Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.

III. volební období.

5. zasedání.

Překlad.

1548.

Návrh

poslanců Böllmanna, Hodiny a druhů na vydání zákona o úlevách pro zemědělce při vymáhání daní.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne................,

jímž se zemědělcům poskytují úlevy při vymáhání daní.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Provádění exekucí k vymáhání daní se všemi přirážkami a jiných veřejných dávek, ať ve prospěch státu nebo jiných veřejnoprávních svazů, proti poplatníkům, kteří výlučné nebo převážně provozují zemědělství a hospodaří buď jen na vlastní nebo částečně zpachtované půdě a jejichž hospodářství nepřesahuje výměru hospodářství drobného a středního zemědělce, budiž odloženo až do 31. května 1932.

Toto moratorium může býti na další dobu prodlouženo vládním nařízením.

§2.

Domnívá-li se finanční správa, že hospodářský stav dovoluje poplatníkovi, aby zaplatil daně s přirážkami nebo jiné veřejné dávky a že tím poplatník neutrpí žádných nepoměrných škod, může u poplatníkova exekučního soudu žádati, aby toto moratorium bylo pro jeho osobu zrušeno.

Soud vyslechne dlužníka (§ 56 exekučního řádu) a rozhodne usnesením.

O útratách tohoto řízení platí zásady řízení nesporného. Moratorium povolené zákonem může býti zrušeno jen tehdy, když se protestem vymáhajícího věřitele prokáže, že provedení exekuce nedonutí dlužníka k nevýhodnému prodeji jeho majetkových předmětů a že se zaplacením dluhu jeho hospodářský stav značně nezhorší.

§3.

Odklad exekuce vztahuje se jen na exekuce zabavením, uschováním, prodejem svršků a na exekuce prodejem nemovitostí. Nucené vložení zástavního práva jest přípustné i za moratoria.

§4.

Za dobu, na kterou moratorium odkládá placení, buďtež placeny zákonité 4% ni úroky z prodlení. Doba, na kterou bylo povoleno moratorium, nezapočítává se do lhůty promlčení.

§5.

Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Jeho provedením se pověřuje vláda.

Odůvodnění.

V poslední době se přímo katastrofálně projevují následky těžké hospodářské kříse, zvláště na venkově. Exekuce stihá exekuci, takže v četných obcích patří k většině poplatníků ti, na jejichž majetek byla ohlášena dražba. Největší podíl na tomto zakročování mají berní úřady, které se podle rozkazů jim udělených snaží pokud možno nejdříve vymoci všechny nezaplacené daně a dávky z přede-

šlých let. Tyto kroky jsou ovšem snazší proti zemědělcům než proti jiným poplatníkům, zvláště proti průmyslu, neboť ten se brání proti vymáhání dlužných daní účinně tím, že se dovolává nezaměstnanosti dělnictva, nebo i uzavření podniku. Proto se zemědělcům, kteří nemají hotových peněz, pro - často nepatrné - daňové dluhy prodávají rozličné svršky, kdežto u velmi velkých poplatníků se če-

ká se zaplacením milionových daní, ba dokonce se jim ve značné míře odpisují.

Kritické poměry na venkově dosáhly v poslední době vrcholu. Všechny sliby, které dali odpovědní činitelé finančních úřadů, ukázaly se jen sliby. Hromadné exekuce se zde provádějí dále a zemědělci se tak často prodává i poslední kus dobytka, a to za každou cenu.

Nelze popírati, že letošní žně nevynesly zemědělci ani na nejnutnější výdaje pro hospodářství, čímž se nynější krise jen zostřuje. Dnes trpí nouzi všechna odvětví zemědělské výroby, ať jde o obilnářství, bramborářství, lnářství, chmelařství, řepařství, vinařství atd. V posledních dnech byla probuzena i. nezemědělská veřejnost zprávami o těžkých ztrátách v dobytkářství, jejichž příčiny jsou ovšem rozličné. Nepopiratelně jest však jednou z nich právě exekuční vymáhání nezaplacených daní, poněvadž zemědělec nemající jiných peněz, jest nucen na velkou škodu příští výnosnosti svého hospodářství zbaviti se dobytka i k prodeji se nehodícího, a to bez ohledu na cenu. Tento zjev stává se pak ještě v četných kra-

jinách pro nedostatek krmiva přímo pohromou. Jest jisté, že dnes zemědělci nemají hotových peněz a že se zemědělec nemůže často vypůjčiti ani u místních peněžních ústavů, poněvadž nemají dosti pohyblivého kapitálu. I kdyby však s velkými obětmi sehnal nějakou půjčku, nemůže se bez značné škody zavázati k placení nepoměrně vysokých úroků, případně i umořování, když ví, že - jako v posledních letech - bude i letos jeho hospodářství silně pasivní. K těmto těžkým poměrům, které dnes všeobecně nacházíme v zemědělství, nutno přihlížeti a musí se jim rozhodně učiniti přítrž v zájmu celého našeho národního hospodářství.

Poněvadž pak především stát musí míti zájem, aby poplatnost zemědělce nebyla ohrožena, nýbrž aby jednotlivá odvětví zemědělské výroby přemohla nynější krisi bez ohrožení své poplatnosti, jest nutno, aby finanční úřady zanechaly dosavadní praxe při vymáhání nedoplatků.

Tímto návrhem nepovstane finanční zatížení.

Po stránce formální žádáme, aby tento návrh byl přikázán výboru iniciativnímu a rozpočtovému.

V Praze dne 4. prosince 1931.

Böllmann, Hodina,

Windirsch, Böhm, dr. Staněk, Halke, Gläsel, Zierhut, Heller, Viereckl, Platzer,

Wagner, Pelíšek, Mašata, Beran, dr. Černý, Bistřický, Teplanský, Zajíc, Jan Tůma,

Křemen, Vančo, Dorič, Dubický, Nejezchleb-Marcha.