Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.

III. volební období.

5. zasedání.

Překlad.

1585.

Naléhavá interpelace

poslanců dra Sterna, Hádka a soudruhů

ministrovi financi o defraudacích dani firmy Moravia v Hlubočkách.

Již dne 24. dubna 1931 upozornili jsme naléhavou interpelací (tisk 1087) na neslýchanou ostudu s daněmi firmy Moravia v Hlubočkách. Odpověď ministra financí z 29. května 1931 (tisk 1238) spokojila se tím, že sice přiznala podstatnou část našich tvrzení, ale vylíčila věc tak, jako by to bylo v úplném pořádku. Dále bylo sděleno, že až do dalšího opatření bylo odvoláno zastavení podílů přirážek obci Hlubočkám a že vyměření zvláštní daně výdělkové za rok 1927 bude uspíšeno. To bylo vše, co řekla vláda ke strašlivé věci, že firmě za léta 1919 až 1926 ze 13 milionů daní bylo odepsáno neméně než 11 a že obec Hlubočky, která by byla měla žádati za tato léta od Moravie ještě asi 700. 000 Kč, nejen že tyto peníze nedostane, nýbrž naopak má ještě zaplatiti firmě 703. 000 Kč, že tedy celkem má dostati o 1 1/2 milionu přirážek méně, než podle úředně schválených rozpočtů.

Toto chování vlády znamená, že jde nejen o obyčejné defraudování daní, že nejen podřízení činitelé, nýbrž že sama vláda jest plně odpovědna za obrovské defraudace daní této firmy. Ačkoliv jsme

veřejně upozornili na tuto ostudu, připravuje firma nové defraudace, ještě větší, musí tedy zřejmě věděti, že se při tom může spolehnouti na úřady. Spousta okolností zároveň dokazuje, že firma podplatila berní úřady, aby mohla defraudovati daně. Firma také jinak dovedla v nejvyšších politických vrstvách nalézti pomoc pro své podvodné machinace, a to především u bývalého ministra a nynějšího místopředsedy dra Mořice Hrubana, který jako advokát zastupoval tuto firmu v daňových věcech, dosáhl slevy daní a zřejmě za odměnu byl zvolen do správní rady firmy, kteroužto funkci pokládá za slučitelnou se svým mandátem senátora a člena předsednictva senátu.

Na několika málo skutečnostech chceme ukázati, jak tato firma dovedla poškoditi obec Hlubočky při vypočítávání přirážek každoročně o statisíce Kč, jak berní správa této firmě při tom soustavně a vědomě pomáhala, jak obec Hlubočky velmi rafinovaně byla klamána a přímo podvedena za pomoci berní správy. Jeden takový případ uvedli jsme již ve své prvé interpelaci. Vláda byla tedy na tuto

soustavu upozorněna. Obec Hlubočky byla tím vehnána ve finanční zkázu, ze které nemůže najíti východiska. Právě nyní, kdy nezaměstnanost tak rychle vzrůstá, znamená to nezměrnou bídu pro pracující obyvatelstvo hlubočské.

-----Tyto základy byly v takovém rozporu se skutečnostmi, že od prvého počátku musilo vzniknouti podezření, že jde o vědomě nesprávné údaje. Na nesprávných základnách se setrvalo i tehdy, když se již ukázalo, že jsou naprosto nesprávné, čímž jest prokázán úmysl berní správy, který lze vysvětliti jen podplacením.

Roku 1924 bylo firmě předepsáno 336. 000 Kč daně výdělkové, ale definitivně uložená daň výdělková, kterou má firma skutečně zaplatiti, činí jen 98. 000 Kč. Příštího roku 1925 bylo firmě předepsáno 212. 000 Kč, ale dané samy byly definitivně určeny jen částkou 182. 000 Kč. Na tento rok oznámila berní správa obci jako přirážkovou základnu 66. 000 Kč. Nyní však nastal náhle obrat. Na rok 1926 bylo obcím oznámeno jako základna pro výpočet přirážek již 219. 000 Kč a na příští rok 1927 bylo již uvedeno jako přirážková základna 570. 000 Kč. Aby bylo lze správně posouditi tato čísla, třeba uvážiti, že daň, která byla za rok 1926 skutečně předepsána, nečinila 219. 000 Kč, nýbrž jen 63. 000 Kč a že na konec daně za tento rok - úsilím bývalého ministra Hrubana - byly stanoveny částkou 46. 000 Kč. Ještě příšernější jest poměr roku 1927 a roku 1928. Pro tato léta byla oznámena přirážková základna 570. 000 Kč a 574. 000 Kč. Skutečně předepsaná daň činila však jen 46. 000 Kč, tedy ani ne desitinu. Proč se to stalo a jaké to mělo následky? Přirážková základna byla obci oznámena proto tak vysoká, aby se obec musila spokojiti s nižší přirážkou a firma může zaplatiti nižší přirážku z daně, která na konec byla ve skutečnosti vyměřena jen docela nízko. Obec, aby mohla uvésti do rovnováhy svůj úředně schválený rozpočet, potřebovala roku 1926 přirážku 199%, v roce 1927 přirážku pouze 125%, roku 1928 jen 101%. Kdyby byla berní správa oznámila obci správné

