Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.

III. volební období.

5. zasedání.

1542.

Vládní návrh,

kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení

dodatková úmluva k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června

1920, sjednaná dne 12. listopadu 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou

ze dne 11. prosince 1931, čís. 193 Sb. z. a n.

Návrh schvalovacího usnesení.

Národní shromáždění republiky československé schvaluje dodatkovou úmluvu k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednanou dne 12. listopadu 1931, podpisový protokol téhož data a vyměněné noty ze dne 1. prosince 1931, uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 11. prosince 1931 čís. 193 Sb. z. a n.

Důvodová zpráva.

Obchodně-politické styky Československa s Německem jsou upraveny hospodářskou dohodou ze dne 29. června 1920, jež je vybudována na doložce o nejvyšších výhodách, ale nemá dosud příslušné celně tarifní přílohy. K sjednání celně tarifní smlouvy s Německem dosud nedošlo pro silně ochranářský kurs, jejž Německo sleduje již několik let, hlavně u položek zemědělských. Naše bilance

zahraničního obchodu s Německem proto také se stále zhoršovala v náš neprospěch, takže významné naše aktivum se změnilo od roku 1928 ve velké passivum, které dosáhlo v roce 1929 částky 1. 053, 819. 000 Kč, v roce 1930 1. 020, 358. 000 Kč a v prvých devíti měsících roku 1931 879, 732. 000 Kč.

V posledních šesti letech vyvíjel se náš obchod s Německem takto:

Rok	Vývoz z ČSR. do Německa
1926 .....	.. 3. 552, 400. 000 Kč
1927 .....	4. 847, 832. 000 Kč
1928 .....	4. 694, 662. 000 Kč
1929 .....	.. 3. 932, 489. 000 Kč
1930 .....	.. 2. 970, 565. 000 Kč
1. I. - 30. IX. 1930	.. 2. 191, 534. 000 Kč
1. L- 30. IX. 1931	.. 1. 481, 647. 000 Kč

Dovoz z Německa do ČSR.	Přebytek čs. vývozu + resp. něm. dovozu -
3. 237, 511. 000 Kč	+ 314, 889. 000 Kč,
3. 752, 944. 000 Kč	+ 1. 094, 888. 000 Kč,
4. 768, 278. 000 Kč	- 73, 616. 000 Kč,
4. 986, 308. 000 Kč	- 1. 053, 819. 000 Kč,
3. 990, 923. 000 Kč	- 1. 020, 358. 000 Kč,
3. 023, 092. 000 Kč	- 831, 558. 000 Kč,
2. 361, 379. 000 Kč	- 879, 732. 000 Kč.

československo usiluje již po léta, aby upravilo v celně tarifním oboru své obchodní styky s Německem, leč ku provedení tohoto úmyslu nemohlo dojíti pro zmíněné tendence německé obchodní politiky. V poslední době byl jimi nejvíce postižen náš tradiční vývoz, zejména chmele, ječmene a sladu, z nichž otázka chmele byla zatímně vyřešena dodat-

kovou úmluvou z 12. listopadu 1931 k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920.

Úprava vývozu našeho ječmene, sladu a ještě jiných československých výrobků je na programu dalšího obchodně politického jednání s Německem.

Z Československa vyvezlo se chmele:

r. 1927	81. 213 q	za	440, 558. 000 Kč,	z toho do	Německa	36. 887 q	za	205, 546. 000 Kč,
r. 1928	65. 553 q	za	277, 994. 000 Kč,	z toho do	Německa	26. 597 q	za	114, 268. 000 Kč,
r. 1929	84. 872 q	za	170, 127. 000 Kč,	z toho do	Německa	29. 394 q	za	58, 386. 000 Kč,
r. 1930	90. 222 q	za	114, 458. 000 Kč,	z toho do	Německa	24. 012 q	za	30, 180. 080 Kč.

