Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.

III. volební období.

5. zasedáni.

1541.

Návrh

poslanců Štětky, Hodinové, Höhnela, Vallo, Töröka a soudruhů na vydání zákona na opatření levných bytů pro osoby, které jsou bez přístřeší,

anebo bydlí ve špatných obydlích.

Podepsáni navrhují:

Zákon ze dne.................1931

na opatření levných bytů pro osoby, které jsou bez přístřeší anebo bydlí ve špatných

obydlích.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Hlava I.

Zabírání prázdných bytů a místností k účelům bytovým.

§1.

Všichni majitelé domů jsou povinni do 8 dnů oznámiti obecnímu zastupitelstvu: všechny prázdné byty, všechny místnosti způsobilé k obývání nebo místnosti, které adaptací mohou býti k obývání uzpůsobeny.

Všichni nájemnici jsou povinni oznámiti do 8 dnů obecnímu zastupitelstvu přespočetné místnosti bytů jimi obývaných. Za přespočetné místnosti považují se obytné místnosti, jejichž počet je větší než počet členů domácnosti.

Po uplynutí této lhůty musí býti pravidelně buď měsíčně nebo čtvrtletně podle toho, jak se v obci platí nájemné, majiteli domu hlášeny všechny místností uvedené v tomto paragrafu obecnímu zastupitelstvu.

§2.

Majitel dvou neb více bytů v obci musí učiniti obecnímu zastupitelstvu oznámení o všech svých bytech.

Tutéž povinnost mají členové společné domácnosti, kteří mimo byt společný mají v obci ještě byt zvláštní.

V oznámení budiž uveden byt, který strana potřebuje pro vlastní bytové účely.

Obecní zastupitelstvo rozhodne, který z bytů se straně ponechá,

§3.

Obec je povinna opatřiti byty osobám, které se v obci zdržují, z naléhavých důvodů jsou v obci nuceny bydleti, nebo v obci pracují, pokud jejích příjem nepřesahuje 30. 000. - Kč ročně.

Za tím účelem je obec povinna zabrati všechny místnosti uvedené v § 1. a 2. tohoto zákona.

§4.

Zabráním bytů nebo místností pozbývají majitel domu a nájemník práva volně nakládati se zabranými byty a místnostmi. Nájemní smlouvy o zabraných bytech a místnostech pokládají se za zrušené, jakmile projde lhůta k vyklizení.

Zabrání trvá, i když se změní majitel domu nebo nájemník.

§5.

Nájemné za zabrané byty nesmí převyšovati nájemné, stanovené zákonem o ochraně nájemníků.

Hlava H.

Opatřeni stavenišť. §6.

Nezastavěné pozemky osob, jejichž roční příjem převyšuje 60. 000. - Kč, mohou katastrální obci býti vyvlastněny pro stav bu obytných domů s malými byty nebo

pro stavbu rodinných domků nebo pro stavbu malých provozoven.

Jako staveniště pro takové stavby mohou býti použity pozemky státní, obecní, pozemky veřejných korporací a soukromé pozemky.

§7.

Náhrada za vyvlastněný pozemek nesmí býti vyšší než jeho nabývací cena.

§8.

Obce jsou povinny na vyvlastněných pozemcích stavěti byty pro osoby, jichž roční příjem nepřesahuje 30. 000. - Kč. Nájemné v těchto bytech nesmí býti vyšší, než je stanoveno zákonem o ochraně nájemníků.

Hlava III.

O podpoře stavebního ruchu. §9.

Na podporu stavebního ruchu přikazuje se každoročně z pravidelného státního rozpočtu obnos 1. 000 milionů Kč.

§ 10.

Podpora může býti udělena jedině na stavbu levných bytů (§ 8), je-li stavebníkem obec nebo družstvo, složené z dělníků, zřízenců, veřejných a jiných zaměstnanců nižších kategorii, malých živnostníků, a na stavbu rodinných domků chudým stavebníkům, kteří nemají vlastního stavebního kapitálu.

Podpora se uděluje ve formě státního příspěvku.

Hlava IV. O daňových a poplatkových úlevách.

§ 11.

Všechny stavby provedené podle tohoto zákona jsou osvobozeny ode všech daní, dávek a poplatků.

Hlava V. O nouzových náhradních obydlích.

§12.

Všechna nouzová náhradní obydlí, postavená buď na pozemcích soukromých

nebo obecních, najatých nebo koupených, pokládají se za náhradu řádných obydlí, postavených dle platných stavebních řádů

§ 13.

Obecní a jiné úřady nesmějí v žádném případě podnikati proti obyvatelům nouzových náhradních obydlí žádných opatření, omezujících možnost, v těchto bytech nerušené bydleti; obzvláště nesmějí:

1. přikazovati odstraněni těchto obydli,

2. bourati nouzová obydlí,

3. deložovati rodiny v nich bydlící.

§14.

Obec je povinna osobám, které vlastního bytu nemají, propůjčiti pozemek obecní a dáti jim povolení k postaveni náhradního nouzového obydlí.

Rovněž tak jest obec povinna dáti povolení ku stavbě náhradního nouzového obydlí za stejných podmínek na pozemku soukromém.

