vyčerpán.
Vedle svrchu uvedených investičních prací byla ze státního rozpočtu ministerstva veřejných prací použita dále na různé mimořádně i řádné (udržovací) práce silniční, mostní, vodní a pozemní stavby částka 148, 988. 900 Kč a konečně na jiné věcné dodávky a různé příspěvky 26, 161. 000 Kč. Pokud v právě uvedených úvěrech jde o výdaje řádné, byly tyto ovšem vyčerpávány ve smyslu finančního zákona pouze v mezích přípustných dvanáctin.
Pokud se specielně týká úprav silničních, hledělo ministerstvo veřejných prací, aby v prvé řadě používáno bylo domácího materiálu, pročež i poslední velká zadávka těchto prací z největší části týkala se betonových vozovek a dlažeb z domácího kamene, čímž dociluje se zároveň, že
značná část stavebního nákladu přelévá se do mezd našeho dělnictva.
V sestavení investičních prací ministerstva veřejných prací nejsou uvedeny práce spojené se stavbou státních obytných domů z výtěžku losové akce. Z výtěžu losové akce obnášející celkem 640 mil. Kč byla v r. 1924 na stavby určena částka 597, 214. 000 Kč z čehož až do konce roku
1930 bylo spotřebováno 560. 248. 875. 72 Kč. V r.
1931 se dokončovaly jednak akce započaté v r. 1930, a vedle toho bylo pro tento rok ze zadržené reservy 42. 786. 000 Kč přiděleno na nové stavby 12, 000. 000 Kč. Celkem bylo v r. 1931, pokud jde o stavby z losové akce, vydáno asi 45 mil. Kč. Z toho bylo do 6. června 1931 přikázáno 25, 845. 000 Kč.
V ministerstvu zemědělství přicházejí v úvahu stavby vodohospodářských meliorací a investiční stavby podniku Státní lesy a statky.
Na poskytování příspěvků k nákladům prací vodohospodářsko-melioračních mělo ministerstvo zemědělství na r. 1931 podle zákona o státním fondu pro vodohospodářské meliorace k disposici částku 95 mil. Kč, umožňující provedení prací o úhrnném stavebním nákladu okrouhle 350 mil. Kč. V tomto stavebním nákladu jest zahrnuta jednak částka okrouhle 200 mil. Kč na pokračování v pracech zadaných už před r. 1931 a jednak obnos as 150 mil. Kč na provádění nových prací zadaných během roku 1931.
Do 30. května 1931 bylo zadáno nových podniků:
a) v zemi České 132, u nichž se má v r. 1931 prostavěti 63, 200. 950 Kč,
b) v zemi Moravskoslezské 68, u nichž se má v r. 1931 prostavěti 25, 907. 683 Kč,
c) v zemi Slovenské 91, u nichž se má v r. 1931 prostavěti 15, 905. 660 Kč,
d) v zemi Podkarpatoruské 16, u nichž se má v r. 1931 prostavěti 5, 528. 000 Kč,
celkem 110, 542. 293 Kč.
Zbývalo tudíž koncem I. pololetí 1931 v rámci stanoveného programu v r. 1931 nezadaných prací okrouhle za 40 mil. Kč.
Poznamenává se však, že z jednotlivých zemí bylo nad to přihlášeno hlavně vodními družstvy a obcemi k provádění v r. 1931 ještě prací o nákladu as 118 mil. Kč, při jejichž provádění ovšem si vodní družstva a obce musí hraditi náklady v r. 1931 prostavěné zatím úplně ze svých prostředků.
Na investiční činnost podniku »Státní lesy a statky« byla ze státní investiční půjčky uvolněna v r. 1931 částka 22. 000. 000 Kč; částka ta byla do konce r. 1931 investicemi v tomto podniku vyčerpána.
Ministerstvo pošt mělo na investiční práce a dodávky pro r. 1931 preliminováno celkem 231, 820. 000 Kč, v důsledku nepříznivé situace podniku bylo však nuceno redukovati svůj investiční program na 200, 987. 600 Kč.
Z investičního programu připadá na nedoplatky z let minulých 700. 000 Kč, stavby zadané do konce r. 1930 vyžádají si nákladu 64, 935. 731 Kč, stavby zadané do 20. října 1931 spotřebují v r. 1931 130, 588. 971 Kč, celkem 196, 224. 702 Kč, takže na nezadané práce a dodávky ku dni 20. října 1931 zbývalo pouze 4, 762. 898 Kč.
Ministerstvo zdravotnictví mělo ve svém resortu v rozpočtu na investiční práce, dodávky a subvence pro r. 1931 tyto úvěry:
Na investiční práce podniku státních lázní 15, 940. 000 Kč, na vnitřní zařízení státních léčebných ústavů 6, 553. 700 Kč, na subvencování různých humanitních ústavů 13, 985. 000 Kč, úhrnem 36, 478. 700 Kč.