Letošního roku vydalo Německo, sledujíc dále své ochranářské snahy v obchodní politice, nouzové nařízení, jímž předpisuje dnem 1. září 1931 svým pivovarům povinné používání domácího chmele aspoň z 75% a zvýšilo dnem 12. října 1931 ochranné clo z ř. marek 60'- nař. marek 150'-, když se sprostilo svých smluvních závazků s Francií a Belgiíčeskoslovenské chmelařství, jež jest odedávna hlavním zásobitelem německých pivovarů, bylo těmito opatřeními hluboce dotčeno, ježto mu hrozilo úplné vytlačení z říšskoněmeckého trhu. československá vláda ve snaze zabrániti dalšímu zhoršení obchodní bilance s Německem navázala příslušné jednání s Německem, jehož výsledek jakožto první etapa těchto snah jeví se v dodatkové úmluvě k československo-německé hospodářské dohodě z 29. června 1920, kterou se snižuje nově platná německá autonomní celní sazba na chmel z ř. marek 150- na ř. marek 70'- za 100 kg. Mimo to německá vláda se zavázala, že bude blahovolně vyřizovati žádosti svých pivovarů o používání československého chmele podle § 2 svého nouzového nařízení o nuceném používání domácího chmele ze dne 21. srpna 1931. Sjednáním dodatkové

úmluvy, jež platí do 31. srpna 1932, nemá býti dotčena konečná úprava obchodu chmelem mezi republikou československou a Německem. O této úpravě má se vyjednávati s Německem ještě před 1. dubnem 1932 na podkladě výsledků rozprav, jež budou míti zástupci pěstitelů obou zemí o otázkách osevu a odbytu. Obě vlády se zavázaly, že budou tyto pěstitelské snahy podle možnosti podporovati.

Při sjednání dodatkové úmluvy vyhovělo proti tomu československo německým přáním, aby dehtové barvy s obsahem nastavovadel až do 80% byly odbavovány v položce 625 československého celního sazebníku a aby žádosti o povolování dovozu hašeného vápna z Německa byly blahovolně vyřizovány; dodatečně, dne 1. prosince 1931, byly podle bodu 4. podpisového protokolu vyměněny mezi československým vyslanectvím v Berlíně a říšskoněmeckým zahraničním úřadem noty o vyclívání dehtových barev, které se současně předkládají ku projednání a schválení.

Dodatková úmluva zůstane v účinnosti po dobu trvání československo-německé hospodářské dohody ze dne 29. června 1920, nejdéle však do 31. srpna 1932.

Vláda předkládajíc tento návrh oběma sněmovnám Národního shromáždění projevuje po stránce formální přání, aby tato předloha byla projednána v poslanecké sněmovně výborem zahraničním a výborem živnostensko-obchodním a v senátě výborem zahraničním a národohospodářským.

Text dodatkové úmluvy předkládá se ve zvláštních exemplářích ve zněni českém a německém (částka 90 Sbírky zák. a nař. 1931).

V Praze, dne 11. prosince 1931.

Předseda vlády: Udržal v. r.

DODATKOVÁ ÚMLUVA

K ČESKOSLOVENSKO-NĚMECKÉ

HOSPODÁŘSKÉ DOHODĚ

z 29. ČERVNA 1920.

ZUSATZ VEREINBARUNG

ZUM DEUTSCH-CECHOSLOVAKISCHEN

WIRTSCHAFTSABKOMMEN

VOM 29. JUNI 1920.

Dodatková úmluva

k československo-německé hospodářské dohodě z 29. červny 1920.

Mezi československou a německou vládou byla uzavřena tato dodatková úmluva k hospodářské dohodě mezi vládou československou a vládou německou ze dne 29. června 1920:

Článek 1.

(1) Německá vláda svoluje k dovozu chmele saz. čís. 30 německého celního sazebníku, pokud může býti tuzemskými pivovary ještě používán v mezích nařízení o používání tuzemského chmele ze dne 21. srpna 1931 (říš. žák. I, str. 454) ve várečném roce 1931/1932 až do 31. srpna 1932 za celní sazbu 70- Rm za 100 kg hrubé váhy, bude-li předložena celní sníženka hlavního celního úřadu BerlínCharlottenburg v Berlíně.

(2) Dále bude německá vláda blahovolně vyřizovati žádosti podle § 2 nařízení o používáni tuzemského chmele z 21. srpna 1931 o zahraniční chmel, pokud budou podávány tuzemskými pivovary k výrobě světlých typových piv.

článek 2.

í1) Tuzemské pivovary podávají žádosti o udělení celní sní ženky mimo výjimečné případy odst. 3. příslušným okresním celním komisařům. Ze žádosti musí býti patrno:

1. Množství zahraničního chmele, pro něž jsou žádány celní sníženky.

2. Počet celních sníženek, jež mají býti uděleny a množství, na něž mají zníti jednotlivé celní sníženky.

3. Množství zahraničního chmele, jež bylo zpracováno v pivovare k výrobe piva pro tuzemskou spotřebu od 1. října 1931 až do dne předložení žádosti.