číslice, byla by musila roku 1926 vybírati 823%, roku 1927 901% a roku 1928 dokonce 1085 % přirážky, aby uhradila výdaje, které úřad sám uznal za správné a schválil. I kdybychom tedy připustili, že milionové odpisy daní, které stát firmě povolil, byly oprávněné, což ovšem není pravda, firma těmito defraudacemi opatřila si mimo to ještě podvodně ohromný prospěch na útraty obce za pomoci berní správy tím, že obec na základě nesprávných údajů snížila firmě přirážky asi na desítinu nutné výše. Tímto způsobem má firma zaplatiti asi o 1, 400. 000 Kč přirážek méně, než kolik by byla musila zaplatiti, kdyby byla berní správa učinila správné údaje.

Že úřady obec vědomě klamaly, vysvítá ještě jasněji z těchto přímo nezvratných okolností: Roku 1927, kdy berní úřad vypočítal obci jako přirážkovou základnu na rok 1928 574. 000 Kč, táž berní správa předepsala za rok 1922 nikoliv 574. 000 Kč, nýbrž jen 172. 000 Kč. Na konce byla daň za tento rok stanovena dokonce jen 71. 000 Kč. I kdybychom chtěli předpokládati, že berní správa o tomto dodatečném snížení v roce 1927 nemohla ještě věděti, musila přece znáti výši daňového předpisu, který roku 1927 sama předepsala. Ještě hroznějším jeví se postup berní správy, uvážíme-li, že poslední, konečný daňový předpis za rok 1919 činil 60. 000 Kč, za rok 1920 dokonce jen 29. 000 Kč, tento poslední, konečný daňový předpis byl by musil úřadu sloužiti za přirážkovou základnu, kdyby byl chtěl postupovati řádně. Místo toho uvedl přirážkovou základnu, která byla 19krát až 20krát větší a která způsobila, že obec musila firmě v témž rozsahu předepsati nižší přirážku. Konečně se - - úmysl všech těchto manipulací potvrzuje ještě tím, že tyto fantasticky vysoké údaje přirážkové základny náhle přestaly, když byla zavedena nová reforma obecních financí, která velké firmy tak důkladně chránila před vysokými přirážkami, že takovéto manipulace byly již bezúčelné. Totoho roku spokojila se firma tím, že udala přirážkovou základnu něco přes 70. 000 Kč a že jí bylo předepsáno asi 46. 000 Kč daní.

Při daňových slevách, které stát poskytl firmě, nebyla obec ani vyrozuměna, ani dotázána, ačkoliv její příjmy byly tím velmi silně ohroženy a sníženy. Přes její hlavu bylo rozhodnuto, že přirážky, které byly dávno povoleny a jichž bylo třeba na úhradu povolených výdajů, byly sníženy na desítinu, nedbalo se toho, že obec podle dodatečně vyměřených daní byla by musila vybírati mnohem vyšší přirážky, ba obec ztrácí ještě více, nejen asi 700. 000 Kč, které je jí firma dlužná, nýbrž musí ještě vrátiti firmě 703. 806. 30 Kč, firmě, která obec podvedla o 1, 400. 000 Kč. Od 1. ledna hrozí obci opět úplné zastavení přirážek, které má dostati od státu, aby mohla tyto peníze vrátiti podvodné firmě, aniž se přihlíží, zda nezaměstnaní v obci hladovějí, zda bude lze obecním zaměstnancům vyplatiti platy a mzdy.

