Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.
III. volební období.
5. zasedání.
1600.
Odpovědi:
I. min. zemědělství na interp. posl. Śliwky a soudruhů o povodních na slezských řekách a jejich regulacích (tisk 1422/ XVIII),
II. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr Schollicha a druhů o složení zkušební komise na slovenském ústavu pro vzdělání učitelů v Bratislavě (tisk 893/ XVIII) a na interp. posl. Simma a druhů v téže věci (tisk 893/ XVII),
III. min železnic na interp. posl. Polívky, Hrušovského a druhů ve věci zrušeni místní elektrické dráhy Teplá-Trenčianské Teplice (tisk 1422/ V),
IV. min. zahraničních věcí na interp. posl. Seidla a soudr. o snížení zahraničních přídavků a překládání zaměstnanců (tisk 1407/ XI),
V. vlády na interp. posl. Lišky, Bendy, Stundy, dr Ivanky, dr Mičury, Teplanskeho, dr Polyáka a druhů ve věci evidence státních dodávek (tisk 1379/ IX),
VI. min. školství a nár. osvěty a min. veřejných prací na interp. posl. Stejskala, Šeby a druhů o vhodném a důstojném umístění české státní menšinové školy v Meziměstí u Broumova (tisk 1035/ XII),
VII. min. sociální péče na interp. posl. Hádka a soudr., že vítkovický pensijní ústav neuznal pensijního nároku Josefa Niesnera za Starého Města u Bruntálu (tisk 1422/ VIII).
1600/I (původní znění).
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci poslance Śliwky
a soudruhů
o povodních na slezských řekách a jejich regulacích (tisk 1422 XVIII).
Hrazení potoka Tyry, o nějž se interpelantu hlavně jedná, provádí se přesně podle podrobného projektu, schváleného oběma subvencujícími
úřady, v rámci dotací, povolených pro ten který rok.
Příčinou volnějšího tempa stavby jest především, že jedná se zde o úpravu vegetační, pro níž možno provésti přípravné práce - výkop koryta a kamenné stupně - během stavební kampaně na jaře a v létě, vlastní práce vegetační - obložení svahů vrbovím a osázeni štěrkovisk - nutno však ponechati až na podzim, kdy nastává vegetační klid.
Hlavní důvod pozvolného hrazení potoka Tyry spočívá však v tom, že jest nutno prováděti úpravní práce v několika oblastech východního Slezska, má-li se účelně a řádně čeliti nezaměstnanosti dělnictva, a nekoncentrovati jich do jediného kraje- do povodí Tyry -, kde toho není nezbytně potřebí, a to proto, že v bezprostřední jeho blíž-
kosti, t, j. v povodí horního toku Olzy a v povodí Lomné na Jablunkovsku provádějí se další práce zahrazovací, a že v povodí Tyry nezaměstnanost není obzvlášť veliká, ježto skoro veškeré tamější dělnictvo absorbuji Třinecké železárny.
Trať, která byla povodní koncem září m. r. na Tyře nejvíce poškozena, t. j. od km 3. 600-4000, a podél níž v interpelaci jmenovaným pobřežníkům poškozeny pozemky, jest pojata do stavebního programu pro rok 1932, její provedeni činí se však závislým od včasného splácení příspěvků zajemníků na objekty, ležící v téže trati.
Pokud jde o způsobené škody pobřežníkům, v interpelaci vyjmenovaným, podotýká se, že poškozeny byly většinou méně cenné pozemky: pastviny a štěrkoviska, porostlá olšovím, takže škoda jest celkem neveliká a že k náhradě této škody nelze přikročiti, neboť z hlavních účelu stát fondu pro vodohospodářské meliorace podle zákona ze dne 27. března 1931, č. 49 Sb. z. a n. jest ochrana nemovitostí před vodními škodami, nikoli však náhrada těchto škod.
V Praze dne 13. ledna 1932.
Ministr zemědělství: Bradáč v. r.
1600/II (původní znění).
Odpověd
ministra školství a národní osvěty na interpelaci poslance dr Schollicha
a druhů
o složení zkušební komise na slovenském ústavu pro vzdělání učitelů v Bratislavě
(tisk 893 XVIII),
a na interpelaci poslance Simma a druhů v téže věci (tisk 893 XVII).