(2) Okresní celní komisař předloží žádost po přezkoumáni správnosti údaje, předepsa-

Zusatzvereinbarung

zum deutsch-cechoslovakischen Wirtschaftsabkommen vom 29. Juni 1920.

Zwischen der Deutschen und der Čechoslovakischen Regierung ist die nachstehende Zusatzverfinbarung zu dem Wirtschaftsabkommen zwischen der Deutschen Regierung und der Cechoslovakischen Regierung vom 29. Juni 1920 getroffen worden:

Artikel 1.

(1) Die Deutsche Regierung wird die Einfuhr vom Hopfen der Nr. 30 des deutschen Zolltarifs, der von im Iniande gelegenen Brauereien im Rahmen der Verordnung über die Verwendung von Inlandshopfen vom 21. August 1931 (Reichsgesetzbl. l, S. 454) in dem Braujahr 1931/32 noch verwendet werden kann, bis zum 31. August 1932 zum Zollsatz von 70'- RM für den Doppelzentner Rohgewicht zulassen, wenn ein Zollermäßigungsschein des Hauptzollamtes Berlin-Charlottenburg in Berlin vorgelegt wird.

(2) Die Deutsche Regierung wird ferner Anträge auf Grund des § 2 der Verordnung über die Verwendung von Inlandshopfen vom 21. August 1931 wohlwollend behandeln, wenn diese Anträge von im Iniande gelegenen Brauereien für Auslandshopt'en zur Herstellung von hellen Typenbieren gestellt werden.

Artikel 2.

(1) Der Antrag auf Erteilung eines Zollermäliigungsschemes ist, mit Ausnahme des Sonderfalls in Absatz 3, von der im Inland gelegenen Brauerei bei dem für sie zuständigen Bezirkszollkommissar einzureichen. Aus dem Antrag muß zu ersehen sein:

1. die Menge des Auslandshopfens, für die Zollermäliigurigsscheine beantragt werden;

2. die Zahl der zu erteilenden Zollermäßigungsscheine und die Menge, auf die die einzelnen Zollermäßigungsscheine lauten sollen;

3. die Menge des Auslandshopiens, die seit dem 1. Oktober 1931 bis zum Tage der Vorlage des Antrages im Brauereibetrieb zur Herstellung von Bier für den Inlandsverbrauch verwendet worden ist.

(2) Der Bezirkszollkommissar legt den Antrag nach Prüfung der Richtigkeit der in Ab-

něho v odst. 1. č. 3 hlavnímu celnímu úřadu. Tento žádost přezkouší. K tomu cíli zjistí především celkovou spotřebu chmele v pivovaře v době od 1. října 1927 do 30. září 1930. Z ročního průměru, z toho vypočteného, odečte množství domácího chmele, jež odpovídá sazbě vyjádřené v procentech a stanovené pro onen pivovar; dále odečte množství zahraničního chmele, jež bylo použito pivovarem k výrobe piva pro tuzemskou spotřebu od 1. října 1931 do dne předložení žádosti. Odpovídá-li pak konečný výsledek množství zahraničního chmele, na které jsou žádány celní sníženky, potvrdí to hlavní celní úřad na žádosti a předá ji hlavnímu celnímu úřadu Berlín-Charlottenburg v Berlíně.

(3) Žádosti o udělení celních sníženek na zahraniční chmel, jenž může býti používán tuzemským pivovarem na základě výjimečného povolení, uděleného podle § 2 nařízení o používání domácího chmele z 21. srpna 1931, předkládá pivovar přímo hlavnímu celnímu úřadu Berlín-Charlottenburg v Berlíně s připojeným prvopisem výjimečného povolení.

(4) Hlavní celní úřad Berlín-Charlottenburg udělí celní sníženku podle připojeného vzoru a odešle ji žadateli.

(5) Celní sní ženka opravňuje pivovar, aby dal množství zboží v ní vyznačené na kterékoliv celnici celně projednati. Současně s přihláškou ku proclení budiž celnímu úřadu předložena celní sníženka.

(6 ) Celní sníženky platí pouze pro množství, na něž jsou vydány. Dovoz se může díti také v dílčích zásilkách; zbývající množství lze však přihlásiti u některého celního úřadu ke konečnému odbavení nejdéle do 31. srpna 1932.

(7) Chmel, pro který nebude předložena celní sníženka, může býti dovážen jen za autonomní celní sazbu.

článek 3.

