Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.

III. volební období.

6. zasedáni.

1529.

Zpráva

výboru sociálně-politického a živnostensko-obchodního

o usneseni senátu (tisk sn. 1506)

k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 640 a 650)

o uzavírání krámů dne 24. prosince každého roku (na Štědrý den) o 17. hodině.

1.

Vláda předložila senátu Národního shromáždění osnovu zákona o uzavírání krámů, dne 24. prosince každého roku o 17. hodině. Sociálně politický výbor poslanecké sněmovny zabýval se meritem stejného dosahu na podkladě iniciativních návrhů již v roce 1930 a sice ve své schůzi, dne 9. prosince 1930, při kteréžto příležitosti vzal za podklad jednání iniciativní návrh tisk číslo 715 a s ním další iniciativní návrhy číslo tisku 707, 767 a 777. Jednání dospělo až ke hlasování, které bylo odloženo pro vyskytnuvší se překážky. Ve schůzi, dne 14. prosince t. r. zabýval se sociálně politický výbor touto záležitostí znovu a sice na podkladě usnesení senátu čís. tisku 1506.

Předpisy zákona ze dne 14. ledna 1910, ř. z. č. 19. o uzavírání krámů v živnostech obchodních a závodech příbuzných, představující vlastně novelisaci některých ustanovení VI. hlavy živ. řádu, jsou od let předmětem stížností odborových organisací obchodního pomocnictva a soukromého úřednictva.

Jest to zejména § 96 e) ž. ř., který připouštěje otevírání krámů, resp. písáren a skladů již o 5té hodině ranní a zavírání o dvacáté, případně dvacátéjedné hodině, jest jedním z hlavních důvodů soustavného po-

rušování zákona o osmihodinové době pracovní ze dne 19. prosince 1918, čís. 91 Sb. z. a n. Neboť zvláště obchodní pomocnictvo je zpravidla zaměstnáno od otevření obchodu až do chvíle jeho zavření, t. j. v onom celém časovém rozpětí, jež cit. § 96 e) živ. řádu umožňuje, při čemž není poskytována ani polední přestávka, předepsaná § 96 b) živ. řádu.

Z těchto důvodů domáhají se odborové organisace obchodního pomocnictva od let novelisace § 96 e) živ. řádu, tak, aby doba otevření a zavírání krámů byla ve shodě s předpisy zákona čís. 91/1918.

Okolnost, že zejména v době předvánoční jest na obchodní zaměstnance kladen zvýšený požadavek i co do intensity i co do délky doby pracovní, vyvolává od let spravedlivý požadavek těchto kruhů, aby pracovní doba na 24. prosince, t. j. na Štědrý den, byla zrkácena, resp. aby obchodní místnosti (krámy), jakož i písárny a skladiště byly zavírány již o 5. hodině odpolední.

Odborové organisace, domáhajíce se toho, aby zákonem toto dřívější zavírání v oblasti celého státu bylo provedeno, vycházejí ze skutečnosti, že vánoční obchod nevyvrcholuje teprve na Štědrý den (24..

prosinec), nýbrž mnohem dříve. V tento den (24. prosinec) obchod značně ochabuje, aby v odpoledních hodinách téměř úplně ustal.

Konsumentstvo, zejména pak ony vrstvy, které hodlají nakoupiti zboží větší hodnoty, nenechávají tyto nákupy na poslední chvíli, kdy není ani potřebného výběru. Zkušenosti učí, že na štědrý den dochází k nákupům jen menším, zpravidla pak toho, co dříve bylo zapomenuto. Není proto důvodů, aby obchodnictvo jen k vůli této zapomětlivosti, nebo snad i pohodlnosti, uhrazovalo zvýšená vydání na otop, světlo, světelnou reklamu a pod. a tím ztrácelo zhusta i značnou část zisku, docíleného z předchozích prodejů.

Tedy jsou to i hospodářské důvody a hospodářský zájem obchodnictva, který odůvodňuje dřívější zavírání na 24. prosince. K tomu přistupují důvody citové a lidské. Vánoce nejsou toliko svátky církevními. Jsou svátky rodinnými a nesporně nejkrásnějšími svátky celého roku. Tato jejich výlučnost vysvětluje, proč právě všichni lidé chtí zejména 24. prosince býti pokud možno brzo u svých rodin. To se týče jak obchodních zaměstnanců, tak i obchodnictva samotného. Pohříchu ve většině pří-

padů, patrně ze starého ničím nezdůvodněného zvyku bývá to právě štědrý den, o kterém bývají krámy dlouho do večera otevřeny a tím je vzata důležité vrstvě zaměstnanecké i kupectvu samotnému možnost, užíti nejkrásnější chvíle vánočních příprav v kruhu rodinném.