Výnosem ministerstva školství a národní osvěty ze dne 3. října 1931 byla zřízena německá sekce při čsl. zkušební komisi pro školy obecné a měšťanské v Bratislavě. Sekce ta jest pro příslušné zkoušky v činnosti od podzimního období t. r.
V Praze dne 23. prosince 1931.
Ministr školství a národní osvěty: Dr Dérer v. r
1600/III. Odpověd
ministra železnic na interpelaci poslanců Vlad. Polívky,
Igora Hrušovského a druhů
ve věci zrušení místní elektrické dráhy
Teplá-Trenčíanské Teplíce (tisk 1422 V).
Podle rozhodnutí ministerstva železnic bude prozatím místní elektrická dráha Teplá - Trančianské Teplice udržena až na další v provozu.
Pokud jde o zestátnění této dráhy, nutno uvésti, že jeho provedeni nemělo by vlivu na uspořádání dopravy mezi Teplou a Trenč. Teplicemi.
V P r a z e dne 25. ledna 1932.
Ministr železnic: Mlčoch v. r.
1600/IV.
Odpověď
ministra zahraničních věcí na interpelaci poslance Františka Seidla
a soudruhů
o snížení zahraničních přídavků a překládání zaměstnanců (tisk 1407/X1).
Ministerstvo zahraničních věcí vyšetřuje periodicky drahotní poměry v jednotlivých státech, oblastech neb městech, ve kterých jsou naše zastupitelské úřady umístěny, a právě během druhé polovice roku 1931 provedlo nové důkladné šetřeni, opírající se o data, dodaná státním statistickým úřadem, o výsledku úředních cest orgánů ministerstva zahraničních věci, o zkušenosti úředníků ministerstva z doby jejich působnosti v zahraničí, se zřetelem na ceny existenčních potřeb zaměstnanců exponovaných v cizině. Tak připravilo novou úpravu tak zvaných přídavků zahraniční služby, která přihlíží k drahotním a životním poměrům v sídlech československých zastupitelských úřadů a ovšem i k rozpočtovým možnostem ministerstva zahraničních věcí. Touto novou úpravou budou podle možnosti také odstraněny tvrdosti vzniklé někde lineárním snížením přídavků zahraniční služby o 10%, jež bylo od 1. července 1931 nutné.
Přídavky zahraniční služby se vyměřují tak, aby byla zajištěna přiměřená životní úroveň všech za-
městnanců u zastupitelských úřadů, zejména i zaměstnanců v kategoriích nižších, a aby byly jejich příjmy úměrné jejich služebnímu místu.
Při vyměřováni přídavků zahraniční služby přihlíží se - jak také interpelace požaduje - k potřebám přiměřené representace u úředníků, jimž taková representace jest uložena jejich funkcí v zahraničí; nevyžaduje se ovšem ani od těchto úředníků, aby vystupovali snad okázale, naopak ministerstvo ukládá i v tom všem svým zaměstnancům bez rozdílu nutnou reservu, jak toho žádají mimo jiné v první řadě také úsporné důvody rozpočtové. Úředníci v nižších kategoriích a zřízenci ovšem zvláštních representačních povinností nemají. Proto při výměře přídavků zahraniční služby pro ně nelze přihlížeti k potřebám representace. Služba jejich od nich vyžaduje, aby bydleli a žili slušně jako lidé žijící bez okázalosti v urovnaných a materielně zajištěných poměrech, tak aby se bez tísnivých obav o budoucnost mohli v klidu věnovati svým služebním povinnostem.
Otázka překládání zaměstnanců v oboru zahraniční služby - nejen naší, ale všeobecně - s jednoho služebního místa na druhé je větší a zvláštní důležitosti, nežli tomu je v jiných oborech státní služby. Především je tu třeba míti zřetel na prospěch státu ze služby zahraniční, podmíněný tím, že úředníci a zaměstnanci vůbec se musí osvědčovati v různých podmínkách životních i služebních v různých cizích zemích a to jak odbornými vědomostmi, tak jazykovými znalostmi. Při tom vedle tohoto výchovného momentu zaměstnanců určených pro službu zahraniční třeba dbáti také zdravotního a rodinného stavu jednotlivcův, klimatických poměrů služebního místa a pod.