(1) Jako československý chmel dovolí českoSlovenská vláda vyvážeti do Německa jen

satz l, Ziffer 3 vorgeschriebenen Angabe dem Hauptzollamt vor. Dieses prüft den Antrag. Dazu stellt es zunächst den Gesamtverbrauch der Brauerei an Hopfen in der Zeit- vom 1. Oktober 1927 bis 30. September 1930 fest. Von der hieraus sich ergebenden Jahresdurchschnittssumme zieht es die Menge an Inlandshopfen ab, die dem für die Brauerei festgesetzten Vomhundertsatz entspricht; ferner zieht es die Menge des Auslandshopfens ab, die in der Brauerei seit dem 1. Oktober 1931 bis zum Tage der Vorlage des Antrages zur Herstellung von Bier für den Inlandsverbrauch verwendet worden ist. Soweit die danach sich ergebende Endsumme sich deckt mit der Menge an Auslandshopfen, für die Zollermäßigungsscheine beantragt werden, bescheinigt das Hauptzollamt dies in dem Antrag und reicht ihn an das Hauptzollamt Berlin-Charlottenburg in Berlin weiter.

(3 ) Anträge auf Erteilung von Zollermäßigungsscheinen für ausländischen Hopfen, der auf Grund einer nach § 2 der Verordnung über die Verwendung von Inlandshopfen vom 21. August 1931 erteilten Ausnahmebewilligung von der im Inland gelegenen Brauerei verwendet werden kann, sind von dieser unter Vorlage der Urschrift der Ausnahmebewilligung unmittelbar an das Hauptzollamt BerlinCharlottenburg in Berlin einzureichen.

(4) Das Hauptzollamt Berlin-Charlottenburg in Berlin erteilt den Zollermäßigungsschein nach dem anliegenden Muster und übersendet ihn dem Antragsteller.

(5) Der Zollermäßigungsschein berechtigt die Brauerei, die in ihm verzeichnete Warenmenge bei jeder Zollstelle abfertigen zu lassen. Er ist der Zollstelle mit der Anmeldung zur Verzollung vorzulegen.

(6) Die Zollermäßigungsscheine sind nur für die Menge gültig, für die sie ausgestellt sind. Die Einfuhr kann auch in Teilsendungen stattfinden; jedoch dürfen die Restmengen nur bis zum Ablauf des 31. August 1932 bei einer Zollstelle zur Schlußabfertigung angemeldet und gestellt werden.

(7) Hopfen, für den ein Zollermäßigungsschein nicht vorgelegt wird, kann nur zum autonomen Zollsatz eingeführt werden.

Artikel 3.

(1 ) Die öechoslovakische Regierung wird als čechoslovakischen Hopfen nur solchen

chmel, který podle předpisů v republice československé platných jest opatřen osvědčením původu (t. j. který podle platných československých předpisů jest v původním balení, opatřeném označením původu, pečetí a plombou) a který jest doprovázen ověřovací listinou příslušné známkovny.

(2) československá vláda jest dále oprávněna, dáti svolení k vývozu takto vypraveného chmele jen tehdy, je-li provázen listinou, vydanou ústavem československou vládou k tomu pověřeným.

Článek 4.

(1) československá vláda souhlasí s tím, aby dehtové barvy s obsahem kuchyňské soli, Glauberovy soli, dextrinu, sody nebo směsi těchto látek do 80% byly odbavovány v pol. 625 československého celního sazebníku.

(2) Dále bude blahovolně vyřizovati žádosti o povolování dovozu hašeného vápna z Německa.

článek 5.

Tato úmluva bude ratifikována. Nabude účinnosti 10. dne po výměně ratifikačních listin, jež bude provedena v Praze a zůstane v účinnosti po dobu trvání hospodářské dohody z 29. června 1920, nikoliv však déle než do 31. srpna 1932. Smluvní strany si však vyhrazují uvésti dodatkovou úmluvu v prozatímní účinnost již před výměnou ratifikačních listin ve lhůtě dle možnosti nejbližší, jež bude ještě sjednána.

K čemuž na svědomí podepsali zmocněnci tuto dodatkovou úmluvu ve dvou prvopisech v československém a německém jazyku a připojili své pečeti.

V Berlině, dne 12. listopadu 1931.

L. S. Dr. CHVALKOVSKÝ v. r. L. S. BERNHARD Dr. von BüLOW v. r.

Hopfen zur Ausfuhr nach Deutschland zulassen, welcher nach Maßgabe der jeweils in der Čechoslovakischen Republik geltenden Vorschriften mit einer Herkunft-Bezeichnung versehen ist, das heißt sich nach den jeweils geltenden čechoslovakischen Vorschriften in Originalpackungen befindet, welche Herstellungsbezeichnung, Siegel und Plombe tragen, und der von der Beglaubigungsurkunde der zuständigen Signierhalle begleitet wird.

