Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1951.

III. volební období.

5. zasedáni.

1502.

Návrh

poslanů J. Pekárka, J. Lišky a druhů na vydání nouzového zákona o podpoře soukromého stavebního ruchu.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dna ..................

o podpoře soukromého stavebního ruchu.

Národní shromážděni republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§1.

Stavbám, provedeným v období od 1. ledna 1931 do 31. prosince 1933, pokud nepožívají podpor, uvedených v páté hlavě zákona čís. 45/1930, případně podpor podle novel k cit. zákonu vydaných, přísluší dočasné osvobození od daně domovní:

1. Stavbám, uvedeným v § 134 zák. č. 76/1927 na dobu 20 let,

2. stavbám, uvedeným v § 136 zák. č. 76/1927 na dobu 25 let,

3. stavbám, uvedeným v § 36 sub č. 3 zák. č. 45/1930 na dobu 35 let.

§ 2.

Stavby, osvobozené od daně domovní podle § 1 jsou osvobozeny od dávky z nájemného nebo z používaných místností:

1. Jde-li o stavby v § 134 zák. č. 76/1927 uvedené, na dobu 15 let,

2. jde-li o stavby v § 136 zák. č. 76/1927 uvedené, na dobu 20 let a

3. jde-li o stavby v § 36 sub č. 3 zák. č. 45/1930 uvedené, na dobu 30 let.

§ 3.

K žádostem o poskytnutí úlev, obsažených v § l a 2 tohoto zákona, nutno přiložiti - mimo doklady, uvedené v § 137 vlád. nař. ze dne 20. prosince 1927, č. 175 Sb. z. a n. - též potvrzení o tom, že stavební náklady na provedenou novostavbu nepřekročují ceny obvyklé v roce 1931. Potvrzení to jest povinen vydati ve lhůtě 30denní od podané žádosti příslušný stavební úřad první instance, který v případě nutnosti vyžádá si dobrozdání příslušné obchodní a živnostenské komory. V cestě odvolací rozhoduje zemský úřad s konečnou platností.

Pro podávání žádostí jest směrodatným § 137 a další zákona č. 76/1927.

§ 4.

Vláda se zmocňuje, aby pro jednotlivé stavební obvody a po předchozím slyšení Ústředny obchodních a živnostenských komor v Praze stanovila a vyhlásila pro dobu účinnosti tohoto zákona obvyklé ceny (§ 3) stavebních pozemků, hmot, mezd a jiných složek, majících vliv na celkový stavební náklad.

§ 5.

Po dobu účinnosti tohoto zákona zůstává v platnosti hlava sedmá zákona č. 45/1930.

§ 6.

Provedením tohoto zákona se pověřuje ministr obchodu, financí a veřejných prací v dohodě se súčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

K §§ 1 a 2.

Dnešní zákony, jimiž se podporuje ruch stavební, kladou, pokud se týče finančního risika, příliš veliké požadavky na stát jak pro dobu přítomnou, tak i pro dobu budoucí.

Jest přirozeno, že v dnešní době hospodářské a finanční tísně musí se požadavkům takovým co možno nejvíce čeliti a starati se o to, aby stavební ruch napříště pracoval bez přímých podpor státních resp. bez finančního risika se strany státu. Toho bude možno docíliti jen tehdy, když povzbudí se činnost soukromého stavebního ruchu a to zejména v nynější době, kdy soukromník získává daleko lehčeji hypotekárních úvěrů v mezích pupilami jistoty než družstva a veřejné instituce, které podle stávajících zákonů o podpoře stavebního ruchu musí používati až 90% úvěru stavebního.

Jest nesporné, že soukromý stavebník vloží své kapitály resp. své úspory do stavby jenom tehdy, bude-li povzbuzen k tomu určitými výhodami. Výhody takové, jak zkušenost z roku 1928 poučila, mohou spočívati v delších daňových úlevách, vázaných i na úlevy v placent dávek, kteréžto úlevy nelze pokládati za zatížení státu resp. obcí. Nestaví-li se vůbec anebo staví-li se málo, jako je tomu dnes, nemá pokladna státní od průmyslových, živnostenských a obchodních podniků stavebních z titulu daní takových příjmů, jako v době zvýšeného stavebního ruchu. Naopak v době stagnace stavebního ruchu jest i vymáhání předepsaných již daní a dávek spojeno s velikými obtížemi resp. s nemožností placení daní se strany stav. průmyslníků, živnostníků a obchodníků.

