Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.

III. volební období.

5. zasedání.

1503.

Návrh

poslanců Josefa Tůmy, Boh. Procházky a druhů

na vydání zákona, kterým se částečně mění a doplňuje zákon ze dne 3. dubna

1925, číslo 54 Sb. z. a n.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne................,

kterým se částečně mění a doplňuje zákon ze dne 3. dubna 1925, číslo 54 Sb. z. a n., o poplatcích, taxách a kolcích.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákone:

Článek 1.

Ustanovení § 13 zákona ze dne 3. dubna 1925, číslo 54 Sb. z. a n. se částečně mění a doplňuje tak, že se připojí k odstavci 1. tato věta:

» Ustanovení to nevztahuje se na mzdy zaměstnanců státních úřadů, podniků, ústavů, skladů, dílen, vojenských útvarů a fondů státem spravovaných nebo obchodně obhospodařovaných, kteří se nacházejí v poměru námezdním. «

Článek 2.

Tento zákon provede ministr financí v dohodě se súčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

Ustanovení § 13. zákona ze dne 3. dubna 1925, čís. 54 Sb. z. a n., »že při úhradách peněžitých částek pokladnami státními a pokladnami podniků a ústavů státních nebo státem spravovaných, ať se konají z jakéhokoliv důvodu a jakýmkoli způsobem, vybírá se ve prospěch poplatkového důchodu z uhrazené částky kvitanční poplatek srážkou, ať se vydá z příjmu stvrzenka či nikoli«, nebylo až do roku 1930 vykládáno v neprospěch dělnictva, které se nachází v námezdním poměru u státních úřadů nebo státních podniků, nebo fondů státních nebo státem spravovaných, zejména také v neprospěch námezdního dělnictva tak zvaných civilních zaměstnanců ministerstva národní obrany, pracujících buď v ministerstvu, nebo v jeho podnicích.

Výnosem ze dne 27. září 1930 č. j. 134. 804/29/V/16 bylo však ministerstvem financí nařízeno, aby při vyplácení mezd civilnímu dělnictvu vojenských ústavů, skladů, dílen a pod. státními pokladnami byl srážen kvitanční poplatek II. stupnice

podle § 13 zákona čís. 54/1925 Sb. z. a n., ať se příjem mzdy podpisem potvrdí nebo ne, tedy i tenkráte, jestliže se o výplatách spisují pouze výplatní listiny.

Nelze předpokládati, že by bylo bývalo úmyslem zákonodárce při citovaném zákonu, aby byly kvitančním poplatkem postihnuty i mzdy. dělnické, vyplácené státní správou nebo jejími podniky a fondy.

Zákonodárce měl na mysli zaměstnance, kteří se nacházejí vůči státu a jeho podnikům v postaveni zaměstnanců pragmatikálních nebo aspoň v poměru provisorním s možností definitivy nebo v poměru sice smluvním, ale nikoli povahy námezdní.

Novým výkladem ministerstva financí byla způsobena nerovnost mezi dělnictvem pracujícím pro stát a jeho podniky a dělnictvem ve službách soukromých a snižuje se dost skrovná jeho mzda, neboť srážka obnáší 1 % vyplacené mzdy.

Odstraniti tuto nerovnost a poškození dělnictva jest úmyslem tohoto návrhu zákona.

Po stránce formální navrhujeme, aby návrh zákona byl přikázán výboru iniciativnímu a potom výboru sociálně - politickému a rozpočtovému.

V Praze dne 1. prosince 1931.

Jos. Tůma, B. Procházka,

Hrušovský, Zeminová, Stejskal, dr. Patejdl, Šmejcová, Solfronk, Slavíček, Richter, dr. Stránský, Lanc, Šeba, Vaněk, Fiala, Bergmann, Polívka, Langr, Malý, Hatina,

Sladký, dr. Moudrý.