Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.
III. volební období.
5. zasedáni
1507.
Interpelace:
I. posl. Čižinské a soudr. min. vnitra o - - - četníků proti dělnictvu v Doudlebech n. Orl.,
II. posl. Čižinské, Hodinové a soudr. min. vnitra o četnických - - - proti dělníkům v Praze,
III. posl. Štětky a soudr. min. soc. péče o zastaveni cukrovaru v Neštěmicích.
IV. posl. Štětky a soudr. min. vnitra o odpírání cestovních pasů,
V. posl. Husnaje a soudr. předsedovi vlády a min. zemědělství o pronajmutí voroplavby rumunskému podnikateli v obvodu ředitelství Státních lesů a statků v Rachově,.
VI. posl. Neumeistera, Polacha, Nového a soudr. min. národní obrany o přijímání kancel. pomocníků do služeb MNO a přemístění válečných poškozenou - státních zaměstnanců ze Slovenska a Podkarpatské Rusi do historických zemi.
1507/I.
Interpelace
poslance Čižinské a soudruhů ministru vnitra
o - - četníků proti dělnictvu v Doudlebech
n. Orl.
Doudlebské dělnictvo bylo rozechvěno zprávami o propuštění několika desítek dělníků ze závodu, jež se mělo uskutečniti 1. srpna t. r. Dělnictvo na regulaci nebylo spokojeně a konalo dne 31. července protestní tábor.
Politická správa odeslala do Doudleb četníky
i vojsko, čímž situaci důkladně zostřila. Když dělnici vycházeli ze závodu, postoupilo proti nim 25 četníků a jen část dělníků propustili, kdežto
ostatní uzavřeli na dvoře závodu. Na dělníky i dělnice bylo surově útočeno pažbami i kopanci. Celý večer pak četnictvo ovládalo ulice města, napadalo dělnické chodce i jednotlivce stojící před domky, ba vráželo i do bytů.
I děti, čekající jako obvykle před továrnami na rodiče, byly četníky mláceny. Jako ukázku zuřivosti četníků uvádíme tyto doklady.
Tomáš Endl, dělník na regulaci, šel od večeře za kamarády a četníci podnikli na něho útok poklusem. Endl prohlásil, že jde od večeře, načež četníci na něj hulákali: »My vám dáme večeře! Na to budete pamatovat! My vás nakrmíme!« Zmlátili, zkopali a zatkli Endla.
Dělnice Zemanová vyšla před svůj domek, když šli četníci kolem. Křičeli na ni:. » Zavřít dům!« Dělnice odpověděla, že se zde domy na noc nezavírají a tu četníci hnali ji až do světnice, rozšlapali brambory připravené k večeři a zatkli Zemanovou.
Rudolf Šedek, malíř a lakýrník, byl mlácen pažbou, fackován, ač se ničeho nedopustil, jen náhodou přešel četníkům přes cestu.
Dělník Kalous byl u trafiky, kde si kupoval cigarety, zbit pažbou.
78letá Marie Sedláčková stála před domkem a četníci na ni křičeli: »Marš domů!« Odpověděla, že je doma. Byla četníky udeřena pažbou a surově vtlačena do sině.
Jan Mazura, hluchý, koktavý, nemocný dělník, již 23 let živi se rozvážením uhlí. Četníci chytli ho na ulici po rozvážce, srazili mu pažbou klobouk, a když se pro něj Mazura shýbl, bili ho po hlavě a když se chytil plotu, aby nepadl, mlátili ho přes ruce.
Celá řada jiných dělníků a dělnic byla surově zbita. Po městě byla uspořádána honička na dělníky. Jak se jen ukázal člověk dělnického vzhledu, byl napaden a zbit. Zejména ženy si stěžují na surovosti a sprostoty četniků.
Pěkně se representovala četnická demokracie v Doudlebech!
- - - Proti dělníku je dovoleno všechno, práva se nikde nedovolá, poněvadž kapitalistický režim je protidělnický, třídně nepřátelský.
Přes to máme právo ptáti se ministra vnitra, je-li mu znám - - postup četniků proti dělníkům v Doudlebech n. Orlici a kdo k němu dal příkaz?
V Praze dne 15. října 1931.
Čižinská,
Babel, Stelner, Dvořák, Gottwald, dr. Stern, Tyll,
Śliwka, Juran, Barša, Kuhn, Hodinová, Kopecký,
Zápotocký, Štětka, J, Svoboda, Vallo, Kliment.
Krosnář, Kubač, Hruška.
1507/II.
Interpelace
poslanců Čižinské, Hodinové a soudruhů
ministru vnitra o četnických - - proti dělníkům v Praze.
