Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1982.
III. volební období.
5. zasedání.
1567.
Návrh
poslance Hrubého a soudruhů
na vydání zákona o zkrácení presenční služby vojenské bez zvýšení ročního
počtu vojska.
Podepsaní navrhují:
Zákon
ze dne........
o zkrácení presenční služby vojenské bez zvýšení ročního počtu vojska.
Národní shromnáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Od l. dubna 1932 snižuje se presenční služba vojenská na 6 měsíců.
§ 2
Dosavadní roční mírový počet československého vojska nesmí být překročen. Rovněž nesmí být zvýšen dosavadní počet délesloužících poddůstojníků. Přebyteční odvedenu budou ještě před nastoupením vojenské služby presenční vyřazeni. Náhradní zálohy se zrušují. Vyřazeny buďtež především osoby nemajetné, jichž rodiče jsou rovněž nemajetní a nemajetní sirotci.
S 3.
Cvičení vojenských záloh ve zbrani nebudou v r. 1932 konána.
§ 4.
Poslední věta § 2. branného zákona ze dne 19. března 1920. č. 193 Sb. z. a n.. o tělesné výchově mládeže před brannou povinností se zrušuje.
§ 5.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Tímže dnem pozbývají platnosti všechna mu odporující ustanovení. Provedením jeho pověřuje se ministr. národní obrany.
Odůvodnění.
Presenční vojenská služba vytrhuje ročně desetitisíce mladých proletářů, zemědělců a maloživnosíníků z jejich povolání a vydává je v šanc bezohlednému zacházení šarží a nejisté budoucnosti. Po propuštění propadají nezaměstnanosti u bídě, aniž se stát o ně stará. To vše proto, aby byli vychováni k imperialistickým válečným účelům, a k boji proti demonstrujícímu dělnictvu.
Je bezespornou skutečností, že pracující mládež vykonává vojenskou službu jen z donucení. Kdyby tato služba byla dobrovolná, zůstalo by na vojně jen minimální procento. Dobrovolně, z přesvědčení, může proletariát sloužit jen v proletářske armádě. Proletariát volá po rozpuštění měšfáckých armád. Uvědomuje si však, že tohoto cíle může dosáhnouti toliko revoluční cestou.
Všeobecným časovým požadavkem pracujícího lidu je aspoň bezodkladné zkrácení presenční služby na 6 měsícu. Navrhujeme proto toto zkrácení již od 1. dubna 1932 a to tím spíše, že v současné hospodářské krisi nemohou a nechtějí osobní poplatníci na dálo nésti obrovská finanční břemena na inilitarism.
Jsme si ovšem plně vědomi skutečnosti, že by i případné zkrácení presenční
služby militarism neodbouralo, nýbrž mohlo naopak zostřiti, kdyby nebylo spojeno s dalšími opatřeními: vládnoucí třída, jejíž ochraně armáda jedině slouží, snažila by se zvýšiti počet branců a. provésti výcvik vojínů ještě ostřejším využíváním jich síl. Proto také ono stálé volání po větším počtu délesloužících poddůstojníků, nehledě k nákladům, na jejich vydržování, které by výdaje na militarism ještě zvýšily. Stejného cíle mohlo by být dosaženo zvýšením počtu náhradních záloh. Žádáme proto kategoricky, aby dosavadní roční počet vojska a poddůstojníků nesměl být překročen, aby přebyteční odvedenci byli ještě před nastoupením presenční služby vyřazeni a to především chudí a aby byly zrušeny náhradní zálohy. Další desetitisíce proletářů a drobných rolníků i jejich rodin doplácejí ročně na vojenská cvičení. Také tato mají stejně jako presenční služba účel vštípiti, resp. udržovati »vojenského ducha«, ducha válečného. Tento cíl stojí vedle lidských obětí stamilionů Kč ročně.
Pracující lid je proti cvičení vojenských záloh a proto navrhujeme, aby se prozatím nekonala r. 1932.
Konečně žádáme, aby byla ustanovení branného zákona z r. 1920 o před vojen-
ské výchově mládeže zrušena ve znění: »Tělesná výchova mládeže před brannou povinností bude upravena zvláště. «
Ustanovení to dokazuje trojí skutečnost:
1. Že již Tusarova vláda 1920 myslela na Předvojenskou výchovu:
2. že tak zv. »tělesná výchova mládeže« není ničím jiným, než Předvojenskou výchovou (vždyť ustanovení branného
zákona je posledním odstavcem § 2, který je nadepsán: » Branná povinnost);
3. že tato »tělesná výchova, t. j. předvojenská výchova má buržoasii hojit za případné zkrácení presenční služby. Ohrazujeme se proto proti jakékoliv předvojenské výchově, proti militarisaci národa.
Po. stránce formální navrhujeme, aby náš návrh přikázán byl výboru ú s t a v n ě-p rávnímu s příkazem urychleného projednání ve lhůtě 1 týdne.
V Praze, dne 17. prosínce 1931.
Hrubý,
Hruška, Zápotocký, Kuhn, Štětka, Kubač, Śliwka, Hádek, J. Svoboda, Novotný, Čižinská, Hodinová, Juran, Barša, Tyll, Babel, Dvořák, Gottwald, Kopecký,
Höhnel, Vallo.