Jest tudíž samozřejmé, že podpora soukromého stavebního ruchu ve formě daňových a dávkových úlev může přinésti státním financím podstatný prospěch ve formě zvýšeného příjmu z daně obratové, výdělkové, důchodkové, z daní ze smluv atd. Ale i obcím, které poskytují úlevy na dávkách, bude značně pomoženo, neboť se zbaví neobyčejně tísnivého břeme-

ne, které spočívá v tom, že obce - až na nepatrné výminky - takřka samy musily se starati dosud o odstraňování tísně bytové.

Přihlédne-li se pak dále k tomu, že obce při zvýšeném stavebním ruchu soukromém mají nezkrácený příjem z dávek parcelačních, investičních, z různých poplatků za stavební komise a pod., jest zřejmo, že úlevy dávkové pro soukromý stavební ruch poskytnuté, vrátí se obcím v jiné formě a v krátkém časovém intervalu.

Z tohoto důvodu návrh nouzového zákona o podpoře soukromého stavebního ruchu vrací se k daňovým a dávkovým úlevám v praxi již osvědčeným a rozděluje stavby na tři kategorie.

Do první zařazují se stavby, nástavby a přístavby, prováděné bez omezení půdorysného či jiného k nejrůznějším účelům.

Těmto stavbám poskytuje zákon daňový čís. 76/1927 osvobození 15leté, kdežto návrh zákona nouzového osvobození 20tileté. Důvod, že i tyto stavby zahrnují se do úlev daňových, spočívá v tom, že v dnešní době provádění podobných staveb přestalo, ačkoli v životě praktickém jsou hledány ku př. v nynější době i velké byty v domech činžovních, neboť advokát, lékař, samostatný technik a intelektuál vůbec nemůže se mnohdy z ohledu na svoji existenci spokojiti s bytem nepatrných rozměrů, v jakých dnes se byty, hlavně podporované, provádějí.

Do druhé skupiny daňových a dávkových úlev zařazují se domy s t. zv. malými byty, t. j. do 80 m2 plochy pokojové, pro něž navrhují se stejné úlevy, které obsahuje zákon čís. 45/1930 Sb. z. a n.

Zvláštní význam přikládá návrh nouzového zákona o podpoře soukromého stavebního ruchu domům s t. zv. nejmenšími byty, t. j. do 40 m2 užitkové plochy, neboť v nich vidí nejsnadnější prostředek k odstranění t. zv. ochrany nájemnické. Jest tudíž nesporno, že hlavní příčina k udržování ochrany nájemníků spočívá v tom, že není dostatek nejmenších bytů za nájemné i slabším důchodcům přijatelné.

Dosavadní zákon o podpoře stavebního ruchu poskytuje sice pro stavby těchto nejmenších bytů přímé podpory záležející v poskytování 21/2 % státního příspěvku umořovacího, ale podpora tato uděluje se pouze všeobecně prospěšným stavebním družstvům a obcím, které, jak výše řečeno, v dnešních dobách ztěžka získávají potřebných úvěrů stavebních, nehledímeli ani k tomu, že příspěvky státní na stavby domů. s nejmenšími byty udělované poskytují se jen v omezené míře, v zákonech vyjádřené.

Z tohoto důvodu navrhuje návrh nouzového zákona o podpoře soukromého stavebního ruchu 35leté osvobození daňové, které vyvažuje alespoň do jisté míry výhody, které poskytuje na př. zákon čís. 45/1930 Sb. z. a n. družstvu, a obcím ve formě, státní záruky druhého knihovního pořadí a přímých podpor amortisačních.

Lze očekávati, že právě tato skupina staveb může podstatně oživiti příští soukromý stavební ruch, neboť poskytnuté výhody alespoň do jjsté míry jsou takového druhu, že. při dosavadních stavebních cenách přinášejí i soukromému stavebníka určitou kalkulační basi a s ní i podstatné výhody.

Ad §§ 3 a 4.