Z těchto důvodů - hospodářských i lidských - odborové organisace i pomocnické hromady již od let se obracejí na obchodní grémia, aby se tato usnesla na zavírání obchodů již o 5. hodině odpolední. V řadě míst k tomuto usnesení docházelo a bylo také respektováno.

Jak je známo byl v roce 1929 v Německu vydán zákon, jímž se se zavírání obchodů o 17. hodině zavádí všeobecně.

Sociálně politický výbor poslanecké sněmovny uznal všechny zde uvedené důvody, jež jsou v podstatě totožnými s důvody iniciativních návrhů a schválil osnovu zákona tak, jak se na ní usnesl senát Národního shromáždění i s připojenou resolucí. Sociálně politický výbor tím považuje za vyřízené také iniciativní návrhy č. t. 707, 715, 767 a 777 a doporučuje plenu poslanecké sněmovny, aby rovněž tuto osnovu schválilo.

V Praze, dne 14. prosince 1931.

Dr. Winter v. r.,

předseda.

Al. Tučný v. r.,

zpravodaj.

II.

Ušlechtilé poslání štědrého večera upravovalo tradičně nejen celý společenský život, zasáhlo také jeho prosu - obchod. Zaměstnavatelé v dohodě se svými zaměstnanci po léta již pomáhali upravovati prodej zboží tak, aby uzavírání obchodů o štědrý večer bylo pokud možno v hodinách dřívějších.

Konsumenti pochopili tuto tendenci a své nákupy zařizovali tak, aby snaha zaměstnavatelů i zaměstnanců dopřáti sobě zaslouženého klidu, také ovšem pro rodiny, byla podpořena.

čtyři iniciativní návrhy předložené poslanecké sněmovně vyjádřily všeobecná

přání po zákonité úpravě zavíracích hodin

o štědrý večer. Dlužno s povděkem kvitovati, že loňské jednání s vládou nezůstalo bez kladného vyřízení a i když nebylo možno dosáhnouti legislativní úpravy pro rok 1930, vítá výbor vládní osnovu, která nařizuje, aby zákonem bylo stanoveno, že dne 24. prosince každého roku - na Štědrý den - musí býti obchodní místnosti prodávající zboží v kterýchkoliv druzích živnosti jakož

i pisárny a sklady a provozní místnosti živnosti zasilatelské a dopravní uzavřeny nejpozději o 17. hod. Počíná tudíž tato úprava Štědrým dnem v r. 1931.

Výbor sdílí názor senátu, aby úprava platila také pro automatní zařízení.

Poněvadž vládní osnova zákona jest unifikací sněmovně předložených inciativních návrhů, splňuje dále přání grémií, hromad pomocnických a odborových organisací, do-

poručuje výbor, aby bylo schváleno usnesení senátu k vládnímu návrhu zákona o zavírání krámů dne 24. prosince každého roku, - na Štědrý den - o 17. hod.

V Praze, dne 15. prosince 1931.

F. Pechman v. r.,

předseda.

Robert Klein v. r.,

zpravodaj.

Zákon

ze dne_______..................................1931

o uzavírání krámů dne 24. prosince každého roku (na Štědrý den) o 17. hodině.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Dne 24. prosince každého roku (na Štědrý den) musí býti obchodní místnosti odběratelům přístupné (krámy) i s náležejícími k nim pisárnami a sklady v živnostech obchodních, při prodeji zboží v živnostech výrobních, při prodeji zboží v konzumních spolcích a ve výrobních, stavebních, hospodářských, zemědělských, nákupních, prodejních a podobných družstvech, dále v živnosti zasilatelské a dopravní, uzavřeny nejpozději o 17. hodině.

(2) Kupující, kteří při zavření krámu jsou již v krámě, smějí býti ještě obslouženi.

§ 2

Přestupky těchto předpisů trestá okresní úřad peněžitou pokutou do 1. 000 Kč, v případě opakování vedle pokuty vězením do 14 dnů. Při nedobytnosti budiž uložená pokuta přeměněna na vězeni podle míry zavinění.

§3.

Výhodnější ustanovení kolektivních a individuelních smluv, jakož i výhodnější zvyklosti co do dřívějšího než-li v § l uvedeného uzavírání, zůstávají v platnosti.

§4.

Tento zákon vstupuje v účinnost dnem vyhlášení a provedením jeho pověřuje se ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry.

Resoluce.

Vláda se vybízí, aby co nejdříve předložila Národnímu shromáždění návrh zákona, kterým se mění zákon ze dne 3. dubna 1925, č. 65 Sb. z. a n., o svátcích a památných dnech republiky československé v ten rozum, že se opět zavádějí dvojsvátky o Vánocích, Velikonocích a Letnicích.