Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.
III. volební období.
5. zasedáni.
1593.
Zpráva
výboru zahraničního
a výboru živnostensko-obchodního
o vládním návrhu (tisk 1561),
kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schváleni obchodní dohoda mezi
republikou Československou a republikou Spojených Států Brazilských, sjednaná
výměnou not v Rio de Janeiro dne 27. listopadu 1931 a uvedená v prozatímní
platnost vládní vyhláškou ze dne 22. prosince 1931, č. 215 Sb. z. a n.
I.
Koncem minulého roku opustila Brazílie tradiční celní systém, který znal jen jeden autonomně stanovený tarif, a zavedla místo něho trojí tarif: generelní pro země, s kterými nemá obchodní smlouvy, ale které brazilské zboží nediskriminují; minimální pro země se smlouvou, zaručující vzájemné zacházení dle klausule o nejvyšších výhodách, a maximální (trestní) pro země, které s brazilským dovozem zacházejí hůře než s dovozem z jiných zemí.
Z dřívější doby mělo jen sedm zemí s Brazílií smlouvy, které jim zaručovaly na podkladě vzájemnosti zacházení dle zásady nejvyšších výhod: byly to Čína, Japonsko, Francie, Spojené Státy, Španělsko, Polsko a Egypt. Aby se vyhnuly diskriminování, ujednaly s Brazílií na to mnohé země dohody na základě klausule nejvyšších výhod, a to Velká Britanie, Nizozemsko, Švédsko, Irsko, Německo, Švýcarsko, Finsko, Itálie, Dánsko, Kana-
da, Mexiko. Jiné země v polovině prosince m. r. ještě vyjednávaly, a to:
Norsko, Portugalsko, Belgie, Maďarsko, Argentina, Uruguay, Peru, Paraguay, Lotyšsko, Čile a Kuba.
Aby po zavedení nových tarifů nebyl na naše zboží uvalen tarif generelní, kdežto zboží z jiných zemí, které mají s Brazílií obchodní smlouvy, by bylo vyclíváno dle minimálního tarifu, o 35% nižšího než tarif generelní, byla sjednána dne 27. listopadu t. r. obchodní dohoda notami, vyměněnými mezi ministrem zahraničních věcí Spojených Států Brazilských a vyslancem republiky Československé v Rio de Janeiro. Touto dohodou zaručují si oba státy navzájem nejvyšší výhody při vyclívání zboží přicházejícího z druhého smluvního státu. Dohoda je sjednána na dva roky, načež může býti vypověděna na půl roku.
Smluvní úpravou našeho obchodně-politického poměru k Brazílii dostává se na-
šim přímým obchodním stykům s tímto rozsáhlým odbytištěm pevného podkladu a podpory.
Styky ty nejsou stále ještě té intensity, která by odpovídala československým výrobním možnostem a spotřební kapacitě Brazílie, která má dnes přes 30 milionů obyvatel.
Dle našich výkazů činil náš
vývoz do Brazílie dovoz z Brazílie
r. 1928 |
85, 985. 000 Kč |
117, 658. 000 Kč |
r. 1929 |
91, 156. 000 Kč |
109, 340. 000 Kč |
r. 1930 |
49, 115. 000 Kč |
60, 018. 000 Kč |
Dle brazilských statistik obnášel celkový vývoz brazilský v Československých korunách v r. 1929 14. 869, 000. 000, dovoz 14. 211, 000. 000, z toho připadá na dovoz z republiky Československé dle našich statistik 91, 156. 000 Kč (0. 64%). Z brazilského vývozu připadá 71 % na kávu; vedle kávy je důležitým též vývoz bavlny, koží, zmrzlého masa a kakaa.
V celkovém dovozu do Brazílie jsou důležitý stroje, pšenice, železo a ocel, automobily, benzin, uhlí, bavlněné zboží, mouka, chemikálie a papír.
V našem vývozu zaujímají nejdůležitější místo slad, výrobky ze železa, sklo, bavlněné zboží, výrobky z obecných kovů, zboží zlacené neb stříbřené, zboží hliněné, chmel, šperky a vlněné zboží.
Obraty ty v budoucnosti mohou býti při intensivnějším zpracování tohoto trhu, před válkou ve srovnání s trhy východními neprávem zanedbávaného, značně zvětšeny - jsme v dovozu do Brazílie daleko na př. za Portugalskem, Švédskem, Švýcarskem, Španělskem, Finskem a Dánskem. Je to zejména průmysl bavlnářský, který na brazilském dovozu, činícím celkem 522, 000. 000 Kč v r. 1929, participoval pouze 11, 657. 000 Kč, tedy pouze 2. 2%.
Výbor zahraniční navrhuje proto poslanecké sněmovně schválení následujícího schvalovacího usnesení:
Národní shromáždění republiky Československé schvaluje obchodní dohodu mezi republikou Československou a republikou Spojených Států Brazilských, sjednanou výměnou not v Rio de Janeiro dne 27. listopadu 1931 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 22. prosince 1931, č. 215 Sb. z. a n.
V Praze dne 22. ledna 1932.
Frant. Tomášek, v. r., předseda.
Frant. Světlík, v. r.,
zpravodaj.
II.
Výbor živnostensko-obchodní projednal předloženou obchodní dohodu mezi republikou Československou a republikou Spojených Států Brazilských a usnesl se
připojiti se k návrhu výboru zahraničního, aby schvalovací usnesení bylo přijato ve znění vládního návrhu.
V Praze dne 28. ledna 1932.
F. Pechman, v. r.,
předseda.
Inž. dr. Toušek, v. r.,
zpravodaj.