Jestliže se poskytnou soukromému stavebnímu ruchu výhody, jest třeba pamatovati i na to, aby zvýšený stavební ruch nepřinesl ssebou zvyšování celkových nákladů stavebních tak, jak tomu bylo posléze v roce 1928. Zvyšování cen, z nichž resultuje celkový stavební náklad, mělo by za následek, že dobrá vůle zákonodárcova stala by se ilusorní, ježto výhody stanovené v zájmu veřejném plynuly by do pokladny soukromé spekulace.

Tato zkušenost konstatována byla vždy po vydání zákonů, jimiž podporoval se stavební ruch družstevní i soukromý. Proto nutno i tomuto nezdravému zjevu položiti určité meze požadavke; že každý, kdo o vyše uvedené daňové a dávkové úlevy chce žádati, musí prokázati, že stavba jeho provedena byla v obvyklých cenách roku 1931, t. j. ve výši, kterou lze při dnešních poměrech označiti za. normální.

Návrh nouzového zákona o podpoře soukromého stavebního ruchu vyhýbá se požadavku, aby stanoveny byly minimální nebo maximální náklady výrobní, neboť požadavek takový nepokládá se v dnešní době za zdravý a účelný. Proto se doporučuje, aby vyhlášeny byly pouze obvyklé ceny v roce 1931, neboť tyto ceny jsou dokonale známé a mohou tudíž býti způsobem snadným stanoveny a vyhlášeny.

Event. zvýšení daní, dávek a poplatků, jimiž by dodatečně (po roce 1931) stavební průmysl, živnosti a obchod byl zatížen, bude možno lehce v budoucnosti paralysovati vydáním vládního nařízení, jímž by se k vyhlášeným obvyklým cenám povolil odpovídající percentuelní příplatek. Jest možno sice ve výnimečných případech tvrditi, že mzdy v roce 1931 obvyklé nepřinesly průmyslu, živnostem a obchodu normální zisky, ale ve výnimečných dobách stavební nonze nebylo by správným, kdyby zájmy veřejné zatěžovány byly zájmy osobními:.

Jest nesporné, že návrh zákona o podpoře soukromého stavebního ruchu ponechává jednotlivcům z oboru stavebního průmyslu, živností a obchodu na vůli, aby i nadále v době účinnosti event. nouzového zákona své výrobky nabízeli za obvyklé ceny v roce 1931 a nelze tudíž ustanovení §§ 3 a 4 tohoto návrhu pokládati za opatření násilné, které by výrobní poměry mohlo ohroziti.

Nemůže býti sporu o tom, že každá firma průmyslová, Živnostenská či obchodní má zcela jiné podmínky pro svoji výro. bu či prodej, takže lze očekávati, že při vyhlášení obvyklých cen placených, v roce 1931 nastane mezi jednotlivými firmami zdravá, obchodní konkurence a že firmy výrobní či obchodní budou se snažiti, aby dokonalou racionalisaci výroby či prodeje sloužily zájmům veřejným, aniž by tím své. obchodní zájmy ohrožovaly:

Aď $ 5.

V zájmu rychlého povolování a snadného provádění staveb, podporovanýchna podkladě tohoto zákonného návrhu. jest doporučováno, aby suspendována. by-

la platnost stávajících řádů, ale pouze v mezích, které ustanoveny byly hlavou sedmou zákona čís. 45/1930 Sb. z. a n.

Ad § 6.

Vzhledem k tomu, že zákonný návrh možno považovati za nouzové opatření, které činí se v zájmu stavebního průmy-

slu, živností a obchodu, jež vesměs spadají do kompetence ministerstva obchodu, doporučuje se, aby provedením tohoto event. zákona bylo pověřeno ministerstvo obchodu s ministerstvem financí a veřejných prací právě tak, jako provedením zákonů majících za účel péči bytovou či sociální pověřeno bylo ministerstvo sociální péče.

S návrhem tímto nevznikají žádné výdaje. Po stránce formální budiž přidělen výboru sociálně - politickému a rozpočtovému.

V P r a z e, dne 20. listopadu 1931.

Pekárek, Liška,

Ostrý, dr. Štefánek, Vávra, Hýbner, Jiráček, Pechman, A. J. Beneš, Pelišek, inž.

Žilka, Kejmar, Horák, Vančo, Dubický, Najman, Nejezchleb-Marcha, Venci, Zajíc,

Machník, Jan Tůma, Skopal Procházka.