Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.
III. volební období.
5. zasedání.
Zpráva
I. výboru ústavně-právního,
II. výboru technicko-dopravního,
III. výboru rozpočtového
o vládním návrhu zákona (tisk 1315), -
kterým se zmocňuje vláda republiky Československé,
aby převzala státní záruku za zápůjčky všeužitečných elektrických podniků v zemi
Slovenské, a kterým se povoluje užíti dílčích dlužních úpisů na tyto zápůjčky
vydaných k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů.
I.
Provádění soustavné elektrisace v zemi Slovenské bylo svěřeno pěti všeužitečným elektrickým podnikům, a to:
1. Středoslovenským elektrárnám, akciové společnosti v Báňské Bystřici,
2. Západoslovenským elektrárnám, akciové společnosti v Bratislavě,
3. Spojeným elektrárnám severozápadního Slovenska, akciové společnosti v Žilině,
4. Jihoslovenským elektrárnám, akciové společnosti v Komárně, a
5. Východoslovenským elektrárnám, akciové společnosti v Košicích.
Přes to, že tyto společnosti, založené vesměs teprve po státním převratu, vyvinuly mimořádnou činnost, zůstává soustavná elektrisace v této zemi ještě daleko za stavem, jaký je dnes v zemích české a Moravskoslezské, a to jednak v důsledku toho, že v této zemi bylo započato s prováděním soustavné elektrisace teprve po státním převratu, jednak však též vlivem toho, že
až do nedávné doby účinnou finanční podporu poskytoval těmto podnikům z veřejných činitelů vlastně jen stát, který převzal více než 50% jejich akciového kapitálu.
Zmíněné společnosti byly zakládány postupně a jest proto i jejich vývoj v různém stupni. Kdežto první tři z těchto společností překonaly již první etapu svého vývoje, jsou ostatní dvě společnosti dosud v prvém vývojovém stadiu.
Poněvadž základní kapitály těchto podniků nemohly přirozeně nikterak postačiti k úhradě investic na nezbytné výrobny elektrické energie a na stavby elektrických vedení, musí si společnosti opatřovati další potřebné finanční prostředky úvěrem, a to dosud jen úvěrem krátkodobým, s nímž ovšem nelze trvale vystačiti. Poněvadž pak stát je na těchto podnicích interesován nejen jako činitel provádějící soustavnou elektrisaci a jako majoritní akcionář, nýbrž i jako velký konsument svými podniky, pokládá vláda za účelné, aby stát umožnil další rozvoj těchto
podniků - a to bez přímé finanční podpory - tím, že by jim usnadnil opatření dlouhodobého a levného úvěru. To má se státi převzetím státní záruky za zápůjčky těchto podniků, a to až do úhrnné částky 60, 000. 000 Kč.
Finančních prostředků takto získaných má býti použito k provedení dalších staveb, bez nichž dokončení programu soustavné elektrisace v zemi Slovenské není možné. Dlouhodobé zápůjčky mají býti uzavřeny ve formě dílčích dlužních úpisů, k jejichž vydání jsou společnosti podle svých stanov a podle § 6 elektrisačního zákona čís. 438/1919 Sb. z. a n. s povolením státní správy oprávněny.
O dosavadním rozvoji těchto podniků svědčí nejlépe okolnost, že v roce 1926 bylo na jejich sítě připojeno asi 70 obcí s odběrem asi 7, 500. 000 kWh, kdežto v roce 1930 asi 270 obcí s odběrem asi 60, 000. 000 kWh.
Navrženým zákonem jsou přesně stanoveny částky, za něž může vláda u jednotlivých z těchto podniků převzíti záruku. Zároveň je však pamatováno na to, že bude provedeno sloučení pěti těchto podniků ve tři. V pokročilém stadiu jest totiž jednání o fusi Jihoslovenských elektráren se Západoslovenskými elektrárnami a Středoslo-
venských elektráren se Spojenými elektrárnami severozápadního Slovenska, takže v zemi Slovenské budou podobně jako v zemi Moravskoslezské jen tři všeužitečné elektrické podniky.
Zákonem umožňuje se převzetí státní záruky též pro případ, že by všechny tyto podniky, u nichž, jak uvedeno, jest majoritním akcionářem stát, uzavřely společnou zápůjčku v dílčích dlužních úpisech.
Státní záruka může však býti převzata jen za ty zápůjčky, jejichž smlouvy budou dříve schváleny vládou.
Poněvadž pak zmíněné zápůjčky budou zajištěny veškerým jměním těchto společností, zvláštními fondy a státní zárukou, má býti dotyčným dílčím dlužním úpisům přiznána sirotčí jistota, aby se jim usnadnil oběh.