Velmi dlouhý pobyt úředníka zahraniční služby v cizině a zvláště na jednom působišti není všeobecně zahraniční službě k prospěchu. Naopak je právě jen v zájmu celé zahraniční služby i v zájmu státu, aby úřednictvo nebylo ponecháváno dlouhá léta na jednom místě. Dlouhý pobyt v cizině odcizuje zaměstnance i jejich rodiny domovu, jak
o tom svědči také příliš časté sňatky s cizinkami, způsobuje trvalou výchovu dětí v cizích školách a vede k tomu, že v jednotlivých případech pojem domova a ciziny ztrácí svůj význam, když dlouhým pobytem v cizině byl přerušen styk se životem vlastni země a zaměstnané: a jeho rodina se příliš přizpůsobili poměrům a mentalitě cizího prostředí v němž ztrácejí někdy schopnost rozpoznávati vlastní zájmy domova. Naproti tomu úředník odborně zapracovaný se vžije do poměrů každého státu a získá tam potřebný styk úřední
i společenský v době velmi krátké.
Proto také ve všech státech je zavedeno, že úřednictvo zahraniční je překládáno po určité době (obyčejně 3-5ti let) z ciziny zpět do ústředí a pak teprve zase do jiných státu.
Ministerstvo zahraničních věci nepostupuje dosud ani podle těchto zvyklostí ostatních států při překládání úřednictva, nýbrž podřizuje i tuto otázku nutné potřebě ohledů jiných a zvláště ůsporných. Důkazem toho je že u některých úřadů, na př. ve Vídni, teprve od letošního roku se vy-
měňuje úřednictvo, které je u generálního konsulátu přiděleno od doby zřízení úřadu, tedy po 13 let. Nyní, kdy není již třeba kontinuity, žádoucí pro práce spojené s likvidací rakousko-uherských věcí, musí ovšem ministerstvo zahraničních věci všechno toto úřednictvo postupně odvolávati z důvodů uvedených i proto, aby si zajistilo normální cirkulaci všeho úřednictva.
Nelze také přehlížeti, že překládání zaměstnanců zahraniční služby, a to jak v kategorii úředníků, tak i zřízenců, hoví i zásadám ekvity. Postavení obou skupin u zastupitelských úřadů v cizině je přece jen lepši, než v ústředí a z té výhody nemohou býti vylučováni zaměstnanci, kteří bud vůbec ještě u žádného zastupitelského úřadu přiděleni nebyli, - ačkoli podmínkám takové služby vyhovují, - nebo kteří tam byli přiděleni jen krátce.
Při tom ovšem nelze nemíti na zřeteli také obtíže plynoucí z kříse bytové pro zaměstnance, povolané z ciziny službou do ústředí. Tyto obtíže se však v poslední době zmenšují a ministerstvo zahraničních věcí počítá, že bude míti od května 1932 pro zaměstnance 120 bytů o jednom, dvou až třech pokojích s příslušenstvím v družstvu úřednictva a zřízenců.
Také v budoucnosti omezí ministerstvo zahraničních věci překládání svých zaměstnanců do ciziny a z ciziny jen na případy služebně nutné. Je to vyjádřeno i podstatným snížením příslušné položky v rozpočtu na r. 1932.
V Praze, dne 19. ledna 1932.
Ministr zahraničních věcí: Dr. Beneš v. r.
1600/V.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců Lišky, Bendy, Stundy, dra Ivanky, dra Mičury, Teplan-
ského, dra Polyáka a druhů
ve věcí evidence státních dodávek
(tisk 1379/IX).
Vedení evidence zadaných státních dodávek a prací lze považovati s hlediska národohospodářského za velmi důležité pro základní orientaci, která by umožňovala zadáváním státních dodávek a prací účelně zasahovati do různých odvětví výroby a spotřeby. K tomu cíli bylo by však nutno, aby evidence státních dodávek a prací skýtala úplný obraz a aby zahrnovala v sobě veškeré státní dodávky a práce zadávané nikoliv pouze ústředními úřady, nýbrž i podřízenými úřady (ústavy a podniky), kteréžto drobné dodávky a práce v sou-
hrnu representují zpravidla suma daleko vyšší nežli dodávky zadávané úřady ústředními.