Pro - - spolupráci firmy s berní správou jest příznačné ještě toto: Když berní správa na rok 1927 chtěla stanoviti přirážkovou základnu právě tak vysokou jako na předešlý rok 219. 000 Kč, firma se proti tomu odvolala a žádala, aby přirážková základna byla stanovena mnohem výše. Učinila tak ovšem proto, aby dosáhla nižší přirážky, ale sama tím přiznala, že by bylo spravedlivé, aby jí byla vyměřena vyšší daň. Přes to, že tedy firma sama uvedla jako pravděpodobně vyměřenou daň 577. 000 Kč, nebylo jí pak předepsáno ani 219. 000 Kč, nýbrž jen 64. 000 Kč.

Šetření, jež měla přezkoumati stížnost firmy, konal zemský vrchní účetní rada Rudolf Aberle od zemského úřadu v Brně, nyní ve výslužbě. Ačkoliv z toho, co jsme svrchu uvedli, vysvítá, že přirážková základna 219. 000 Kč byla již příliš vysoká, tento pán po čtyřdenním šetření zjistil, že požadavek firmy jest oprávněný a že přirážková základna má býti uvedena 570. 000 Kč. Že tomuto pánovi šlo při tom o vědomé podporování daňové manipulace firmy, jest patrno z toho, že v obci Velká Bystřice snažil se pro tamější podnik téže firmy provésti úplně týž manévr, při čemž se nezalekl ani pohrůžek, ale na konec, když zástupci obce Velké Bystřice byli neoblomní, ponechal

beze změny nižší daňovou základnu, uznal tedy její oprávnění, což mu však nevadilo, aby v Hlubočkách nevynutil vyšší základnu. Poněkud světla na toto chování vrhá to, že firma zařídila tomuto pánovi byt a jistě věděla zač. Jak soustavně připravovala tato firma své daňové defraudace, vysvítá z toho, že přijala úředníka Svazu německých samosprávných svazků, a podplácela Jej jako »daňového poradce«, aby tak zabránila, aby tento Svaz nedopomohl obci Hlubočkám a Bystřici ku právu. Svaz, když komunisté tuto ostudu odhalili, musil dotčeného úředníka disciplinárně potrestati.

Firma připravuje takovéto daňové defraudace ještě dále. Za léta 1928 až 1930 chce podobným způsobem dosíci snížení přirážek a proto se již odvolala proti daňovým předpisům. Obec má tím býti znovu poškozena asi o milion korun. Ačkoliv od roku 1927, jak již bylo uvedeno, jest firmě předepsáno jen 46. 000 Kč daně výdělkové, chce firma dosíci ještě snížení této daně, tedy opět dosíci dvojího zisku odpisem daní a nižšími přirážkami. Dne 9. července 1931 konala se v Olomouci mimořádná valná hromada a usneseno z čistého zisku za léta 1927 až 1930 odepsati 20% z investic provedených za tato 4 léta (15 milionů), aby se podvodným způsobem dosáhlo nového snížení daní. Jak známo, snížení daní za léta 1921 až 1926 bylo odůvodněno podobně. Při tom firma ve svých bilancích za tato léta sama vykázala daňovou reservu 5 milionů Kč, tedy ani ve svých nejsmělejších snech nepočítala s tak velikým snížením daní, jaké jí dovedl opatřiti bývalý ministr a nynější místopředseda senátu a člen její správní rady, dr. Mořic Hruban.

Tážeme se tedy pana ministra financi:

Jak bylo možno za spoluúčasti úřadů prováděti takovéto daňové defraudace a že vláda nezakročí, ačkoliv naší interpelací byla na celou věc upozorněna?

Zjistí vláda aspoň nyní všechny vinníky a co nejpřísněji je potrestá?

Bude firma přinucena, aby ihned zaplatila odepsané daně a přirážky a bude

co nejpřísněji potrestána za zločinné daňové defraudace?

Budou obci Hlubočky plně vyplaceny přirážky, jak byly původně usneseny a

úředně schváleny a bude ihned zrušeno jakékoliv zastavení nebo snížení poukazovaných přirážek?

V Praze dne 19. prosince 1931.

Dr. Stern, Hadek,

Steiner, Török, Höhnel, Hrubý, Krosnář, Hruška, Dvořák, Gottwald, Štětka, Tyll, Juran, Novotný, Zápotocký, Vallo, Śliwka, Kliment, Barša, Kubač, Kopecký.