§15.

Obec je oprávněna z propůjčeného pozemku vybírati uznávací činži, jejíž výše nesmí přesahovati Kč 1. - ročně z jednoho čtverečního metru.

§ 16.

Obec je povinna ku kolonii nouzových náhradních obydlí zříditi sjízdnou a schůdnou cestu vyústěnou do řádné komunikace a povrchovou kanalisaci pro odvádění splašků.

Rovněž tak je obec povinna v koloniích nouzových náhradních obydlí zříditi schůdné a sjízdné cesty dle potřeby tak, aby ke každému obydlí byl přístup i příjezd.

V obcích, kde je elektrické nebo plynové osvětlení zavedeno, je obec povinna veřejné osvětlení rozšířiti do kolonií nouzových náhradních obydlí.

§ 17.

Nouzová náhradní obydlí mohou býti z nařízení obecního úřadu odstraněna toliko za souhlasu jejích obyvatel a když obec opatří obyvatelům náhradního obydlí aspoň rovnocenný byt, za nájemné vyhovující úhrnnému přijmu rodiny a za podmí-

nek uvedených v návrhu zákona komunistických poslanců o ochraně nájemníků.

Hlava VI.

Ustanovení všeobecná. § 18.

K stavbě levných bytů dle tohoto zákona mají obce právo zabavit sklady stavebních hmot, nechce-li jejich majitel prodati je za valorisovanou cenu.

§ 19.

Výbory nájemníků, zvolené na jejich veřejných schůzích, jsou oprávněny spolurozhodovati při provádění opatření k stavbě a pronajímání bytů.

Stejně jsou výbory kolonistů oprávněny spolurozhodovati ve všech věcech kolonistů.

§ 20.

Obcházení tohoto zákona trestá se peněžitými pokutami do 10. 000 Kč a vězením do 6 měsíců.

§21.

Tento zákon nabude účinnosti dnem jeho vyhlášení. Všechna odporující ustanovení pozbudou týmž dnem platnosti.

Provedením tohoto zákona pověřují se ministři sociální péče, financi a vnitra, v dohodě se súčastněnými ministry.

Odůvodnění.

V letech 1918-1920 sahal proletariát velmi často k svépomoci a zabíral u boháčů přebytečné byty, které předával lidem nebydlícím nebo špatně bydlícím. Jako ventil proti tomuto živelnímu hnutí byl tehdy vydán zákon o zabírání bytů. Tento zákon byl však - nehledě k jeho základním nedostatkům - kapitalisty a úřady samými všemožně obcházen, a konečně zrušen, když ono hnutí proletariátu ustalo.

V současné době je veliký počet prázdných bytů a bytů přespočetných, zatím co značná část chudých obyvatel je bez pří-

střeší anebo bydlí v naprosto špatných obydlích (mnohdy ve chlévech a pod. ). Jeví se tedy naléhavá nutnost, aby prázdné a přespočetné byty byly ve prospěch těchto chudých obyvatel zabírány a aby kromě toho bylo přikročeno k stavbě dostatečného počtu levných bytů pro ony vrstvy.

Navrhujeme proto předně, aby byly obcemi zabrány všechny prázdné a přespočetné byty, a aby byly pronajaty osobám, jichž roční příjem nepřesahuje 30. 000. Kč, které nemají jinak většího majetku a které jsou bez přístřeší nebo bydlí ve spát-

ných obydlích. Při tom ovšem musela by být i mezi těmito osobami dána přednost vždy lidem, kteří mají nejmenší příjem (nezaměstnaným, nouzově zaměstnaným, omezeně pracujícím dělníkům a pod. ).

Nájemné za tyto byty nesmělo by byl vyšší než jest stanoveno v našem návrhu na ochranu nájemníků: ve starých domech nesmělo by být vyšší než v současné době a v nových domech nesmělo by být vyšší, než o 50% při jedné obytné místnosti s příslušenstvím, o 75% vyšší při 2 místnostech a o 100% při 3 místnostech - vždy u porovnání s obdobnými byty ve starých domech. Za nezaměstnané platila by toto nájemné obec. Také jinak vztahovala by se na tyto zabrané byty námi navržená ochrana nájemníků, tedy obzvláště co do omezené výpovědi. Za přebytečné musely by být považovány všechny obytné místnosti, jejichž počet je větší než počet členů domácnosti. Při tom musel by být pojem místnosti vykládán co nejsiřeji, aby kapitalisté úmyslně nepřeměňovali místnosti obytné na »tovární« nebo podobně a počet členů domácnosti musel by být vykládán co nejúžeji, aby i v tomto směru bylo zabráněno obvyklému obcházeni zákonů ve prospěch boháčů. Náležela by tudíž n. p. každé služebné jedna obytná místnost k výhradnímu používání, nikoliv však příbuzným, kteří by u vlastníků bytů byli »na návštěvé« a pod. Z těchže důvodů navrhujeme, aby nikdo nesměl míti v téže obci více než jeden byt (má-li zbytečně druhý byt v jiné obci, buď tento zabrán jako prázdný).