Otázka prováděti evidenci zadaných státních dodávek a prací jest, již po delší dobu předmětem úvah v resortech, zadávajících státní dodávky a práce ve větším rozsahu, dosud však nebylo lze docíliti jednotného nazírání na věc. Zejměna bylo uváděno, že evidence, která by neobsahovala i dodávky zadávané podřízenými úřady, mohla by podati pouze výsledky zkreslené, jež by po případě sváděly k nesprávným závěrům, jichž by mohlo býti používáno mylně k tomu, aby se dokazovalo, že některé oblasti státu jsou více nebo méně přehlíženy, při čemž by se opomíjela okolnost, že v těchto oblastech nejsou třeba usazeny průmysly, kde se objednávané předměty vyrábějí, nebo se v nich jimi neobchoduje. Mimo to nutno uvážiti, že v mnohých případech lze těžko zjišťovati původ a ceny jednotlivých předmětů, surovin, strojů atd., používaných k provedeni nejrůznějších zadaných státních dodávek a prací. Vedeni podrobné evidence státních dodávek a prací, zadávaných i podřízenými úřady, je v některých resortech těžko proveditelné. Zpracování příslušného statistického materiálu státním úřadem statistickým nečinilo by zajisté zvláštních organisátorských obtíží, ale výroba tohoto statistického materiálu zpravodajskými subjekty pro státní úřad statistický narážela by na nepřekonatelné obtíže nejen s hlediska režie, ale zvláště i s hlediska technická proveditelnosti. To platí také o detailování investic.
Pokud jde o domnělé snad křivdy zmíněné v bodě 3. interpelace, nemůže vláda zaujmouti přesného stanoviska, neznajíc konkrétních případu. Ze zpráv jednotlivých resortů vyplývá vsak, že resorty řídíce se přesné, předpisy zadávacího řádu přihlížejí při zadávání státních dodávek a prací k potřebám Slovensku a neopomíjejí za stejných podmínek dávati přednost uchazečům ze Slovenska před uchazeči z ostatních zemi republiky když se jedná o dodávky určené pro Slovensko. Při zadávám těchto dodávek jest veškerým dodavatelským firmám slovenským poskytována l. zv. 5% slovenská výhoda. Zásady zadávacího řádu arciť nepřipouštějí, aby zadávky byly přidělovány podle populačního, daňového nebo jiného klíče. Náměty, jichž se interpelace dotýká, jsou již po delší dobu meziministerský projednávány; jejich podrobné řešení vyžaduje však náležitého studia a zkoumání pro složitost a obtížnost s hlediska organisačního i technického. Výsledek této práce bude pak podkladem pro další vhodná opatřeni.
V Praze dne 25. ledna 1932.
Předseda vlády: Udržal v. r.
1600/ VI.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
a ministra věřejných prací na interpelaci poslanců Josefa Stejskala,
J. Šeby a druhů
o vhodném a důstojném umístění české
státní menšinové školy v Meziměstí
u Broumova (tisk 1035 XII).
Ke stavbě vlastní budovy obecné školy s čsl. jazykem vyučovacím v Meziměstí bude přihlédnuto, jakmile to dovolí finanční prostředky povolované státním rozpočtem.
V Praze, dne 23. prosince 1931.
Ministr veřejných prací: Inž. Dostálek v. r.
Ministr školství a národní osvěty: Dr Dérer v. r.
1600 VII (původní znění).
Odpověď
ministra sociální péče na interpelaci poslance Hádka
a soudruhů,
že vítkovický pensijní ústav neuznal pensijního nároku Josefa Niesnera ze Starého Města u Bruntálu (tisk 1422 VIII).
Podle zprávy pensijního ústavu II. úředníků a zřízenců Vítkovického horního a hutního těžířstva v Mor. Ostravě byl Josefu Niesnerovi dodatečně od 1. července 1930 přiznán invalidní důchod měsíčně 550 Kč a vychovávací příplatek na 4 děti měsíčně 333 Kč.
V důsledku toho Josef Niesner odvolal svoji žalobu u pojišťovacího soudu pro Moravu a Slezsko v Brně.
V Praze dne 18. ledna 1932.
Ministr sociální péče: Dr Czech v. r.
Překlad ad 1600/I.
Odpowiedź
ministra rolnictwa na interpelację posła Śliwki w sprawie powodzi i regulacyj rzek śląskich (druk 1422/XVIII).
Tamowanie potoka Tyry, o który interpelującemu głównie chodzi, przeprowadza się ściśle podług szczegółowego projektu, aprobowanego przez obie władze udzielające subwencyj, w ramach dotacyj pozwolonych dla odnośnego roku.