Jaroslav Skřivan, nar. 1913, bytem v Praze VII, seděl v úterý dne 13. října t. r. se čtyřmi kamarády na stráni v Tróji a pekli si brambory. Pojednou přišli k nim dva četníci z trojské stanice bez pušek, jen s bajonety u pasu, a aniž slovo promluvili, začali dělníky bít. Skřivan, který měl na zemi rozložené šaty a nemohl utéci, byl četníky zjištěn. Místo, na němž dělníci seděli, není zakázané a dělníci zde prostě odpočívali. Dva z nich jsou zaměstnáni a měli po třídenní dovolené, ostatní dva jsou nezaměstnaní. Nedali nejmenšího důvodu ke ztýrání a případ svědčí o tom, že dnes stačí chudý vzhled dělníka, aby jej čet-
níci bili a týrali. Mladí, nezaměstnaní dělníci nejen nedostanou nikde podpory, ale jsou štváni jako tuláci, a četníci jim nedovolí ani nejprimitivnější odpočinek, volný každému jinému člověku. MUDr. Josef Janda prohlédl ztýraného Skřivana a dle jeho svědectví měl Skřivan rány na hlavě a po obou stranách zad, způsobené údery holí nebo obuškem. Dále zjistil dr. Janda trhliny a odřeniny kůže.
- - - tážeme se:
Jak dá potrestat muže trojské četnické stanice, kteří dne 13. října t. r. ztrýznili bezdůvodně mladé dělníky?
V Praze dne 17. října 1931.
Čižinská, Hodinová,
Novotný, Stelner, dr. Stern, Hrubý, Rjevaj, Tyll,
Kubač, Kuhn, Juran, Kopecký, Dvořák, Babel,
Vallo, Barša, Kliment, Štětka, Zápotocký,
J. Svoboda, Krosnář.
1507/III.
Interpelace
poslance Štětky a soudruhů
ministru sociální péče o zastavení cukrovaru v Neštěmicích.
Podle zpráv, kterých se nám dostává, mají majitelé neštěmické rafinerie cukru v úmyslu zastaviti výrobu a propustit všechny zaměstnance, bez ohledu na bídu těch, kteří po více než 40 roků jim vydělávali stamiliony. Pouze po převratu vydělala neštěmická rafinerie pohádkové sumy, za které koupila závody bratři Blochů (80 milionů Kč) a Tellera za 45 milionů Kč. Kolik milionů dala na racionalisaci svých podniků a na luxus tří centrálních řiditelů, nedá se ani z daleka odhadnouti, ale přes to nashromáždila reservní fondy 72 milionů Kč. Vysávala životni sily svých zaměstnanců až do morku a nyní je vyhazuje na dlažbu.
Ptáme se proto pana ministra sociální péče:
Co hodlá učinit, aby cukrovar v Neštěmicích nebyl uzavřen?
Jak hodlá postarati se o zaměstnance tohoto podniku v případě, že je firma přece vyhodí a rozmnoží tak řady nezaměstnaných?
V Praze dne 5. prosince 1931.
Štětka,
Juran, Hádek, Vallo, Steiner, Tyll, Barša, Kubač,
J. Svoboda, Dvořák, Šliwka, Krosnář, Novotný,
Zápotocký, Kopecký, Hrubý, Kliment, Gottwald,
Babel, K. Procházka, Höhnel.
1507/ IV.
Interpelace
poslance Štětky a soudruhů
ministru vnitra o odpírání cestovních pasů.
Podle rozhodnuti Nejvyššího správního soudu jsou úřady povinny udati vždy konkrétní důvody k odepření cestovního pasu. Přes to zemský úřad v Brně svými výměry č. j. 40. 028/ III -6/31 ze dne 30. října 1931 a 49. 028/ III -6/31 potvrdil zamítací výměry okresního úřadu v Brně - venkov, které oněch konkrétních okolností neobsahovaly, a sám je rovněž neuvedl.