Poněvadž vzhledem k dosavadnímu vývoji těchto podniků není pravděpodobné, že by státu v důsledku převzetí této záruky vznikla povinnost placení a poněvadž se převzetím záruky umožní další rozvoj soustavné elektrisace v zájmu země Slovenské i celého státu, doporučuje ústavněprávní výbor poslanecké sněmovně vládní osnovu zákona ke schválení.
V Praze, dne 26. října 1931.
Dr. Mičura v. r.,
předseda.
F. Petrovický v. r.,
zpravodaj.
II.
Vládním návrhem zákona, kterým se zmocňuje vláda republiky československé, aby převzala státní záruku za zápůjčky všeužitečných elektrických podniků v zemi Slovenské, a kterým se povoluje užíti dílčích dlužních úpisů na tyto zápůjčky vydaných k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů, sleduje vláda myšlenku další podpory soustavné elektrisace Slovenska a to v širším rámci než tomu bylo až dosud. Třeba předem uvésti, že přes značný pokrok soustavné elektrisace na Slovensku a přes velikou práci v tomto oboru vykonanou nedosáhla dosud soustavná elektrisace na Slovensku toho rozmachu, jako je tomu
v Čechách a na Moravě. Jedním důvodem jest to, že s elektrisací soustavnou bylo započato až po převratu, kdežto v zemích historických již před tím skoro 10 let se na projektech, plánech a i praktickém provádění soustavné elektrisace pracovalo, druhý důvod byl nedostatek veřejných peněžních prostředků, kterými by elektrisace byla financována a konečně nedostatek peněžních ústavů lidových (spořitelny, záložny a p. ), které by byly bývaly potřebné prostředky finanční pro tento účel mohly za mírných podmínek úrokových a úmorových poskytnouti. Musil proto především pomocnou rukou zasáhnouti stát, který převzal více jak
50% akciového kapitálu slovenských elektrárenských společností provádějících soustavnou elektrisaci Slovenska; další kapitál poskytly některé bohatší obce a i soukromníci. Tyto kapitály ovšem daleko nestačily na stavby rozsáhlých sítí rozvodných a elektráren a byly proto společnosti nuceny další peníze opatřovati si úvěrem a to buď u dodavatelů nebo soukromých ústavů peněžních, úvěrem krátkodobým a poměrně drahým. Stát ještě dále podpořil elektrisaci Slovenska výstavbou některých elektráren vodních, dal k disposici i hydroelektrárny státních báňských a hutnických závodů, znovuzřídil a rozšířil parní elektrárnu v Komárně, stal se sám velkým konsumentem shora uvedených společností, avšak všechna tato účinná podpora nemohla postačiti, aby pro další rozvoj elektrisace ve větším stylu byly zjednány pevné podklady, zvláště vybudováním dalších elektráren a hlavních rozvodných sítí. Aby tento předpoklad budoucího rozvoje soustavné elektrisace Slovenska mohl býti uskutečněn, předkládá vláda shora zmíněný návrh zákona, jímž se vláda zmocňuje převzíti záruku až do výše 60, 000. 000 Kč za zápůjčky všeužitečných elektrických podniků slovenských, z nichž mají pak býti postavena shora zmíněná zařízení. Jde tu tedy o zápůjčky na provádění nových investic, jichž realisace nejen pro soustavnou elektrisaci Slovenska - ale v dnešní době nezaměstnanosti pro opatření práce závodům a dělnému lidu - neobyčejný má význam.
Elektrisaci Slovenska provádí dnes pět všeužitečných elektrických podniků a to: Středoslovenské elektrárny, a. s. v Báňské Bystřici, Západoslovenské elektrárny, a. s. v Bratislavě, Spojené elektrárny severozápadního Slovenska, a. s. v Žilině, Jihoslo-
venské elektrárny, a. s. v Komárně a Východoslovenské elektrárny, a. s. v Košicích.
Prvé tři společnosti prodělaly již počáteční fasi svého vývoje, poslední dvě jsou společnosti mladší, v prvním stadiu svého vývoje. Přes všechny shora vylíčené obtíže vybudovaly si již všechny tyto podniky pevnou základnu hospodářskou, technickou i finanční, takže prosperita jejich do budoucna jest zajištěna. Má-li však tento příznivý vývoj postupovati, jest třeba těmto společnostem levných peněz na další investiční program. Peníze tyto hodlají si opatřiti jednak dalším zvýšením svých akciových kapitálů, jednak opatřením výpůjček dlouhodobých, umořitelných, buď jednotných neb ve formě dílčích úpisů se shora zmíněnou zárukou státní. Vláda vyhovuje předloženým návrhem zákona této potřebě vycházejíc též z toho hlediska, že jak již bylo dříve uvedeno, jest stát majoritním akcionářem v těchto společnostech, jest na nich mimo to velmi interesován státními elektrárnami zařazenými do rámce soustavné elektrisace a konečně jest i-sám jejich velikým konsumentem svými podniky horními, hutními, železničními, lázeňskými, svými budovami i ústavy. Poněvadž prosperita těchto podniků, jak z výsledků jejich hospodaření za poslední léta vysvítá, jest zabezpečena, nevzniká převzatou zárukou státu žádné nebezpečí.