Při pronajímání zabraných bytů nebudiž činěn rozdíl mezi příslušníky a nepříslušníky obce: nárok má každý, kdo se v obci zdržuje, nebo zde pracuje a je z jiných důvodů nucen v obci bydleti, a byt z výše uvedených důvodů potřebuje.

Zabírání bytů a jejích pronajímání ukládá náš zákon obecním zastupitelstvům, protože tato mají nejlepší možnost tuto práci prováděti (bytové a pod. úřady jsou mezi obyvatelstvem právem zdiskreditovány). Nemůže-li obecni zastupitelstvo zabývati se podrobně každým případem, může touto prací pověřiti komisi, složenou stejně, jako je složeno obecní zastupitelstvo a vyhraditi si konečné schválení.

Kromě zabírání prázdných a přespočetných bytů nutno však stavěti nové, levné byty pro osoby, které jsou bez přístřeší, nebo bydlí ve špatných obydlích. Prvním předpokladem takových staveb je vyvlastnění nezastavěných pozemků. Navrhujeme také proto již z uvedených důvodů, aby i těmito opatřeními byly pověřeny obce. Vyvlastněny byly by nezastavěné pozemky osob, jichž roční důchod přesahuje 60. 000. Kč. Na těchto vyvlastněných pozemcích mají býti zřízeny stavby s levnými byty (podle našeho návrhu na ochranu nájemníků) pro osoby, jichž roční důchod nepřesahuje 30. 000. - Kč a které jinak nemají většího majetku, při čemž by i tu musela být vždy dána přednost lidem s menším příjmem a za nezaměstnané platila by nájemné obec.

Zvláštní ochrany potřebují tak zv. kolonisté, kteří si postavili nouzová náhradní obydlí a to mnohdy přirozeně i proti předpisům stavebního řádu. Tlumočíme ve svém návrhu i jejich požadavky: právní uznání jejich nouzových obydlí, zákaz násilného bourání těchto obydlí a jejich odstranění jen tehdy, když s tím sami souhlasí a když jest jim opatřen byt aspoň rovnocenný t. j. za. nízké nájemné, přiměřené jich příjmům, v žádném případě však nepřesahující výši nájemného uvedenou v našem návrhu na ochranu nájemníků, byt o stejném počtu místností a na stejně pro ně příznivém místě; poskytování jim stavebních pozemků za Uznávací činži nejvýš 1. - Kč ročně z jednoho čtverečního metru; bezpodmínečné povolování nových staveb takových i na soukromých pozemcích; zřízení řádných komunikací a řádného osvětlení v dělnických koloniích.

Ostatně by právě těmto chudým kolonistům mohly býti opatřeny levné byty uskutečněním našeho celkového návrhu na opatření levných bytů.

Aby obce mohly stavěti levné byty, navrhujeme, aby byly oprávněny zabaviti všechny stavební hmoty, nechce-li je jejich majitel prodat za valorísovanou cenu. V tom směru musely by tedy býti zabaveny stavební hmoty uskladněné u kapitalistů, ale nikoliv případně u maloživnostníků, kteří je sami koupili za přemrštěnou cenu.

Úhrada na provedení těchto návrhů našla by se pro obce vedle běžných příjmů

v rozpočtech také ve výnosu dávky z velkých bytů, kterou navrhujeme ve svém návrhu na ochranu nájemníků.

Kromě toho podáváme zvláštní návrh, aby obce byly oprávněny vybírati od bohatých osob vlastní daně a dávky ve výši, kterou si vyžaduje splnění sociálních úkolů.

V každém případě navrhujeme však, aby stát byl povinen každoročně z pravidelného státního rozpočtu poskytovati na podporu tohoto stavebního ruchu jednu miliardu Kč. Úhrada tohoto výdaje budiž vzata z výnosu dávky ze spekulace se stavebními pozemky. Ministr financí nedávno sám přiznal, že obce jsou oprávněny tuto dávku vybírati, ale tvrdil, že prý je pochybné, komu její výnos má náležeti: zda obci nebo státu. A této »pochybnosti« vy-

užívají jak obce tak stát, aby onu dávku, která by na př. v Praze při řádném vybírání vynášela několik miliard Kč ročně, vůbec nevybíraly. Nechť tedy úřady konečně přestanou bránit obcím ve vybírání této dávky a nechť ji obce také řádně vybírají. Pak by účtováním státního příspěvku ve výši jedné miliardy Kč, který navrhujeme pro podporu stavebního ruchu, bylo pouhou technickou otázkou (prozatímní státní zálohy s pozdějším vrácením, přidělení přebytečného obnosu obcím, které vybraly málo a pod. ).

Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh přikázán byl výboru s o c. politickému, rozpočtovému a ústavně-právnímu k bezodkladnému vyřízení během 14 dnů.

V Praze, dne 15. prosince 1931.

Štětka, Hodinová, Höhnel, Vallo, Török,

Gottwald, Dvořák, Babel, Barša, Kubač, Kuhn, Čižinská, Hrubý, Kliment, Tyll, K. Procházka, Steiner, Śliwka, Kopecký, Zápotocký, Juran.