Powodem powolniejszego tempa budowy jest przedewszystkiem, že chodzi tutaj o regulację wegetacyjną, dla której można wykonać roboty przygotowawcze: wykopanie łożyska i kamienne stopnie - w ciągu kampanji budowlanej na wiosnę i w lecie, właściwe roboty wegetacyjne - pokrycie pochyłości łozą i zasadzenie roślin na żwirowisku - trzeba jednak pozostawić na jesień, kiedy następuje spokój w wegetacji.
Głównym powodem powolnego tamowania potoka Tyry jest jednak, ze trzeba przeprowadzać roboty regulacyjne w kilku okolicach wschodniego Śląska, jeżeli ma się celowo i należycie przeciwdziałać bezrobociu robotników, i nie skupiać ich w jedynym obwodzie - w dorzeczu Tyry gdzie to nie jest koniecznie potrzebnem a mianowicie dlatego, iż w bezpośredniem jego sąsiedztwie, t. j. w dorzeczu górnego biegu Olzy i w dorzeczu Łomnej w Jabłonkowskiem wykonują się dalsze roboty regulacyjne oraz że w dorzeczu Tyry bezrobocie nie jest szczególnie znaczne, ileże prawie wszystkich robotników tamecznych pochłaniają trzynieckie huty żelazne.
Sekcja, która była powodzią pod koniec września z. T. na Tyrze najwięcej uszkodzona, t. j. od km 3. 600-4. 000, i wzdłuż której zostały w interpelacji wymienionym mieszkańcom wybrzeży uszkodzone grunty, jest objęta programem budowlanym na 1932 rok, przeprowadzenie jej jest jednak uzależnione od wczesnego spłacenia przyczynków intereeentów na objekty, w tej sekcji leżące.
O ile idzie o szkody wyrządzone mieszkańcom wybrzeży w interpelacji wymienionym, zauważa się, że uszkodzone zostały po większej części grunty mniejszej wartości, pastwiska i żwirowiska, zarosłe olszynami, tak iż szkoda jest ogółem nieznaczna i że wynagrodzenia tej szkody nie można udzielić, albowiem głównem zadaniem funduszu państwowego dla meljoracyj gospodarstwa wodnego według ustawy z dnia 27. marca 1931, nr. 49 Zb. u. i r., jest ochrona nieruchomości przed szkodami wyrządzonemi wodą, lecz nie wynagradzanie tych szkód.
W Pradze, dnia 13. stycznia 1932.
Minister rolnictwa: Bradáč m. p.
Překlad ad 1600/II.
Antwort
des Ministers für Schulwesen und Volkskultur auf die Interpellation des Abgeordneten
Dr. Schollich und Genossen, betreffend die Zusammensetzung der Prüfungskommission an der slovakischen Lehrerbildungsanstalt in Pressburg
(Druck 893/XVIII), und auf die Interpellation des Abgeordneten
Simm und Genossen in derselben Angelegenheit (Druck 893 XVII).
Mit Erlaß des Ministeriums für Schulwesen und Volkskultur vom 3. Oktober 1931 ist bei der čsl. Prüfungskommission für Volks- und Bürgerschulen in Bratislava eine deutsche Sektion errichtet worden. Diese Sektion ist seit der Herbslperiode d. J. für die zuständigen Prüfungen in Tätigkeit.
Prag, am 23. Dezember 1931.
Der Minister für Schulwesen und Volkskultur: Dr. Dérer m. p.
Překlad ad 1600/VII.
Antwort
des Ministers für soziale Fürsorge auf die Interpellation des Abgeordneten
Hadek und Genossen, wegen der Nichtanerkennung des Pensionsanspruches des Josef Niesner, Altstadt bei Freudenthal durch die Witkowitzer Pensionsanstalt (Druck 1422/VIII).
Laut Bericht der H. Pensionsanstalt der Beamten und Angestellten der Witkowitzer Berg- und Huttengewerkschaft in Mahrisch Oslrau ist dem Josef Niesner nachträglich ab 1. Juli 1930 eine Invalidenrente von monatlich 550 Kč und ein Erziehungsbeitrag für 4 Kinder von monatlich 333 Kč zuerkannt worden.
Demzufolge hat Josef Niesner seine Klage beim Versicherungsgerichte für Mähren und Schlesien in Brunn widerrufen.
Prag, am 18. Jänner 1932.
Der Minister für soziale Fürsorge: Dr. Czech m. p.