(2) Die Čechoslovakische Regierung ist weiter berechtigt, den so aufgemachten Hopfen nur dann zur Ausfuhr zuzulassen, wenn er von einer Urkunde begleitet ist, die von einer von der Čechoslovakischen Regierung dazu bestimmten Anstalt ausgestellt ist.

Artikel 4.

(1)Die čechoslovakische Regierung wird Teerfarben mit einem Gehalt an Kochsalz, Glaubersalz, Dextrin, Soda oder Mischungen dieser Stoffe bis zu 80 vom Hundert zur Verzollung nach der Nummer 625 des čechoslovakischen Zolltarifs zulassen.

(2) Sie wird ferner Anträge auf Bewilligung der Einfuhr von Löschkalk aus Deutschland wohlwollend behandeln.

Artikel 5.

Dieses Abkommen soll ratifiziert werden. Es tritt am zehnten Tage nach dem Austausch der Ratifikationsurkunden, der in Prag stattfinden seil, in Kraft und bleibt für die Dauer des Wirtschaftsabkommens vom 29. Juni 1920, jedoch nicht über den 31. August 1932 hinaus, in Geltung. Die vertragschließenden Teile behalten sich vor, das Zusatzabkommen bereits vor Austausch der Ratifikationsurkunden von einem noch zu vereinbarenden möglichst nahen Zeitpunkt ab vorläufig anzuwenden.

Zu Urkund dessen haben die Bevollmächtigten diese Zusatzvereinbarung in doppelter Urschrift in deutscher und čechoslovakischer Sprache unterzeichnet und mit ihren Siegeln versehen.

Berlin, den 12. November 1931.

L. S. BERNHARD Dr. von BÜLOW m. p. L. S. Dr. CHVALKOVSKý m. p.

Podpisový protokol.

Při podpisu dodatkové úmluvy k hospodářské dohodě československo-německé ze dne 29. června 1920, podepsané dnešního dne, zjištěna shoda v tom, že:

1. uzavřením dodatkové úmluvy nemá býti dotčena pozdější konečná úprava obchodu chmelem mezi Československem a Německem;

2. navázaná jednání mezi zástupci pěstitelů chmele obou zemí o otázkách osevu a odbytu budou oběma vládami podle možnosti podporována;

3. československá a německá vláda zahájí ještě před 1. dubnem 1932 jednání, jež, přihlížejíc k výsledkům rozprav mezi zástupci pěstitelů chmele, mají vytvořiti podklad trvalé dohody o obchodu chmelem mezi oběma zeměmi.

4. Za jakých předpokladů bude při dovozu dehtových barviv do Československa upuštěno od zjištění obsahu nastavovadel ve smyslu článku 4. dodatkové úmluvy, má býti co nejdříve, ještě před vstoupením dodatkové úmluvy v účinnost, vyřešeno výměnou not.

Tak se stalo ve dvojím prvopise. V Berlíně, dne 12. listopadu 1931.

Dr. CHVALKOVSKÝ v. r. BERNHARD Dr. von BÜLOW v. r.

Zeichnungsprotokoll.

Bei der heute erfolgten Unterzeichnung der Zusatzvereinbarung zum deutsch-čechoslovakischen Wirtschaftsabkommen vom 29. Juni 1920 wurde Einverständnis über folgendes festgestellt:

1. Durch den Abschluß der Zusatzvereinbarung soll einer späteren endgültigen Regelung des Hopfenverkehrs zwischen Deutschland und der Čechoslovakei nicht vorgegriffen werden.

2. Die beiden Regierungen werden die zwischen den Vertretern des Hopfenbaues beider Länder aufgenommenen Verhandlungen über Anbau- und Absatzfragen nach Möglichkeit fördern.

3. Die Deutsche und die Čechoslovakische Regierung werden noch vor dem 1. April 1932 Verhandlungen aufnehmen, die unter Berücksichtigung des Ergebnisses der Besprechungen zwischen den Vertretern des Hopfenbaues die Grundlage für eine dauernde Verständigung hinsichtlich des Hopfenverkehrs zwischen beiden Ländern schaffen sollen.

4. Die Frage, unter welchen Voraussetzungen bei der Einfuhr von Teerfarben nach der Čechoslovakei von einer Nachprüfung des Gehalts an den in Artikel 4 der Zusatzvereinbarung genannten Streckungsmitteln abgesehen wird, soll noch vor Inkrafttreten der Zusatzvereinbarung durch Notenwechsel geregelt werden.