Ústavně-právní výbor projednal osnovu ve své schůzi dne 26. října 1931 a doporučil ji poslanecké sněmovně ke schválení.
Vzhledem k důvodům shora uvedeným doporučuje i technicko-dopravní výbor na základě svého usnesení ze dne 25. listopadu 1931 poslanecké sněmovně, aby osnovu schválila.
V Praze, dne 25. listopadu 1931.
Srba v. r.,
místopředseda.
Štefan Blažek v. r.,
zpravodaj.
III.
Rozpočtový výbor projednal osnovu ve své schůzi dne 15. prosince 1931 a doporučuje tuto osnovu poslanecké sněmovně ve znění, jak se na něm usnesl výbor ústavněprávní a technicko-dopravní, ke schválení. Zároveň doporučuje ke schválení připojenou resolucí.
V Praze, dne 15. prosince 1931.
Jan Rýpar v. r., místopředseda.
Hugo Bergmann v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne. ________________________........1931,
kterým se zmocňuje vláda republiky Československé,
aby převzala státní záruku za zápůjčky všeužitečných elektrických podniků v zemi
Slovenské, a kterým se povoluje užíti dílčích dlužních úpisů na tyto zápůjčky
vydaných k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§1-
1) Vláda se zmocňuje, aby převzala státní záruku jako rukojmí a plátce za kapitál, úrok A umoření zápůjček nejdéle ve třiceti letech splatných, které si opatří na vybudování elektrických podniků:
a) Středoslovenské elektrárny, akciová společnost v Báňské Bystřici, až do výše potřebné k opatření hotových 10, 000. 000 Kč (deseti milionů korun československých);
b) Západoslovenské elektrárny, akciová společnost v Bratislavě, až do výše potřebné k opatření hotových 17, 500. 000 Kč (sedmnácti milionů pěti set tisíc korun československých);
c) Spojené elektrárny severozápadního Slovenska, akciová společnost v Žilině, až do výše potřebné k opatření hotových 12, 500. 000 Kč (dvanácti milionů pěti set tisíc korun československých);
d) Jihoslovenské elektrárny, akciová společnost v Komárně, až do výše potřebné k opatření hotových 10, 000. 000 Kč (deseti milionů korun československých) a
e) Východoslovenské elektrárny, akciová společnost v Košicích, až do výše potřebné k opatření hotových 10, 000. 000 Kč (deseti milionů korun československých).
(2) Pro případ vzájemného sloučení některých z těchto společností zmocňuje se vláda, aby převzala státní záruku jako rukojmí a plátce za kapitál, úrok a umoření takových zápůjček společnosti sloučením vzniklé až do částky rovnající se součtu částek uvedených v odst. 1. u slučovaných společností, při čemž se započtou zápůjčky slučovaných společností, za něž již vláda záruku podle tohoto zákona převzala.
(3) Usnesou-li se všechny nebo některé tyto společnosti na společné zápůjčce za solidárního ručení, může býti za takovou společnou zápůjčku převzata záruka podle tohoto zákona, a to v mezích stanovených v odst. 1.
(4) Podmínkou záruky jest, že smlouvy o zápůjčkách budou schváleny vládou, která zmocní ministra financí, aby smlouvy ty spolupodepsat, pokud jde o závazek československého státu.
§2 2.
Dílčích dlužních úpisů, které budou vydány na zápůjčky uvedené v § l, smí býti užíváno k úročnému ukládám peněz poštovní spořitelny, nadací a ústavů podléhajících veřejnému dozoru, rovněž k ukládání peněz poručenců a opatrovanců a peněz depositních, a konečně až do výše bursovního kursu, avšak nikoli přes jmenovitou hodnotu, za služební a obchodní kauce.
§3.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provésti jej se ukládá ministrům veřejných prací, financí, spravedlnosti a vnitra.
Resoluce.
Ministerstvu veřejných prací se ukládá, aby přezkoumalo ceny proudu všeužitečných elektráren a působilo k tomu, aby tyto ceny odpovídaly potřebám spotřebitelů proudu.