Práce a dodávky zadané do konce r. 1930 si vyžádají úhrnného nákladu 5, 738. 000 Kč, práce a dodávky zadané v I. pololetí 1931 si vyžádají v r. 1931 nákladu 21, 551. 391 Kč, úhrnem 27, 289. 391 Kč. Na nezadané práce zbývalo tudíž koncem I. pololetí 1931 ještě 9, 189. 309 Kč.
Přípravy k zadání tohoto zbytku byly včas však dokončeny a ve II. pololetí 1931 ihned zadány, jakmile to lázeňská sezóna připustila.
Ministerstvo národní obrany mělo na výdaje pro investiční stavby a věcné dodávky, včetně fondu pro věcné potřeby ministerstva národní obrany pro r. 1931 určeno celkem 1. 133, 788. 000 Kč.
Z toho bylo zadáno investičních prací a věcných dodávek koncem I. pololetí 1931 úhrnem za 880, 478. 000 Kč. Připadala tudíž koncem I. pololetí 1931 na úvěry, jež nebyly dosud vázány uskutečněnými zadávkami, celková částka 253, 310. 000 Kč.
Vzhledem k tomu však, že v této částce jest zahrnuta též dotace pro útvary na stravování ve výši 200 mil. Kč, možno na nezadané investiční stavby a věcné dodávky ministerstva národní obrany koncem I. pololetí 1931 počítati s částkou 53, 310. 000 Kč.
Ministerstvo národní obrany přes to, že mu nebyly poskytnuty žádné zvláštní finanční prostředky na investiční práce k čelení nezaměstnanosti, snaží se rovněž v mezích svého rozpočtu zmírniti krisi a zaopatřiti zaměstnání těm oborům průmyslovým a živnostenským, které vojenské správě dodávají a jsou nejvíce postiženy.
Za tím účelem učinilo ministerstvo národní obrany již na podzim roku 1930 mimořádná opatření, aby soutěže na vojenské dodávky byly vyhlášeny ještě v posledních měsících roku 1930, takže mohly býti zadány již počátkem roku 1931.
Shrnou - li se právě řečená data z jmenovaných resortů na státních investicích a dodávkách nejvíce zúčastněných, dospěje se k tomuto výsledku dosavadní státní činnosti investiční, zjištěné koncem května 1931:
Na investiční práce a dodávky bylo v působnosti ministerstva železnic, veřejných prací, národní obrany, zemědělství, pošt a telegrafů a zdravotnictví na rok 1931 určeno úhrnem 4. 446, 022. 000 Kč.
Z této částky bylo nedoplatky z let minulých a uskutečněnými zadávkami během I. pololetí r. 1931 vázáno 3. 705, 713. 810 Kč.
Na nezadané práce koncem I. pololetí 1931 zbývalo tudíž pouze 540, 308. 190 Kč.
Vzhledem k tomu, že větší část prací a dodávek tohoto zbytku byla počátkem II. pololetí 1931 zadána a že díl tohoto zbytku bylo nutno ponechati jako reservu pro práce režijní a event. více práce, možno prohlásiti, že státní administrativa, pokud jde o provedení formálního zadání státních prací a dodávek, svoje povinnosti v tomto směru dokonale splnila.
Dále nutno konstatovati, že i tempo prováděných státních prací a dodávek odpovídalo potřebám hospodářské krise, jak patrno z přikázaných resp. vyplacených již splátek ku konci měsíce května, které mimo resort ministerstva národní obrany, zemědělství a zdravotnictví činily 1. 410, 000. 000 Kč.
Při této příležitosti jest nutno oceniti práci státní administrativy, neboť provésti v době tří měsíců vypracování a uskutečnění zadávek takového rozsahu bez zvětšení personálu bylo umožněno pouze obzvláštní pílí a zájmem pro věc zaměstnanců příslušných úřadů.
Uvedeným považujeme výtky, které byly státní administrativě do pomalého zadávání státních prací a dodávek činěny, za dostatečně vyvráceny.
V Praze dne 3. února 1932.
Předseda vlády: Udržal, v. r.
1612/ IX.
Odpověď
ministra národní obrany na interpelaci poslance Polívky a druhů
ve věci tragického neštěstí, způsobeného
vojenským granátem na cvičišti Ladove
u Lučence (tisk 1447/ XIX).
Při poučné střelbě na cvičišti u Lučence dne 30. října 1931 nevybuchl při dopadu jeden 10 cm granát.
Ačkoli po skončení střelby hledalo nevybuchlou střelu 50 mužů děl. pluku 10 pod vedením důstojníka po dva dny až do setmění, nemohli ji nalézti.
Velitel pluku ihned vyrozuměl okresní úřad v Lučenci, který předepsaným způsobem dal vy-