Před tím 30. října t. r. vydal tentýž zemský úřad v Brně tyto dva výměry:
» 48. 648/ III /6/31 dne 30. října 1931. Výměr. Výměrem ze dne 12. října 1931 č. 34. 220/ III nevyhověl okresní úřad ve Vyškově Vaši žádosti o vydání vystěhovaleckého cestovního pasu do Svazu sovětských socialistických republik. Vaše odvolání proti tomuto výměru podané zemský úřad zamítá a to z důvodů § 7, od. 1, lit. d) zákona ze dne 29. III. 1928, č. 55 Sb. z. a n., ježto jste členem komunistické strany, která neuznává zdejší státní zřízení, a v důsledku toho Vaše cesta do ciziny mohla by ohrožovati důležité zájmy státní bezpečnosti. Z tohoto rozhodnutí není podle čl. 8, odst. 2 zákona ze dne 14. července 1927, číslo 125 Sb. z. a n. dalšího odvolání. Za zemského presidenta: Drbal v. r. Panu Josefu Orálkovi ve Studnicích č. 119. «
A druhý výměr:
» 49. 030/III/6/31 dne 30. října 1931. Výměr. Okresní úřad v Brně- venkov výměrem ze dne 16. října 1931, číslo 6/1363/ III-6 nevyhověl Vaší žádosti o vystaveni cestovního pasu do Ruska na základě § 7, odst. 1, lit. d) zákona ze dne 29. března 1928, číslo 55 Sb. z. a n., poněvadž by Vaše cesta do ciziny mohla ohrožovati důležité zájmy státní bezpečnosti. Zemský úřad v Brně zamítá Vaše odvoláni proti tomuto výměru podané z důvodu naříkaného rozhodnuti. Z tohoto výměru není dle čl. 8, odst. 2 zákona ze dne 14. července 1927, číslo 125 Sb. z. a n. dalšího odvolání.
Za zemského presidenta: Drbal v. r.
Panu Františku Daňhelkovi ve Šlapanicích,
Bedřichovská ulice 3. «
Ptáme se proto pana ministra:
1. Je ochoten poučiti zemský úřad v Brně a ostatní pasové úřady o tom, že komunistická strana Československa (sekce III. Internacionály) je stranou legální, která má v Národním shromáždění 45 zástupců, se kterou úřady musí denně jednat a že je proto naprosto nezákonné odpírat cestovní pasy členům této strany pro jejich příslušnost k ní?
2. Je pan ministr ochoten poučiti pasové úřady, že jsou povinny uvésti vždy konkrétní okolnosti k odůvodnění, proč se vydání cestovního pasu odmítá?
3. Je pan ministr ochoten poučiti pasové úřady, že se dělníci nedají v tomto státě prostě konfinovat?
4. Je ochoten zahájit všechny kroky, aby úřady dělníkům, jimž odpírají cestovní pasy do ciziny, opatřily samy doma dostatečnou obživu?
V Praze dne 9. prosince 1931.
Štětka,
Juran, Babel, Barša, Dvořák, Śliwka, Krosnář,
Kopecký, Kuhn, Novotný, Kliment, Hodinová, Či-
žinská, Török, Zápotocký, Vallo, Hruška, Höhnel,
J. Svoboda, Steiner, Kubač.
1507/ V.
Interpelace
poslance Jul. Husnaje a soudruhů
předsedovi vlády a ministru zemědělství
o pronajmutí voroplavby rumunskému
podnikateli v obvodu ředitelství státních
lesů a statků v Rachově.
Obyvatelé v horním toku řeky Tisy na Podkarpatské Rusi živí se od dávných dob plavením dříví. Obyvatelé vesnic živí se jedině tímto zaměstnáním.
Státní lesní správa v Rachově v době hospodářské krise pronajala rumunskému podnikateli odbavování dříví z lesů. Ten povolal již voraře z Rumunska, kteří pracují za poloviční mzdy než voraři domácí a tím velmi poškodil existenční zájmy huculských vorařů, kteří jsou tímto činem velmi znepokojeni.
Postup Státní lesní správy v Rachově jest krajně nespravedlivý, neboť domácí obyvatelé ztrácí zaměstnání. Nespravedlivé již proto, že naši státní občané neobdrží podobného zaměstnání ve státech jiných.
Podepsaní proto táži se:
1. jest panu předsedovi vlády a ministru zemědělství známo rozhodnutí Státní lesní správy v Rachově?
2. co učiní, aby našim nezaměstnaným vorařům dostalo se zaměstnání?
3. jaká učiní opatření, aby podobné případy se neopakovaly?
V Praze dne 3. prosince 1931. Husnaj,
Pik, Vácha, Nový, Benda, Chalupa, dr. Mareš,
Koudelka, Srba, inž. Nečas, Chalupník, Kučera,
Klein, Biňovec, dr. Macek, Seidl, dr. Markovič,
Jaroš, Bečko, Staněk, dr. Winter, V. Beneš.
1507/VI.
Interpelace
poslanců F. Neumeistra, J. Polacha, F. Nového a soudruhů
ministrovi národní obrany
o přejímání kancelářských pomocníků do služeb MNO. a přemístění válečných poškozenců-státních zaměstnanců ze Slovenska a Podkarpatské Rusi do historických zemí.
