Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.
III. volební období.
5. zasedání.
Překlad.
1606.
Návrh
poslanců Gläsela, Greifa, Geyera, inž. Kalliny, Eckerta a druhů na poskytnutí mimořádné pomocí pro ohromné škody způsobené povodni v okresech
kraslickém, loketském a vejprtském.
Pohroma způsobená povodní, která vznikla při změně počasí v době od 3. do 6. ledna, byla příčinou ohromných zátop ve většině krušnohorských údolí. V neobyčejném rozsahu a náhle dostavily se tyto povodně v okresech kraslickém, loketském a vejprtském. V četných obcích rozlily se vody jako jezero a bystřinový ráz horských potoků projevil se v neobyčejném poškození veřejného statku a soukromého majetku.
Tak ve Svatavě a jejích bystřinových přítocích, Schwaderbachu, Silberbachu a Steinbachu stoupla voda tak vysoko, že všechny mosty v obvodu města Kraslic byly zaplaveny. Mimo to byla Svatava v letech 1930 a 1931 v obvodu městyse Markhausen částečně regulována, čímž bylo dosavadní inundační území odříznuto a velká voda rychleji odtékala. Proto byly nad městem Kraslicemi v tamější lučinaté krajině všude podemlety břehy, částečné dokonce i železniční hráze, poněvadž pozemky byly zaneseny bahnem a valouny a způsobena velká škoda věcná a příští sklizeň zkrácena.
Potok Silberbach v obvodu města nejen podemlel podezdívky břehů, nýbrž na rozličných místech je strhl. Most u mlýna Raumermühle byl úplně zaplaven prozatím byl opraven, ale musí býti co nejdříve nahrazen definitivní, nově řešenou konstrukcí.
Potok Schwaderbach v obvodu města nad továrnou firmy Hanuš Rölz zanesl pozemky kamením, které může býti odstraněno jen značnými náklady. I zde jest naléhavým příkazem provésti úpravu a zabrániti příště zaplavení ulic a sklepů.
Největší škodu způsobil potok Steinbach, který unášel ohromné spousty štěrku a bahna a zanesl jimi sousední ulice, třídy a náměstí. Poněvadž koryto řeky bylo zasypáno a naplněno až k mostům, byl odtok ucpán a voda musila si na ucpaných místech raziti novou cestu. K snadnějšímu odtoku vody musila býti voda z potoka Steinbachu odvedena umělými kanály mezi jímkami. Rovněž bylo nutno vyhoditi do vzduchu a odstraniti dolní most před lisovnou firmy A. R. Breinl, jakož i most v pořadí »Hübelpaintu«. K tomu se druží strže břehů, místy pozdvižení nebo snížení říčního koryta, podemletí mostních opěr a hrázi, z nichž velké kusy se zřítily a ohrozily okresní silnici. Aby se příště zabránilo těmto pravidelným škodám, jest zapotřebí upraviti potok Steinbach.
Svatava způsobila však i v obvodu města a pod ním značné škody. Tak se u mostu v horní nádražní třídě zřítila pravá a levá křídelní zeď v délce 12 a 8 m. Nová zeď, kterou postavil František Schramm, byla podemleta a částečně se zřítila. Škody byly způsobeny i v obvodu Pfeifferovy továrny, biografu invalidů a dále na hrázi
sportovního cvičiště, které bylo úplně zaneseno kamením. Pod dolním nádražním mostem byly všechny louky zaneseny štěrkem. Svatava prorazila si jalové koryto a proto všechny sousední louky stojí dále pod vodou. Další škody byly zjištěny i mimo tyto přímé přítoky. Zvláště voda tekoucí ze Zelené Hory snesla na státní silnici mnoho krychlových metrů štěrku, propusť č. 505 úplně ucpala a sousední louky zanesla kamením.
