_

Poslanecká sněmovna N. S, R. Č, 1932.

III. volební období.

5. zasedání.

1576.

Naléhavá interpelace

poslance Josefa Adámka a druhů

ministru vnitra

o odpovědi pana ministra (tisk 1104) na naléhavou interpelaci (tisk 1044) o nezákonném rozpuštění obecního zastupitelstva v obcí Leštince u Skutče.

Dne 18. března t. r. byla podána panu ministru vnitra naléhavá interpelace (tisk 1044) o bezdůvodném a tedy nezákonném rozpuštění obecního zastupitelstva v obci Leštince u Skutče, na kterou pan ministr vnitra odpověděl dne 28. dubna t. r. (tisk 1104).

V odpovědi pana ministra bylo uvedeno jako důvod rozpuštění obecního zastupitelstva a jmenování vládního komisaře, že obec Leštinka, ač její námitky proti repartici nákladu na stavbu školy v Prosetíně byly školními úřady v pořadu stolic pravoplatně zamítnuty, trvale odpírala postarati se o potřebnou úhradu těchto nákladů přes to, že položky z repartice na obec připadající v částce 50. 000 Kč a 120. 000 Kč byly okresní správní komisí ve Skutči do rozpočtů obecních na léta 1927 a 1928 vloženy a obci uloženo, aby úhradu opatřila zápůjčkou.

Tento důvod udávaný panem ministrem dosvědčuje ale pouze, že nadřízený úřad rozpouštěje obecní zastupitelstvo v Leštince jednal nerozvážně, ukvapené a snad i stranicky, poněvadž nedal si ani tolik práce, aby řádné podstatu věci prozkoumal. Jest sice pravda, že okresní správní

komise ve Skutči zařadila obci Leštince do rozpočtu na rok 1928 částku 50. 000 Kč, a že tuto částku obecní zastupitelstvo neschválilo. Obecní zastupitelstvo tuto položku rozpočtovou schváliti nemohlo proto, že tehdy nebyl ještě rozhodnut spor o tom, zda obec Leštinka jest vůbec povinna tento příspěvek na školu v Prosetíně platiti.

Dále nemohlo a nesmělo obecní zastupitelstvo tuto položku ve svém rozpočtu obecním schváliti, poněvadž okresní správní komise vůbec nezařadila do obecního rozpočtu placení úroků věřitelce - záložně, kde úroky se musí platiti napřed. I bez zařazení položky na placení úroků z této částky 50. 000 Kč, kterou do obecního rozpočtu vložila okresní správní komise, obec vybírala obecní přirážku v nejvyšší přípustné výši 200%. A i při tom musela obec žádati z vyrovnávacího fondu částku 17. 316 Kč, kterouž ale neměla naději dostati pro obrovské nároky skoro všech obcí na vyrovnávací fond.

Obec jednala tudíž úplně v duchu zákona o hospodaření autonomních svazků, když okresní komisí ve Skutči do obecního jejího rozpočtu zařazenou částku ne-

schválila - za což jest trestána rozpuštěním obecního zastupitelstva.

Do obecního rozpočtu na rok 1929 zařadil nadřízený úřad okresní opětně položku 50. 000 Kč a jako úhradu její zařadil výpůjčku u okresní hospodářské záložny ve Skutči. Na úhradu úroků z výpůjčky předem splatných z tohoto peníze zase žádnou položku do rozpočtu nezařadil. Poněvadž obci bylo již povoleno vybírati 300% obecní přirážku a při tom byla obec ještě odkázána z vyrovnávacího fondu žádati za částku 8. 396 Kč, nemohla obec rozpočet svůj ani o haléř zvyšovati a nesměla dle předpisů zákona o hospodaření v autonomních svazcích učiniti půjčku, ze které by jí vzešla nová vydání v rozpočtu nepreliminovaná a ničím neuhrazená.

Z moci úřední do obecního rozpočtu obce Leštinky vložených 120. 000 Kč obecní zastupitelstvo schválilo, ale vyhradilo si právem, že peníz tento bude použit na stavbu školní budovy v Leštince a nikoliv v Prosetíně. Důvody takového rozhodnutí jsou velmi vážné a pro tak chudou obec jako Leštinka přímo životní důležitosti.

Obec Leštinka žádala právě v tu dobu o povolení zřízení své vlastní školy a vyškolení z Prosetína. Tuto svou žádost také Vyhrála rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 13. listopadu 1930, který rozhodl, že Leštinka má nárok na zřízení samostatné školy podle § l zákona ze dne 19. února 1870, č. 22 z. z.

Obecní zastupitelstvo nikterak neodpíralo vyhověti povinnosti obce, starati se o řádnou školní výchovu své mládeže, ale přirozeně nemohlo platiti na nově dobudovanou školu v Prosetíně, když obec sama stála ve sporu o zřízení své vlastní školy, a tato záležitost nebyla definitivně rozhodnuta.

Není bez důležitosti, že v odpovědi pana ministra nebyla vysvětlena a zodpověděna ona podstatná část interpelace, totiž, že důvody, pro které nemohlo obecní zastupitelstvo schváliti položky rozpočtové do jejího obecního rozpočtu jí vložené, byly

i jinak zákonem odůvodněné. Škola v Prosetíně byla postavena bez řádného usnesení místní školní rady a obecního zastupitelstva v Prosetíně a obecní zastupitelstvo v Leštince vůbec ani neobdrželo oznámení o rozvrhu nákladů na stavbu školní budovy. Také úřady dosud nerozhodly za stávajících okolností o povinnosti obce Leštinky platiti na novou školu v Prosetíně, jejíž stavba se provedla bez řádného rozpočtu a bez řádně provedeného předchozího řízení.

Nelze pominouti také tu okolnost, že do obecního rozpočtu této obce na rok 1931 upraveného okresním úřadem na stavbu školy není vůbec žádná položka zařazena.

Pro rozpuštění obecního zastupitelstva v Leštince nestačí tedy důvod udaný v odpovědi pana ministra vnitra, že obec Leštinka trvale odpírala postarati se o potřebnou úhradu, a jsme přesvědčeni, že důvod je jiný, a to zaujatost úředníka na okresním úřadě vůči obecnímu zastupitelstvu v Leštince a špatně maskovaná snaha protizákonně uvaliti obci Leštince břemeno dluhu na stavbu školy v Prosetíně a znemožniti stavbu samostatné školy v Leštince.

Táží se tudíž podepsaní:

Jest pan ministr ochoten sděliti pravé důvody rozpuštění obecního zastupitelstva obce Leštinky?

Jest pan ministr ochoten sdělili, z jakých důvodů nedal ještě ani po více nežli roce provésti nové obecní volby v této obci a proti znění zákona nechá dále v této obci vládního komisaře?

Jest pan ministr ochoten ihned zavésti vyšetřování s úředníkem, který mu vědomě a úmyslně dal v dotazované věci falešné informaco k nesprávné odpovědi ina podanou interpelaci?

Jest ochoten pan ministr naříditi, aby bezodkladně byly v obci Leštince provedeny řádné obecní volby?

Debata o této naléhavé interpelaci budiž zahájena v příští schůzi.

V Praze, dne 17. prosince 1931.

Adámek,

Janalik, Knotek, Vaculík, Stašek, Roudnický, dr Novák, Kaňourek, Šamalík, Petr, Sedláček, Košek, dr Míčura, Navrátil, Stanislav, dr Daněk, dr Dolanský, Bezděk, Myslivec, Vičánek, Rýpar, dr Nosek, Světlík.