Geschehen in doppelter Urschrift. Berlin, den 12. November 1931.

BERNHARD Dr. von BÜLOW m. p. Dr. CHVALKOVSKÝ m. p.

Vyslanectví republiky Československé v Berlině.

Berlín, dne 1. prosince 1931.

Pane státní tajemníku,

Odvolávaje se na dohodu sjednanou ve 4. bodě podpisového protokolu k dodatkové úmluvě z 12. listopadu 1931 k československoněmecké hospodářské dohodě, mám čest Vám oznámiti:

Přezkoušení obsahu nastavovadel dehtových barviv podle čl. 4., odst. 1. dodatkové úmluvy nebude při dovozu do Československa zpravidla prováděno, bude-li k zásilkám přiloženo výrobcovo prohlášení podle připojeného vzoru.

Používám také této příležitosti, abych Vám, pane státní tajemníku, opětně projevil výraz své obzvláštní úcty.

Dr. CHVALKOVSKÝ v. r.

Panu

státnímu tajemníkovi zahraničního úřadu Dru B. W. von Bülow

v Berlíne.

Gesandtschaft der Čechoslovakischen Republik.

Berlin, den 1. Dezember 1931.

Herr Staatssekretär,

Mit Beziehung auf die in Ziffer 4 des Zeichnungsprotokolls zur Zusatzvereinbarung vom 12. November 1931 zum čechoslovakischdeutschen Wirtschaftsabkommen getroffene Abrede beehre ich mich Ihnen folgendes mitzuteilen:

Eine Nachprüfung des Gehalts an den im Artikel 4, Abs. l des Zusatzabkommens genannten Streckungsmitteln wird bei der Einfuhr von Teerfarben nach der Čechoslovakei in der Regel nicht erfolgen, wenn den Sendungen eine Erklärung der Erzeugerfirma nach dem anliegenden Muster beigefügt ist.

Ich benutze auch diesen Anlaß, Ihnen, Herr Staatssekretär, die Versicherung meiner ausgezeichnetsten Hochachtung zu erneuern.

Dr. CHVALKOVSKÝ m. p.

An den

Staatssekretär des Auswärtigen Amts Herrn Dr. B. W. von Bülow

in Berlin.

Zahraniční úřad.

Berlín, dne 1. prosince 1931.

Pane vyslanče,

Mám čest potvrditi příjem dnešního Vašeho připíšu, ve kterém jste mně oznámil, odvolávaje se na dohodu sjednanou ve 4. bodě podpisového protokolu k dodatkové úmluvě z 12. listopadu 1931 k československo-německé hospodářské dohodě, že

přezkoušení obsahu nastavovadel dehtových barviv podle čl. 4., odst. 1. dodatkové úmluvy nebude při dovozu do Československa zpravidla prováděno, bude-li k zásilkám přiloženo výrobcovo prohlášení podle připojeného vzoru.

Béřu Vaše prohlášení na vědomí a používám také této příležitosti, abych Vám, pane vyslance, opětovně vyslovil ujištění své obzvláštní úcty.

BÜLOW v. r.

československému, vyslanci

panu Dru F. Chvalkovskému.

Auswärtiges Amt.

Berlin, den 1. Dezember 1931.

Herr Gesandter,

Ich beehre mich, Ihnen den Empfang Ihres Schreibens vom heutigen Tage zu bestätigen, in dem Sie mir mit Beziehung auf die in Ziffer 4 des Zeichnungsprotokolls zur Zusatzvereinbarung vom 12. November 1931 zum deutsch-öechoslovakischen Wirtschaftsabkommen getroffene Abrede folgendes mitgeteilt haben:

Eine Nachprüfung des Gehalts an den im Artikel 4, Abs. l des Zusatzabkommens genannten Streckungsmitteln wird bei der Einfuhr von Teerfarben nach der Čechosiovakei in der Regel nicht erfolgen, wenn den Sendungen eine Erklärung der Erzeugerfirma nach dem anliegenden Muster beigefügt ist.

Indem ich von der Erklärung Kenntnis nehme, benutze ich auch diesen Anlaß, um Ihnen, Herr Gesandter, die Versicherung meiner ausgezeichnetsten Hochachtung zu erneuern.

BÜLOW m. p.

An

den Öechoslovakisehen Gesandten Herrn Dr. F. Chvatkovský.