Kraslický městský úřad zahájil nejnutnější zajišťovací a odklizovací práce s pomocí hasičů a jiných pomocných sil. Útraty této pomocné akce odhadují se v obvodu města Kraslic a nejbližšího okolí, pokud jde o veřejný statek, na 250 až 300 tisíc Kč. Úplné zřízení zdi, které ještě zůstaly státi, mostních opěr, vyklizeni koryta potoka a sportovního cvičiště jest rozpočteno nejméně na 500. 000 Kč, což s předcházejí cími výdaji činí výši škody způsobené jen na veřejném statku asi 800. 000 Kč. Do toho nejsou započteny škody soukromých majetníků, ve městě i mimo ně, ztráta sklizně atd., kteréžto škody jsou skromně odhadnuty na 200. 000 Kč, takže úhrnná škoda způsobená povodni v Kraslicích a nejbližším okolí musí se odhadnouti na milion Kč.
V okrese loketském dosáhla povodeň dne 4. ledna svého vrcholu v obvode rolském a v obci Nové Roli měla katastrofální následky. I zde nastala povodeň nad vtokem Rolského potoka do obce u horního jezu a rozšířila se na celou obecní pastvinu a zaplavila všechny níže položené části. Vodě se podařilo vniknouti asi do 40 stavení, domů, stájí a stodol, zvednouti částečně podlahu a odplaviti ve sklepích uložené brambory, řepu, uhlí atd. nebo tyto místnosti zanésti bahnem. Všechny místní ulice a náměstí byly řítící se vodou vymlety, rozryty, na jiných místech nánosem štěrku až 40 a 50 cm vysokým učiněny neschůdnými. U četných statků byly ploty domácích zahrad strženy a zahrady úplně zpustošeny. I zde jest škoda značná a dá se vy-
světliti bystřinovým rázem Rolského potoka. Úhrnná škoda na veřejném a soukromém statku v obvodu obce Nové Role může býti odhadnuta, nízko počítáno, na Kč 200. 000. I zde musilo obecní představenstvo ihned přikročiti k opatřením. Nutnost zameziti příští škody, které v této obci každoročně, v obdobích 4 až 5 let, zvlášť silně jsou působeny, tak poslední dobou v letech 1921, 1926, ale ve značném rozsahu vyžadují naléhavě definitivních opatření, a proto jest pojetí Rolského potoka do programu hrazení bystřin a jeho úprava nezbytně nutná. Stejné se mají věci v okrese vejprtském, kde v prvním týdnu v lednu malé bystřiny způsobily velkou zkázu a škody.
Při všeobecně smutném finančním postavení nejsou obce, a pokud o ně jde, ani okresní správy schopny uhraditi takové mimořádné, živelními pohromami způsobené škody v mezích běžného rozpočtu, nemohou však ani mimořádnými opatřeními, tak třeba půjčkou uhraditi celé výše škody. Ještě méně mohou obce a okresy zabezpečením břehů, regulačními pracemi a jinými moderními opatřeními upraviti tyto bystřiny, aby se zabránilo takovým pohromám stále se opakujícím. Musí tedy býti věcí státní a zemské správy, aby obcím nejen poskytly pokud možno největší pomoc při ihned prováděných pomocných opatřeních a prozatímních opravách, nýbrž aby definitivními regulačními pracemi v obvodu těchto bystřin omezily příště takové škody na nejnižší míru.
Podepsaní tedy navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
1. Vláda se vybízí, aby podle ukončeného již zjištění škod poskytla odškodnění jak poškozeným obcím, okresům, tak i soukromým majetníkům přiměřenou peněžní výpomocí, aby se mohly povstalé škody napraviti.
2. Vláda se vybízí, aby urychleným provedením všech nutných regulačních a opravných prací čelila tomu, aby se takové povodně neopakovaly.
V P r a z e dne 27. ledna 1932.
Gläsel, Greif, Geyer, inž. Kallina, Eckert,
Horpynka, dr. Schollich, dr. Hanreich, Stenzl, Oehlinger, Scharnagl, Kunz, Viereckl, Böhm, dr. Luschka, dr. Petersilka, Bobek, Prause, dr. Hassold, dr. Keibl, Köhler, Krebs, dr. Mayr-Harting, Zierhut, Knirsch, Simm, Kasper, Matzner, Krumpe, Zajíček, Frit-
scher, Hodina, Halke, Wagner, Heller.