Kancelářští oficianti, úřední a pomocní zřízenci, služebně přidělení na Slovensko a Podkarpatskou Rus vykonávají tam za mimořádně neutěšených poměrů již po několik roků službu a žádají, aby byli přemístěni do historických zemí. V řadě případů byli zmíněni zaměstnanci přemístěni na Slovensko již v roce 1924, při prvé systemisaci míst, když při stanoveni počtu zaměstnanců byli v oblasti ZVV v Praze, nebo v Brně přespočetní.
Určitému počtu těchto zaměstnanců, kteří při přemístění byli již ženatí, vyplácí vojenská správa oficiantům Kč 30. - denně a úředním zřízencům Kč 25. - denně diet, jako přídavek nepřestěhovaným. Veškeré dřívější výhody návštěvy k rodinám každé 2 měsíce, poskytnuti volně jízdenky, byly zrušeny, takže zaměstnanec, otec mnohdy četně rodiny, nemůže tuto navštíviti vyjma při své nárokové dovolené.
Při různých intervencích po př. interpelacích odpovídalo MNO, že při obsazování nově systemisovaných míst, budou přijati výhradně svobodni zaměstnanci, kteří budou služebně přiděleni na Slovensko a Podkarpatskou Rus a odtud pak, že budou přemístěni civilní zaměstnanci vojenské správy zpět do historických zemí ti, kteří již po několik let žijí odloučeně od svých rodin.
Letošního roku přijala vojenská správa na 300 nových zaměstnanců, avšak slibovanému přemístění nedochází, protože ze značné části byli přijati do služeb vojenské správy děti vyšších vojenských hodnostářů a jiných protekčních osob. Jejich služební přiděleni bylo určeno v místě bydliště jejich dobře situovaných rodičů, bez ohledu na to, zda-li u těchto úřadů je volné systemisované místo.
Tímto postupem bylo znemožněno přemístění zaměstnanců z Podkarpatské Rusi a Slovenska a naopak bude nutno z některých pražských úřa-
dů přemístiti zapracované zaměstnance do venkovských posádek, kteří se přijetím zmíněných protekčních zaměstnanců stanou v Praze nadpočetnými. Protože značná část služebně přidělených zaměstnanců na Slovensku a Podkarpatské Rusi je z řad válečných poškozenců, kteří jako takoví patří do patrnosti Zemského úřadu pro péči o vál. poškozence v Čechách nebo na Moravě, jsou podrobováni slk. prohlídkám předvoláváni k prothézové komisi, vzniká tím státu druhé vydáni, protože musí zmíněným invalidům při provádění této péče cesty ze státní pokladny honorovat.
Přidělením nyní přijatých kancelářských pomocníků a přidělením těchto do MNO bude znemožněno přemístění ženatých zaměstnanců ze Slovenska, jimž vyplácí se denní diety, také přemístění ženatých zaměstnanců v Čechách a na Moravě, kteří nežijí ve společné domácnosti s rodinou a vyplácí se jim Kč 11. 50 denně jako příspěvek pro vedení dvojí domácnosti, čímž vzniká vojenské správě značné zatížení. Přijetím nepotřebných žadatelů do služeb vojenské správy podporuje ministerstvo národní obrany nezaměstnanost, což jest v rozporu s prováděnými úspornými opatřeními ve státní správě.
Dovolujeme si pana ministra národní obrany upozorniti, že v některých případech sociální ústavy pečující o mládež, upozorňuji úřady na mravní zkázu děti zaměstnanců, jejichž otcové nemají možnosti následkem odloučení od rodiny pečovati o jejich výchovu.
Proto se podepsaní táží:
Je pan ministr národní obrany ochoten dáti vyšetřiti hospodářské a sociální postavení rodičů nově přijatých zaměstnanců a zaříditi, aby tito noví zaměstnanci, pokud nejsou odvislí na svých platech nebo na platech svých rodičů, byli nahrazeni zaměstnanci z řad sirotků po legionářích, invalidech, nebo děti vdov po padlých vojínech a vojenských gážistech?
Je pan ministr ochoten naříditi, aby nově přijati svobodní zaměstnanci, kteří svým platem nepodporuji rodiče nebo sourozence byli přeloženi na místa ženatých zaměstnanců, kteří žijí odloučeně od svých rodin?
V Praze dne 2. prosince 1931.
Neumeister, Polach, Nový,
Benda, dr. Winter, Chalupa, Bečko, Jurnečková-
Vorlová, Husnaj, dr. Mareš, dr. Markovič, Klein,
Kučera, Chalupník, V. Beneš, Tayerle, Stivín,
Pik, Seidl, Inž. Nečas, Staněk, Srba, Vácha,
Prokeš, Koudelka.