Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.

III. volební období.

5. zasedání.

Překlad.

1568.

Návrh

poslanců Hackenberga, Heegera, Kučery, Neumeistera a soudruhů na změnu předpisů o užíváni zbraně četnictvem.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon ze dne .................,

jímž se mění ustanovení zákona ze dne 31. ledna 1928, čís. 28 Sb. z. a n., jímž se doplňují a mění zákony o četnictvu a sborech stráže bezpečnosti.

Národní shromážděni republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§1.

§ 13 zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 299 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 31. ledna 1928, čís. 28 Sb. z. a n., se mění takto:

V odst. 1., bod l, škrtají se slova «aneb, který mu bezprostředně hrozí. «

Bod 3. budiž vypuštěn.

Odst. (2) se mění a zní takto: »Při shluknutích a sroceních lidu smí politický úřad použíti četnictva semknutě a pod jednotným vedením jen v největším nebezpečí a jen v přítomnosti a za odpovědnosti úřednika politické správy. V tomto případě

lze užíti zbraně jen za předpokladů odst. 1., bod 1. a jen po předchozím marném úsilí dosíci dobrovolného rozchodu shromáždění. Také potom smí se však užíti ostré střelby teprve tehdy, byly-li všechny jiné prostředky marné. «

§2.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Jeho provedením se pověřuje ministr vnitra.

Odůvodnění.

Poněvadž se několikráte užilo zbraně proti politickým demonstrantům, při čemž přišlo mnoho lidí o život, jest naléhavě nutno postarali se, aby se zabránilo opakování takovýchto událostí. Toho lze dosíci především tím, že se upustí od dosavadní prakse vesměs zakazovati politické projevy určitého směru a že úřady budou přesně zachovávati ústavně zaručenou shromaždovací svobodu. Navrhovatelé si vyhrazují v tomto směru navrhnouti vhodnou reformu ustanovení spolkového a shromažďovacího práva. Ale rovněž tak jest nutno změniti ustanoveni o povoláváni četnictva k politickým projevům a o užívání zbraně v takových případech. Proto navrhovatelé navrhují předně, aby § 13, odst. 1., bod 1., zákona o četnictvu byl obnoven v podstatě ve znění zákona čís. 299 1920, ve znění, které se dostatečné osvědčilo po 8 let politicky rovněž velmi pohnuté doby. Ale především jest třeba, aby nově zave-

dené ustanovení odst. l, § 13 zákona čís. 28, 1928 bylo změněno v tom směru, že četnictvo semknuté smí zakročiti výhradně za odpovědnosti a v přítomnosti úředníka politické správy, jehož úkolem je nejprve osobním působením na demonstranty zabrániti porušení veřejného pokoje. Teprve, je-li tento pokus marný, smí se užíti po předchozí výstraze zbraně, při čemž, aby se také v této situaci zabránilo krvavým obětem, smějí se nejprve vypáliti jen rány na slepo. Navrhovatelé jsou přesvědčeni, že tento postup úplně postačí, aby zabránil skutečnému porušení veřejného pokoje a pořádku, bez lidských obětí. Bude-li však zachováván tento postup, jsou zbytečná ustanovení bodu 3, odst. l, proto navrhujeme, aby byla škrtnuta.

Tento návrh nezatěžuje státní pokladnu.

Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh byl přikázán výboru ústavně-právnímu.

V Praze, dne 17. prosince 1931.

Hackenberg, Heeger, Kučera, Neumeister,

Pohl, Blatný, Kirpal, Macoun, Griinzner, Kaufmann, Taub, Katz, Schäfer, Kremser, Leibl, Jaksch, Schweichhart, Häusler, Müller, Dietl, Roscher, de Witte.